Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Něco trochu jiného- 5. a 6.kapitola

21.08.2009 (21:30) • kikinkacullens • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1121×

5.kapitola
Přijeli jsme před dům a já se pomalým krokem vydala dovnitř.
Otevřela jsem dveře, zula si boty a šla jsem k sobě do pokoje.
Když jsem byla uprostřed předsíně zakručelo mi v břiše, tak jsem zamířila do kuchyně.
Otevřela jsem lednici a nic tam nebylo.
,,Bezva,,zaklela jsem a šla jsem si lehnout.
,,Nic?,,ozvalo se provinile za mnou.
Otočila jsem se, byla to Alice.
,,Jo?,, řekla jsem trochu rozmrzele jak jsem měla hlad.
,,Moc mě to mrzí,,řekla a poukázala na můj nos.
,,Jo to nevadí,,řekla jsem a usmála jsem se na ni.
Šla jsem do pokoje, tam jsem se osprchovala a šla jsem si lehnout.

Ráno jsem se probudila v celku v dobré náladě, když jsem ale pohnula hlavou zabolelo mě v nose a už jsem měla o něco horší náladu.
Vstala jsem a šla jsem do koupelny se umýt. 
Podívala jsem se na sebe do zrcadla.
S tou náplastí na nose to byla hrůza, ale co se dá dělat.
Umyla jsem se a vlasy jsem nechala volně se zkroutit.
Vždycky když si je nevyžehlim tak se zkroutí.
Oblékla jsem si bledě modré tílko a rudě červené kalhoty.
Vzala jsem si batoh a vykročila jsem směr kuchyně.

Otevřela jsem ledničku a kupodivu byla plná.
,,Wow,,uniklo mi.
Vzala jsem si vajíčka a udělala jsem si omeletu.
Když jsem se najedla porozhlédla jsem se kolem.
Nikoho jsem nevyděla.
,,Je tady někdo kdo by mě mohl hodit do školy??,,zavolala jsem na celý barák.
,,Jo já,,ozval se Emmet.
,,Bezva,,usmála jsem se na něj.
,,Čím?,,zeptal se Emmet. On má tři auta, Jeep, Mercedes a Lamborghini.
,,Laborghini,,řekla jsem s úsměvem.
,,Dobrá volba.,,pochválil mě a šli jsme k autu.

,,Tak jak to máš s tím tvým klukem?,,zeptal se mě když jsme vyjížděli.
,,No,,řekla jsme a zamyslela se. 
Nechala by Alice aby se někdo vyptával jak to mám s klukem?
Možná.
,,Já ti to řeknu a ty to ekneš Alici,,řekla jsem nakvašeným tónem ale hned jsem se usmála.
,,Počkej, jakto že jí říkáš jménem?,,zeptal se nechápavě.
,,Protože se nechová jako máma. Až se tak začne chovat, možná jí tak začnu říkat,,utrousila jsem prostě.
,,Co nos?,,vyptával se dál.
,,Ale jo dobrý, ale bez té náplasti by to bylo lepší.,,řekla jsem trochu bezmocně.
,,Náhodou ti moc sluší,,řekl Emmet a začal se chechtat.
,,Ha ha ha. Moc vtipný,,utrousila jsem a taky jsem se začala smát.
,,Mimochodem kde je Alice?,,zeptala jsem se a povytáhla jsem obočí.
,,Ehm......Nevim?,,řekl Emmet a snažil se z toho vykroutit.
,,Jo jasně, takže je zase u Belly, viď?,,pobídla jsem ho.
Emmet jenom mlčel.
,,No tak proč by taky ztrácela čas se mnou. Já sem se jí za těch 80 llet asi už omrzela.
Tak jak chce. Alice.,,odfrkla jsem.
,,Už jsme tu,,řekl Emmet a zabočil na parkoviště.
,,Tak ahoj,,řekla jsem a vystupovala jsem z auta.
Nebyla jsem si jistá jestli tu nejsem moc brzo ale když jsem se porozhlédla po okolí byli tu už všichni.
I Adam.
Když mě zaregistroval vydal se ke mně a já mu šla naproti.
,,Ahoj,,utrousila jsem ještě před tím než mě políbil.
,,Ahoj,,oplatil mi pozdrav po polibku. Potom jsme šli ruku v ruce do školy.
Ještě jsem periférním viděním zahlédla Alici, edwarda a Bellu jak jdou celý rozzáření do školy.

Celý den byl úplně bezva.
Moje parta se ode mě docela oddělila kvůli Adamovi, ale bylo mi to jedno. 
¨Měla jsem oči jenom pro něj, nemohla jsem se ho nabažit.
Po celém vyučování mi zakručelo v břiše.
,,Půjdem na obět?,,zeptala jsem se a udělala jsem na ně psí oči.
,,Pro tebe všechno,,řekl mile a šli jsme ruku v ruce do jídelny.

Vzala jsem si zeleninový salát s omáčkou a šla jsem si vybrat stůl.
Nestačila jsem si ani sednout, Adam už seděl a přitáhl si mě na klín.
Sedla jsem si mu na klín a přitahovala jsem si jídlo.
Když jsem chtěla začít jíst vzal mě za bradu, otočil si mou hlavu k sobě a políbil mě.
,,Nejsem moc těžká?,,zeptala jsem se když mě přestal líbat.
,,jsi jak pírko,,řekl a usmál se na mě.
Otočila jsem se zpátky k mému salátu a vzhédla jsem.

Uviděla jsem že na druhém konci jídelny sedí Alice, edward a Bella.
Alice s edwardem na mě koukaly a z výrazů jsem jim vyčetla bolest a zklamání.
Bella zrovna něco říkala a když zaregistrovala že ji nikdo nevnímá podívala se mím směrem.
Usmála jsem se na ní pohrdavým úsměvem a začala jsem jíst.
,,jedno musím uznat,,pošeptal mi do ucha Adam.
,,Ta Bella opravdu krásně voní,,řekl a usmál se.
,,Jo to teda jo,,řekla jsem a oba jsme se zasmáli.
Když jsem dojedla šla jsem odnést tác, přišla za mnou Bella.
,,Ahoj,,pozdravila mě.
,,Nadar,,utrousila jsem aniž bych se na ní podívala.
,,Hele já vím že jsme spolu nezačali zrovna nejlíp Nic ale-,,chtěla pokračovat ale ve mně vybuchla bobma vzteku.
,,Tak hele. Za prvé jsme nijak nezačali.Za druhé neříkej mi Nic. Ty mi takhle říkat prostě nebudeš. A za třetí mi rozvrácíš rodinu. Tam sedí moje máma a celej den je jenom s tebou. Jenom se spolu hádáme. Nejlepší by bylo kdybys mi zmizela ze života,,řekla jsem jí narovinu a šeptala jsem takže mě slyšela jenom ona, odložila jsem tác a vykročila jsem ke dveřím z jídelny kde na mě čekal Adam.
Když jsem k němu došla chytl mě za ruku a šli jsme na parkoviště.
,,Nechceš jet ke mně domů?,,zeptal se Adam když jsme došli k jeho motorce.
,,Moc ráda,,vyhrkla jsem bez přemíšlení. Nechtělo se mi domů.
Sedla jsem si za něj na motorku, vzala si jeho helmu a vyjeli jsme. 
S jeho rychlostí jsme nejeli ani pět minut.
Dojeli jsme k malému ale hezkému domku.
Zastavil před malou garáží a slezli jsme z motorky.
,,Není to nic moc, ale jsem tu doma,,řekl a usmál se na mě.
,,Aje to hezký dům,,řekla jsem mu s úsměvem.
Opravdu byl.
,,Tak pojď,,řekl vzal mě za ruku a šli jsme do domu.
,,Diano?,,zavolal do celého baráku.
,,Už jdu,,ozval se slabý hlásek.
Přišla hnědovlasá upírka. Krásná, jak jinak.
,,Ahoj já jsem Diana,,přišla ke mně a podala mi ruku.
,,Ahoj jsem Nicol,,řekla jsem, usmála se na ní a potřásla si její rukou.
,,Adam mi toho otobě tolik vyprávěl,,utrousila.
,,Oh opravdu?Tak doufám že jen to nejlepší,,řekla jsem a všichni jsme se začali smát.
,,Mi půjdeme nahoru,,řekl Adam.
,,Moc ráda jsem tě poznala,,řekla jsem ještě Dianě.
,,Já tebe taky,,volalal za mnou s úsměvem.
,,Tvoje kamarádka je moc milá, skoro jakobyste byli opravdu příbuzní.,,utrousila jsem.
,,Vážně?,,řekl rozpačitě.
,,To je můj pokoj,,vyhrkl když jsem se na něj podezíravě podívala.

Vešla jsem dovnitř. 
Byl to obyčejný klukovský pokoj.
Vešla jsem pomalu dovnitř.
Napadlo mě něco bláznivého.
,,Máš nějaké fotky před svou proměnou?,,vyhrkla jsem na něj s rozzářeným úsměvem.
,,Chceš je fakt vydět?,,řekl nejistě.
,,Jo,,přikývla jsem vesele.

Celé odpoledne jsme probírali jeho dětství a já pečlivě prozkoumala asi pět alb z jeho dětství.
Byl roztomilí a jako člověk a jeho přeměna na tom ještě dodala.
,,Nic už je něco po páté, neměla bys jet domů?,,zeptal se Adam když jsem se chtěla vrhnout na další pětici alb.
,,To už je vážně tolik?,,zeptala jsem se nevěřícně.
,,Jo,,přitakal mi.
,,No jo tak jo. Máma zase bude šílet. Teda vlastně ne. Má tam Bellu takže si určitě nevšimla že jsem nepřišla domů.,,řekla jsem naštvaně.
,,Tak pojď odvezu tě.,,řekl a pomohl mi se zvednout ze země.
,,Tak ahoj Nic a určitě se zase někdy stav,,řekla Diana když jsem odcházela.
,,Jo určitě se někdy stavím. Musím ještě doprohlídnout pár alb,,řekla jsem a zářivě jsem se usmála na Adama.
,,No jo tak pojď,,pobídl mě Adam.
,,Ahoj,,rozloučila jsem se naposledy s Dianou a už jsme mířili k motorce.


,,Děkuji za hezký den,,řekla jsem mu když jsem sesedávala u nás před barákem z motorky.
,,To já děkuji tobě,,řekl mi a políbili jsme se.
Ještě ode dveři jsem mu zamávala a už byl pryč.
Vešla jsem dovnitř a dobrá nálada ze mě opadla.
,,Ne to není možný,,ozval se Belly chichotavý hlas.
,,Ale jo,,řekla Alice se smíchem
,,A ještě ho tak uháněla že jí to zatemnělo mozek a říkala jenom:,Edward můj,.,,řekl Emmet a všichni se rozesmáli.
,,To není opravda,,řekl nakonec Edward.
,,Ale bylo to hrozné,,řekla Alice a já jsem pochopila že mluví o Tanye která hrozně moc milovala Edwarda a uháněla ho.
Procházela jsem kolem obýváku když na mě Alice křikla.
,,Nic kde jsi byla?,,
,,Pryč,,sykla jsem. Rozeběhla jsem se do pokoje. Zabouchla jsem za sebou dveře a svezla jsem se po nich na zem
Proč mi bere moji mámu?Je to moje máma miluju ji jako nic na světě ale stejně mi ji bere.
Je to jasný tady už není moje místo.
Musim najít tátu, tak doopravdy zjistím KDE je moje pravé místo-


6.kapitola
Zvedla jsem se ze země a šla jsem do skříně. Vzala jsem si svůj batoh a dávala do něj jenom to nejnutnější = hygiena, spodní prádlo, peníze, mobil a nějaké oblečení.
Potichu jsem se vykradla z pokoje a upíří rychlostí jsem vyběhla ke dvřím.
Vzala jsem si svoje pohodlné tenisky které mám moc ráda a šla jsem ven.
A teď hodláš jít kam Nicol Elizabeth Helen Volturi Cullenová, okřikla jsem se v duchu.
ADAM! Ten by mi mohl pomoct. 
Běžela jsem tedy k Adamovi domů.
Před jeho dveřmi jsem se zastavila abych se trochu nadejchla.
Tohle mi dává trohu zabrat, ale postupem času se to určitě zlepší. 
Snad.
Když jsem se dostatečně prodýchala zazvonila jsem.
,,Ahoj Nic co tady děláš?,,zeptala se mě Diana když mi otevřela.
,,Já potřebuji od vás pomoc.,,řekla jsem jí zoufale.
,,No tak dobře,,řekla zdráhavě.
,,Pojď dál,,vybídla mě a já šla dál.
,,O co de?,,zeptala se mě. Připojil se k ní Adam a oba dva mě poslouchali.
,,No ono je to trochu na díl takže, pomůžete mi nají mého otce?,,zeptala jsem se a oba dva ztuhli.
Bylo hrozné ticho, které se nikdo neopovážil narušit.
,,Coje?,,zepotala jsem se když jsem to už nevydržela.
,,Víš Nic je tady něco co bys měla vědět.,,řekla Diana.
,,Tak do toho,,pobídla jsem jí.
,,Víš Nic, mi víme kde je tvůj otec,,řekla Diana. Jak to?Nechápavě jsem na ní koukala.
,,Tak jo od začátku. Když jsi byla malinká, asi si na to nepamatuješ, ale tvůj otec si tě našel a trávil s tebou čas. Hráli jsme si na louce-,,přestala jsem jí vnímat co říkala.
Před očima se mi míhali okamžiky.
Byla jsem tam já jako malá holčička a nějaký pán si se mnou hrál na louce s motýlky.
Toho pána jsem měl hrozně moc ráda
.A potom mi to všechno začalo dávat smysl.
Ten pán je můj táta. 
Proboha jak jsem na něj mohla zapomenout?
Potichu jsem vykřikla a začali se mi řinout slzy do očí.
,,Nic co se děje?,,zeptala se zmatěně Diana.
,,Já si ho pamatuju,,řekla jsem v pláči, koukala jsem někam do prázdna a přehrávala jsem si jak jsem byla s tátou.
,,Já ho mám ráda,,říkala jsem si šeptem spíše pro sebe.
,,Nic mi to nechápeme,,řekl Adam.
Začala jsem je vnímat. 
Podívala jsem se na ně a vyděla jsem jejich nechápavé a u Adama vyplašený pohled.
,,Já si na něj pamatuju. Seděli jsme v trávě na louce a hráli jsme si. 
Byla jsem moc šťastná.
Pak ale, přišla Alice a vzala mu mě.
Jak to mohla udělat?,,zavýskla jsem.
Podlomila se mi kolena a spadla jsem na zem
Třásla jsem se vzlyky.
,,Nic,,byl u mě Adam a objímal mě.
,,Já-,,vzlyk.
,,Chci tátu, prosím,,řekla jsem s potížema abych zastavila vzlyky.
,,Du mu zavolat,,řekla Diana a mě se rozsvítili oči.
Trochu jsem se uklidnila.

Adam mě odnesl na pohovku, bál se aby se mi zase nepodlomila kolena.
,,Takže, jak jste mě našli?,,zeptala jsem se když jsem vypila sklenici vody.
,,Vždyť ti to Diana říkala,,řekl zmateně.
,,Nevnímala jsem jí. Vybavovala jsem si okamžiky z dětctví,,řekla jsem a omluvně jsem se usmála.
,,No takže.,,řekl a odkašlal si. Musela jsem se tomu zasmát.
,,Takže, když tě tvýmu tátovi tvá máma vzala, někam jste se vytratili.
Najmul si Dianu a mě. Víš, mi jsme opravdu sourozenci,,řekl a usmál se.
,,Já jsem si říkala že ste si podobní,,řekla jsem a přimhouřila jsem oči, ale pak jsem se zase zasámla.
,,No takže si nás najmul aby sme tě hledali všude možně. 
Prvních asi třicet let byl na cestách s náma, ale pak se zhroutil, myslel si že tě už nikdy nenajdeme.
Mi jsme to s Dianou nevzdávali a pořád jsme tě hledali.
Vždycky když jsme ti byli na stopě, byli jsme o krok pozadu, přijeli jsem do toho města kde jsi měla být ale vy jste se zrovna odstěhovali.
Takhle jsme jsme za vámi jezdili až do teď, a vyplatilo se nám to,,řekl, usmál se a políbil mě.
,,Nic, bude tu asi za pět hodin.,,řekl Diana která se zrovna vrátila do pokoje.
,,Děkuju, vám. Ano nevím jak vám poděkovat.,,řekla jsem a zase jsem se rozplakala. 
Jak mi tohle mohla Alice udělat?
A jak jsem já mohla zapomenout?
Teď je to už jedno, konečně budu se svým tátou.
Měla jsem pocit jako bych ho znala celý svůj život.
Uvnitř u srdce jsem měla takový hřejiví pocit.
Pocit naplnění.

Seděla jsem Adamovi na klíně, a sledovali jsme televizi. 
Najendou mě přemohla únava.
Hlava mi spadla na jeho rameno.
Cítila jsem jak mě Adam pokládá na pohovku a přikrývá.
Sice jsem spala ale všechno kolem mě jsem vnímala.

Probudil mě domovní zvonek.
,,Dobrý večer pane.,,pozdravila někoho Diana.
Vyhrabala jsem se z pohovky.
,,Dobrý večer Diano.,,řekl mě tak známí hlas.
,,Tati,,špitla jsem a rozeběhla jsem se ke dveřím.
,,Tati,,křikla jsem trochu víc nahlas.
,,Nicol,,vydechl táta. 
Na chvilku jsem se zastavila abych si ho prohlédla. 
Byl to docela pohledný upír.
Ihned jsem se vzpamatovala a něžela jsem k němu.
Naběhla jsem mu rovnou do náručí.
,,Tati,,spustil se mi proud slz.
,,Holčičko moje.,,řekl táta a hladil mě po vlasech.
Nevím jak dlouho jsem ho objímala ale normálního člověka bych už udusila.
Když jsem se od něj odlepila vyděla jsem za ním asi dalších pět upírů.
,,Diano, ani nevim jak bych vám měl poděkovat.,,řekl táta a obrátil se na Dianu.
,,To nestojí za řeč.,,řekl Diana a mávla rukou.
,,Ale ano. Našli jste mi moji holčičku, děkuji,,řekl upřímě.
,,Já také děkuji,,přidala jsem se k němu.
,,Páni ty jsi ale vyrostla,,utrousil jeden z upírů za tátou.
Nechápavě jsem na něj koukala.
,,Felix tě zná,,vysvětlil mi táta.
,,aha,,hlesla jsem.
Dolovala jsem v paměti ale nic jsem nevydolovala. Na něj si prostě nevzpomínám.
,,Jakto že nejsi u matky?,,řekl táta.
,,Utekla jsem,,řekla jsem a usmála jsem se na něj.
,,Proč?,,zeptal se nechápavě.
,,Došlo mi že tě musím najít. Jedině tak můžu zjistit kde je opravdu mé místo,,řekla jsem a usmála jsem se na něj.
,,Mám tě ráda tati,,řekla jsem a objala jsem ho.
,,Já tebe taky Nicol,,řekl.
,,Nicol, chceš jet se mnou domů?,,zeptal se táta když jsem se od něj uráčila odlepit. 
Nemohla jsem se ho nabažit.
,,Kam přesně?,,zeptala jsem se ho.
,,Do Itálie,,řekl mi a usmál se.
,,Klidně,,usmála jsem se na něj.
Hlavně hodně daleko od Belly, pomyslela jsem si.
,,Ale napřed pojedeme k vám domů a řekneme tvé matce že si tě na nějakou dobu odvezu aby o tebe neměla strach.,,řekl otcovsky.
,,Podle mě si ani nevšimla že jsem zmizela,,řekla jsem naštvaně.
,,Sice to nechápu ale musíme tam jet.,,řekl a usmál se na mě.
,,Tak jo,,hlesla jsem poraženě.
Táta udělal nějaké geto hlavou, otočili jsme se a mířili jsme ven z domu.
,,Jste propuštěni,,řekl nějaký upír v domě Dianě a Adamovi.
,,bylo nám potěšením,,řekla zdvořile Diana.
,,Počkat,,zarazila jsem se.
Adam mi není tak úplně lhostejný abych ho už nidky neviděla.
,,Adam pojede s náma,,řekla jsem a otočila jsem se prosebně na tátu.
,,Pro-,,nedořekl táta.
,,Aha. Dobře,,svolil.
,,Teda pokud chce,,obrátila jsem se na Adama.
,,Moc rád,,řekl a vyšel za mnou.
,,Tvá sestra pojede samozřejmě s náma.,,řekl táta když vyděl Dianin zaražený výraz.
Otočili jsme se zpátky k silnici. 
Teď jsem se podívala pořádně na ta auta.
Wow, limuzíny.
,,Já pojedu limuzínou,,utrousila jsem a omámeně jsem pozorovala jak mi nějaký upír otevíra dveře od auta.
,,Oni pojedou autem za námi,,řekl táta když jsem se dívala zmateně, jak se za námi zavírají dveře.
,,Chci tě mít pro sebe,,řekl přitáhl si mě k sobě a dal mi pusu na temeno hlavy.
Sama u sebe jsem se usmála a spokojeně jsem zavřela oči.
Už mám to co jsem sice nikdy nechtěla, ale lidi se mění.
Došlo mi že postoj k mému druhému příjmení byl špatný. Od teďka jsem Nicol Elizabeth Helen Volturi Cullenová.
Celým jménem.
,,Nicol, musíš navygovat k vám domů. Nevíme kde bydlíte,,řekl táta.
,,Jo jasně,,řekla jsem.

Celou cestu jsem musela navygovat. 
Nešlo mi to zas tak blbě.
Přijeli jsme před náš dům.
Celá moje rodina stála na prahu.
Když mi zase přišli otevřít dveře, vylezla jsem z auta a všem u domu se zatajil dech.
,,Nicol,,vypustila Alice.
,,Přijela jsem ti jenom říct že budu nějakou dobu v Itálii.
Musím si zkusit i nějaký jiný způsob života, snad lepší a hlavně bez Belly,,řekla jsem mámě.
,,Takže se o mě neboj.
Jo a ještě něco.
Proč si mi nikdy nepřipoměla že jsem tátu už někdy viděla?,,zeptala jem se Alice.
,,Já-,,nevěděla co má říct.
,,Not o je jedno,,řekla jsem a každého až na Alici a Edwarda jsem objala a líbla na tvář.
,,Opatruj se prcku,,řekl Emmet.
,,Budu neboj.,,řekla jsem mu nazpátek.
Až do teď jsem si neuvědomila jak mi budou chybět.
Když jsem zkončila Alici a Edwardovi jsem jenom mávla a šla jsem k autu.
,,Co se děje?,zeptala se najednou z domu Bella.
,,Člověk,,usylšela jsem šumění z aut.
,,Tak já radši jdu,,řekla jsem a zrychlila jsem tempo.
Bella mezitím přišla k edwardovi a za jeho paží vykoukla.
Ten na mě jenom zaraženě zíral stejně jako Alice.
Už jsem byla u auta.
Naposledy jsem se otočila a vyděla jsem Bellu jak objala Alici.
Chtěla jsem jim ještě mávnout ale přešlo mě to.
Nalezla jsem do auta, zavřeli se za mnou dveře a už jsem je nevyděla.
Pomalým tempem jsme vyjeli. Vstříc mému novému životu.

Autor: kikinkacullens (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Něco trochu jiného- 5. a 6.kapitola: