Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Navždy sama? Ne! 7. kapitola

21.08.2011 (07:45) • Paxl • FanFiction na pokračování • komentováno 17× • zobrazeno 3407×

7. kapitola

Vypravěč:

Následujícího dne byli všichni z naší chaty připraveni k boji s Volturiovými. Všichni stáli venku na prostranství před chatou a všímali si sebemenšího pohybu. Bella a Lily stály vepředu a všechny jejich schopnosti byly aktivovány. Každý z přítomných cítil tu energii a sílu, která vycházela z obou dívek. Všude bylo ticho a klid, když se ozval výkřik, který pocházel z úst Belly.

Bella:

Stáli jsme na louce, připraveni k boji. Najednou jsem ucítila slabé šťouchání do štítu. Na nic jsem nečekala a štít zpevnila. Je to ale neodradilo a do akce nastoupil upír se schopností zničit štít.

Působení jeho schopnosti jsem poznala ihned. Byla to jako rána z čistého nebe. Jako když vám váš kamarád najednou vrazí kudlu do zad. Nemohla jsem se nijak bránit, jedině se poddat té bolesti a sesunout se k zemi.

Všichni Cullenovi byli ihned u mě. „Zpátky! Zpátky,“ zařvala jsem na Cullenovi. Lily s Chrisem naštěstí věděli, proč jsem zařvala, a tak zůstali stát na místě.

Netrvalo to dlouho. Nanejvýš minutu a my mohli spatřit, jak se z lesa vynořují postavy v černých pláštích. Pohybovaly se v dokonalé souhře. Úplně na okraji měly postavy pláště šedivé, skoro bílé, směrem ke středu ale tmavly, až ke třem černým upírům.

Jen co se všichni dostali ven z lesa, Aro se spolu s bratry a gardou dostal dopředu a promluvil: „Ahoj, Isabello. Znovu se potkáváme.“

„Ahoj, Aro,“ odpověděla jsem mu podrážděně.

„A je tu i můj přítel, Carlisle s rodinou, rád vás opět vidím. Kvůli kamarádíčkování tu ale nyní nejsme. Jistě znáte nejnovější pravidla a pokud ne, tak si je zopakujeme. Za prvé, každý klan, rodina či skupina, která žije pospolu a počet upírů v daném útvaru přesahuje více jak pět členů, se musí přidat k mé armádě.

Za druhé, každý upír, který vlastní nějakou schopnost, se musí přidat k mé gardě.

A konečně za třetí. Pokud budou tito upíři odporovat, budou zničeni bez možnosti ušetření.

Já ale budu milostivý a tuto možnost vám dám. Tak co, přidáte se ke mně někdo?“ ptal se nás. To si opravdu myslí, že se necháme jen tak zmanipulovat?

„Ne,“ odpověděla jsem součastně s Lily a s Chrisem.

„Ne,“ odpověděli všichni Cullenovi ihned po nás.

„Škoda. Velká škoda. Vás všech,“ reagoval na naši odpověď.

V následující vteřině dal Aro povel k útoku. Nikdo z armády na nic nečekal a všichni se vrhli směrem na nás. Neotálela jsem ani já s Lily. Společnými silami jsme před armádou vytvořily pruh ohně. Ti první již nestihli zareagovat a skončili v plamenech. S Lily se nám podařilo oheň obtočit kolem armády, až z ní zbyl jen popel.

Já i Lily jsme již byly vysílené. Naše síla spočívá v nás obou. Jen spolu jsme takto silné. Ale obě nás boj vysiluje. Nebyl vůbec žádný čas na přípravu.

Nebojovalo jen pár upírů, garda. Musím přečíst jejich myšlenky, abych zjistila jejich schopnosti.

První upír: O tomhle Aro nic neříkal. I kdybych na ni použil svůj dar a pomocí myšlenek ji přinutil se vzdát, ta druhá ze mě udělá hromadu popela…

Další upír: Sakra! Co má tohle všechno znamenat. I kdybych se pokusil zmizet, chvíli to potrvá a hned jsem jen popel.

Podobné myšlenky se honily všem. K naší smůle ale nikdo z nich neodešel. Jediná šance, jak vyhrát, je najít toho zatracenýho upíra, co mi sebral štít.

Podívala jsem se zdrceně na Lily. Ta pokyvovala hlavou mezi Jane a Alecem. Stála tam upírka v černé kápi, které jsem si doteď nevšimla. Jen tak tam stála a poťouchle se usmívala. Zkusím se k ní dostat. Snad není nijak výrazně chráněna.

Myšlenky upírky: Tak! A má to. Máme vyhráno. Nemají žádnou šanci. Alec je teď ochromí a ostatní je dodělají. Já poté dostanu svoji odměnu. Aleca. Co na tom, že ke mně prozatím nic necítí, časem…

Tohle nemá cenu. Nijak chráněná není, tak co? Jednoduše ji spálím dřív, než zaútočí.

Hezky pomalu jsem kolem ní vytvářela oheň. Hned to pocítila a začala se ošívat. V následující vteřině vzplanula. To ale dalo povel gardě a ta začala používat své schopnosti. Mně si vzala na starost Jane a já se začala zmítat v křečích bez jediné šance k zachránění.

Teď tu pro vás mám dvě zprávy. Špatnou a snad dobrou.

Nejprve dávám limit patnácti komentářů. Já toto „vydírání“ nemám ráda, ale vy mi nedáváte jinou možnost. Každá kapitola je tolikrát zobrazená a komentářů je tam potom sotva sedm.

Tak. A nyní bych vás ráda poprosila o hlasování. Happy end X Sad end? Pokračování bude podle vašich hlasů.

Paxl

Autor: Paxl (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Navždy sama? Ne! 7. kapitola: