Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Náruč plná tulipánů - 14. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Náruč plná tulipánů - 14. kapitolaNess navštíví Paola. Ozve se své rodině. Caius se za ní vrátí. Jaké bude jejich přivítání? Rozhodně bude spontální. :-D
Přeji pěkné počtení. :-)) M. :-)

30.03.2012 (21:30) • mmonik • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1868×

Druhý den jsem se vzbudila brzo ráno. Hned jsem vstala, zamířila k mému autu a vyrazila do města. Čekalo mě toho hodně. Musela jsem nakoupit spoustu věcí. Od jídla, po televizi a oblečení. V prvním obchodě jsem si koupila krásné šaty a přes ně vkusný přehoz, k tomu jsem si koupila obrovský černý klobouk a velké černé brýle. Vlasy jsem si stáhla do copu a rovnou se do toho oblékla.

Skoro jsem se v tom nepoznala. A o to mi šlo. Teď jsem byla někdo jiný. Řádila jsem po obchodech pomalu celý den. Táhla jsem nevím kolik tašek a narvala je do svého nového auta.

Moje poslední cesta ve městě vedla do vysokého domu v obchodní čtvrti. Bylo to sídlo, kde pracoval Paolo Costa.

„Dobrý den,“ pozdravila jsem paní u recepce.

„Co si přejete?“

„Potřebovala bych mluvit s panem Costou,“ vyslovila jsem sebejistě. Vytočila nějaké číslo a s někým hovořila. Mluvila italsky. Trochu jsem jí rozuměla, ale velmi málo. Italštinu jsem ještě úplně neovládala.

„Je mi líto, má momentálně jednání. Chcete mu zanechat vzkaz?“ usmála se na mě.

„Vyřiďte mu, prosím, že ho hledala paní Volturiová. Paní Lesslie Voltuirová,“ zopakovala jsem jí, aby si to dobře zapamatovala.

„Vy jste paní Volturiová?“

„Ano,“ trochu jsem znervózněla.

„Vydržte mi ještě chviličku.“ Opět zvedla telefon a něco vyřizovala.

„Paní Volturiová, vyjeďte, prosím, támhle tím výtahem do dvanáctého patra. Bude tam na vás čekat sekretářka pana Costy a ta se o vás postará.“ Mile se na mě usmála a nasměrovala mě k výtahu.

Vyjela jsem nahoru a tam už na mě opravdu čekala starší paní, velice elegantní. Měla kostým a vlasy svázané do drdolu. Dovedla mě do jeho kanceláře a nabídla mi pití.

„Pan Costa se omluví ze schůze a hned se vám bude věnovat. Prosím, vyčkejte tu na něj,“ nervózně mě požádala, jako by snad měla strach, že uteču a ona z toho bude mít průser. Odkývala jsem jí to, posadila jsem se do velmi pohodlného křesla a sundala si brýle.

Po chvilce se dveře do kanceláře rozrazily a s přivítáním se ke mně řítil Paolo.

„Vážená paní Volturiová, omluvte mé prodlení.“ Políbil mou ruku a hrnul se za svůj stůl.

„Nic se neděje. Nechtěla jsem vás rušit. Ovšem ta milá paní na mne naléhala, abych vás vyčkala.“

„Co pro vás mohu udělat?“

„Potřebovala bych se spojit s mou rodinou. Ovšem tak, aby nebylo zjistitelné, odkud hovor přichází. Můžete mi v tom pomoct?“ Hluboce se zamyslel. Po chvíli z něho vylezlo to, co jsem chtěla slyšet.

„Jistě, pokusím se to zařídit ještě dnes. Zkusím získat mobilní telefon, který bude potlačený. Tudíž nepůjde vystopovat,“ vysvětlil mi.

„Zítra si ho, prosím, vyzvedněte. Bude připravený na recepci.“

„Moc vám děkuji za  pomoc.“ Zvedla jsem se a chtěla se rozloučit.

„Pozdravujte ode mě, prosím, pana manžela,“ políbil mou ruku.

„Vyřídím, děkuji. Jistě se mu neopomenu zmínit o vaší velké pomoci.“

„Jste velmi milá, paní Volturiová.“ Dobře pochopil mou narážku. Opustila jsem jeho kancelář. Nastoupila jsem do auta a rozjela se konečně zpět do domu.

Když jsem dorazila, všechno jsem vybalila a převlékla se do plavek. No a co, že je zima, jdu se vykoupat. Široko daleko tady stejně nikdo není. Došla jsem na pláž a vlezla jsem do moře.

…

Druhý den jsem si ve městě došla na oběd a pak vyzvednout mobil. Vrátila jsem se domů a konečně jsem zavolala domů.

„Prosím?“ ozvalo se na druhé straně.

„Ahoj, dědo,“ zapískala jsem do telefonu.

„Carlie, jsi to ty?! Kde jsi? Jsi v pořádku? Co se stalo? Měli jsme o tebe příšerný strach!“

„Jsem v pořádku, dědo. Chtěla jsem, abyste to věděli a byli v klidu.“

„Kde jsi? Přijdeš domů?“

„Dědo, potřebuju si to všechno promyslet. To, co udělala mamka, nebylo zrovna vůči mně fér. Musím to vstřebat. Potřebuju být prostě chvíli sama.“

„Car, víš co? Řekni mi, kde jsi. A já za tebou přijedu. Jen já a babička, ano?“

„Ne, dědo, to je dobrý. Jsem tu s přítelem. A budu v pořádku, slibuju!“

„S jakým přítelem?“

„Je to můj dobrý přítel z Volterry. Dědo, jsem a budu v pořádku. Nehledejte mě, je to zbytečné. A já se vám zase ozvu, ano?“

„Dobře. Car, buď opatrná a zavolej, kdyby cokoliv.“

„Ano, neboj. Všechno bude v pořádku. Vyřiď všem, že vás všechny moc miluji. Ahoj,“ rozloučila jsem se a zavěsila.

 

Následující dny jsem se válela na pláži, četla knížky a nakupovala jako zblázněná. Docela jsem si užívala toho, že jsem poprvé úplně sama. Mám celkem velkou rodinu a být sama se mi nikdy moc nepoštěstilo. No, musím přiznat, že mě to bavilo asi tak prvních pár dní, pak už mi začínalo být smutno.

Nebyl tady nikdo, kdo by mě zabavil. Třeba jako Emmett nebo táta s Jazzem. Nebyl tady nikdo, aby mě rozptýlil, jako by to udělala Alice s Rose. Nebyl tady nikdo, kdo by mě objal, jako by to udělala mamka a… Nad tím „a“ jsem se pozastavila.

„A“ jako Jacob nebo „a“ jako Caius? Trochu mě moje zaváhání vyvedlo z míry. Nikdy jsem nepřemýšlela nad tím, že by se mohl můj život ubírat jiným směrem než po boku Jacoba. Od malička mi všichni říkali, že já a Jacob jsme pro sebe stvoření. Ale s Caiem jsem si to dokázala představit. Teda, hned po tom, jak změní některé své návyky. Nad slovem návyky jsem se musela smát.

 

Ležela jsem na pohovce, jedla křupky a dívala se na můj oblíbený seriál, když jsem slyšela zastavit auto. Vyběhla jsem ven a uviděla Caia.

Vystoupil a podíval se na mě. Beze slova jsem se k němu rozběhla a skočila mu do náruče. Byl z toho trochu vyvedený z míry, ale na to jsem kašlala. Pevně jsem ho objala. Byla jsem ráda, že se už vrátil.

„Ahoj.“ Pustila jsem ho a podívala se na něj.

„To je mi tedy přivítání. Asi bych měl odjet a zase přijet, abys to zopakovala,“ usmál se na mě laškovně. Přitáhla jsem se k němu a naše rty se spojily.

Brnělo mě celé tělo, ale bylo to krásné. Je pravda, že to byl zvláštní pocit. Nikdy jsem nikoho jiného nepolíbila, jen Jaka. Odtáhla jsem se a podívala se na něj. Bylo evidentní, že je z toho, co se stalo, stejně vykulený jako já.

 

Moc děkuji za komentáře k minulé kapitolce. Jsem ráda, že vnímáte Caia tak, jako já. :-)

Myslím, že jim ten pobyt na Sicílii prodloužím. :-))

 

13. kapitola                                 15. kapitola

 

 

 

 

Autor: mmonik (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Náruč plná tulipánů - 14. kapitola:

 1
6. niki
26.08.2014 [18:25]

Priserny ale protoze je to tvoje povidka tak se pres to premesu

5. dcvstwilight
01.04.2012 [12:10]

dcvstwilightBNí, Caia né! Emoticon Nevím, ale ten mi je ze všech Volturiů nejméně příjemný! Emoticon No, je to tvoje povídka, zkusím ho přetrpět! Emoticon

4. Jana
31.03.2012 [21:45]

jen hrdličky nech chvilku o samotě Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. AlliceVolturiCullen
31.03.2012 [15:30]

AlliceVolturiCullen Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. Bee1
30.03.2012 [21:54]

Bee1 Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Lena
30.03.2012 [21:37]

Bezva 1:0 pro Caia. Je to zase něco jiného. Líbí se mi to. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře