Příběh o Belle a Edwardovi. Bella je normální veselá holka, která se přestěhovala k Charliemu do Forks. Samozřejmě zde potká naše oblíbené upíry. Ne vše je na první pohled takové, jaké se zdá. Zatímco Alice s Rose žijí ve Forks už nějakou dobu s Esmé, ostatní se tam teprve přistěhují. Děvčata netuší, že kluci jsou upíři a naopak. Jak se budou sžívat? Dají se dohromady?
28.12.2010 (18:00) • Andysan • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1827×
Nebude to tak zlé, přesvědčovala Isabella (nebo spíše Bella, to měla raději) samu sebe, když taťkovo auto zastavilo před domem, který si pamatovala z každoročních čtrnáctidenních pobytů v průběhu letních prázdnin.
„Tak jsme tady, Bello,“ prohlásil slavnostně Charlie Swan, její otec.
Usmála se na nervózního rodiče. Charlie byl moc rád, že se rozhodla dokončit střední školu ve Forks a bydlet tady ty dva roky s ním. Po tom, co se její rodiče rozvedli, žila u mamky Renée a za Charliem jezdila každé léto. Letos na jaře se mamka znovu provdala za Phila a nyní se s ním přestěhovala na Floridu, kde její nový manžel dostal velice lákavou pracovní nabídku. Bella měla na výběr – buď se přestěhovat s nimi, nebo přesídlit jen o několik desítek kilometrů východně a zůstat u Charlieho. Protože chtěla mamce a Philovi dopřát soukromí a navíc vidina stěhování do takové dálky ji opravdu nelákala, rozhodla se pro tátu. Navíc Forks přeci jen alespoň trošku zná.
Vystoupila z auta, vzala do ruky kabelku a menší cestovní tašku. Druhou, větší tašku si hodil přes rameno Charlie, zamkl auto a vydal se s Bellou k domu.
„Mám nápad, co kdyby sis šla teď vybalit, a pak si můžeme zajít spolu na večeři jako takovou menší oslavu. Co ty na to?“ navrhl Charlie.
„Jasně, jdu na to,“ zněla veselá odpověď. Bella popadla tašku a vlekla ji po schodech do patra, kde byl její starý pokoj. Jenže to by nebyla ona, kdyby na posledním schodu neškobrtla. Charlie byl u ní naštěstí na podobné věci zvyklý, takže ji chytil za ruku a přidržel, dokud nenabrala rovnováhu zpět.
„Díky,“ zašklebila se na něj dcera a upalovala do pokoje.
Vybaleno měla během půl hodiny, pak se převlékla do světle modrých džínů a fialového trička a seběhla zpátky dolů do obývacího pokoje. Charlie už na ni čekal. Rychlým pohledem zkontroloval dceřino oblečení.
Bella se neubránila smíchu: „Tati, no tak, oblékat se opravdu umím.“
Vyrazili do města. Poslední letní dny byly krásné a vcelku teplé, takže auto nechal Charlie doma a šli pěšky. Alespoň si Bella pořádně prohlédne okolí, za těch pár dnů, co tu byla každé léto, toho spolu moc nestihli, ale teď si to vynahradí. Belle začínala za pár dní škola, měla nastupovat do třeťáku, ještě spolu museli tedy následující den zajít do školy, kde už sice byla nahlášená, ale chybělo vyplnit pár dokumentů.
Škola vypadala celkem dobře, velká, světle hnědá budova a kolem rozlehlý sportovní areál. To je něco přesně pro mě, pomyslela si nevesele Bella. Pokud se její nešikovnost neprojeví do začátku školy, tak v průběhu vyučování určitě. Hodiny tělocviku skýtaly nepřeberné množství poranění, to už věděla z vlastní zkušenosti.
Když konečně vyplnili všechny potřebné dokumenty, Bella dostala seznam učebních pomůcek, které si měla opatřit. Vyrazili tedy do Seattlu. Charlie dal Belle peníze a vysadil ji u velkého obchodního centra na kraji Seattlu. Sám si potřeboval zařídit nějaké pracovní věci, tak se dohodli, že ji vyzvedne navečer. Bella si kromě učebnic, sešitů, tužek a dalších věcí do školy plánovala také koupit nějakou knížku a něco na sebe. Vlastně to měla od Charlieho nakázáno. Chtěl jí dát něco na uvítanou, ale než aby koupil zbytečnost, rozhodl se, že pošle na nákup rovnou ji. Školní pomůcky se rozhodla nechat až na závěr a jako první zamířila do knihkupectví. Tady strávila delší dobu vybíráním knížek. Nakonec se třemi vítěznými, alespoň pro tentokrát, zamířila k pokladně.
Zatímco čekala ve frontě na zaplacení, prohlížela si interiéry útulného obchodu. Zmocnil se jí pocit, jako by ji někdo sledoval. Ohlédla se a pak přelétla očima regály s knihami. Nikoho ani nic zvláštního však neobjevila. Když na ni přišla řada, zaplatila za knížky a vyšla z obchodu. Zapracovala ale její pověstná nešikovnost a Bella zakopla o práh. Rychle nabrala rovnováhu zpět, takže se přede dveřmi nerozplácla, její nově zakoupené knížky ale takové štěstí neměly. Vylítly z papírové tašky a skončily na zemi u jejích nohou. Vmžiku stála u ní mladá dívka a knížky Belle pomáhala sbírat.
„Tady je máš, Bello,“ usmála se dívka a rukou si prohrábla krátké tmavé vlasy.
„Děkuji. Jsem nemotorná. Odkud ale víš, jak se jmenuji,“ divila se Bella.
„Alice ví vždycky všechno, brzy si zvykneš,“ přistoupila k nim krásná dlouhovlasá blondýnka a mrkla na Bellu. „Viděly jsme tě vystupovat z auta pana Swana, takže musíš být jeho dcera Isabella. Ve Forks se nic neutají a před Alice už vůbec ne. Mimochodem, já jsem Rosalie.“
„Bella, těší mě, holky,“ odpověděla Bella. „Takže vy jste také z Forks? Nikdy jsem vás tam neviděla, i když je fakt, že jsem se tam moc dlouho nikdy neohřála.“
„Ano, bydlíme tu už dva roky, ale přes léto býváme pryč, tak možná proto,“ pokrčila rameny Alice. „Nastupuješ tady do školy?“
Bella přikývla: „Jo jo, jdu do třeťáku, už jsem si byla vyřídit i všechny potřebné dokumenty. Tady jsem, protože si musím nakoupit učebnice a pomůcky podle seznamu, který jsem dostala. Nejdřív jsem ale jako obvykle skončila v knihkupectví a teď se ještě chystám pro nějaké oblečení.“
Alice se rozzářila její zlatá očka: „Jé, Bello, můžeme jít s tebou? Jednak jsme tu taky na nákupech a pak já ti ráda poradím s výběrem oblečení, na to jsem expert.“
„Jasně, budu ráda.“ Alice vzala nadšeně Bellu za ruku a táhla ji směr obchody s oblečením. Rosalie, která šla o krok za nimi, se pochechtávala: „To jsi asi neměla, nevíš, čeho je Alice schopná.“
Autor: Andysan (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Nebude to tak zlé 1. kapitola :
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!