Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nejlepší Bráchové Plus Jedna Mamina 27 Díl

Last

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Nejlepší Bráchové Plus Jedna Mamina 27 DílDalší kapitolka NBPJM... Rozhodla jsem se že povídky co jsem tady měla rozdělaný přidám na Stmivani.eu tak ať se líbí :)

05.01.2010 (15:15) • Belllia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1337×

Jakmile jsme vstoupily tak jsem si všimla že je všude nějaké podezřelé ticho. Přitáhla jsem si Rose za sebe a dívala jsem se ostražitě všemi směry. Nasadila jsem na nás Fyzický Štít, dělalo mi to sice trochu potíže udržet ho na nás dvou zároveň, ale poradila jsem si s tím, když tak to v boji natáhnu jenom na ní, a já se budu MUSET nějak obránit, hlavní je ona!! Najednou jsem uslyšela dech a zpozorněla jsem.

 

Volturiovi by určitě nedýchali, protože by určitě nechtěli abych věděla kde jsou, budou to určitě ti pro které jsem přišla.

„Rose," řekla jsem ji a můj hlas se ozýval jako ozvěna přes všechno.

„Ano mami?" řekla a usmála se, hodně se ji líbila ozvěna, to jsem poznala při tréninku, když jsme vždy byly v horách.

„Vím že je to možná past, a proto se drž za mnou, ale potřebuji, abychom šly za tím dechem." V tu chvíli jsem slyšela nějaké zasyčení a dech ustal, byli to ONI!

 

Rose mě chytla za ruku a já jsem ji chránila svým vlastním tělem, kdyby štít náhodou praskl. Nic nenamítala, ale viděla jsem v jejích očích nesouhlas, milovala boje… to asi bude mít po svém otci. Usmála jsem se na ni, ale když jsem se znovu nadechla tak jsem ucítila mě pach tak známí.

 

„Shelly." zašeptala jsem němě a koukala jsem se do prostoru před námi. Byl to takový portál jako ze starých dob a byl ozdoben různými ornamenty.

„Mami pojď," usmála se na mě Rose. Jenom jsem kývla a šla jsem k těm dveřím. A najednou jsem ji viděla.

„Shelly!" vypískla jsem a už jsem se i s malou hnala k ní. Shelly se na ní koukala, ale nechala to být, místo toho na mě začala řvát.

„Bello běž je to past!" ale já jsem se ničeho nebála, jedině o svou dceru.

„Neboj mami, bude to dobré," ale jenom co jsem to dořekla, tak do mě něco narazilo.

„Bello, copak jsi nevěděla, že se nikam nechodí, bez pozvání?" usmál se na mě nějaký hnusný, nechutný ošklivý a nevím co ještě blonďatý upír.

„A ty jsi? Že jsem neměla tu smůlu tě poznat," usmála jsem se na něj kysele.

„Já jsem Muse," řekl a usmál se na mě.

„Hele teď ti řeknu můj plán jo? Já odvážu Shelly s Rose tě pak dorazíme a ty budeš nahranej," usmála jsem se na něj. Tentokrát se usmál on.

„No a víš jaké to bude mít následky, povím ti je. Zabijí tvojí rodinu a pořádně si to vychutnají," usmál se a mě jako by ztuhla krev v žilách. Rozvázala jsem Esme a Rose už byla připravená skočit, ale já jsem ji zastavila.

„Rose ne, znám jeden upíří zákon který musí dodržet." Usmála jsem se na Muse a on opět nechápal.

„MONTIKO!" a on ztuhl.

 

„Pojďte zamnou," říkal a já jsem podepřela Shelly, mohly jsme vyrazit.

Došli jsme do nádherné honosné arény a já jsem si najednou všimla kdo sedí v jednom 'kupé' co tam měli - moje rodina. Dívali se všichni lítostivě na sebe, ale Edward měl zavřené oči a něco žmoulal ruce. Musela jsem jim říct že jsem tady, ale Rose o sobě nechala vědět dřív.

„Kdo je můj táta?" zeptala se a všichni najednou shlédly na nás. Usmála jsem se a všichni na mě dívali překvapeně.

„To se vzdala nebo co?" štěkl nějaký blonďák na trůně.

„Ne," řekl Muse. „Použila MONTIKO," řekl a svěsil hlavu.

Ten blonďák se usmál.

„Bude aspoň nějaká zábava," a usadil se zase pohodlně na zlatém křesle s drahokamy. Usmála jsem se.

„To mě teda dost neznáte," a šáhla jsem po Rose a přivinula jsem si ji k sobě. Shelly teď byla s ostatními na sedadlech.

„Dozvím se konečně, co je to to MONTIKO?" zeptala se netrpělivě Rose.

„Víš to je jedno staré upíří pravidlo Volttery. Když upír řekne toto slovo uvnitř tohoto paláce tak se mu uděluje milost, ale musí vyhrát souboj… ve dvou," šeptla jsem a ona poskočila a zatleskala ručičkami… Ta holka je normální sebevrah!

„Já bojuji s tebou že jo?" a v očích měla naději.

„Ano, ale budeš se držet vzadu." usmála jsem se, ale ona se zamračila a začala lamentovat a hodně nahlas křičet.

„Tak to ne! Celý ten jeden rok si mě na tohle trénovala, mami já jsem připravená, a když budeš ráda tak přese mě přetáhni ten svůj štít ne?" A po tváři ji stekla slza. Setřela jsem ji a pak jsem ji zvedla prstem bradu.

„Maličká, jsi pro mě všechno na světě, prosím když bych to nepřežila já tak ty musíš," a stekla mi též po tváři slza, cítila jsem jak se mi pomalu rozlévá po tváři a jak si razí cestu až do koutku mých úst. Olízla jsem ji abych ochutnala její slanou a hořkou chuť. Pak jsem vlhko na mé tváři setřela a vyndala jsem si z pod trika náhrdelník, který jsme měly s Rose stejné. Taky si ho vyndala a pak ho lehounce políbila.

„Pro štěstí," řekla a postavila se do obranné pozice. Celá naše rodina na nás koukala a já jsem cítila jestli si náhodou nemyslí jestli nejsme blázni.

 

„Co pro tebe tato holčička znamená?" zeptal se ten blonďák.

„Řeknu ti to až mi řekneš svoje jméno." Řekla jsem samolibě.

„Caius," řekl a přidal mi přitom jako páv.

„Hm, tak když to chceš vědět, co pro mě znamená… je to má dcera," řekla jsem a pohladila maličkou po hlavě. Cullenovi, hlavně Edward, se na mě dívali zaraženě.

„Aha, no je čas boje… Felixi, Demetri," pokynul a proti nám vyšli dva chlapi jako hora.

„Oh, tebe bude škoda," řekl ten větší.

„Hm," řekla jsem a vyrazila jsem proti nim.

Koukala jsem se na malou každou chvíli, ale vedla si s Demetrim dobře.

„Dobře Rose, jenom tak dálm" chválila jsem ji vždycky když jsem odrazila Felixe na stěnu a měla jsem volné zorné pole.

 

Najednou se to všechno seběhlo děsně rychle. Demetri chtěl na Rose použít svoji sílu ohně FYZICKOU, ale to jsem já nemohla dovolit a rychle jsem ji pokryla štítem, ale nevěděla jsem že je to past. On dobře věděl že já budu hned Rose ochraňovat a tak mě chtěl na tohle nalákat a podařilo se mu to. V jednu chvíli jsem se mu dívala do jeho škodolibého úsměvu a za pár vteřin mě něco bodavého uhodilo do hrudi a já jsem ze dvou stran síně slyšela.

„Néééééééééé!" a pak jsem o sobě nevěděla.

Autor: Belllia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Nejlepší Bráchové Plus Jedna Mamina 27 Díl:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře