Bella Zažije pár hrozných dnů , přímo otřesných . Chce nějak vybít svou bolest tak chce za všechno úsilí najít její a jeho louku . Nakonec se jí to povede , ale všechno jedno končí , a tím že něco končí i něco začíná !! Tady ta kapitolka je z pohledu Belly
04.08.2009 (18:00) • Belllia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1466×
Nechce tě , nechce tě …. Tohle byla jediná myšlenka co mi kolovala v hlavě . Už pět dní uběhlo od toho že mi řekl že mě nemiluje !! Nenávidím ho a zároveň miluji , nevím co mám dělat . Vyhledávat je asi těžko budu , i když bych mohla najít jedno místo . Hned co jsem pomyslela na naši louku jsem se tetelila štěstím . Nějak ji musím najít … Nemůže to být schované jako nějaký ostrov pokladů , a tak je rozhodnuto . Půjdu hledat !!
První den mého hledání nedopadl vůbec dobře . Přišla jsem domů celá poškrábaná , protože jsem po cestě dost vzlykala a tak jsem přes slzy padala . A ještě k tomu mám asi naražené zápěstí , ale já se jen tak nevzdám . Jakmile přišel domů Charlie a všimnul si mě tak jsme jeli hned do nemocnice , kde potvrdili mojí teorii o naraženým zápěstí . Dostala jsem dlahu a šli jsme domů , kde jsem si ještě chvíli četla a pak upadla do říše snů.
Dneska se mi zdál sen o tom jak jsem našla tu louku , a tam stál jiskřící Edward se slovy : ‚Pojď ke mně lásko‘ a rukama se pro mě natáhnul . Chvíli mě kolébal a zpíval mi ukolébavku . Potom ten sen skončil , a já jsem byla ráda že to nebyla žádná noční můra .Ráno jsem se oblíkla a šla jsem zase do lesa a doufala jsem že budu mít lepší výsledky .
Šla jsem a narazila jsem na malinkou srnku . Přišla ke mně a já jsem jí dala mrkev ( měla jsem sebou svačinu ) hned jak jí dojedla tak kolem mě začala poskakovat jako štěně a já jsem se na malinkou chvilinku cítila šťastná . Vypadala tak nádherně a ty její oči , připomínali Alice tak velké a hluboké – škub - . Srnka najednou z ničeho nic odběhla , nechápala jsem to ale nechtěla jsem jí ještě víc vystrašit tak jsem si šla vlastním krokem .
Už jsem šla si tři kilometry , ale nevzdávala jsem se . Bylo mi jedno jak to bude daleko , dokud budu mít nějakou sílu tak půjdu dál a nic mě nezastaví ! Po dalších čtyřech kilometrech jsem to chtěla vzdát , ale najednou jsem viděla pronikavé světlo . Na nic jsem nečekala a rozběhla se , párkrát jsem upadla a zápěstí pod dlahou mě začala příšerně bolet , ale taky jsem to nevnímala , bylo mi to úplně jedno , hlavně když jsem byla tak blízko . Po dalších pádech jsem tam konečně dorazila .
Louka byla přesně taková jakou jsem si pamatovala !! Byla oválná , lehce posetá květinami a to nejdůležitější – slunce tu pořád svítilo , i když bylo jinde zataženo . Šla jsem doprostřed louky , lehla jsem si a poslouchala nádherný zpěv ptáků , který z ničeho nic utichl . Nejdřív jsem tomu nevěnovala pozornost , ale za tak dvě minuty jsem slyšela něčí kroky . Stoupla jsem si a všimla jsem si že to budou nejspíše dvě osoby . Najednou vystoupili zpoza keřů .
Nádherná , ale přesto nebezpečná Victoria a k tomu Laurent , též nebezpečný . Victoria promluvila jako první : „Ale , ale kde máš toho svého ochránce ?? Edward že … No asi ho moc nepotěší že tě dneska zabijeme co ?“ „Je mu to bude jedno . Opustil mě , mezi námi je konec !“ „No“ řekla Victoria „aspoň si pohrajeme“ a usmála se nad tou představou . „Viki“ řekl Laurent „já vím co ho rozzuří !!“ „A co ??“ řekla Victoria dychtivě . I já jsem to celkem chtěla vědět , protože mě už nemiluje .
„Přeměníme ji ne ??“ Victoria se jenom na mě otočila s ďábelským úšklebkem a poté přikývla . „Ale“ řekl ještě Laurent „Ale co ??“ zeptala se Victoria . „Ona má štít už jako člověk , takže z ní bude muset jít jenom poloupír . „No co , navždy žít bude ne ??“ „To ano“ . Oba dva na nic nečekali a už se ke mně blížili . Ale najednou se zarazili „Kdo to udělá ??“ zeptala se Victoria . „Já“ řekl Laurent „Ne já“ řekla Victoria
Věděla jsem že možnost útěku je už dávno v pase protože jak bych asi utekla dvěma krvežíznivým upírům hm ?? No tak jsem čekala . Po pěti minutách se rozhodli že to udělá Laurent , protože má lepší sebeovládání . Už se ke mně přibližoval , najednou se mi jeho ostré špičáky zabodli do krku .
Cítila jsem jak je zase ode mě odtrhává a i s Viktorií odchází. Po těle se mi najednou začal rozlévat jed a já jsem cítila bolest která byla horší nežli smrt !! Křičela jsem a kopala kolem sebe , stejně mě nikdo slyšet nemohl jenom Victoria a Laurent a ty se určitě bavili když zjistili že mě to bolí . Najednou jsem slyšela další kroky a vůni omamnou více než měl Edward . Ti dva voněli po růžích .
„Luku“ ozval se jeden přímo nádherným hlasem „tady je . Je nádherná přesně jako z mojí vize“ dořekl . Počkat vize ?? On vidí do budoucnosti ?? „Jo jasně Diego jsem tady. Hm máš pravdu je to kus“ a dostali oba dva záchvat smíchu . „Už tady leží dvě hodiny , ještě dvaadvacet hodin a bude to mít z krku“ řekl znova Diego .
„Pojďme domů Shelly už připravila další pokoj a je hned vedle tvého“ zasmál se Luke . Diego mě vzal do náručí a k tomu na Luka zavrčel. Malinko jsem se otřásla a v Duetově náručí ta bolest povolovala . Byla jsem ráda , možná že budu mít novou rodinu . A jak to že mám už u nich pokoj ?? To určitě zase viděl v té svojí vizi . Hmf . Odfrkal jsem si , samozřejmě že ne nahlas .
Došli jsme k nim domů . Poznala jsem to tak protože se k nám všichni seběhli , nebyla tu taková zima a navíc nefoukal žádný větřík . Už jsem tam ležela dalších dvacet hodint , takže mi zbývají ještě dvě a bude to !! Bolest se pořád stupňovala a stupňovala , ale nikdo nevěděl jak jí zastavit . Před poslední půl hodinou to bylo nejhorší , začala jsem kolem sebe kopat , křičet , mlátit , prostě všechno co by měl člověk dělat když jde o velkou bolest .
Najednou bolest ustupovala , ale já jsem pořád svoje srdce slyšela , ale nebylo to bouchání , bylo to jako třepotání křidélek nějakého malinkého broučka .Moc se mi ten zvuk líbil a dával mi jasný důkaz že jsem ještě napůl člověk , což mě celkem dost těšilo . Za dvě minuty bolest ustala úplně a já jsem mohla otevřít oči a to co jsem viděla mi vyrazilo dech .
Autor: Belllia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nejlepší Bráchové Plus Jedna Mamina 2 Díl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!