Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My Immortal - 3. díl

05.08.2010 (13:45) • Gabby01 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1313×

O tři měsíce později

Prvních pár dnů bylo opravdu těžkých. Stále se mi zdávaly ty strašlivé noční můry, kvůli kterým jsem toho moc nenaspala a chodila jako tělo bez duše… Mívala jsem i dny, kdy jsem nikoho - ani Jacoba - nechtěla vidět a byla zavřená v pokoji. Nikdo nemohl utišit tu bolest, kterou jsem cítila. Musela jsem se s ní vypořádat sama. Chtěla jsem na něj zapomenout úplně, ale nešlo to… Ty nekrásnější chvíle s ním a jeho rodinou chci mít uložené navždy… Navždy ho budu milovat a navždy zůstane v mém srdci.

Venku už svítalo a sluneční paprsky, které pronikly do pokoje, mi svítily přímo do očí. Pomalu jsem otevřela oči a ospale zívla… Bylo něco kolem osmé a já se konečně odhodlala vstávat. Učesala jsem se, převlékla a vyrazila dolů na snídani.

V domě bylo nezvyklé ticho, a tak jsem co nejtišeji sešla po schodech do kuchyně.

„Dobré ráno,“ pozdravil ospale Jacob.

„Dobré.“ Nabrala jsem si do misky trochu ovesných vloček s jahodami a posadila se ke stolu.

„Jak ses vyspala?“ zeptal se a vytáhl si z ledničky sendvič.

„Docela dobře a ty?“

„Ale jo dobře… Co dneska podnikneme?“ Sedl si naproti mně a ukousl si sendviče.

„Mohli bychom se třeba vydat na pláž,“ navrhla jsem.

„Tak dobře… Půjdu se převléct a můžeme jít,“ souhlasil… Snědl poslední sousto a odešel do svého pokoje. Mezitím jsem umyla nádobí, které tady zbylo ještě od včerejška, a šla si vyčistit zuby.

Pláž byla skoro prázdná. Kdo by sem taky chodil v devět ráno, že? Ale přece jenom jsme na někoho narazili… Embry a Quil si zašli dát ranní koupel.

„Ahoj Bello,“ řekli unisono a pak se na sebe vzájemně ušklíbli.

„Čau,“ odpověděla jsem s úsměvem.

„Jak se máš?“ zeptal se Embry a Quil do něj nenápadně šťouchl loktem.

„Docela dobře.“

„Haló! A co já?!“ ozval se Jacob.

„Jé Jacobe, ty jsi tady taky?“ podivil se Quil.

„Ha ha, moc vtipný,“ zamračil se… Snažila jsem se zadržovat smích, ale moc mi to nešlo.

„Díky za pozvánku.“ Embry na mě stále hleděl a připitoměle se usmíval.

„Za jakou?!“ podivila jsem se a koukla na Jaka, který vypadal, že o ničem neví.

„Nesmí se o tom dozvědět,“ zašeptal Jake Embrymu.

„Ale nic,“ odpověděl Embry.

„No na tu párty, která…“ Quil to ani nedořekl a Jacob mu náhodou šlápl na nohu tak, že zaúpěl bolestí.

„Na jakou párty?“ zeptala jsem se zvědavě.

„Ale na žádnou. Quil zase mluví z hladu… Na dnešní večer jsem zarezervoval lístky do kina na tu komedii, kterou jsi chtěla tolik vidět.“ Jake se na mě usmál.

„Vážně?! Tak to je super!“ Celou radostí jsem ho objala.

„A co já?!“ zeptal se Quil, který si stále třel nohu.

„A já?!“ přidal se Embry… Oba čekali na vřelé objetí, ale já je jen poplácala po ramenech a šla dál. Jacob se rozesmál na celé kolo a následoval mě i bez kluků, kteří tam zůstali stát jako opaření.

„Tak to bylo dost dobrý,“ usoudil a smál se dál.

„Proč jsi mi neřekl o té párty?!“ stále mi to vrtalo hlavou.

„Myslím, že by se ti nelíbila. Je to taková stupidní plážová párty, kde se skoro vždycky všichni mladí ožerou až do němoty,“ ušklíbl se… Nevěděla jsem, že tady v rezervaci něco takového existuje.

„Ty ses taky opil?“

„No… Eh… Myslím, že jen jednou… Ale to Quil do mě nalíval jednu půlku za druhou!“ Při té představě jsem vyprskla smíchy.

„Škoda, že jdeme do toho kina.“

„No, jo to je fakt škoda.“ Šibalsky se pousmál a já věděla, že něco plánuje.

Večer

„Bello, pohni nebo přijdeme pozdě!“ volal Jake za dveřmi.

„Jen se obléknu a můžeme jít!“ Venku bylo poměrně teplo, a tak jsem zvolila mé oblíbené letní šaty. Na ně jsem si oblékla černý svetýrek, kdyby se náhodou ochladilo, a vyšla z pokoje ven.

„Páni!,“ vydechl Jake úžasem. „Moc ti to sluší.“

„Díky,“ usmála jsem se na něj.

„Můžeme jít?“

„Jasně!“ souhlasila jsem.

Mířila jsem k autu, ale Jacob šel úplně někam jinam. „My jdeme pěšky?“ zeptala jsem se udiveně.

„Změna plánu!“ oznámil.

„Tak kam to teda jdeme?“

„Myslím, že bychom se měli jít podívat na tu párty. Co ty na to?“

„Vážně?! Tak to je super!“ Nikdy jsem na takovéhle věci moc nebyla, ale tady v rezervaci jsem si je oblíbila.

Pláž jakoby najednou oživla… Chytlavá hudba, která roztančila úplně všechny, se rozléhala všude kolem a pochodně zabodnuté v písku tomu všemu dodávaly skvělou atmosféru… Nevím, jak se jim to všechno povedlo. Vypadalo to úžasně… Dokonce tu byl i malý bar, u kterého neseděl nikdo jiný než Quil.

„Tak to rozjedeme, ne?“ mrknul na mě Jake.

„Tak jo!“ přitakala jsem a vedla ho směrem na taneční parket… Písnička nás dala do pohybu a my si to neskutečně užívali.

„Nedáme si něco k pití?“ navrhl po našem tanečním výkonu Jacob.

„Dobrý nápad.“ Následovala jsem ho k baru, kde jsme si přisedli ke Quilovi a ostatním.

„Tak co Jacobe? Už jsi to Belle řekl?“ zasmál se Quil škodolibě.

„Nestarej se!“ odsekl mu.

„Co jsi mi měl říct?“ Nedalo mi to, a tak jsem se zeptala.

„Ale nic,“ vykrucoval se.

„Když nic, tak nic, no… Co si dáme k pití?“

„Asi pivo. Co ty?“

„Mojito.“

„Je to dobré?“

„Mně to chutná…“

„Takže dvakrát to mojito,“ řekl Jake barmance a ta jen přikývla.

Popíjeli jsme a smáli se trapným příhodám, které jsme si vyprávěli. Bylo to fajn…  Začali hrát ploužáky, a tak se většina naší společnosti odebrala na taneční parket a my s Jacobem, Embrym a Quilem jsme tam zůstali sedět.

„Smím prosit?“ Jake mi nabídl svou ruku a já jeho nabídku velmi ráda přijala… Nohy se mi trošku motaly, ale zvládla jsem to.

Jake si mě k sobě pomalu přitáhl a začal mě vést po parketu do rytmu písně… Naše obličeje se k sobě přibližovaly blíž a blíž… A pak se to stalo. Poprvé jsme se políbili. Cítila jsem něco, co už dlouho ne… Lásku. Ne, jako ke svému nejlepšímu příteli, ale jako k člověku, kterého miluji. Ale stále to nebyla stejná láska, kterou jsem cítila k němu…  A nikdy nebude.

„Bello, vím, že asi nebudeš cítit to samé, ale chci ti to říct už dlouho, jen na to nebyla vhodná doba,“ začal. „Miluji tě.“ Sklopil oči dolů a čekal na mou reakci… Když jsem slyšela to slovo z jeho úst, konečně mě to přimělo říct mu něco, na co už dlouhou dobu čekal.

„Já tě taky miluji, Jacobe.“ Okamžitě se na mě podíval a znovu mě políbil. Tentokrát jsem se do toho vložila i já.

Nevím proč, ale najednou se mi zatočila hlava a já omdlela.

„Bello, slyšíš mě?!“ uslyšela jsem Jacobův hlas. Pomalu jsem otevřela oči a spatřila jeho tvář… Už jsme nebyli na pláži, ale doma v mé posteli.

„Jsem v pořádku. Jen se mi udělalo trochu mdlo,“ uklidňovala jsem ho a chtěla se posadit, ale on mě zarazil.

„Jen v klidu lež.“

„Jaku, opravdu už mi nic není,“ přesvědčovala jsem ho.

„Dobře.“ S jeho pomocí jsem pomalu vstala a vydala se do koupelny dát si pořádnou sprchu… Oblékla jsem se do pyžama a ulehla zpátky do postele.

„Nepotřebuješ něco?“ nakoukl Jacob do pokoje.

„Něco by tady možná bylo…“

„A copak to je?“ zeptal se zvědavě.

„Tebe,“ odpověděla jsem a natáhla k němu ruce.

„Tak to bych možná mohl splnit.“ Lehl si vedle mě a já se mu schoulila do náručí.

„Nikdy by mě nenapadlo, že se mi splní můj největší sen.“ Spokojeně se usmál.

„A mě by nikdy nenapadlo, že se mi splní má noční můra… Spát se psem v posteli,“ utahovala jsem si z něj.

„Já ti dám psa!“ A tak začala naše polštářová bitva.

„No počkej!“ Praštila jsem ho polštářem po hlavě a on upadl na zem a zůstal bezvládně ležet.

„Jaku!“ vykřikla jsem a okamžitě k němu přiskočila… Najednou mě popadl a začal mě lechtat.

„To už nikdy nedělej! Víš, jak jsi mě vyděsil?!“

„Postačí tohle jako omluva?“ Políbil mě a já se mu úplně oddala… Byla to ta nejkrásnější noc, kterou s ním prožila.

Pokud se vám tento dílek líbil, zanechte kometík. Budu moc ráda.

Autor: Gabby01 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek My Immortal - 3. díl: