Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Nejlepší Bráchové Plus Jedna Mamina 1 Díl

27.07.2009 (10:00) • Belllia • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1981×

Bella :

S Edwardem jsme byli šťastný pár . Já jsem jeho rodinu milovala a on si mého otce taky oblíbil . Byla jsem ráda a myslela jsem si že po tom útoku od Jamese nás už nic hrozného potkat nemůže a že budeme navždy spolu . Ano navždy tak jsem to chtěla já , jenomže Edward na moji přeměnu nemohl ani pomyslet vždycky když jsem se ho na to zeptala tak jsme se okamžitě pohádali , a dneska tomu nebylo jinak .

„Edwarde“ oslovila jsem ho . Povzdechl si „Ano lásko ??“ „Já vím“začala jsem zlehka . „že ty na to nechceš ani pomyslet , ale já se musím zeptat už posté !! Nechtěl by sis to s tou mojí přeměnou rozmyslet ??“ Edward celý ztuhl a já jsem čekala na výbuch . Scvakl zuby a řekl rozzuřeně : „Ne!“ „Ale Edwarde-“ „Já se o tom nebudu prostě bavit Bello !!“ řekl ještě víc rozzuřeněji až jsem se ho pomalu začala bát .

„Asi bych už měl jít“ řekl jakmile se malinko uklidnil, ale přesto v jeho hlasu byla malá stopa hněvu kterou prostě nedokázal zamaskovat . „Prosím nechoď omlouvám se“ začala jsem rychle . „Vážně bych měl jít . Promiň“ „Přijdeš dneska večer ??“ zněla vždy moje otázka když jsme se jakkoliv pohádali jako první. Ale dneska byla úplně jiná odpověď , taková jakou jsem ještě nedostala . „Ne dnes ne . Musím se malinko uklidnit“ řekl s úsměvem . Vzal si bundu a šel . Jednoduchým „ahoj“ a pusou na čelo se rozloučil , ale já jsem chtěla víc a tak jsem ho zastavila a políbila . „Ahoj“ rozloučila jsem se s ním pak po polibku , a naposledy ho objala kolem krku a on mě objal kolem pasu a jemně mi zašeptal do ucha .

„Bello už bych měl opravdu jít“ s jemným smíchem . Ačkoliv nerada , ale pustila jsem ho . Nasednul si do svého auta a ještě mi zamával . Poslala jsem mu vzdušnou pusu a šla jsem nahoru do svého pokoje si dodělat úkol z Angličtiny se malou snahou zapomenout na náš dnešní rozhovor .

Edward :

Byl jsem obvykle jako každý večer u Belly v pokoji kde mi ležela oddaně v náručí . Věděl jsem že ji chci opustit , už hlavně kvůli dvěma věcem . Za prvé – Chce pořád abych ji přeměnil v upírku , což nepřipadá v úvahu . A za druhé – Je semnou pořád v nebezpečí , které je někdy nebezpečné dost i na upíra . Věděl jsem že by nechtěla slyšet o tom že by se semnou dostávala do nebezpečí , a proto jsem jí to radši neříkal – jako co si myslím .

Věděl jsem že se mě dneska zase zeptá na můj názor na její přeměnu , protože se na něj neptala už přes čtyři dny , kdy byla její obvyklá doba . Já jsem ovšem věděl co jí odpovím když mě oslovila . „Edwarde“ řekla mi . Povzdechl jsem si protože jsem věděl že je u mě – moje láska o které jsem netušil že ji budu mít . „Ano lásko ??“ „Já vím“ začala a myslela na to jak to zformulovat „že ty na to nechceš ani pomyslet , ale já se musím zeptat už posté !! Nechtěl by sis to s tou mojí přeměnou rozmyslet ??“ ztuhl jsem v podstatě jako vždycky když se mě na tohle zeptala . Slyšitelně jsem scvaknul zuby a ucedil skrz ně „Ne!“ „Ale Edwarde-“ chtěla začít , ale já jsem jí rychle přerušil . „Já se o tom nebudu prostě bavit Bello !!“ řekl jsem ještě víc rozzuřeněji .

Chvíli jsem to rozdýchával abych na ní nepromluvil nějak by se mě nelekla .Potom jsem promluvil : „Asi bych už měl jít“ řekl jsem s maličkou stopou hněvu . „Prosím nechoď omlouvám se“ začala ihned rychle . „Vážně bych měl jít . Promiň“ „Přijdeš dneska večer ??“ Byla to skoro vždycky stejná otázka když jsme se pohádali . Ona nejspíš doufala že řeknu ano jako vždycky a ani bych se nedivil kdyby dneska se divila moji odpovědi . „Ne dnes ne . Musím se malinko uklidnit“ řekl jsem a snažil se zamaskovat svůj hněv rychlím a bezstarostným úsměvem . Vzal jsem si bundu a šel . Jednoduchým „ahoj“ a pusou na čelo jsem se rozloučil , a docela mě překvapila když si mě přitáhla k sobě a políbila mě . Polibek jsem jí opětoval ale potom se odtrhla . „Ahoj“ rozloučila semnou po polibku , a ještě mě objala pažemi kolem krku a slastně zavřela oči . Já jsem jí paže omotal kolem pasu a taky zavřel oči . Po pěti minutách v objetí jsem jí řekl se drobným smíchem

„Bello už bych měl opravdu jít“ Byl jsem nerad když mě musela pustit a ona očividně taky , ale nedal jsem to na sobě znát protože by mě zase uvěznila ve svém objetí. Odjížděl jsem a jakmile jsem dorazil domů se na mě vrhla Alice .

„Ne Edwarde já nechci pryč !!“ „Alice“řekl jsem nesouhlasně „Já jsem se už rozhodl“ šel jsem si balit a Alice každému řekla ať si taky zabalí že zítra odjíždíme , no tak si každý balil . Byl jsem připravený na nějaké přemlouvání jako od Alice , někteří už byli i přede dveřmi , ale na poslední chvíli si to rozmysleli .

Bella :

Ráno jsem vstala celá ne svá z té naší včerejší hádky s Edwardem , ale ono nás to však přejde . To jsem jenom mračna které brání našemu sluníčku abychom mohli být zase šťastní a já jsem si myslela že se zase dneska ukázalo sluníčko , hned potom co mi Edward dal pusu před domem , ale dneska to bylo jiné . Moc mě drtil jako kdyby se bál že se něco stane , že už na sebe nemáme moc času a že se konec blíží .

Zeptala jsem se ho „Děje se něco ??“ když jsme nasedali do auta , kde s námi dneska jela Alice a Jasper . „Ne nic“ snažil se mě uklidnit , ale na mě to nezabralo . Alice si jenom odfrkla jako kdyby jí přišlo na Edwardově odpovědi něco zvláštní . A on ji zpražil pohledem . Začala jsem se bát že se něco děje že mi něco uniká – panika . Ale v tom mě zahrnula vlna klidu a pohody – Jasper .

Dnešní den ve škole byl divný . Edward s Alicí a Jasperem ( Rose a Emm byli pryč ) zmizeli hned po obědě . Otevřela jsem svoji skříňku pořád zmatená tím co se tady děje . Najednou mi vypadl dopis na kterém bylo napsáno ‚Otevřít až ve 20:00 s ♥ Alice‘ samozřejmě že sem jí poslechla a obálku jsem si zastrčila bezproblémově do mojí tašky .

Bohužel jsem musela jít domů pěšky . Odpadla nám hodina takže jsem doma byla jako kdyby nám nic neodpadlo a přijela bych autem s Edwardem . Ach Edward . A hned mě zahrnuli myšlenky na jeho nádhernou tvář , oči , vlasy – no prostě celý on . Hned co jsem byla doma na mě čekal Edward a na hlavě mě divnou masku – takovou tvrdou – kterou jsem na něm viděla jenom když byla nějaká krize kterou se snažil skrýt .

Pozdravila jsem ho a on mě a potom se mě zeptal jestli si semnou nemůže promluvit a já jsem souhlasila . Šli jsme na naší louku kde mi řekl : „Bello já nechci hodně dlouho chodit okolo horké kaše a tak ti to řeknu rovnou a na tvrdo . Je Konec !!“ Konec,konec,konec tohle slovo mi pořád lpělo v mysli a já jsem se skácela k zemi. Probudila jsem se až doma kde jsem si uvědomila že je to všechno realita . Krutá Realita !! Podívala jsem se na hodiny bylo 21:38 najednou jsem si vzpomněla na ten dopis a běžela ke školní tašce kde jsem nahmatala obálku a otevřela jí .

Milá Bello ,

Až tady ten dopis budeš číst , my už budeme někde daleko od Forks . A hlavně od tebe , ale naše mysl bude určitě vzpomínat !! Věř nám mi nikdy nezapomeneme a tento slib je opravdový . Musíme se ti přiznat že neradi odjíždíme , ale je to příkaz od Edwarda a tak musíme .

Sbohem Bello měli jsme tě všichni rádi s Láskou Cullenovi ♥

Hm … Určitě ne všichni , někdo z nich mi celou dobu o své lásce lhal a to dost krutě . Zasypával mě sladkými polibky , ale se lží . Nikdy žádné objetí , ‚miluji tě‘ , polibek nemyslel vážně !! Byla jsem jenom panenka pro volnou chvíli , a nebo jsem byla jenom hračka na to aby si vylepšil sebeovládání ?? Kdo ví . Jedno vím ale jistě nikdy mě nemiloval !!

Hned co jsem si to všechno seskládala v hlavě jsem šla do šuplíku vytáhla šití a v něm starou dobrou žiletku . Na nic jsem nečekala rozbalila jsem jí přiložila k žíle a trhla . Potom jsem to zamaskovala tak aby to nebylo poznat a šla jsem si lehnout a okno jsem zavřela stejně jako moje srdce , obě dvě věci věřili že je Edward už nikdy neotevře !!

Edward :

Ráno když jsme měli všechno zabalené a uložené v náklaďáku u stěhováků tak jsme s Alicí a Jasperem vyjeli pro Bellu . Alice pořád držela v ruce obálku pro Bellu a mě ji nechtěla vůbec ukázat , jenom jsem postřehl nápis – Pro Bellu . Hned co jsme k ní dorazili jsem jí obdaroval polibkem , snažíc se vygumovat tu včerejší hádku mezi námi dvěma , ale nějak si všimla že do toho polibku dávám moc napětí a tak když jsme si sedli do auta tak se zeptala .

„Děje se něco ??“ vypadala celkem překvapeně když zjistila že s námi jede Alice a Jasper , ale nevšimla si obálky protože ji Alice schovala . „Ne nic“ snažil jsem se jí uklidnit , ale na první pohled jsem věděl že to nezabralo, ale nevšímal jsem si toho . Alice se mojí odpovědi ironicky zasmála ve formě odfrknutí s myšlenkami : ‚To nic Bello , nic se neděje jenom tě za pár hodin všichni opustíme , jinak normálka‘

Zpražil jsem jí pohledem a vůbec tomu nepomohlo že si mě Bella všimla . Kéž bych ji mohl číst v mysli , věděl bych co si myslí a bylo by to všechno jednoduší !! Hned co jsme přijeli do školy tak jsme šli na všechny hodiny , ale ne na ty poslední dvě po obědě . Jel jsem hned k Belle a čekal tam na ní . Jedna hodina jí odpadla takže na ní nebudu muset čekat tak dlouho .

Po dvou hodinách , kdy se málo udýchaná přiřítila domů jsem se jí po přivítání zeptal : „Bello můžeme si promluvit ??“ „Jo jasně“ řekla s úsměvem nevědoma o co jde . Vysadil jsem si jí na záda a vyrazili jsme směr louka . Tahle cesta proběhla v tichosti protože jsem věděl že určitě přemýšlí nad mým kamenným pohledem , nad mým chováním dneska a včera večer . Po té co jsem si jí sesadil ze zad jsem hned začal mluvit „Bello já nechci hodně dlouho chodit okolo horké kaše a tak ti to řeknu rovnou a na tvrdo . Je Konec !!“ Chvíli tam na mě koukala neschopna slova a po té se skácela k zemi .

„Je mi to moc líto“ špitl jsem jí do vlasů když jsem jí sbíral ze země. Utíkal jsem s ní k ní domů a tam jsem jí položil na postel ( Charlie byl na týdenním školení ) . Koukal jsem se na ní jak spala , ale po pěti minutách začala mluvit , řvala „NEODCHÁZEJ NENECHÁVEJ MĚ TADY PROSÍÍM !! EDWARDE !!“ takový nátlak se už nedal snést a já jsem jako smyslů zbavený vyletěl z okna domů kde už na mě čekali všichni abychom mohly odjet . Nastoupil jsem do auta , ale předtím jsem si poslechli myšlenky ostatních .

Rose – Je mi jí líto , nevěděla bych jak by jsem to mohla přežít bez Emmetta kdyby mě takhle
opustil

Emmett – Jak rychle jsme dostali tak rychle jsme ztratili sestřičku

Esme – Chudák Edward bude se s tím muset poprat

Carlisle – Je to jeho rozhodnutí

Jasper – Ach jo ta bolest se nedá vydržet !!

Alice – Chudák Bella !! Edward je idiot že jí tady nechává

Najednou před odjezdem měla Alice vizi – Bella s žiletkou u ruky . Trhne a na zem kapou červené kapičky její krve … Alice se na mě koukala tím pohledem ‚tak teď jsi spokojený‘ a její myšlenky byly podobné jako ten pohled . Chtěl jsem v tom Belle zabránit , ale už jsem nemohl , už si musela myslet že jsem pryč . A tak jsem s velkou bolestí která musela ničit Jaspera nasednul do auta a vydal jsem se do Denali .

Autor: Belllia (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Nejlepší Bráchové Plus Jedna Mamina 1 Díl: