Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Návrhářka snů - 2. kapitola

29.12.2013 (18:15) • BellaSalvatore • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 982×

Zírala na něj a on zase na ni. Cítila, jak se jí odkrvuje obličej, a byla zvědavá, jestli omdlí. Jeho hlas byl stejný jako tehdy, poznala by ho kdekoli.

„A-ahoj, Edwarde.” Snažila se dát do svého hlasu co nejvíce chladu a neúčasti. Samotnou ji překvapil výsledek.

Určitě to překvapilo i Edwarda, protože se zakabonil a vypadal zmateně.

Bellu napadlo, zda by mu neměla říct něco srdečného. Za normálních okolnotí pro ni nebyl problém nezávazně štěbetat, ale tváří v tvář muži, kterého kdysi milovala, ji vůbec nic nenapadlo.

Její mlčení uvedlo Edwarda do rozpaků. Nejistě se pohnul a ještě více se zamračil. „Jak se ti vede?”

„Mám se docela dobře. Díky.” S nečekaným humorem ji napadlo, že vypadají jako dva staří známí na autobusové zastávce. Teď by se jí ještě mohl zeptat, jaké je počasí...

Na sobě měl stále tu vlněnou pracovní košili a těsně padnoucí džíny, ale boty vyměnil za ročně šité mokasíny. Jak se stihl tak rychle převléct, napadlo ji. Už alespoň nevypadá jako dřevorubec. Teď vypadá spíše jako jeden z těch reklamních manekýnů na různé druhý kolínských. K dokonalosti mu v náručí chyběla žena se smyslnýma očima a v pozadí nápadný zahraničí bourák.

Edward ji ještě několik sekund upřeně pozoroval a jeho pohled klouzal mezi jejími semišovými lodičkami a elegantním kloboučkem. Její vzhled ho velmi překvapil.

„Změnila ses, Bello.”

„To se během tří let stává.” Hned zalitovala své uštěpačnosti. V ostrých rysech jeho obličeje se objevil záblesk lítosti.

Bella k němu náhle spontánně vykročila a podávala mu ruku. „Vypadáš dobře, Edwarde.”

Edward její ruku pevně stiskl. „Je to déle než tři roky, Bello - člověk by samozřejmě od staré přítelkyně očekával víc než jen stisk rukou.”

„Tři roky je dlouhá doba, Ryane.” Usmála se a stáhla ruku zpět.

Jeho rysy pokryla rozmrzelost. Tyto rysy však nebyly stejné jako tenkrát. Čas je poněkud zostřil. Jeho pleť byla drsnější a ústa tvrdší.

Náhle zneklidněla a vrátila se ke svému stolu.

„Kdy ses vrátil zpátky do USA?”

„Asi před třemi měsíci. Pracoval jsem v New Yorku a Montrealu. Sem do Seattlu jsem přijel teprve před několika dny.”

„Zdržíš se dlouho?” Doufala, že to znělo tak nedbale, jak mělo.

„Nevím. Alespoň doufám.”

Edward byl klidný a uvolněný, plně ovládal situaci, i když v něm stále hlodal malý červíček nejistoty.

„A co tě sem, do Seattlu, přivedlo tentokrát. Obchod, nebo zábava?”

„Obojí.”

Bella se tiše zasmála. „Změnil si se, Edwarde. Byly doby, kdy ses až úzkostlivě bránil míchat tyto dvě věci.”

Usmál se. „Jak se vede Mikeovi?”

„Dobře. Před několika dny odjel za prací do New Yorku.”

„To je škoda, doufal jsem, že ho potkám.” Tentokrát se nedalo pochybovat o výsměchu v jeho hlase.

„On by tě taky strašně rád viděl,” řekla udivená tou lží.

„A co ty, Bello? Jsi ráda, že mě vidíš?”

„Lepší výraz by bylo překvapená.”

„Jo, tak nějak to bude. Je to dlouhá doba, Bells.”

„Ano, to je.”

Edward náhle tiše zaklel a zamířil k ní. „Hele, s těmihle řečmi se nikam nedostaneme. Je tu nějaké místo, kam bychom se mohli jít napít.”

„Někdo důležitý? Muž?”

„Ano.” Tiše se zasmála a snažila se ignorovat pocit radost, kterou cítila. „Zdá se, že trochu žárlíš, Edwarde.”

„Netrap mě, Bello. Je tady někdo jiný?”

Odpovědí mu bylo jen ticho. Zdálo se, že napětí, které se spolu s ním objevilo v místnosti, se začalo zvyšovat. Zamračila se a vzala si svou kabelku a kufřík. 

„Moc hezky jsme si popovídali, Edwarde, ale teď už musím jít. Možná bychom se na drink mohli sejít příští týden.” Byla to pohotová lež, ale najednou měla pocit blížícího se nebezpečí, a tak jen chtěla být co nejdál od něho.

„Celé tři roky jsem tě pekelně postrádal, Bello.”

V jeho hlase zaznívalo podivné chvění. Polekaná Bella se na něj podívala a zjistila, že je až příliš blízko. Tři roky ani zdaleka neutopily jeho mužnost, tu lenivou a arogantní sexualitu, které kdysi vše obětovala.

„Opravdu?” Na víc se v té chvíli opravdu nezmohla.

„A to byl jen začátek, drahá. Teď čekám, že mi odpovíš na mou otázku a že mi povíš, jak moc jsi mě postrádala ty.”

„Ty nikdy nic neděláš na polovic, že, Edwarde?”

Jeho oči ztmavly hněvem...

Ahoj, po dlouhé době pokračování. Byla bych ráda za jakékoliv komentíky. Děkuji.

Autor: BellaSalvatore, v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Návrhářka snů - 2. kapitola: