Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nejlepší Bráchové Plus Jedna Mamina 8 Díl

13.08.2009 (21:30) • Belllia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1757×

Hned co jsme přijeli domů na mě Shelly s Lukem a Joshem divně koukali. Asi je rozhodilo to jak jsem se nekontrolovatelně třásla, ale naštěstí mě držel Max, protože kdyby mě nedržel tak bych už asi ležela na zemi!! Po pěti minutách trapného ticha ke mně přiběhla Shelly vzala mě z Maxova objetí a utěšovala mě. „Pšš to bude v pořádku“ já jsem se pomalu začala uklidňovat, ale celkem mě rozptylovali pohledy mých ostatních bratrů. Jediný Max se na mě nedíval, protože ten byl myšlenkami – stejně jako já – jinde.

Najednou se Shelly zeptala na otázku, kterou jsme stejně s Maxem čekali. „Co se stalo??“ Podívala jsem se na všechny mýma ubrečenýma očima. Nejdřív na Shelly, potom na Luke, následoval Josh a nakonec Max. Max na mě jenom povzbudivě kývnul a tím mi dal najevo ať začnu. Pořádně jsem se nadechla a spustila: „Předtím než jsme odjeli na lov tak jsem se s Diegem rozešla, protože já miluju jiného a dost mě naštval. Když jsme jeli na lov tak se semnou furt snažil navázat rozhovor, ale já jsem ho ignorovala a to byla ta největší chyba“

Na chvíli jsem se pozastavila a vzhlédla do tváří mé rodiny. Jak jsem na nich viděla tak hltali každé moje slovo. Shelly mě nakonec pobídla abych pokračovala, tak jsem to splnila. „Hned jak jsme dojeli tak jsem řekla že jdu na lov a vyrazila jsem na pumy. Když jsem ale přišla do naší chatky tak tam byl jenom Diego. Zeptala jsem se kde je Max a on mi odpověděl že je ještě na lovu a k tomu dodal úšklebek, jako kdyby měl něco za lubem.“ Tam jsem se na chvíli odmlčela a Max se mě zeptal. „Víš jistě že chceš pokračovat??“ a podíval se na mě s lítostí. On mě lituje?? Ale já nechci!! Jenom jsem přikývla a pokračovala.

„Než jsem to mohla jenom postřehnout tak jsem s ním byla na posteli kde mě násilím držel. Hrubě se na mě mačkal, jako kdybych byla jeho. Já jsem se ale nevzdávala kopala jsem kolem sebe a snažila jsem se mu ublížit, ale bez úspěchu. Začal mě konejšit že jsem jeho holka a vůbec si nevšímal mých slz, které tekli jako vodopád.“ Na chvíli jsme se zadrhla a snažila jsem se odehnat ty slzy které na mě šly. Povedlo se a tak jsem pokračovala. „Najednou si zvedl hrubě moji bradu a políbil mě. Při tom hrubém líbání ze mě serval jak podprsenku tak i triko. Pořád jsem plakala nedalo se to zastavit, když už chtěl jít i na knoflík u kalhot tak se tam probořil Max a chvíli na nás koukal a byl v šoku.“ Všichni jsme se podívali na Maxe a ten jenom kývl, stále zamyšlený.

„Když“ pokračovala jsem. „se Diego s překvapením díval na Maxe tak jsem toho využila a kopla jsem ho na dost choulostivé místo, a když měl jenom trenýrky tak ho to hodně bolelo. Začal se tam svíjet v bolestech a poněvadž já jsem se nemohla hnout tak mě Max vzal a venku mi nabídl svoje triko, protože moje tričko i podprsenka to nevydrželo. Já jsem se oblékla a dovolila jsem si poslední pohled k Diegovi, který k našemu štěstí se tam ještě válel na zemi. Když jsme nastartovali a byli jsme aspoň tak dva kilometry od chaty tak mě Max začal konejšit až sem.“ Řekla jsem a ještě přidala „No a zbytek znáte“

Když jsem stočila pohled z mých rukou na všechny tváře tak se tam všem zjevili pocity typu překvapení, zlost a nenávist. Té nenávisti tam bylo sice málo, ale byla tam. Jedno pro mě bylo ale hrozné, a to že nevím kdy se Luke vrátí. Dneska jsem spala u Shelly v pokoji, protože kdyby se vrátil a já bych o tom nevěděla tak nevím co bych ani dělala!! Shelly s tím naštěstí souhlasila a já jsem věděla že mě dokonce chápe.

Ráno jsem se probudila z bezesného spánku a já jsem byla mým myšlenkám vděčná že mi nedávali žádný sen. Oblékla jsem se do mikiny (  http://svetry-pulovre.seznamzbozi.cz/ViewImage.php?Id=32005244 ), Jeanů (  http://www.skatebar.cz/obrazky/2187/kalhoty-burton-wms-guard-chestnut-default.jpg ), Conversek (http://cn1.kaboodle.com/hi/img/2/0/0/1e/f/AAAAAmZa1XsAAAAAAB79vQ.jpg ) a nakonec jsem si na záda nasadila svůj batůžek (http://www.luckyshop.cz/administrace/foto_zbozi/95_1.jpg ) a byla jsem oficiálně hotová. Šla jsem dolů a dneska jsme měli chlebík s máslem a rajčátky. Hned jsem to zblajzla a všimla jsem si že Diego se ještě nedostavil. Hurá!! Tím se mi úsměv ještě dvakrát rozšířil. Všichni se taky na mě koukali s úsměvem a to mě popohnalo k přesvědčení že dneska bude skvělí den.

Hned co kluci dojedli tak jsem jim řekla že dneska pojedu svým autíčkem (http://www.eshop-rychle.cz/fotky2554/fotov/_ps_273aston_martin.jpg ). Můj miláček na mě čekal v garáži a už se těšil až se v něm poprvé projedu. Ano, mám ho úplně nový. Dostala jsem ho před dvěma dny a ještě jsem ho neprojela. Nasedla jsem si do něj a nastartovala jsem s klíčem který měl na sobě přívěsek od Shelly (http://vltava2000.cz/shops/9696/images-goods/P6300785.jpg) byl nádherný a moc jsem si ho vážila.

Když jsem dojela ke škole tak se na moje auto sesypali všechny pohledy, a všechny dost překvapilo že z takového nádherného auta vystupuje tak malá holka. Všichni na mě koukali závistivými pohledy a já jsem se tomu musela ušklíbnout. Najednou můj pohled zabloudil ke Cullenovýma a všimla jsem si jak ke mně jde Edward s velikým úsměvem.

Hned jak ke mně přišel tak mě objal a políbil mě. Do polibku jsem se vžila protože to bylo jiné než jako ten hrubý polibek s Diegem, tenhle byl tak něžný a procítěný. Já prostě Edwarda miluju a nemůžu mu mít za zlé že se na mě vykašlal. No vlastně ne… On mě opustil jenom kvůli tomu abych měla normální život a abych nebyla pořád v nebezpečí. Nikdy nemyslel na sebe, ale spíš na mě. „Ahoj“ řekl mi. „Ahojky“ odpověděla jsem mu a jeho obličej se roztáhl ještě do většího úsměvu, teda pokud to teda šlo.

Najednou někdo vystoupil z lesa – Diego!! Já jsem najednou ztuhla a koukala jsem se jeho směrem. Hned co mě zahlídl se na mě usmál a já jsem se začala třást jako osika. Edward se mě najednou zeptal „Co je ti Bello??“ asi panikařil, protože v jeho hlase byla slyšet jasná panika. Najednou kde se vzal tu se vzal vedle nás stál Max a začal mě uklidňovat. Jeho se Edward taky zeptal co se děje a Max mu jenom řekl „Po škole počkejte na nás a pojeďte s námi k nám a tam se to dozvíte“ „Ne-e-e“ řekla jsem roztřeseným hlasem, ale Max mi odporoval „Bello má právo to vědět“

A s těmito slovy jsme kráčeli na hodinu. Opírala jsem se o Edwarda a jemu se to asi líbilo, protože mě za žádnou cenu nechtěl pustit. Přežila jsem každou hodinu a už byl konečně čas na oběd. Dala jsem si pizzu a k tomu Pepsi a začala dlabat. Snědla jsem to na posezení a Cullenovi – hlavně Edward – si o mě dělali starosti. Odbyla jsem je jedním ‚nic mi není‘ a Edward jim řekl vše co se bude dít dneska odpoledne, jako že půjdou k nám na návštěvu a že tam dorazí i Carlisle s Esme….

Po posledním zvonění pro mě přišel Max a šel semnou k mému autu a já jsem se ho zeptala : „On je doma??“ „Ne není“ odpověděl a já jsem  si oddychla. Nastoupila jsem s ním do auta a vyjeli jsme. Všimla jsem si za námi žlutého Porsche, stříbrného Volva a černého mercedesu. Takže Carlisle to s Esme stihnul. Když jsme k nám dorazili já jsem zajela do garáže a Cullenovi zaparkovali venku. Max po nich hodil plachty na auto, což jasně značilo že tady přes noc zůstanou. Alice si natáhla plachtu na svoje Porsche, Emmett natáhnul plachtu na Mercedes a nakonec Edward na svoje Volvo.

Vešli jsme dovnitř a Shelly je přivítala, nebyla překvapená protože jsme ji zavolali že přijedou protože chtějí taky slyšet příběh, který jsem jim vyprávěla. Ona neměla žádné námitky a jak se zdálo tak Diego ani nebyl doma. Všichni se posadili a Edward mi ukázal ať si sednu k němu na klín což jsem nemohla odmítnout. Objal mě pažemi a já jsem se mu schoulila v náručí. „Tak“ začal Carlisle „kdo nám bude povídat ten příběh??“ „Já“ kuňkla jsem.

Hned jak jsem to dořekla tak se všechny pohledy stočili na mě. Mojí rodiny to byli lítostivé, které mi naznačovali ať to nedělám že se tady rozbulím, ale já jsem je neposlouchala a začala jsem. Během vyprávění jsem slyšela zavrčení ze strany Edwarda a taky jsem cítila, že si mě někdy přitisknul ještě víc než předtím.

Jakmile jsem to dopověděla tak bylo pětiminutové ticho, už jsem se nadechovala že něco řeknu, ale najednou nikdo zaklepal na dveře a to co jsem viděla mě překvapilo, rozhodilo, zastrašovalo a rozlobilo. Všechny pohledy se stočili ke dveřím a tam stál on…. Diego.

Autor: Belllia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nejlepší Bráchové Plus Jedna Mamina 8 Díl: