Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Naivita 3

29.08.2010 (19:30) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 6262×

Bella k sobě oči ještě pevněji sevřela a ten dotyčný ji lehce pohladil po tváři. „Jsi v pořádku?“ zeptal se sametovým hlasem a ona na sobě cítila jeho pohled.

Pomalinku otevřela oči a setkala se s medovým pohledem. Vypadal, že jí nechce ublížit, ale i přesto se před ním držela na pozoru. „Jsi v pořádku?“ zeptal se znovu.

„Jo,“ zachraptěla a kývla.

„Napij se,“ podal ji skleničku s vodou a Bella ji s vděčností přijala.

Vodu vypila na jeden zátah a zakručelo jí v břiše. Studem sklopila hlavu a doufala, že její rozpálené tváře dostanou brzy původní barvu. „Dojdu ti pro nějaké jídlo,“ zvednul se neznámý a zmizel z pokoje.

„Napij se a něco sněz,“ přikázal, když se vrátil a přistrčil k ní plný talíř dobrot, které připravovala odpoledne na stůl.

„Děkuju,“ poděkovala s opravdu velkou vděčností a hladově se pustila do jídla. Edward nevěřícně sledoval, jak v ní všechno jídlo mizí a pomalu mu docházelo, jak musela chudák holka trpět.

Byl sice zvyklý, že si Dean kupoval různé služky a společnice, ale zatím žádná v jeho přítomnosti takhle neomdlela. A tahle byla až neuvěřitelně přitažlivá a krásná. Edward si jí musel stále prohlížet a nemohl se vynadívat do těch čokoládových očí, které byly poněkud utrápené, ale našel v nich i trochu štěstí. „Jsem Edward Cullen,“ představil se a natáhl k Belle ruku.

„Bella Swanová,“ zašeptala Bella, ale ruku nepřijala. Bála se, že by toho Edward mohl nějak využít.

„Mě se nemusíš bát. Nejsem jako Dean, ale vyhovuje mi držet se v jeho společnosti,“ usmál se, ale nebylo to štěstím.

„Aha,“ vydechla Bella a snažila se posadit. „Ještě jednou moc děkuju.“

„Není za co. Udělal jsem to rád,“ usmál se a konečně to byl úsměv štěstí. „Ale ještě bys měla zůstat ležet.“

„Nemůžu,“ zakroutila Bella hlavou. „Dean by mi to dal pěkně sežrat.“

„Neboj se, s ním to vyřídím. Nemusí vědět pravdu o tom, co jsme tady dělali.“

„Jak… jak to myslíš?“ zeptala se Bella a rozklepala se.

„Dean si většinou pořizuje společnice proto, aby mohl pořádat večírky. Ony se mu o všechno postarají. O jídlo, o pití i o hosty… jestli chápeš,” podíval se Edward na Bellu a ona jen neznatelně kývla. „Kdybys nad tím hodně přemýšlela, napadlo by tě, že je to něco jako bordel, ale sem chodí jenom Deanovi přátelé a nic za to nikdo neplatí. Občas udělá večírek někdo jiný, ale překonat Deana je hodně těžké.“

„Ale… ale já tu nechci nikomu dělat děvku,“ zhrozila se Bella nad těmi slovy a nad jejich významem. „Proč si vybral mě.“

„Co jsem pochopil z jeho… jednání, má všude nějaké spojence, které mu ty dívky vybírají a pomáhají je dostat. Většinou jsou to nějaké naivky, takže jim na všechno skočí a…“

„Ehm, díky,“ skočila mu do řeči Bella, protože vlastně mluvil i o ní.

„Promiň, ale takhle to vážně chodí,“ omluvil se Ed s pokrčením ramen. „No a ty jeho spojenci ji předají Deanovi a on si vybere, jestli ano nebo ne. Z toho co jsem slyšel je prý Dean hodně vybíravý a ty, co si vybere, musí být opravdu na úrovni a vlastně jim tak prokazuje službu. A myslím, že tebe vybral opravdu dobře.“

„Nevím, jestli bych to měla brát jako lichotku,“ zamumlala Bella a odvrátila tvář, protože se jí z očí začaly drát slzy.

„Promiň mi tuhle otázku, ale už si s Deanem spala?“ Už jenom z té představy se Bella otřásla a s velkým úsilím se odhodlala odpovědět.

„Naštěstí ne, ale dneska… myslím, že k tomu nebylo daleko.“

„Dej si na něj pozor a hlavně mu neodporuj. Když se rozčílí, je až nebezpečný. Radši se mu podvol a nech ho, ať si s tebou dělá, co chce,“ varoval Edward Bellu a ona se pod těmi představami otřásla.

„Ale… ale já jsem se ještě s nikým to… nemilovala,“ přiznala stydlivě a rudou tvář sklopila.

„Tak to tě bude mít Dean ještě radši,“ zasmál se Edward hořce a lítost nad Bellou ještě vzrostla.

„Já chci pryč. Dostaň mě odsud. Prosím,“ vzlykla Bella a naplno se rozplakala.

Edward jako by byl úplně mimo se natáhl a přitáhl si jí k sobě na klín. Začal Bellu kolébat na koleni a pomalu se ji snažil utěšovat.

„Prosím, dostaň mě odsud,“ vzlykala Bella stále a Edward by udělal všechno, co by bylo v jeho silách, aby tuhle božskou osobu už více plakat neviděl.

„Slibuju, že se pokusím udělat, co nejvíc půjde,“ vyslovil Edward ty slova, která už v sobě formuloval několik minut, a Bella se odtáhla.

„Vážně?“ zeptala se nevěřícně a doufala, že mluví pravdu.

„Slibuju,“ kývnul Edward znovu a Bella ho objala ještě pevněji, než prvně. Znovu se rozplakala, ale

tentokrát to bylo štěstím. „Můžu se na něco zeptat?“

„Jo,“ kývla Bella a nevěděla, co má čekat.

„Ty jsi dcera Charlieho Swana, toho policisty?“

„Ano. Pořád doufám, že táta zapojí všechny své kontakty a stále mě hledá,“ zašeptala Bella se sklopenou hlavou.

„To opravdu doufáš správně. Jsou toho plné noviny a hledají tě snad všichni. Jenomže najít tě, když jsi v Deanových spárech je velmi obtížné a zatím se to nikomu ještě nepovedlo,“ zhatil její poslední naděje. „Ale já se pokusím udělat všechno, abys odsaď vypadla a vrátila se zpátky do svého života. Pokusím se něco vymyslet. Musíme být ale opatrní. Kdyby to Dean prokouknul, začalo by ti úplné peklo. Znám ho dobře a hlavně dlouho. Není radno si s ním zahrávat.“

„Ale pořád s ním tady budu sama. Celé dny,“ zašeptala Bella.

„Jediné, co ti můžu poradit je to, abys ho ve všem poslechla a neodporovala.“

„Je mi tu s tebou dobře,“ vydechla Bella potichu a Edward jí pohladil po tváři.

„To mě s tebou taky, ale možná bychom měli jít, aby nikdo nepojal nějaké podezření.“ Edward se zvednul a pomohl vstát i Belle. Zašněroval jí korzet o něco volněji než Dean a pomalu se vraceli dolů.

Tam už byla všechna společnost poněkud přiopilá a ani Dean nebyl pozadu, takže si jich nikdo nevšiml. Nebo to alespoň tak vypadalo, ale skutečnost byla poněkud jiná.

Dean po Bella a Edwardovi stále pokukoval a sledoval každý jejich pohyb. Někomu by se to možná zdálo, ale Dean svým ostřížím zrakem viděl každý jejich dotek, pohled a pohyb. Probouzela se v něm zuřivost. On měl být první, kdo bude mít Bellu pro sebe a ne Edward. Nevěděl, jak to ve skutečnosti bylo a měl to zjistit až po tom, kdy si jí opravdu přivlastní.

Bella byla opravdu unavená a její předchozí nevolnost jí moc nepřidala. Začala zívat, div něco nespolkla. Dean se na to už nemohl dívat, tak se na chvíli omluvil z menšího hloučku, kde probírali nějaké právnické záležitosti, a šel za Bellou. „Bells, zlato, běž se vyspat. Zítra to tu spolu poklidíme.“ Objal jí kolem pasu a přitáhl si její rty, aby je mohl políbit. „Dobrou noc. Hezky se vyspi,“ popřál jí a usmál se.

„Dobrou,“ zamumlala Bella a už se nemohla dočkat, až se zamkne u sebe v pokoji.

Ještě se rozloučila s Edwardem a rychle vyběhla schody nahoru. Už cestou si sundala boty a cestou do koupelny rozvazovala korzet. Pomalu vešla do sprchy a vychutnávala si teplou vodu, která dopadala na její tělo. Voňavým sprchovým gelem se celá vydrhla a potom se zabalila do velké osušky, aby si mohla najít vedle v ložnici nějaké pyžamo.

Když otevřela skříň, zjistila, že má vlastně vybavený celý šatník, ale žádné normální věci v něm nebyly. Samé odvážné, krátké a upnuté. Po delší době se odvážila otevřít první šuplík a v něm našla hromadu krajkového prádla. Druhý šuplík skrýval noční samé saténové noční košilky a pyžámka, a když otevřela šuplík třetí, celá červená ho radši rychle zavřela. Skrýval totiž erotické pomůcky.

Pomalu se loudala k velké posteli a cestou k ní ještě nezapomněla zkontrolovat, jestli opravdu zamkla, aby jí nepřekvapila nečekaná noční návštěva. Potom se přikryla a jen co zavřela oči, tvrdě usnula.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Naivita 3: