Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Myslíš, že se znáš? - 1. Kapitola

Sraz Ostrava!!! 03

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Myslíš, že se znáš? - 1. KapitolaTato kapitolovka je o dvou dívkách, které jednoho dne utečou před rodičema. Touží po svobodě a myslí si, že oni dvě, nejlepší kámošky na život a na smrt, přežijí vše. Spí jako bezdomovci, jezdí v noci podzemkou a jediné, co je vždycky s nimi, je jejich srdce, ve kterém mají uložené stmívání. Milují tu knihu. Verča dokonce věří v upíry, ale Ivča ne. Jenže, co když jednoho dne nějaké upíry potkají? A co když mají nějaký úkol? Jak se mají zachovat, když zjistí, co vlastně jsou? A vůbec, co to jsou Strážci upírů?

31.12.2009 (21:45) • VeveSwanCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1455×

Myslíš, že se znáš?

1. kapitola - Hele, koukej na ně...

Pohled: Ivča

,,Ivčo? Ivčo!" Řve na mě Verča do telefonu.

,,Co je?"

,,Máš sbaleno?"

,,Jo, už mám. Kde se sejdeme?"

,,Nevím, v parku?"

,,Jasně, ale hned. Naši jsou za chvíli doma."

 ,,Samo, přece nechceš, aby tě viděli, jak před nima utíkáš."

,,Utíkáme."

,,Jo - a zase by nadávali, co?"

,,Hm, tak já končím. Za 10 minut na místě."

,,Ahoj."

Dneska jsem nemohla spát. Rozloučit se s domovem pro mě bylo šílené, ale konečně pocítím, jak chutná svoboda. A už nesmím myslet na nic, jinak neodejdu. Spěchám do parku, nikde nikdo. A kdo by tu asi byl, když jsou 3 v noci?

Jé, támhle je Verů. Rozebíhá se ke mně. A už jsme do sebe zavěšené a pádíme na podzemku.

Pohled: Verča

Už tam byla. Měla jsem strach, abych tam nebyla brzy. Zamávala na mě. Já se k ní rozeběhla. Bála jsem se. Je tu tma, nikde nikdo a jen dvě čtrnáctky běhají po parku jako šílené. Jedna s batohem a pěti igelitkama, druhá se sportovní taškou a třema kabelkama. První nese dva spacáky, druhá stan. To by byla lehká oběť pro pedofily.

Pohled: Ivča

Cestou na podzemku byla Verča hrozně nervózní. Pořád se ohlížela a tiskla se na mě. Bylo vidět, že se jí bude stýskat po bezpečí domova. Ale taky byla vzrušená a toužila stejně jako já po dobrodružství.

Když jsme nastoupily do metra, Verů fňukala, ale pak usnula. Já seděla úplně nehybně a koukala do "blba".

Na další zastávce nastoupili nějací ožralové a začali se vnucovat. Jen jsem jim odsekla a oni věděli, že se mnou nic nebude. Náhle jsem přestala vnímat svět kolem sebe.

,,Konečná stanice dámy!" Zamžourala jsem očima, ale to už jsem stála před podzemkou, oběšená věcmi a na rameni Verču. Pak jsme se vydaly na autobusové nádraží a ustlaly si jako ti bezdomovci kolem nás.

Verů hned usnula, ale já spát nemohla. Byla jsem nervózní z těch bezdomovců. Byli staří, špinaví a unavení. Řekla jsem si: ,Chudáci, jsou bez domova´, ale pak jsem si uvědomila, že jsme na tom úplně stejně. Rozbrečela jsem se. Chci domů! Ne, nechci, nechci domů. Chci si užívat téhle svobody. Začala jsem hrabat v tašce a vytáhla Rozbřesk. Konečně něco, co mě utiší. Ách!

Pohled: Verča

Když jsem se probudila, cítila jsem se úchvatně. Plná energie do nového života. Koukla jsem na Ivču. Spala s Rozbřeskem na hlavě. Nechala jsem ji ještě spát. Včera pro mě byla velkou oporou. Vytáhla jsem si bagetu, kterou jsem kuchtila včera večer. Mňam. Pak mi ale došlo, že nám bude chybět jídlo. Snad na to myslela Ivča. Nemohla jsem myslet na to, že bychom se stravovaly jako ti bezdomovci. Brrrr...

Vytáhla jsem mobil a hrála ,žížalky´. Byla jsem tak rozrušená, že jsem měla nanejvíš 300 bodů. Konec. Šílený. Jak můžeme hrát Snake, když jsme teď BEZDOMOVCI.

Musela jsem se smát při představě otrhaného a páchnoucího bezdomovce, hrající Snake.

Ivča se vzbudila. Vyrazily jsme do lesů.

Pohled: Ivča

Znala jsem to tady docela dobře. Kdysi jsem sem jezdila za babičkou, do malé vesničky za Prahou. Zavedla jsem nás do naší jeskyňky, kterou jsem objevila s tátou. S bývalým tátou. Odešel od nás před 2 roky. Od té doby byla mamka hrozně zlá a přikládala mi to zavinu...

To byl jeden z důvodů, proč jsem odešla. V naší jeskyňce jsme si vyndaly věci. Verča došla pro větší kůru, kterou jsme opřely o skálu místo dveří. Vyndaly jsme si ručníky a deky, rozložily stan. Sice spíme v jeskyňce, ale do stanu můžeme zalést před mravenci.

Do tašky jsme narvaly jídlo a ještě na ní naházely věci. Brouci mají určitě taky hlad, ale my se s nimi dělit nemůžeme. Jídlo je jediné, co nám chybí.

Pohled: Verča

Když jsme měly vybavenou jeskyňku, šly jsme k blízké říčce. Koupel mi chyběla. Svlékla jsem se do plavek a rychle běžela k říčce. Byla jsem promrzlá, ale taky čistá. Hrozně se mi ulevilo. A Ivče určitě taky. Vrátila se jí barva do tváře.

Něco se mihlo mezi stromy. Ivča řekla, že to bude srnka nebo tak něco. Já jsem si myslela svoje, tak jsem se šla podívat, kudy to běželo. A byla tam krev.

Ivča říká, že věřit v upíry je blbost, ale pro mě ne. Lekla jsem se a zasténala. Ivča zpozorněla.

,,Co je?" zeptala se.

,,Upír," zašeptala jsem.

,,Hloupost, ty tvoje představy tě jednou zabijou."

,,Tak se koukni, je tu krev."

,,A co? Třeba je to z lovu myslivců, nebo tak."

,,Já tu nechci zůstat," zasténala jsem.

,,Nebuď blázen, když jsem byla u tebe, taky jsme o půlnoci řekly ,Krvavá Máří´. A co? Nic. Schovej svoje představy nejmíň na dva zámky hluboko do svého mozku."

,,HAHAHA," takže mi teď nevěříš? Dík. Jsi fakt nej.

Pohled: Ivča

To určitě. Prý upíři! Hahaha. Ale ta krev mi nahání husinu. A co když fakt existují? Nenene, nesmysl. Nejsem naivní jako Verča. Verča to prostě nechápe.

Pohled: Verča

Byla jsem vystašená a zmatená sama sebou. Vždycky jsem se chtěla potkat s upírem. A s tím množstvím krve by to byla pěkná hostina pro několik upírů.

,,Edwarde, vrať se. Asi jsem je našel," slyšela jsem z dálky.

Pr, to je blbost. Edward. To je normální jméno pro...UPÍRA. Vypískla jsem a zdrhala do jeskyňky.

Pohled: Ivča

,,Ivčo pomoc," začala śvůj projev. Jakmile popadla dech, pokračovala: ,,Jsou tady, opravdu. On-Edward-já!"

,,Hm, super, uklidni se pros...," nedořekla jsem. Něco mě zaujalo.

,,Hele, koukej na ně."

Autor: VeveSwanCullen, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Myslíš, že se znáš? - 1. Kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře