Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Naivita 2

18.08.2010 (17:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 2× • zobrazeno 6773×

Dean Bellu chytil za ruku a surově ji podržel na místě. Držel ji tak pevně, až Bella usykla bolestí, ale on se jenom usmál. „Vidíš, tohle se ti stane vždycky, když nebudeš poslouchat,“ zašeptal jí výhružně do ucha. „Takže teď si to oblečeš, ať se ti to líbí nebo ne, jinak ještě o něco přitvrdíme. Zvládneš to sama nebo ti mám ještě pomoct?“

„Zvládnu to,“ pípla Bella a musela se hodně snažit, aby zadržela vzlyky.

„Tak trochu přichvátni. Nemám na tebe celý den. Ještě mám spoustu zařizování,“ okřikl Bellu a předešlé slušnosti šly stranou.

Bella si začala pomalu svlékat tričko a odhalila tak svoji podprsenku. Dean ji se zájmem pozoroval a už se nemohl dočkat následujících dní, kdy si bude Belly moci užít podle jeho libosti.

Konečně překonala svůj stud a navlékla na svoje nahé tělo ten korzet i s podvazky. Dean z ní nemohl spustit pohled a nemohl se nabažit jejího téměř dokonalého těla. Na jeho vkus měla moc malá prsa, ale vlastně mu tohle vyhovovalo taky.

Když se Bella snažila zašněrovat, její rozklepané ruce jí zradily. Dean musel využít situace, takže k Belle přišel a sám jí korzet utáhl. Možná až poněkud těsněji, než Bella chtěla, protože sotva dýchala, ale když ji Dean utnul ledovým a zároveň spokojeným pohledem, neodvážila se nic říct. „Moc ti to sluší,“ pošeptal jí do ucha už zase jemným hlasem. Znovu si ji od hlavy k patě prohlédl, ale pak se zamračil. „Zapomněl bych na boty.“ Na chvíli Bellu pustil, sáhl do skříně a podal jí bílé lodičky na vysokém podpatku, které jí sám obul.

„Moc ti to sluší,“ zašeptal znovu a pomalu si k sobě natočil její obličej, kterým se snažila uhnout. „No tak,“ zašeptal a lehce ji začal líbat. Myslel si totiž, že když nebude naléhat, Bella se podvolí a nebude se stavět na odpor. Ale to se mýlil.

Bella se začala vztekat a snažila se vyprostit z jeho jemného, ale pevného sevření, což jí vůbec nešlo, protože Dean přitvrdil.

„Ne,“ procedila Bella mezi zuby a dál se mu mlela v náručí. „Ne,“ vzlykla bezmocně a z očí se jí hrnuly slzy.

„To snad ne,“ odtáhl se Dean a zuřivě ji od sebe odstrčil. „Jestli si myslíš, že mi tady budeš bulet, tak se šeredně mýlíš. Okamžitě se dej dohromady!“ přikázal krutě a surově Belle otřel slzy. „A pojď se mnou. Nemám času na rozdávání!“ Chytil ji za ruku a táhnul pryč z místnosti.

Bylo mu jedno, že se na těch vysokých botách může přerazit. Bylo mu jedno všechno. Byl tak naštvaný, že se musel držet, aby ji neuhodil, ale on ji nechtěl hned vystrašit. Rozhodl se jí dát ještě jednu šanci a nechal jen na ní, jestli ji využije nebo ne. Jestli ale ne, bude ji muset naučit poslouchat a to nebude zrovna nejukázkovější způsob, který se Belle rozhodně líbit nebude.

„Tady je pití a skleničky a to připravíš na tyhle stoly. Potom tam přidáš i jídlo a nějak hezky to narovnáš. Běda ti, jak neposlechneš a nebude to podle mých představ,“ přikázal ji Dean a nechal ji pracovat.

Bella se snažila, aby všechno bylo vyskládané naprosto přesně a bez jediné chybičky, což se jí docela dařilo. Všechno pití vyskládala na stůl, skleničky vedle sebe doprostřed a na kraj stolů položila velké obložené talíře se sýrem, šunkou, zeleninou a dalšími dobrotami. Byla tam dokonce i čokoládová fontánka, vedle které už bylo připravené nakrájené ovoce. Při téhle činnosti Bella dostala hlad a celkem hlasitě jí zakručelo v břiše. Vždyť nejedla a nepila už dva dny. Naštěstí jí ale včas došlo, že kdyby Dean zjistil, že něco vzala, nelíbilo by se mu to, tak mlčky trpěla. Vlastně jí nic jiného nezbylo.

Když byla hotová, rozhlížela se, jestli někde neuvidí Deana, ale nakonec byla ráda, že je chvilku sama. Posadila se do křesla a koukala do zdi. V myšlenkách byla u své rodiny a oči ji začaly nebezpečně pálit. Nechtěla plakat, ale nemohla si pomoct. Byla tak blbá, že věřila Dannymu a byla ještě blbější, že nešla s Jessicou spát. Kdyby ano, nemusela sedět tady, ale už by byla doma ve Forks u své rodiny a se svými přáteli.

„Už jsi hotová?“ ozvalo se za ní přísně.

Bella se rychle vyšvihla na nohy, rychle si utřela oči a podívala se na Deana. „Ano,“ kývla a Dean sjel plný stůl kritickým pohledem.

„Dobře,“ zamumlal si pro sebe a podíval se na velké digitální hodiny. „Za pět minut jsou tu hosté. Jdu se ještě trochu připravit a ty tu počkej.“

„Ano,“ kývla Bella a znovu se posadila do křesla.

Dean zmizel nahoře v patře a Bella se snažila trochu uklidnit. Zase na ni dolehl ten strach z neznáma. Nevěděla, jací budou Deanovi přátelé a co všechno bude muset dělat. V duchu doufala, že bude jen obsluhovat a doplňovat jídlo, ale něco jí našeptávalo, že to bude i o něco horší. Že bude muset splnit všechna přání Deanových přátel, proto ji oblékl do takového těsného korzetu.

Než se nadála, rozezvonil se zvonek a zvenku zaslechla mužský smích. „Bello,“ zavolal Dean a seběhl ze schodů. „Pojď se mnou.“

Bella si stoupla a šla za ním. Společně šli ke dveřím a Dean otevřel dveře. „Pojďte dál,“ usmál se na skupinku lidí, kteří byli asi tak stejně staří jako on.

„Ahoj Deane,“ pozdravili všichni a se zájmem koukali na Bellu. „Kdopak to je? Neříkej, že sis našel novou kočičku?“

„To je Bella a pro dnešní večer je jenom vaše. Vlastně nejen pro dnešní. Mám v plánu si ji tu nechat,“ usmál se a Bella sklopila hlavu. Styděla se za svoje oblečení, protože na tohle nebyla zvyklá. Ostatním to přišlo děsně vtipné, protože se rozesmáli a konečně šli dovnitř.

Za chvíli se objevila další partička mužů a potom ještě jedna. Bella si všechny prohlížela a cítila k nim odpor, protože se jí bez ostychu dotýkali a hráli si s ní. Jen jeden byl jiný. Bavil se pouze s pár lidmi a po Belle pouze pokukoval.

Vlastně až na ty doteky to nebylo tak strašné. Bella se starala hlavně o to, aby bylo všude dostatek pití a jídla. Ale jak hodiny přibývaly, spousta mužů už začínalo mít pod kůží a byli opravdu surový. Bella navíc měla stále větší hlad i žízeň a to jí nedělalo vůbec dobře.

Motala se jí hlava, když šla, podlamovaly se jí nohy a dělalo se jí černo před očima. Snažila se, aby si toho nikdo nevšimnul, takže se třeba jenom nenápadně opřela, trochu se vzpamatovala a potom šla dál, jenže věděla, že tohle moc dlouho nevydrží a taky že ano.

Když se stolu odnášela prázdný talíř, udělalo se jí nejhůře snad za celý večer a černo před očima nechtělo ustoupit. Když se jí podlomily nohy a ona padala na zem, zachytily ji dvě pevné paže a někam ji nesly.

I přesto, že neviděla, začala panikařit. Co když je to někdo z těch úchylných chlápků, kteří jí celý večer osahávali a teď jen využijí jejího nevědomí k tomu, aby jí znásilnil? Okamžitě se pokusila otevřít oči, ale nešlo to. Byla moc slabá, a když ji ten dotyčný položil na postel a začal jí rozvazovat korzet, zjistila, že je možná dobře, že nemůže oči otevřít.

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Naivita 2: