Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My big family - 1. kapitola

26.02.2012 (15:45) • Annie115 • FanFiction na pokračování • komentováno 11× • zobrazeno 3272×

Jmenuji se Veronica Alexandra Rosalie Whitlocková Cullenová. Moje matka je Alice Cullenová a otec je Jasper Whitlock Cullen. Mamka mě porodila ještě jako člověk. Moje mamka Alice má sestry Isabellu a Rosalie. Moje máma se zamilovala do táty, ještě když byla člověk, a tety se zamilovaly do jeho bratrů. Emmett, můj strýček, má s tetou Rose dvojčata. Je to k nevíře, že všichni mají děti, ale to si Rosalie přála ze všeho nejvíc. Mít milujícího muže a děti se jí s Emmettem splnilo. Předtím, než se vzali, byla máma a tety známé jako Swanovy sestry. Teta Bella a Edward mají Renesmé, ale já a Nessie se bereme jako sestry. Emmett a Rosalie mají Sebastiana a Davida. Z celé populace mladých Cullenů jsem nejstarší a Nessie nejmladší. Babička s dědou jsou úžasní. Jsme jedna velká rodina Cullenových. Z mojí mámy se po porodu stal upír, a to i z mých tetiček. Do té doby, než se mamka naučila ovládat (což byl asi měsíc), se o mě starala babička s dědou. Být poloupír je úžasné, jsem víceméně z větší poloviny upír a z menšiny člověk. Mám i dar, ale děda říkal, že to mám asi po mámě a tátovi, protože jsou oba talentovaní. Mohu rozpoznat lež a měnit pocity. Tento dar jsem zdědila po tátovi. Je zvláštní, že jsem poloupírka a mám dva dary, ale je to obrovská výhoda. David a Sebastian jsou oba mimořádně silní jako jejich otec, ale také mají dary. David ovlivní člověka/upíra tak, že mu úkol vnutí myšlenkou. Sebastian může přemisťovat věci, osoby, zvířata na jakékoliv místo. Nessie může ukazovat myšlenky dotekem. Moje máma vidí budoucnost podle určitých rozhodnutí, táta vycítí pocity a může je i změnit. Emmett je velice silný, Rosalie nadpozemsky krásná. Děda odolává lidské krvi a babička je příšerně mateřská. Bella má psychický štít a Edward čte myšlenky. Obvykle nám je nečte kvůli Belle. Tak tohle jsou všichni Cullenovi.

* * *

Před dvěma dny jsme se přestěhovali do Mystic Falls. Předtím jsme sedm let bydleli na Aljašce. Mamka se ráda stěhuje, protože stěhování znamená nakupování, mamka ho přímo miluje. Dneska nastupujeme na střední školu, ale i s rodiči. Na škole budeme sourozenci, i když bude divné říkat taťkovi Jaspere.

* * *

Ráno mě vzbudil David, který po mém novém pokoji schoval několik budíků a nastavil je na stejnou dobu. Víte, jaké to je, když vám začne zvonit deset budíků? To je i na upíra moc.

„Emmette Cullene, Rosalie Cullenová, co to máte za dítě?“ zakřičela jsem přes celý dům.

„Dva andílky po tatínkovi,“ odpověděla Rose, a to už stála u dveří mého pokoje.

„Andílci? Si děláš prdel? To jsou hotoví ďáblové!“ zavrčela jsem.

„Veronico!“ Někdo mě napomenul.

„No jo pořád. Tady se fakt nikdo nemůže vyjádřit.“

„Ty taky nejsi andílek,“ zasmála se Rosalie.

„Vee, v šatně máš nachystané oblečení,“ oznámila mi mamka a já si šla dát spršku, nalíčit se, obléct, učesat a takové ty věci. Oblečení mi chystá buď mamka nebo Rose a někdy i Bella.

„Vee, jsi oblečená?“ Vletěla mi do pokoje Ness.

„Jasně, že jo. Nalíčená, vykoupaná, oblečená, voňavá, učesaná a bůhví co ještě.“ Společně s Nessie jsme se zasmály.

„Lie, Nessie, pojďte, na stole je snídaně,“ volala na nás babička z kuchyně. Lie mi říkal taťka a babička zkráceninou jména Rosalie. Máma mi dala druhé jméno Rosalie a jelikož máme v rodině Rose, tak mi říkají Lie nebo Vee. V kuchyni nás všichni čekali. Rovnou jsem se svou přirozenou poloupírskou rychlostí vrhla na Davida a jednu mu vrazila.

„Ta holka má páru,“ zašeptal Emmett s tátou. Potom jsem si v klidu sedla.

„Za co to bylo?“ zeptal se jako svatoušek.

„Za budíky, bonbóne,“ usmála jsem se a ostatní vyprskli smíchy.

„No tak, holčičky, pojďte jíst.“ Babička nás popoháněla. Sedla jsem si ke stolu a pustila se do toastů. Po jídle jsme se odebrali do garáží. Z věšáku se všemi klíčky jsem si vzala klíčky od svého Astona.

„Kdo jede se mnou?“ zeptala jsem se a pádila si to ke svému autíčku.

„Já, ale neřiď jako šílenec,“ usmála se Nessie.

„Jeď pomalu,“ připomenul mi taťka.

„Jasně, Jazzíku,“ použila jsem na něj Emmettovu přezdívku a nastoupila do auta.

Nessie už seděla na místě spolujezdce. Pomalu jsem vyjela z garáže a rovnou zařadila na dvě stě třicet kilometrů za hodinu. Na silnici mě předjížděl Emmett a já jeho. Později se k našemu závodu přidala i mamka s taťkou v kanárkovém Ferrari. Nessie se držela a vydýchávala moji adrenalinovou jízdu. Na školní parkoviště jsem dorazila první. Svůj vzhled jsem si zkontrolovala ve zpětném zrcátku, nasadila jsem si černé wayfererky a vystoupila z auta. Na parkoviště dojeli i ostatní, vystupovali jsme zároveň. Začal foukat vítr a k nám se donesl příšerný smrad. Fuj, vlkodlaci, nebo spíš měniči.

„Měniči,“ sykla Rose jen pro upírské uši, ale přesto jsem to slyšela.

Všechny pohledy na parkovišti spočinuly na nás. Podle svého periferního vidění jsem jasně viděla, že jsou tady ti měniči a koukají přímo na nás. Na parkovišti jsem cítila i pach upírů, ale ty jsem na parkovišti neviděla.

„To jsou ti Cullenovi,“ štěbetala nějaká holka. Drbna jedna!

„Wow, takové kočky.“ Tentokrát to byl nějaký kluk. Edward zavrčel a Bella mu stiskla ruku. Společně jsme našli kancelář, zaklepala jsem. Z kanceláře se ozvalo tiché dále. A my vešli. Sekretářka si nás skenovala pohledem, chtěla bych vědět, co si myslí.

„Vy jste Cullenovi?“ zeptala se nás a my kladně odpověděli.

Sekretářka byla zaseklá na taťkovi, div neslintala. Mamka mu dala majetnicky ruku kolem pasu a něco mu zašeptala.

„Tady máte papíry a rozvrhy, plánky školy a pro každého papír na podepsání, který dáte každý na své hodině,“ usmála se, ale z toho jejího úsměvu vznikl dokonalý škleb. Já jsem měla chuť se smát a to samé Seb s Davidem. Rychle jsme vyletěli z kanceláře a my se konečně rozesmáli.

„Edwarde, co si myslela?“ zeptala jsem ho, když jsem se přestala smát.

„No… Prvně si představovala Jazze nahého a pak to, jak by zabila Alici,“ oznamoval nám a mamka zavrčela. Vytrhla jsem Sebastianovi papíry z rukou a všem rozdala rozvrhy.

„Já mám matematiku, vy?“ ptala jsem se a studovala plánek školy.

„Biologii,“ řekla mamka.

„Já taky,“ řekl taťka.

Nakonec jsem matematiku měla sama, tak jsem si šla najít učebnu a ještě před tím jsem se zastavila u sebe ve skříňce. Měla jsem skříňku s číslem 349. Otevřela jsem ji, dala do ní věci. Vzala jsem si tašku se sešity. Zavřela jsem skříňku a otočila se k někomu, kdo mě pozoroval.

„Ahoj,“ usmála jsem se.

„Ahojky, já jsem Caroline Forbesová,“ usmála se. Caroline měla delší blonďaté vlasy a ulítlý úsměv.

„Veronica, ale říkej mi Vee, nebo jak chceš,“ řekla jsem.

„Copak máš za předmět?“ zeptala se zvědavě.

„Matematiku, ty?“

„Taky, tak pojď, jdeme pozdě.“ Zároveň s Caroline jsem zaplula do třídy a následně do lavice. Seděla jsem s Caroline. V hodině jsem se musela představit a učitel si mě prověřil u pár příkladů. Caroline byla úžasná, skvěle se s ní kecalo. Po hodině mě před třídou čekala celá rodinka.

„Takže, rodino,“ usmála jsem se při tom oslovení. „Tohle je Caroline. Caroline, tohle je moje rodina. Rose, Emmett, Jasper, Alice, Edward, Bella, ztřeštěná Nessie, s tou si budeš rozumět, pak jsou tu ještě dvojčata David a Sebastian,“ usmála jsem se a Nessie se na mě šklebila.

„Moc mě těší. Jsem Caroline Forbesová,“ usmála se, někdo na ni volal.

„Caroline.“ Ozývalo se to za námi. Vypadalo to celkem komicky, my, početná rodinka, kolem jednoho člověka.

„Ahoj, El, tohle jsou Cullenovi.“ Postupně nás představila. Za chvilku se k nám připojila i Bonnie. Právě jsem měla mít dějepis s Elenou a taťkou. Když nás s taťkou do nosu uhodila vůně upíra. Vykulila jsem oči a našla si směr vůně. Ten upír mířil přímo k nám a koukal na Elenu.

„Stefane,“ oslovila ho El a začali se cucat, když je napadlo přestat, tak se El otočila na nás a představila nás.

„Vee, tohle je Stefan. Stefane, tohle je Jasper a jeho sestra Veronica.“ Při oslovení sestra se Jasper ušklíbl. Stefan se ten upír jmenuje… No, můj tip to není, takže v klidu.

„Dneska nastoupil nový dějepisář, tak uvídíme,“ říkala Elena. Stefan na nás pořád tak divně koukal. Šli jsme si sednout, já s Jazzem a El se Stefanem. Zazvonilo a učitel došel do třídy. Začal se nám představovat:

„Dobrý den, jsem Alarick Saltzman. Váš nový učitel dějepisu. Doufám, že si budeme rozumět. Chtěl bych po vás, abyste se mi postupně představili. Začneme od vás, slečno,“ řekl a ukázal zrovna na mě. Vstala jsem.

„Ehm, takže jsem Veronica Cullenová, chcete vědět ještě něco?“ zeptala jsem se značnou arogancí v hlase.

„Ne. Další…“ odpověděl a ostatní se začali představovat. V hodině na mě pořád koukal, to jsem mu tolik padla do oka?

Zbytek dne probíhal v klidu, potom nastal oběd. No, řekla bych, že babiččině kuchyni se nic nevyrovná. Na tác jsem si položila vodu a kousek pizzy, šla jsem si sednout ke společnému stolu, kde všichni seděli. Navíc tam seděla El, Caroline, Bonnie a přidal se k nám i Stefan. Toho moje rodina nijak neuvítala. Sedla jsem si vedle Nessie a Davida.

„Nazdárek, lidi,“ pozdravila jsem zvesela.

„Nezdá se vám ten dějepisář divnej?“ zeptala se mamka.

„Jo, celkem jo. Pořád na mě čumí,“ okomentovala jsem to a Jasper mírně zavrčel. Drcla jsem ho pod stolem. Emmett se začal smát a El po nás házela pohledy na vysvětlení.

„Emmett je pošuk. Toho si nevšímejte. Mějte ho doma pět minut a už budete mít chuť ho přizabít,“ vysvětlila jim Ness, která se pořád dívala na stůl, kde seděli vlkoušci a děsně páchli. Emmett ji pod stolem kopl, takže zaskučela.

„Veru, nechtěla bys dneska přijít? Mohly bychom si udělat dámskou jízdu. Můžete přijít i vy?“ zeptala se El a ukázala na holky.

„Já nepůjdu. Dneska už něco mám,“ řekla mamka a hodila pohled po Jasperovi.

„Já jdu a vy? Rose? Ness?“ zeptala jsem se holek.

Nessie se k nám připojila, ale Rose půjde s Emmettem na lov, takže se vymluvila na nákup.

Po obědě jsme měli tělocvik. Spojený s kluky. V šatně jsem se převlékla a šla do tělocvičny, tam nás čekal tělocvikář.

***

Ahojky! ;)

Takže tahle povídka je víceméně zmixovaná s Upířími deníky. Doufám, že jí nepohrdnete a budete pokračovat ve čtení. Objeví se zde i původní upíři.

V této kapitole je hlavně seznámení s postavami, ale nebojte se, ani Veronica není andílek.

Upozorňuji, že v této povídce není žádný sporýš ani česnek. Upíra zabijete roztrháním a slunce? Dejme tomu, že na slunci upíři září, ale máme tu přece Bonnie s našimi šikovnými prsteny, ale Cullenovi je ještě neznají, možná hlava rodiny Carlisle. Teď bych se dostala k očím. Jejich oči mají standartní zlatou nebo rudou barvu. Poloupíří oči mají barvu např. hnědé se zlatými žilkami. Žádný otisk se zde nekoná a pokud myslíte smečku měničů, tak ty tu najdete ;)

Postavy:

Veronica Cullen, Nessie Cullen, Damon Salvatore, Elena Gilbert, Caroline Forbes, David Cullen, Sebastian Cullen, ostatní Cullenovi.

Pro dvojčata jsem zatím nikoho nenašla, ale třeba se brzy objeví.

Mám pokračovat?

Autor: Annie115 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek My big family - 1. kapitola: