Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Navždy jiní, navždy sami? - 3. kapitola

2.Anik-Celebration

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Navždy jiní, navždy sami? - 3. kapitolaPokračování života Jimmyho a Megan. K téhle kapitole se dá říct jen jedno. Škola a nemilé překvapení.

01.07.2013 (12:15) • Break • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 1131×

Přiložila jsem si prst k ústům, aby Jimmy věděl, že má sklapnout. Opatrně jsem odhrnula větev, která mi bránila ve výhledu. Nikde nic. Nikde nikdo. Bylo až zlověstné ticho.

„Myslíš, že už je to dobré? Třeba se nám jen něco zdálo…“ zašeptal Jimmy. Moc se mi to nezdálo, ale byl moc velký klid na to, aby mě to víc znepokojovalo. Chňapla jsem bratra za ruku a dovlekla ho do domu. Víceméně šel dobrovolně.

„Tohle rozhodně není dobré, Jimmy. Někdo tu byl. Mohl být dobrý, mohl jen procházet… ale proč by tak rychle zmizel? A proč tedy třeba nepozdravil?“ Svlékla jsem si bundu a pověsila ji na věšák. Jimmy udělal to samé, jen se při tom tvářil trochu vyděšeně.
„Chtěl nás zabít.“ Třásl se mu spodní ret. Protočila jsem oči. 
„Ten tvůj smysl pro dramatičnost vážně miluju. Zas tak horké to nebude. Nikdy jsme s nikým neměli problémy. Nikdo nikdy neměl problémy s námi. Tak v klidu.“ Skopla jsem boty a šla do kuchyně. Vytáhla jsem ze špajzu těstoviny a dala je na linku. Ze skříňky jsem vylovila hrnec, napustila do něj vodu a dala na sporák. Přemýšlela jsem, co by se mohlo stát a co by bylo, kdyby měl brácha pravdu. Bylo by jasné, že by jsme se museli přestěhovat. Zase…

- - -

Celý týden se nic nedělo. Jimmy se díky bohu uklidnil a už neplašil. Taky jsem byla klidnější. Teď mě čekal můj první školní den. Povedlo se mi bratra přesvědčit, aby šel taky, i když jsem tušila, že toho brzy nechá. Neklidně se rozhlížel po školním dvoře, který byl celý zasněžený. Všechny čtyři školní budovy vypadaly jako obří dorty. Parkoviště nebylo ani z poloviny naplněné, přijeli jsme brzy. Konečně vykouklo i sluníčko. Zaparkovala jsem a vystoupila. Jakmile vylezl i Jimmy, zamkla jsem auto a vydala se do kanceláře. Nemusela jsem nijak těžce hledat, pro mé štěstí byla na zelené zdi hlavní budovy připevněna cedule, na které bylo jasně napsáno, co kde je. Nechala jsem Jimmyho napospas osudu venku a šla všechny záležitosti zařídit sama. Kancelář byla zařízena příjemně, stěny byly vymalovány pastelově žlutou, v rozích byly postavené nějaké květiny. Odkašlala jsem si, abych upoutala pozornost. Sympaticky vyhlížející sekretářka se na mě laskavě pousmála.

„Přejete si, slečno?“

Odfoukla jsem. „Jsem tu nová. Megan Danielsová…,“ představila jsem se. Rusovlasá žena s dolíčky ve tvářích přikývla a podala mi hromadu učebnic plus nějaké papíry.

„Ty listy ať vám podepíší učitelé. Na konci vyučování mi je vrátíte, ano?“ Jistě. Její babičkovský styl už na mě byl příliš. Chvilku s ní pobýt ano, ale aby časový limit nepřesáhl minutu. S tupým výrazem v obličeji jsem se vydala zpátky. Jak jsem předpokládala, Jimmy se mi pro jistotu ztratil. Nepochybovala jsem o tom, že bude celý den někde za školou a ani se nebude obtěžovat dojít si pro učebnice. Třískla jsem s učením na zasněženou lavičku a začala v nepřehledném rozvrhu hledat číslo třídy, kde se měla učit výtvarná výchova. S potěšením jsem zjistila, že je to učebna číslo dvanáct. Kreslení jsem milovala. Posbírala jsem knihy, zapojila svou super poloupíří navigaci a šla vstříc novému kolektivu.

 

Na chodbě bylo vážně živo. Možná to dělala ta hekticky růžová barva nebo se ostatní prostě jen radovali, že už je pátek a bude volno.Rozhlížela jsem se, abych si přinejmenším udělala obrázek o klucích. Na můj vkus nic moc, ale k zahození taky nebyli. Možná na mě působila ta jejich bledost jako repelent na otravný hmyz. Zaplula jsem na prázdné místo ve třídě, úplně vzadu, zato u okna. S poněkud větším utrpením, než jsem čekala jsem počkala na zazvonění. Učitel musel mít nějaký šestý smysl, přišel akorát. Vypadalo to na mile vyhlížejícího chlapíka. Měl černé vlasy, dokonalé rysy, poutavé oči barvy karamelek… Zkrátka fíííha. Přejel pohledem třídu a na pár vteřin se zastavil u mě. Přehodila jsem si vlasy z ramena na záda, jenže valný efekt to nemělo. Učitel si sedl za katedru, vzal si třídnici a začal projíždět jména. Mé bylo až na konci, byla jsem ta nová, co trochu upoutala pozornost. Zvedla jsem se a za hlasitého zapískání došla za učitelem s papírem. Vzal mi ho a s nedbalou elegancí podepsal. S úsměvem mi ho vrátil.

„Děkuji,“ zarděla jsem se.  Nikdy se mi to nestalo, nikdy. A teď jsem měla chuť si za to nafackovat. Bože, já se červenala!

„Není zač.“ Páni, předvedl mi své perfektní běloskvoucí zuby. Jenže přesně v ten okamžik se naše ruce dotkly. Celým tělem mi projel záchvět. Přirovnala bych to k elektrickému výboji. A přitom to bylo tak moc jiné. Moje horká kůže zareagovala na ledový chlad. Zkoprněle jsem stiskla list papíru a vrátila se na místo. Krev ve tvářích se vrátila zpátky do útrob žil. Posadila jsem se a začala přemýšlet. Muselo být slyšet až dopředu, jak se mi v hlavě obracela kolečka. A pak to všechno zapadlo do sebe. Přece jen jsme měli tu čest s upírem.


« Předchozí díl

Autor: Break (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Navždy jiní, navždy sami? - 3. kapitola:

 1
2. Rose
17.10.2013 [19:05]

už jsem ani nedoufala, že bude další kapitola :O ... tahle povídka je vážně skvělá a originální Emoticon .. prosím co nejdřív další kapitolu Emoticon Emoticon Emoticon

1. Ceola
01.07.2013 [14:48]

Páni! Je super, že se objevila další kapča! :) Už jsem se tak moc těšila :) Jsem zvědavá, kdopak to je a co se bude dít dál, tak prosím co nejrychleji další kapitolu! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře