Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávidím tě! - Port Angeles 13

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu

Tato kapitola je jen o krátké cestě do Port Angeles, ale ještě také o jedné důležité otázce, kterou Edward položí rodině, která je pro něj cizí.

23.05.2010 (19:00) • AnnieJaneV • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1812×

Port Angeles

Esme přišla za námi dolů a řekla, ať si jdu vybrat nějaké oblečení do Edwardova pokoje, prý takhle jít nemůžu. Co je špatného na džínech a košili?!

Nechtěl jsem moc protestovat, už tak pro mě dělali dost a ještě, abych měl plnou hubu keců. Ničemu to nepomůže, ani mě nebo mámě.

Esme požádala Jasmínu, aby mě tam doprovodila a ukázala mi, co si můžu vzít na sebe. S Jasmínou jsme se poťouchle usmívali, když jsme šli po schodech nahoru. V zádech jsem cítil Edwardův pohled, který bych asi těžko někam zařadil. Edward se teď skutečně choval jako otec. Já se ho o to neprosím! Bez otce jsem to zvládal už osmatřicet let a řekl bych, že nějaký století navíc mě nezabije.

Ještě jsem přemýšlel, když jsme došli na vrchol schodiště a tam se na mě Jasmína usmála a pokynula, abych ji následoval. Poslechl jsem a šel rovnou za ní.

Došli jsme až k jedněm dveřím, které už byly pootevřené. Jasmína do nich jen jemně šťouchla a tak je otevřela úplně. Vešla do pokoje a tam ji pohltila tma. Chvíli jsem čekal, kdy rozsvítí a nakonec jsem se dočkal. Celou místnost zalila záře z jediné lampičky, která byla na nočním stolku. Ta záře byla oslňující, ale moje oči si hned přivykly.

Jasmína už stála vedle skříně a neuvěřitelnou rychlostí z ní vyhazovala věci a přitom si pořád něco mumlala.

Co nejtišeji jsem se za ní přikradl, což se mi povedlo perfektně a něžně ji obtočil ruce kolem pasu. Jasmína s tím oblečením hned skončila a začala si užívat polibky, které jsem ji uštědřoval na krk. Párkrát slastně zavzdychala a pro mě to bylo znamení, že ji můžu škádlit dál.

Přestal jsem ji líbat na krku, v mžiku jsem stál před ní, ale otočený zády a byl jsem čelem ke skříni. Začal jsem ji sám prohledávat a vybírat si něco, co by mi sedělo. S Edwardem jsme byli skoro stejně vysocí, takže to nebude takový problém.

Periferním vidění jsem uviděl Jasmínu, jak si uraženě sedá do křesla u dveří a zamračeně mě pozoruje. Když už jsem měl vybráno, chtěl jsem si to taky obléct, jenže byl tu problém… Jasmína. Ta nevypadala na to, že by se někam chystala a nechala mě o samotě.

Nejsem zas takový stydlivka, ale nikdy jsem se před holkou nesvlékal, a když už jsem to plánoval, nečekal jsem, že by to mohlo být zrovna v domě mého otce.

Jasmína si mě chvíli prohlížela, ale pak se pobaveně zeptala. „Mám ti pomoct?“

„Ne, ne, to je dobrý, jen kdybych mohl mít trochu soukromí,“ řekl jsem a asi se trochu začervenal, protože Jasmína se usmívala, jako bych měl hlavu počmáranou fixama. Naštěstí pochopila a odešla z místnosti. Uf, ještě aby mi vážně pomáhala!

Svojí upíří rychlostí jsem si sundal svoje oblečení a oblékl si to Edwardovo. No, nemýlil jsem se, máme podobné postavy. Ještě jsem našel gumičku, na svázaní mých neposlušných vlasů a mohl jsem vyrazit na lov. Jen počkej Victorie!

Když jsem sešel dolů do obýváku, všichni už tam byli a čekali jen na mě. Laurent se na mě díval soucitným pohledem a nemusel jsem mu číst ani myšlenky, abych věděl, co si myslel.

Uvolnil jsem se a řekl si, že musím vědět, jestli tam skutečně chtějí všichni jít. O strýčkovi jsem ani nepochyboval, za ta léta se s mámou stali tak dobrými přáteli, že je někteří považovali i za sourozence, proto taky u mě ten strýček. A Katrina? Jestli strýčka miluje, půjde, a když ji vidím, jak se na něj dívá, vím, že ta za ním půjde kamkoliv. Jenže, co tato rodina, která je pro mě skoro cizí? Půjde? Pomůže mi zachránit maminku?

„Tak jo, než půjdeme, chci se na něco zeptat,“ řekl jsem váhavým hlasem. Všichni na mě upřeli oči v očekávání na otázku. „Opravdu chcete jít? Vy všichni jste ochotni jít a zachránit mou mámu? Když ne bude to fuk, a nebojte, my Victorii zvládneme. Takže kdo nechce jít, ať to klidně řekne.“ Jenže v jejich odhodlaných tvářích se nemihlo ani smítko pochybností.

„Edwarde, ty to asi ještě stále nechápeš, že?“ zeptal se mě Carlisle. „Už jednou jsme Bellu opustili a to i přesto, že jsme ji milovali. Milujeme ji stále a proto, už neuděláme po druhé tu stejnou chybu. Takže jdeme.“ Dokončil svůj monolog Carlisle a byl ještě odhodlanější, než předtím.

„Fajn, tak jdeme.“ Pokynul jsem jim, aby tedy šli. Nikdo ani na okamžik nezaváhal a vyšel ze dveří.

Nevěděl jsem kde Port Angeles je a tak jsem se nechal vést. Když jsem začal přemýšlet nad názvem toho města, uvědomil jsem si jeho překlad. Přístav andělů. Zvláštní, teď se tam jeden anděl nachází, ale drží ho tam smečka odporných ďáblů, kteří budou brzo zničeni!

Běželi jsme lesem a já si nevšímal větviček, ani kapek, které začaly padat z oblohy. Začalo pršet a mně to vůbec nevadilo. Běh za deště je úžasný, připadává mi, že ty kapky z vás smývají vše špatné a zlé. Je to úžasné a kouzelné.

Ani jsem si nevšiml, že se ke mně připojila Jasmína a že se na mě dívá. Byl to zamyšlený pohled, ale nijak jsem ho nevnímal. Bezmyšlenkovitě jsem natáhl ruku k ní a ona ji okamžitě přijala.

Teď jsme běželi ruku v ruce vedle sebe a já jsem byl rád, že je tu semnou.

Běželi jsme asi pět minut, když jsme přeběhli vzdálenou ceduli s nápisem „Vítejte v Port Angeles.“

Nakonec jsme se zastavili u prvních domů a pozorně se rozhlédly. Edward začal pročesávat myšlenky myslí okolo, aby se ujistil, že nás nikdo nesleduje. Naštěstí nesledoval a tak jsme se mohli lidským během vypravit do jižní části Port Angeles, mezi sklady.

Autor: AnnieJaneV, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nenávidím tě! - Port Angeles 13:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře