Začala jsem psát další povídku. Chci ale pokračovat v psaní Začátku konce. Potřebovala jsem se jenom odreagovat po mém ne zrovna šťastném období a dostala jsem nový nápad. Nevím, jak se vám bude tahle povídka líbit, chtěla jsem ji tady ale dát. Je to o Edwardovi a Belle, o jejich seznámení. Se Stmíváním to má podobné postavy a místo,jinak jsem to trošku změnila. Budu ráda za vaše komentíky.
Vím, že je tady hodně povídek, proto prosím piště, jestli mám pokračovat.
07.06.2009 (10:30) • BJana • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2885×
Ještě jedna věc než začnete, Bella nevoní Edwardovi tak moc jako ve Stmívaní. Jenom o něco víc než ostatní.
Isabella Swan
Před měsícem mi bylo sedmnáct. Bydlím v tom nejnudnějším městě v USA. Ve Forks neustále prší. Do mých pěti jsem bydlela s maminkou a jejím přítelem ve Pheonixu. Jeli si pro mě k tátovi, ke kterému jsem každý rok jezdila na prázdniny do Forks, cestou měli nehodu a oba zemřeli. Zůstala jsem s otcem sama. V šestnácti jsme se dali s Mikem dohromady. Zamilovala jsem se do něho, myslela jsem, že i on do mě. Včera odjel otec na služební cestu, vrátí se za deset dnů. Nikam se mu nechtělo, ale já jsem ho přemluvila. Pozvala jsem Mika ke mně. Poprvé jsem se s ním milovala a on mi potom oznámil, že mě nemiluje, že to byla jenom sázka. Hned co odešel jsem se vydala ven. Nechtěla jsem být doma. Milovala jsem ho a on mě tak hnusně využil. Běžela jsem lesem. Nevím jak dlouho a ani kam jsem doběhla. Byla to nějaká louka. Přes slzy jsem už neviděla. Sedla jsem si na zem a rukama objala kolena. Jak mi to mohl udělat? Přestala jsem vnímat okolí a padala někam do tmy.
Edward Culen
„Hele Edi, co takhle zajít si na lov?“
„Jestli mi ještě někdy řekneš Edi, tak ti nedovolím ulovit žádného medvěda nejbližších padesát let, Emmette.“
„No, no klídek brácho.“
„Lov bych asi už potřeboval, to je fakt. Esme, Cerlisle, Rose, Jespere, Alice chcete jít taky na lov?“ zavolal jsem na ostatní.
Jsme upíři, vegetariáni. Živíme se jenom krví zvířat. Ve Forks bydlíme asi rok. Stěhujeme se pravidelně kvůli utajení. Vystupujeme jako rodina. Carlisle a Esme jsou mí, Alicini a Emmetovi adoptivní rodiče. Jasper a Rosalie jsou děti Esminy sestry, která umřěla a ona se jich s manželem ujala. Rose chodí s Emmetem a Alice s Jasperem. Vychodíme střední a potom se zase stěhujeme. Carlisle pracuje jako doktor. Máme zvláštní schopnosti. Já umím číst myšleky, Alice vidí budoucnost, Jasper umí manipulovat s našimi pocity a Emmett je neuvěřitelně silný.
Přidala se k nám Alice a Jasper. Nechtěli jsme jít daleko, takže jsme si nebrali ani auta a běželi jsme. Ulovil jsem dva mědvědy a vydali jsme se s Emmettem na smluvené míso, kde se máme sejít s Alicí a Jesprem, kteří šli lovit srnky. Běželi jsme domů. Alice najednou zastavila a dívala se do neznáma. Měla vizi. Viděla naši spolužačku Isabellu Swan sedící v lese, hrozně se třásla a potom najednou lehla na zem.
„Musíme ji jít pomoct!“ rozhodla hned Alice.
„Komu??“ Emmett s Jasperem nevěděli o co jde. Jenom já jsem mohl vidět Aliciny vize.
„Isabella Swan potřebuje pomoct.“
„To je ta, co jí nemůžeš číst myšlenky?“
„Ano“
Ležela na mojí louce, rozběhl jsem se. Ostatní mě následovali. Ležela v bezvědomí. Byla tak bezbranná, kdokoli jí mohl ublížit. Pomalu jsem ji vzal do náruče a běžel s ní domů. Alice už volala Carlislovi co se stalo. Esme nachystala pokoj, kam jsem Isabellu odnesl. Carlisle ji prohlédl. Byla podchlazená, nastydlá a pořád v bezvědomí.Nebyla na tom moc dobře, ale bude v pořádku.
Nevím co se stalo, ale najednou jsem slyšel její myšlenky. Byly zmatené. Viděl jsem v nich jejího kluka, myslím, že se jmenuje Mike Newton. Přišel k ní, milovali se spolu a on jí potom řekl, že ji nemiluje a že to byla sázka. Dále si přehrávala celý jejich vztah, jak ji pozval do restaurace, slavili její narozeniny, pracovali spolu v obchodě jeho rodičů a jak spolu začali chodit. Potom se jí udělalo lépe a zase jsem nic neslyšel. Bylo to divné. Musím si o tom promluvit s Carlislem. Zaklepal jsem u něj v pracovně.
„Dále“ vešel jsem.
„Co si přeješ Edwarde?“
„Slyšel jsem Belliny myšlenky.“
„Kdy?“
„Po tom, co jsi ji vyšetřil.“
„To je zajímavé. Mám svou teorii. Myslím si, že by mohla být štít. Ve Volteře žije upírka, která je taky štít, chrání Ara, Cainuse a Marcuse. Dělá jim fyzickou stráž.“
„Carlisle, Isabella se asi za tři minuty probere.“ zavolala Alice z pokoje. Carlisle se omluvil a šel k Isabelle.
http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/nenavidim-te-miku-newtone-ale-diky-za-vse-2-kapitola/
Autor: BJana (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Nenávidím tě Miku Newtone, ale díky za vše - 1. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!