Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nel tempo 14. kapitola

16.12.2011 (15:30) • Kikketka • FanFiction na pokračování • komentováno 34× • zobrazeno 5308×

S Rosalií naskládaly do koše zbytek potravin a Edward se jal skládání zašpiněné deky. I on sám měl na nohavici kus šlehačky, kterou ale víceméně nepozorovaně utřel do rožku už stejně zaneřáděné deky.

Úhledně poskládanou si ji strčil pod paži a do volné ruky chňapl ten pořádně těžký koš. Rose a Bella si rozdělily kočárky a už se svižným krokem řítily zpátky domů a on je v tichosti následoval.

Oči mu občas uklouzly k pozadí té, která mu tak zamotala srdce a hlavu, že by ho jistě na místě zabilo, kdyby ho tu chtěla nechat. A proto nepřestával doufat, že mu jeho žena jednou odpustí a že mu zbaběle neuteče. Netušil, co by se stalo, kdyby se mu jeho rodina ztratila.

Bella měla najednou neodbytný pocit, jako by ji někdo sledoval, a když se v rychlosti otočila, skutečně spatřila, jak ji její manžel horlivě pozoruje. Tedy ne tak úplně ji samotnou, ale jednu její určitou část, která byla hned pod pasem. Ústa se jí zkřivila do spokojeného úsměvu, protože se koukal jen jejím směrem a ne na upírku hned vedle.

Rose byla ta nejdokonalejší bytost, kterou Bella kdy viděla, a taky proto měla neustálý strach, že by po ní mohl Edward začít nějak výrazněji pokukovat. Nebo si něco konkrétního zkusit… To se ale prozatím nestalo. A jakmile všichni dorazili domů, Emmett tam už na ně nedočkavě čekal.

„Tak kdepak mám ty dva raubíře?“ zahučel tak hlasitě, že Sofí v okamžiku probudil. Rozplakala se a Rose na svého muže hodila jeden jasně vražedný pohled. Emmett nasucho polkl a Edward se jen tiše zasmál. V tu chvíli se na něj stočily tři páry překvapených očí.

„Copak? Jen, že se ten svalovec před svojí ženou třepe doslova jak čerstvě narozené štěně,“ osvětlil stále se smějící. No, Bella se na něj v okamžení naštvaně zamračila. Nějak rychle mu otrnulo, pomyslela si mírně nazlobeně.

„Edwarde Masene!“ prskla rozladěně.

„Ano, miláčku?“ vyhrkl a úsměv na tváři mu v okamžení zamrzl.

„Ty se máš tak čemu smát,“ zachechtal se za odměnu Emmett, a pak soucitně poplácal Edwarda po zádech. „Myslím, že jsme na tom stejně, bráško,“ dodal jakoby nic, a pak si přitáhl Rose do náruče a vášnivě ji políbil. Chvíli se mu bránila, ale nakonec to vzdala.

„Hej, mohli byste tohle provádět ve vašem pokoji?“ vyhrkla celá rudá Bella. Na tyhle jejich náruživé a ke všemu veřejné chvilky si prozatím ještě pořádně nezvykla. „Jen mi tady kazíte moje ratolesti!“

„Vaše přání je mi rozkazem,“ zasalutoval po vojensku Emmet,t a pak Rose škádlivě plácnul po zadku. „Tak ženská, slyšelas! Jde se do pokoje,“ zabručel smyslně a obě dvě se nad jeho otevřeností nahlas zasmály, jen Edward zůstal stát s pusou dokořán.

Tahle rodina se mu skutečně začínala líbit čím dál tím víc. A pak se v něm, díky chování těch dvou upírů, zvedla pořádná vlna touhy a málem ho spláchla Belle k nohám. Tohle bude muset brzo nějak vyřešit… rozchodit. A tak, aby nemusel přemýšlet nad štíhlým tělem jeho ženy, raději mysl soustředil na plánování toho, jak získat dokumenty potřebné na cestu ze země.

*

Utekly pouhé dva dny, když Edward rozhodl, že příštího rána se konečně vydá zpátky domů, aby si konečně zajistil všechno potřebné na cestu. Cullenovi už koupili lodní lístek a on měl pokoj společný s Bellou a jejich drobky. Jinak to ani nešlo, protože loď už byla plná, a tak když Carlisle podplácel kapitána, aby nový člen jejich rodiny mohl odplout společně s nimi v jedné z už pronajatých kajut, ten šedovousý stařík nic nenamítal.

Chystal se na cestu na Beavrovi, kterého mu zpět přivedl Emmett. Ovšem nebyl to nijak lehký úkol, protože ten upír toho chudáčka tak vyděsil, že kůň se nechtěl hnout z místa. Nakonec ho domů musel donést.

Když to viděl Edward, který byl právě venku na ranní procházce s malou, málem zakopnul a natáhnul se. Naštěstí to vyrovnal a jen s tváří, na které se zračil ohromný šok, pozoroval, jak se jeho kůň vznáší metr a půl nad zemí, jako by vážil jen několik málo kil. Jestli neměl ponětí o jejich nelidské síle, teď už něco málo tušil.

Ačkoliv by si už konečně mohl zvyknout. I jeho žena byla silnější jak on. Bylo to teprve včera, kdy ji viděl přesouvat jednu masivní dřevěnou komodu, a než přispěchal na pomoc, už měla všechno přemístěné tak, jak potřebovala. Samozřejmě ji vyhuboval, aby ho příště zavolala a nehrála si na vzpěrače, když musí živit dva malé krky. Bella tehdy nad jeho obavami jen mávla rukou, políbila ho na tvář a dál už se věnovala jen dětem.

Pořád ani nedokázal překousnout fakt, že on je v téhle nové rodince ten nejslabší článek. Oproti nim měl doslova muší síly a to ho přímo neuvěřitelně štvalo. Hlavně proto, že své skutečné rodině nedokázal zajistit bezpečí, ačkoliv tihle tvorové byli opravdu mírumilovní. A to doslova… Hlavně každou noc… Pomyslel si kysele a tak trochu pln závisti. On tohle všechno mohl mít taky, ale zničil si to. To mu však nebránilo v tom, pracovat na obnově důvěry mezi ním a jeho milovanou Bellou.

Každou noc ulehal vedle ní a každé ráno se tam i probouzel, ale nikdy nedošlo k ničemu víc, jak k dotekům nebo polibkům, ačkoliv například včera v noci byly už dost žhavé. Těžko se pak uklidňoval, natož usínal. A ke všemu mu nechtěnou zvukovou kulisu hojně dopřávali Rose s Emmettem. Cítil se jako na trní. Neukojený a přepjatý. Ke všemu na něj za rohem čekalo tolik úkolů.

Přemýšlel, jak to teď asi vypadá u nich doma. Budou to už dva týdny, co se odtamtud vypařil a nikomu neřekl ani slovíčko. Jen majordomus ho viděl uhánět na koni kamsi do neznáma a Edward zadoufal, že se na tom starém chudákovi jeho otec zbytečně nevybil.

Právě v tenhle okamžik seděl vedle Belly na posteli. Ona krmila Sofí a on se pokoušel nechat odříhnout Tonyho. A skutečně se mu to i dařilo. Konečně získal něco málo praxe s prací s dětmi. Stejně ani netušil, co dalšího by dělal, a tak hojně vypomáhal jeho ženě, což mírně mrzelo tu blonďatou upírku. Jemu to však bylo naprosto jedno. On chtěl být poblíž jeho rodiny, a tak je byť na chvíli nespouštěl z očí. O to hůř se cítil nad myšlenkou, že je teď bude muset na necelé dva dny opustit.

Jak moc se mu nikam nechtělo.

Emmett a Rosalie před chvílí odešli na lov, ale on měl nemalé podezření, že nebudou jen lovit… Koutek mu cuknul vzhůru, když mu pohled zavadil o Bellina plná prsa. Touha v něm vzplála jako supernova a měl zvláštní pocit, že ho k ní přitahuje neviditelný provaz. Potřeboval ji mít nablízku až tak chorobně, že se sám na sebe občas zlobil. On se nikdy na nikoho nevázal a najednou si nedokáže představit život bez tří bytostí. Všechno ostatní mu bylo úplně jedno, hlavně když se jeho manželka a ratolesti budou mít líp jak on sám.

Očima se zastavil na tvářičce jeho malé dcerky, která mlaskavě papala a sama ho pozorovala. Vypadala naprosto šťastně a spokojeně. Jeho syn mu už delší dobu spinkal na rukou, a tak se automaticky zvedl a odnesl ho ke kolébkám. Položil dovnitř, upravil přikrývku a nakonec mu vtiskl milující polibek na čelíčko. Tony si jen povzdychnul a špička růžového jazýčku se mezi těmi malými rtíky protlačila ven. Edward si ho vševědoucně prohlédl a přesně tušil, o čem se tomu malému loupežníkovi zdá. Ano, i jemu se často zdálo o něčem podobném. Ovšem oběma se jistě zdálo o té samé bytosti.

Vytočil hlavu, aby spatřil Bellu, která už byla plně zakrytá a se Sofí v náručí k němu tiše kráčela. V očích se jí tak zvláště zablýsklo a ani ten pohled divoké kočky mu nijak nepomáhal, aby uklidnil všechny jeho najednou rozdivočené představy. Toužil jak malý kluk. Chtěl jen ji. V tenhle okamžik.

Jak hloupé…

Potřeboval ji cítit pod sebou a chtěl být uvnitř ní. Jako by byl nucen se ujistit o tom, že on je muž, který má všechno v rukávu. A ne, že jeho žena je ta silnější, ačkoliv to tak neomylně bylo. Tak moc si přál se cítit nepřemožitelně. Alespoň jednou jedinkrát. To však nebylo možné…

„Můžeš?“ pověděla tak zvláštně, až mu přeskočilo srdce a vydalo se na splašený útěk. Její oči tím směrem na okamžik uklouzly a Edwardovy tváře nabraly sytější barvu. Bez mrknutí oka se natáhl pro Sofí, opřel si ji o sebe a pohledem doslova hltal vzdalující se postavu jeho manželky. Měl pocit, jako by mu před nosem šermovala svým dokonalým pozadím, protože se až nebezpečně a provokativně pohupovala v bocích. Pak se za ní zaklaply dveře koupelny. Zmučeně si povzdechl a dál dlaní hladil zádečka svojí dceři.

Měl tušení, že to co mu před chvilkou provedla jeho manželka, byla jisto jistě provokace. Vždyť ona se takhle jaktěživ nechovala. Ani předtím, ani potom, prostě nikdy. V žaludku se mu mísily společně s těmi sladkými pocity i ty hořké. Kde se naučila takhle smyslně chodit? A co když měla i někoho jiného, než jen jeho? Všechny tyhle otázky ho zahltily a montovaly mu žluč do té doby, než si malá tiše odbrkla a stejně potichu se i zasmála.

Srdce se mu v okamžiku rozpustilo, jako by najednou bylo jen horký karamel. Vznášelo se a v tom samém momentě i sladce hřálo. Jeho děti se v něm otiskly v okamžiku, kdy o nich četl a i přesto, že měl jen mizivou představu toho, jak vypadají.

Uložil i Sofí, které se třepotala víčka jak jemný větřík na jaře. Pusinka se jí otevřela a vykouzlila jedno rozkošné óčko, když si zívla. Nakonec se ještě naprosto blaženě usmála, když se k ní skláněl, aby ji mohl políbit úplně stejně jako jejího bratříčka.

Jakmile se odtáhl, už téměř spinkala.

Z ničeho nic zaslechl, jak cvakla klika a bylo mu jasné, že Bella už je s ním v pokoji, což ho neuklidňovalo ani zdaleka. Upravil peřinku jeho maličké, a pak se konečně obrátil na jeho ženu a… Spodní čelist mu spadla téměř až na zem. Nikdy nic krásnějšího neviděl a tím míň si nedokázal představit, že tohle byla jeho žena.

*

Bella se ošila, protože ačkoliv měla v plánu zpečetit jejich nový vztah a dát Edwardovi jasně najevo, že s ním do budoucna počítá a že mu dokonce i odpustila, přesto se pořád styděla. Byla už prostě taková, i když ne tolik co předtím. Už nebyla malá a nevinná slečna, která si kdysi myslela, že nic intimnějšího jak pusa už ani být nemůže.

Jak bláhový omyl.

Přesto byl pohled pro bohy, jak na ni Edward doslova civěl. Slyšela i to, jak se mu vyhoupl tep a srdce mu prudce naráželo do žeber. Při představě toho, co má na sobě jí do tváří vstoupila další dávka červené a on pořád nic neříkal. Stál tam jak solný sloup a bezostyšně si ji prohlížel.

Tohle negližé jí tu nechala Alice. Byl to její pokus o něco nového, co viděla v jedné z jejích vizí. Jemně karamelová košilka, která sotva zakrývala kolena a ramena. Kulatý výstřih odhaloval část plných prsou, které dovnitř sotva napěchovala.

„Co to…“ zablekotal Edward a o váhavý krok přistoupil blíž. Tušila, co si asi myslí. Takhle se nikdo neoblékal ani ke spánku, protože nic podobného neexistovalo. Buď korzety a krátké sukně, ale to by vypadala jako jedna z těch žen, které prodávaly vlastní tělo, kdežto takhle měla působit dojmem…

„Vypadáš jako anděl,“ vydechl zmámeně a už na nic nečekal. Přitáhl si ji do náruče a s neskrývanou vášní se vrhl na její rty.

Jednu ruku omotal okolo ní a druhou uvěznil v dlani část jejího ramene. Zato ona kolem něj obtočila svoje horní údy tak silně, aby se jí už nikdy nedokázal vymanit. Cítila na svém těle jeho vzrušení a celá se opětovně a o to naléhavěji rozhořela. Měla pocit, že pokud se nesjednotí, rozletí se na prach. Jako by ho najednou potřebovala i k dýchání, což byla bezostyšná lež. Přesto mu její mysl všechno odpustila, ačkoliv křivdu, bolest a strach uvnitř sebe tak úplně smazat nedokázala a asi se jí to ani úplně nepodaří. Teď však byla víc jak přesvědčená, že se její Edward změnil.

Ať už jí říkal cokoliv, jeho srdce nikdy nijak nezměnilo rychlost, což pro ni byla známka toho, že mluví pravdu. On ji asi skutečně miloval. Za tu dobu, co tu s nimi je, ho ani jednou nepřistihla pozorovat Rosalii nějak hloupěji. Ona věděla, jak vypadá pohled, který by vysílal, pokud by měl nějaké jiné plány jak zůstat pouze jejím bratrem. Takového Edwarda znala z dřívějška, ale milovala toho nového, který tu s ní byl teď.

A jen doufala, že už takový zůstane napořád.

Odtáhla se od něj a on se nijak nebránil. Sice vypadal, jako by mu právě dala správně mířený výkop přesně do těch intimních partií, s kterými měla ale úplně jiné plány. Natáhla k němu ruku, a pak ho vedla ven z pokoje.

V první chvíli se malinko vzpíral a nechtěl, aby ji takhle někdo viděl. Tedy samozřejmě nikdo až na něj. Bella ho ale ubezpečila, že Rose a Emmett jsou na lovu a Carlisle nakupuje potraviny ve městě. Což bylo dost daleko a on jel navíc i autem.

A ona neměla v plánu provádět to, po čem tak dlouhou dobu toužila, v blízkosti svých drobečků.

Když za nimi bouchly dveře protějšího pokoje, který byl přichystaný právě pro Edwarda a který on nikdy nevyužil, Bella už plála jak svíčka. Cítila se celá vláčná a toužící po jejím muži. Poprvé, vlastně podruhé od té noci…

Ne! Zakázala si vzpomínat.

To teď bylo staré a uzavřené téma. Měla v plánu si svého manžela znovu osedlat a reklamovat jako svého. Jen svého. A tenhle majetnický pocit, který dřív nikdy neměla, ji malinko překvapil. Jako by k ní uvnitř promlouvalo jakési nedočkavé a bažící zvíře. Všechny ty nízké pudy a představy, které jí plnily mysl, ji záměrně taky čím dál tím víc žhavily.

Teď byl ten správný okamžik se stydět, ale už to jaksi nedokázala. Jako by uvnitř sebe otočila na nějaký primitivní list, který ji nutil svést toho muže před sebou za každou cenu. Ke všemu ji ta chtivá část napovídala, že on se rozhodně bránit nebude.

A měla pravdu!

Nedočkavě si olízla část vrchního rtu a vydala se k němu. V uších neustále slyšela jeho akcelerovaný tep a srdeční činnost. Buď byl vzrušený, nebo se prostě bál. Doufala, že spíš to první… A jakmile došla až k němu, chtěla se bezmyšlenkovitě vrhnout na jeho plné rty. A to doslova. Byla to jedna jeho část, která pouhým úsměvem dokázala dostat ženy do kolen. A to i ji.

Přesto se odtáhl.

„Já… nevím, jestli to není na tebe moc… brzo?“ optal se starostlivě, když se vyhnul jejímu nedočkavému polibku, třebaže přes jeho kalhoty už jasně cítila, že i on je připravený na všechno.

„Ne,“ vydechla pevně. „Pokud ale nesouhlasíš…“ V zápětí ji ale umlčel sám a to vlastním způsobem. Jeho žádostivá ústa si ty její brala tak lačně, až se celá nedočkavě otřásla. Prsty naslepo zašmátrala po jeho košili a hned, co spodek vytáhla z jeho kalhot, jala se rozepínání knoflíčků. Použila svoje nelidské síly a v okamžiku už před ní stál do půli těla nahý.

Oči jí musely žádostivě zářit, když její hladový pohled klouzal po každé části jeho odkrytého hrudníku, břicha… Pár jemných chloupků v barvě jeho vlasů mu pokrývalo vršek hrudníku. Nikdy neviděla nikoho nahého až na něj, a pak na občasné a nechtěné obrázky jejích nových bratrů, kteří když se mezi sebou dorvali, nezůstalo na nich skoro nic. Edward byl pouhý člověk a už jako takový byl až nelidsky krásný.

Nebo že by se to zdálo jen jí?

Prsty se pustila do jemného prozkoumávání jeho odhaleného těla, zatímco jejich rty spolu láskyplně tančily. Ani netušila kdy, ale jeho dlaň se najednou objevila na jejím pasu. Kůže na kůži. Myslí jí bleskla obava, jestli se mu vůbec bude líbit, protože teď byla holá doslova jako opelichané kuře.

Co když se mu to bude protivit?

Ona za to však nemohla. Alice už jí vysvětlila, že jak poloupír, tak upír žádné chloupky nemají. Jediné, co jim zůstalo, byly vlasy a obočí. A za to se Bella teď styděla. Edward nebyl jeden z nich, a tak na podobné věci rozhodně zvyklý nebyl. Co když ji proto nebude chtít?

„Jsi dokonalá,“ zašeptal zmámeně a ona malinko pookřála, ačkoliv ji ještě nahou neviděl.

Rozhodla se to řešit, až na to přijde čas. Ruce jí sklouzly k zapínání kalhot a rty lehce sjížděla po jeho krku až dolů. Edward se třásl jak osika, a přitom rozechvěle hladil každičkou část jejího těla. Měla tak jemnou pokožku, že snad musela být z té nejjemnější látky, jaká kdy existovala. Nebylo to možné… Naprostá dokonalost pro jeho nažhavené smysly.

Jemně hnětl jednu půlku jejího zadečku a druhou dlaní hladil křivku jejího boku. Prozatím se neodvážil podívat dolů, ale to, co s ním Bella prováděla, se ještě nikdy nikomu nepovedlo. Bažil po ní takovým způsobem, že měl obavy, aby se ještě dostali k tomu hlavnímu, přece jen to bylo tak dlouho, kdy naposledy…

Dost! Tímhle se teď zabývat nebude.

Konečně tu bylo to, co tolik očekával. Chtěl být zase jen její a všechno napravit. Už jen z pocitu, že zanedlouho se mu jeho sny splní a on se bude zase cítit jako její manžel na všech frontách, ve všech možných rovinách, ho plnilo takovou radostí a chtíčem zároveň, že měl strach, aby vydržel dostatečně dlouho. Bude si to muset pojistit a on už teď věděl jak. Ale z jeho plánovacích myšlenek ho osvobodilo konání jeho zlatíčka.

Stáhnula mu kalhoty se vším všudy a on teď před ní stál tak, jak ho stvořili. Nějakým zázrakem se z nich dostal, aniž by se zřítil a jakmile se mu naskytla možnost, sám ji zbavil toho kousku oblečení, které podle něj stejně nic moc nezakrývalo. Opak byl však pravdou. Uvědomil si to v okamžiku, kdy mu pohled sklouzl dolů. Do jejího klína.

A zůstal se na to místo koukat jako přimrazený.

Bella se cítila zle, když si ji Edward takhle prohlížel. Kdo ví, co se mu honí hlavou, pomyslela si vystrašeně. Ona sama, když se poprvé spatřila, vyděšeně pozorovala to místo a věděla, že takhle si už žádného muže nenajde. Všichni si o ní budou myslet, že je nemocná…

„Jakto, že…“ zamumlal a ona automaticky zrudla. Cítila se zle. Možná to měli prvně vyzkoušet za tmy? Ale on by se to dřív nebo později stejně dozvěděl, a pak by se jeho odsuzujícímu pohledu stejně nevyhnula.

„Proměna,“ pověděla ledově, přesto tiše. A v ten okamžik se jeho pohled vznesl k její tváři a uvěznil ji v něm. Znovu si ji k sobě nenasytně přitáhl a pokračoval tam, kde přestali. Už jen tělo na tělo.

Nějak se společně doploužili až k posteli, kde Edward skončil na ní a mezi jejíma nohama.

Tohle ale nebylo to, co chtěl, třebaže vidět ji takhle jinou ho vyvedlo z rovnováhy. Nikdy ještě neviděl ženu, která by dole byla úplně holá, přesto když se jí tam dotkl, nedokázal se nabažit toho kouzelného pocitu. Její jemnosti a vlhkosti. Jako by se dotýkal hedvábí a ani to nebylo dostatečné přirovnání. Všechno to pro něj bylo naprosto nové a neprozkoumané. Tak odlišné od toho, co si pamatoval.

Jeho rty se pomalu a vypočítavě šinuly níž. Lehké doteky a polibky, které věnoval jejím ňadrům, ji akorát nutily toužit po dalších a o to naléhavějších. Po těch vášnivějších, jenomže on si s ní prozatím jen pohrával. Přesto ho z přivřených víček oddaně pozorovala. Neměla představu, co má v plánu, ale když pomalu klesal níž, panika jí zachvátila celé tělo. Z ničeho nic otřel jednu svoji tvář o vršek jejího klína. Tam, kde dřív byly chloupky a nejen tam…

„Tak jemná,“ vydechl rozněžněle. Vtiskl jí nahoru jeden polibek, a pak rukama odtáhl její stehna víc od sebe. Přesto se pořád snažila je znovu stáhnout k sobě. Marně, přestože byla silnější, něco jí její počínání blokovalo.

Když si ji takhle otevřeně prohlížel, vypadalo to, že snad každou chvilkou začne slintat, nebo si to možná jen namlouvala, ale ten chtivý pohled, kterým pozvolna projížděl každičký milimetr jejího tajného místečka, ji nutil se znovu pořádně červenat. Pak se z ničeho nic sehnul až tam.

Hlava se mu najednou objevila mezi jejíma nohama a Belle se zadrhl dech v plicích.

A pak ji konečně jedním rozhodným pohybem jazyka ochutnal. Oči se mu překvapeně rozšířily a on se po ní na okamžik zmateně podíval, načež se ale tak chvatně, že ani nestačila zaprotestovat, vrátil ke svojí práci.

Jeho prsty se jí pevně zachytily, jako by potřebovaly jistotu, že neuteče. Nejenže byla jemná jak vlahý letní vánek, navíc chutnala tak neskutečně dobře. Tohle přece nebylo normální, pomyslel si zmateně Edward, přesto dál pracoval na zvyšování rozkoše jeho drahé polovičky a taky té svojí.

„Bože… tak… sladká,“ mumlal opojeně.

Bella si vnitřně oddechla a nechala se naplno unést na vlnách rozkoše, které jí právě její manžel víc jak ochotně poskytoval. I prsty na nohou se skroutily do sebe, jako by snad chtěly utvořit pěst. Topila se v takovém chtíči, až měla pocit, že to snad ani není reálné.

Co když se jí to všechno jen zdá? Ale pokud ano, pak to byl ten nejkrásnější sen, jaký kdy mohla mít. A tak raději vypnula zbytečné myšlenky a oddala se vytříbenému laskání Edwardova jazyka, rtů a také jeho zkušených prstů.

Nečekala ani nijak dlouho a v jednom kratičkém okamžiku se rozprskla do okolí jak křehká mýdlová bublina. Alespoň takhle to cítila, jako by ji vystřelili do ráje a ona ho prožívala plnými doušky. A jakmile ten jemný třas ustoupil a ona opět přistála pevně na zem, otevřela spokojeně oči a její pohled se znovu setkal s tím jeho. Teď to byl on, kdo si mlsně olizoval rty a… ona opět pocítila horkost ve tvářích.

Edward se lehoučkými polibky znovu dopracoval až k jejím rtům a Bella už na nic dalšího nečekala a nedočkavě je spojila v jedno. To se však nedalo říct o všem. Tak moc ho chtěla cítit uvnitř sebe, ale on pořád nic. Nakonec sama mezi jejich těly protáhla ruku a lapila ho tak v dlani.

Hlasitě zavzdychal a hned na to i ona, jakmile si jeho špička našla cestu a zasunula se částečně dovnitř. Přesto zůstal bez hnutí a jen povrchově dýchal. Čelist zatnutou jako by ho snad přepadla nějaká křeč, přesto se po chvilce konečně uvolnil a jedním hladkým pohybem se do ní zasunul úplně. Bella automaticky vyklenula záda a přijala ho tak hlouběji, jak to jen šlo.

Překvapeně vydechl. Snažil se sice ze všech svých sil ovládat, ale takhle se rozhodně za okamžik dostane k vrcholu a… Nechtěl ji hned napoprvé zklamat, a tak se pokusil v ní prozatím moc nehýbat. Alespoň do té doby, než se trošinku uklidní, ačkoliv se to té jeho krásce pod ním rozhodně nezamlouvalo.

Položil se na ni a za okamžik na to začal s jemnou prací jeho boků. Neustále se pohybovaly tam a zpět v jednom pomalém a mučivém rytmu.

„Edwarde,“ vydechla prosící a celá rozbolavělá. Tohle pro ni bylo jen trýznění.

Naštěstí však jejího přání uposlechl a s křečovitě zaťatou čelistí ji plnil rychlejšími výpady. Přesto chtěla pořád víc a jemu nezbývalo, než jí všechna její přání vyplnit.

Když pod ním najednou s hlasitým výkřikem ochabla a on měl možnost pocítit její sladký vrchol, okamžitě ji následoval. Před očima se mu na okamžik zatmělo, jak jeho tělo zachvátila ta dokonalá křeč. Všechny svaly na těle se mu na vteřinu zatnuly, a pak se na ni blaženě zhroutil.

Dýchal tak rychle, jako by před chvílí dobíhal rozjetý vlak a cítil se tak spokojeně jak ještě nikdy. Konečně měl pocit, že je znovu jen Bellin a ona už jen jeho. Ještě obstarat dokumenty a konečně před sebou budou mít společnou budoucnost. Šťastnou…

Zmoženě zvedl hlavu a opatrně se z ní odvalil, aby ji hned na to uvěznil v jeho roztopeném náručí. Doslova hicoval v dalším nekontrolovatelném návalu touhy, která se mu valila krví, a on bažil po dalším takovém uspokojení. I pohled jeho ženy byl víc jak spokojený, kdyby mohla příst jako kotě, už by se tak asi stalo.

Pak se jí ale obočí mírně zkrabatilo a pohled ztvrdnul.

„Doufám, že už mě nikdy nezklameš,“ vypadlo z ní trochu vyplašeně.

„Nikdy,“ brouknul spokojený Edward a utáhl kolem ní svoje paže daleko pevněji. Bella si spokojeně povzdechla a nechala hlavu opětovně padnout na jeho rameno. Byla před nimi úplně nová budoucnost a ona se na ni až nepředstavitelně těšila.

Nedočkavá ke všemu, co jí poslední rok uteklo, jemně skousla jeho voňavou kůži na krku. Tak, aniž by ji porušila, a pak jazykem místečko lehce olízla. Když konečně znovu ucítila, jak se jí na stehno tlačí něco tvrdého, natěšeně se uculila.

Osvobodila se a přetočila si ho pod sebe. Vyhoupla se na něj obkročmo a jeho hladově žádostivý pohled, který momentálně nespouštěl z jejích prsou, ji klín znovu zažehl touhou po něm. Po každé jeho částečce… Chtěla si ho užít do té doby, dokud se její rodinka nevrátí domů, protože zítra ráno se měl Edward vydat na cestu a ona už teď o něj měla strach.

Rozhodla se však momentálně soustředit jen na ně dva. Měli těch pár společných hodin na to, aby si opět dokázali jejich lásku, která mezi nimi dřív vlastně ani pořádně nevzplála.

Teď ji ale cítila. A nejen ze své strany...

Proto se rozhodla mu odpustit a ubezpečit ho tak, že nemají v plánu mu utéct.

Milovala ho a věděla, že už ani nikdy nepřestane.

A s touhle myšlenkou je opět nedočkavě sjednotila.

Autor: Kikketka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nel tempo 14. kapitola: