Bude večeře s Peterem ....
30.09.2009 (19:00) • Belllia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1235×
Bella :
Dneska má přijít Peter, protože Shelly chce abychom se sním seznámili víc. Pozvala i Cullenovi, který rádi přijali. A navíc jsem Alici dovolila aby nás vyfešákovala, teda aspoň mou rodinu, ale pochybuji že Cullenovi bude upravovat někdo jiný. Tak jsme jeli na nákupy. Edward byl pořád šťastný že nám to klape, a vlastně všichni byli rádi že jsme zase spolu. Konečně měl každý svoji polovičku… teda kromě mých přitroublých bratříčků. Ale oni byli rádi že jsou samy, prozatím…
Když jsme dojeli do velikánského nákupního centra hned jsem čapla Edwarda za ruku, aby se vidělo že je můj. Pár holek po něm koukalo, a když jsem si šla dát před nakupování pizzu tak ke mně přišel nějakej kluk a řekl mi o číslo, jenomže se jako voda přiřítil Edward a koukl se nepříjemně na toho kluka, který si hned dal zpátečku.
Když jsme se konečně dostali k obchodu s společenskýma šatama tak jsme začali vybírat. Dokonce jsme potom zašli ke kadeřnici, ale nejdřív co jsme si vybraly za šaty. Kluci měli normální kvádro, které jim ladilo k jejich křídově bílé pleti. Moc jim to slušelo, hlavně Edwardovi....
Rose si vybrala šaty červené barvy, a účes vyčesaný nahoru
Alice si vybrala šaty barvy hodně světlounce zelené, a vlasy měla jako vždy :)
Esme si vybrala šaty do karamelové barvy, a byly krátké. Vlasy si nechala taky vyčesat :)
Shelly si na sobě taky dala záležet, asi chtěla vypadat hodně dobře. Vybírala si mezi hodně šaty a nakonec si vybrala dlouhé se zavazováním za krkem, k tomu účes si nevybrala, prostě si vlasy jenom navlnila :)
No a nakonec já :) ... já jsem si vzala šaty bílé barvy, které měly taky zavazování za krkem. A účes jsem si udělala částečně vyčesaný :)... ( jako na obrázku )
Ano mohla jsem říct, že jsme byli perfektní. Všechno vlastně bylo perfektní byla jsem moc ráda že se to vydařilo, ale najednou zachrastil Diegův šuplík. Co teď asi dělá? Stejně je to moje chyba, kdybych sem nikdy nepřišla, tak by se to nikdy nestalo!! Všechno je moje chyba!! Za vše můžu já a- …. Z mých úvah mě vytrhlo zaklepání, které bylo tichounké jako samotný větřík.
Já jsem na chvíli ztuhla, ale ovšem že to Edward vycítil a pohladil mě po tváři, ale já jsem chtěla víc tak jsem si stoupla na špičky a hladově jsem ho políbila, ale jenom letmo protože máme přece návštěvu ne??
Když jsem se podívala na něco jiného než na Edwardovy oči poskytl se mi pohled na Petera. Byl hodně podobný Carlislovi, až na barvu vlasů. To je hrozné všichni si jsou tady tak podobný, ještě že já nejsem s nikým. Hned co jsem ho uviděla jsem stiskla Edwardovi ruku, a on mě musel popohnat dopředu, protože bych se asi jinak nehnula. Nejistě jsem se na Petera usmála, jenom že on mi můj úsměv opětoval až o moc hezčeji tak jsem to taky zkusila a povedlo se. Natáhla jsem k němu svoji ruku, podívala jsem se mu do očí a řekla jsem mu : „Ahoj já jsem Bella. Už jsem hodně o tobě slyšela Petere“ „Doufám že jenom to nejlepší“ a společně jsme se zasmáli.
Potom se Peter seznámil se všemi ostatními, naše rodina se mu nejspíš líbila, dokonce tu dneska už bude ‚spát‘ už si odnesl věci do pokoje k Shelly. Nejdřív jsem byla zaskočena, ale potom jsem to obešla s úsměvem na tváři, když jsem viděla jak Shelly pořád nadšeně kouká na Petera, a já jsme navíc nechtěla být ta kdo by to navíc rozbil, to pouto které se mezi nima vytváří. Ta chemie mezi nimi je úplně hmatatelná, skoro jako by to bylo vidět, ty elektrické proudy které Shelly určitě cítí když se ji dotkne, nebo to jak ho zahřeje u srdce když se mu zdá Shelly šťastná, ne ona je šťastná.
Zrovna jsme se s klukama chtěli najíst, když v tom se dovnitř vřítilo světlo které každého oslepilo, dokonce i upíra. Najednou mě něco chytlo za pas a já jsem vyjekla jak jsem se lekla. Světlo začalo už uhasínat, jenomže to už já jsem letěla jako vzduch na něčích zádech a nemohla jsem se bránit. Najednou jsem si uvědomila že je to Diego a začala jsem řvát jako o život. Slyšela jsem dokonce někoho řvát svoje jméno z místa odkud jsme běželi, vlastně on běžel a já jsem mu visela bezbraně na zádech.
Když jsem po 15 minutách svoji snahy o obranu vzdala poddala jsem se vzlykům a jediné co jsem zašeptala bylo lehounké ‚Edwarde‘ a pak jsem jako smyslů zbavená upadla do spánku.
Autor: Belllia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Nejlepší Bráchové Plus Jedna Mamina 14 Díl:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!