Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My Choice - 3. kapitola

nbjgmbb


My Choice - 3. kapitolaBella a Edward vyráží na Dartmouth, avšak s nečekaným doprovodem, který je jen část ještě většího. Charlie těžce nese odchod svého dítěte a konečná zastávka nevěstí nic dobrého. Na pokoji Edwarda a Belly je jeden nečekaný host, který by tam neměl co dělat... :-) Omlouvám se, že zde není hodně přímé řeči, ale mým úkolem bylo hlavně vypsat děj, ačkoliv to byla únava.

Bella

Čas utíká jako voda a není možné ho zastavit. Kdyby to bylo možné, přála bych si to? Zastavit čas a nikdy nedojít k proměně? Nechci být starší než Edward. Tedy teoreticky vzato nikdy nebudu, ale i tak nechci.

Uplynul již týden od naší domluvy, že pojedeme studovat na Dartmouth. Charlie to přijal vcelku dobře, až na to, že se mu nelíbila představa jeho dcery a jejího přítele na jednom pokoji. Vždy byl starostlivý a musím přiznat, že se mu ani nedivím.  Jenže kdyby věděl, co je Edward zač a jaké má on sám názory na naše soužití v sexuálním ohledu, jistě by mě na školu ještě sám dovezl. Podívala jsem se na kufr. Snažila jsem se všechno důležité narvat do jediného kufru, jenže můj život se tam nevešel. Edward určitě bude mít při nejhorším batoh a kufr… Nechci být podobná Alice a sbalit si celý pokoj. Možná už se sem nikdy nevrátím, ale to nic nemění.

„To už máš sbaleno?“ Uslyšela jsem andělský hlas za mými zády.

Rychle jsem se otočila a pohledem se zastavila na zářícím Edwardovi. Oddychla jsem si. Přikývla jsem a všimla si jeho udiveného pohledu nad jedním kufrem.

„To ti stačí tohle?“ usmál se.

„Ano. Nebo si snad mám sbalit celý pokoj?“ ušklíbla jsem se.

„Ne, to jsem neřekl, ale v tom případě bych měl poslat Alice domů,“ střelil pohledem k oknu.

Alice?! O čem to sakra mele? Byli jsme domluveni, že na Dartmouth pojedu já svým náklaďáčkem a on svým Volvem. Samozřejmě nejdříve protestoval, ale po nekonečném prosení a vysvětlování, že se náklaďáček při rychlosti 90 km/h nerozpadne, povolil. Rychle jsem doběhla na chodbu a podívala se oknem ven. U Mercedesu stála Alice a neklidně poklepávala nohou.

„Ty jí bereš s sebou?!“ Věděla jsem, že už stojí za mnou. Proč jí sakra bere s sebou? Ano, mám ji hodně ráda, ale tohle má být naše cesta a začátek našeho nového života!

„Neboj, nebude s námi na škole.“ Zhluboka se nadechl. Rychle jsem se na něj otočila.

„Jen… se celá moje rodina stěhuje blíž k Datmouthu, aby nás chránili a pravidelně navštěvovali. Emmett se nemůže dočkat, Rose je samozřejmě proti. Esmé s Carlislem se těší, že nám budou dál nablízku a Alice, no sama ji znáš. Jo, Jasper pojede kamkoliv, jen tam musí být Alice… takže jede taky.“

Brada mi povolila a poklesla. Asi ji budu muset sbírat ze země. On si sem nacupitá s úsměvem, a pak mi pokazí celou náladu tím, že nebudeme mít ani chvíli klid?! Po chvíli jsem se vzpamatovala, obešla ho a zamířila si to do pokoje. Nemusela jsem se vůbec ohlížet, aby mi došlo, že jde Edward za mnou. Vždy chtěl být se mnou. Pokud pojede celá jeho rodina, tak už nesejde na mé skromnosti. Vysypala jsem obsah kufru na postel a vytáhla ještě jeden větší + batoh. Začala jsem balit vše, co mi padlo do oka.

Po hodině balení, kdy mi všechna zavazadla praskala ve švech, jsem měla dobaleno. V pokoji zůstala snad jen moje postel a skříně. Vzala jsem kufry a batoh si hodila na rameno. Když se mi Edward snažil vzít alespoň jeden kufr, okamžitě jsem s rukou ucukla.

Došli jsme pomalu dolů a já sledovala Charlieho smutný výraz. Nehodlal se smířit s tím, že jeho dcera opět odjíždí. Strávili jsme spolu spoustu krásných chvil, ale byl tu pro mě, i když jsem potřebovala pomoct. Pevně mě objal. Byl rád, že jeho dcera půjde na vysokou, jako každý rodič, ale i mě představa, že ho uvidím minimálně, hodně bolela. Pevně jsme se objímali a já ucítila něco mokrého na mém rameni. Charlie byl vždy statečný a hrdý policejní náčelník, chlap, jenže tohle neunesl tak, jak jsem si původně myslela. Všimla jsem si Edwarda, který pomalu vyšel ven před dům i s mými zavazadly v rukou. S Charliem jsme se objímali ještě hodně dlouho, ale nakonec mě i on musel nechat jít. Doprovodil mě k autu a s polibkem na tvář, radami na cestu, se slovy „Bude se mi stýskat! Volej mi co nejčastěji! Dávej pozor na cestu!“, mě nechal odjet směr Dartmouth a můj nový život.

Za celou cestu mi asi stokrát volal Edward, že se zastavíme u té nejbližší pumpy na něco k jídlu, ale když viděl, že jsem nikde nezastavila, nezbylo mu, než mě nechat naštvanou. Charlie volal nejspíše tisíckrát. Pokaždé se ptal, kde zrovna jsme, a jestli je vše v pořádku. Stýskalo se mi po něm. Po celém Forks. Dokonce i po Mikovi a spol.

Po nekonečně dlouhé cestě, jsme konečně dorazili. Dojeli bychom určitě o několik týdnů dříve, kdyby se Alice nezastavovala u každého obchodu se sexy prádlem, který jí padl do oka, se slovy „Jasper bude mít brzy narozeniny! Bello, tohle by ti slušelo!“. Taky kdyby tolik nedbali na moji stravu a nechtěli mě krmit skoro každé tři hodiny.

Dartmouth byl mnohem hezčí než v prospektu a na internetu. Krásné prostředí a nádherná atmosféra New Hampshiru. Moje naštvanost na Edwarda vydržela polovinu cesty. U posledního krmelce, neboli McDonaldu, jsme se už drželi za ruce a já byla šťastná hlavně za to, že budu s ním. Než jsme zařídili všechny potřebné věci, trvalo to ještě hodinu a další 2 hodiny jsme museli projít celou školu s doprovodným komentářem. Oproti téhle škole, byla střední ve Forks chatrč. Ovšem, tohle byla vysoká.

Po strastiplných 3 hodinách, jsme se konečně dostali s Edwardem k našemu pokoji. Alice s Jasperem se ztratili někde cestou a ani jeden z nás neměl nejmenší chuť, je hledat. Pomalu jsme otevřeli dveře a vešli dovnitř. Na posteli však seděl někdo, koho jsme oba dva moc dobře znali.

„Ahoj, Bello.“ Jeho ruce mě pevně objaly. Nevěděla jsem, co dělat, byla jsem v šoku. Když se konečně odlepil, usmál se… tak jak to umí jen on, Jacob Black!



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My Choice - 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!