Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nenávidím te Miku Newtone, ale díky za vše - Další nový začátek 2. pokračování

the host stills

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nenávidím te Miku Newtone, ale díky za vše - Další nový začátek 2. pokračováníTěšila jsem se na psaní téhle povídky, jsem ráda, že se našli lidičky, které zaujala, ale zaroveň jste se rozdělili na dva tábory. Jeden jásá, protože Bella není s Edwardem a druhý chce, aby spolu zkončila. Teď babo raď jak to udělat. Něco vykutím a doufám, že se vám bude i dále líbit tahle povídka. Dík za podporu a hezké čtení:-D

09.08.2009 (18:00) • BJana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1470×

Do školy jsem dojela za sedm minut jela jsem dvoustovkou a u školy zpomalila. Milovala jsem rychlou jízdu, ale co by si o mě asi pomysleli.

Na parkovišti sice stálo pár moderních a dobrých aut, ale na moje žádné nemělo. Nedechla jsem se, vzala si batoh a vystoupila. Všichni si mě prohlíželi. Bylo to jako ve Forks, když přijel někdo nový.

„Belloooo.“ Očila jsem se za tím hlasem. Byla to Maggi, šla mi naproti.

„Ahoj“ pozdravila jsem ji.

„Ahoj, doprovodím tě do kanceláře, jestli chceš.“

„To budu ráda, samotné by mi to trvalo déle.“ Byla to pravda. Nebyla jsem si jistá, jestli bych to našla, můj orientační smysl se po přeměně nezlepšil.

„Máš moc pěkné auto.“

„Díky, je od otce, koupil mi ho, jako bolestné za stěhování, protože to staré se mi rozbilo.“

Došli jsme do kanceláře. Zařízení pultíkem seděla starší paní.

„Dobrý den, Jsem Isabella Masen. odedneška mám studovat na této škole.“

Chvíli se prohrabovala v papírech a potom mi nějaké podala.

„Tohle si nechte podepsat u všech profesorů, tohle vyplňte a tady máte mapku a rozvrh.“

„Ještě máme chvilku čas, můžu tě seznámit s mými přáteli, pojď.“ Vyšli jsme s kanceláře a šli k partě tak šesti lidí.

„Ahojky, tak jsme to stihli, tohle je naše nová spolužačka, Bella“ představila mě Maggi všem

„Čau lidi“ pozdravila jsem je. Všichni byli moc sympatičtí.

„Ahoj, já jsem Lucia,“ představila se, drobnější bruneta, se světlou pletí. O odstín světlejší a mohli by jsme mít stejnou barvu.

„Peter“ ukázala na vychrtlého kluka vedle ní, ve tváři měl usměv a pořád se pošťuchoval s Maggi.

„Adam“ Byl hnědovlasý kluk, málem dvakrát vyšší než Lucia, kdyby stáli vedle sebe byla by to docela sranda. Vypadali by jako Křemílek a Vochomůrka.

Ukázala na poslední dva kluky „John a Tom, naše nerozlučná dvojka.“ John s Tomem byli dvojčata, lišili se jenom podle délky vlasů. Jonh měl dlouhé a v culíku. Oba byli hnědo až černo vlasí, vychrtlí a na první pohled vtipálci.

„Co máš první hodinu?“ zeptal se mě Adam.

Podívala jsem se do rozvrhu. „Matiku“

„Super, tak to půjdeš se mnou a Tomem Měli bychom jít, nebo to zase nestihneme.“ Řekl John. Šli jsme k budově C.

„Jak to zase, to chodíte tak často?“

„No občas se stane, že zaspíme, ale kdo by chtěl v pondělí vstávat o půl sedmé?“

„Nevím, třeba, ten kdo má školu rád.“

„Snad to nejsi ty.“ Naoko se zhrozil Tom.

„Neboj.“ Usmála jsem se. Kdysi jsem měla školu moc ráda, ale po tom incidentu s Mikem jsem to brala spíše jako povinnost, zpestřenou Cullenovými.

Vešli jsme do třídy se zazvoněním. Učitel už tam byl.

„Co stalo pánové, vybranou jdete včas?“ zeptal se překvapeně učitel.

„Ano a vedeme novou žákyni.“

Učitel se na mě podíval. „Vy jste Isabella Masen, že?“

Kývla jsem a podala mu papíry na podepsání.

„Sedněte si k panu Kanovi (Kejnovi)“ dal mi učebnice a já jsme šla do třetí lavice u okna, jak mi učitel ukázal.

Další dvě hodiny probíhali podobně, měla jsem angličtinu s Peterem, Lucií a Maggi. A potom s Adamem, Johnem a Thomasem biologii.

Na španělštinu jsem šla sama, ostatní měli francouzštinu. Učitel mě posadil k takovému frajírkovi. Hodně mi připomínal Mika, sice jsem ho ještě neznala, ale oba mi připadali stejně slizcí. Představil se mi jako Lagan Echolls. (Logen Ekols)

Do jídelny na oběd jsme šla sama, Lucia mi ukázala, kde je, takže jsem ji nemusela hledat. Vzala jsem si oběd a šla si sednou k Jahnovi a ostatním, kteří na mě od stolu už mávali. Zarazil mě ale něčí dotek. Podívala jsem se, kdo to byl. Logen, ten mi tu tak chyběl.

„Nechoď za nimi, pojď si sednout k nám.“ Ukázal ke stolu, kde seděli dvě holky a dva kluci. Všichni vypadali jako rozmazlení zbohatlíci. „My pro tebe budeme určitě lepší společnost než oni.“

Udiveně jsem se na něj podívala, „A to jako proč?“ zeptala jsem se nechápavě.

„Podívej se na sebe, vůbec se k nim nehodíš, jsi krásná, bohatá a zajímavá. Kdežto oni.“

„Bohatší možná jsem, hezkých lidí je hodně a zajímavých ještě víc, zaleží, jak se díváš. Jednu moji vlastnost jsi ale zapomněl, jsem rozumná a proto si nepůjdu sednou k takovým frajírkům jako jsi ty as ta tvoje partička. Kdybys viděl dál, než na svůj noc, tak by jsi viděl, že ti, ke kterým mám v plánu si jít sednout jsou zajímavější, sympatičtější a lepší lidi než ty. O tebe bych si ani kolo neopřela, teď když dovolíš půjdu.“ Otočila jsem se a pokračovala k cestě ke stolu. Celá jídelna zmlkla a se zájmem nás pozorovala. „Za to zaplatíš.“ Zašeptal, lidi by to neslyšely, ale můj upíří sluch ano. To by mě zajímalo, co si vymyslí. Přisedla jsem si vedle Maggi, kde mi držela místo.

„Tak se tě začínám bát, řekl směrem ke mně John.

„Jo jo, měli bychom si na tebe dát bacha.“

„Normálně taková nejsem, ale nemám ráda takové libové frajírky, ještě a takovýma kecama.“

„Takových je nás víc. Teď jsi tě oblíbila celá škola. Tohle Logenovi ještě nikdo neřekl. Nikdo neměl tu odvahu. Jeho tatínek je právník a všichni se od něj raději drží dál, kromě jeho přátel.“

„Jednoho takového kluk jsem taky znala. Pěkně jsem se popálila, než jsem zjistila, jaký je. A tenhle mě naštval, takhle o někom mluvit.“ Otřásla jsem se a hrála si se sklenicí vody.

Oběd utekl rychle, povídali jsme si o všem možném. Na další ho dinu, dějepis, jsem šla s Maggi, Peterem, Johnem a Adamem. Domu jsem dojela brzo. James byl v nemocnici, nechal si udělat potřebné papíry a nastoupil na místo psychologa-psychiatra. Dům jsme už celý zařídili. Pustila jsem se do úkolu a potom poslouchala hudbu. James přišel okolo šesti. Zašli jsme si spolu na lov. Dlouho do noci jsme si povídali o škole a jeho nové práci.

 

3. pokračování

Srnutí povídek

Autor: BJana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nenávidím te Miku Newtone, ale díky za vše - Další nový začátek 2. pokračování:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře