Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » My beautiful miracle - kapitola šestnáctá

Stephenie Meyer


My beautiful miracle - kapitola šestnáctáTak je tu další kapitolka. Snad se bude líbit a za pár dní přibude další. Možná už zítra :) Tak přeju hezké čtení a prosím o komentíky :)

Z pohledu Rebecy

,,Co si o sobě ten Cullen myslí?“ Zlobil se Aro.

,,Jen klid, Aro. Naše děti se vezmou tak jako tak.“ Uklidňovala jsem ho.

,,Ale jak donutit tvou dceru, aby se zřekla Edwarda a vzala si Aleca, Rebeco.“ Ptal se mě.

,,Mám v hlavě plán, a pokud vyjde, sama se nabídne k sňatku.“  Zasmála jsem se.

,,Poběžíme tedy k nám a společně ten plán zdokonalíme.“ Usmál se Aro.

,,Jistě, že ano, ale nejdřív si musím promluvit se svým manželem.“ Odvětila jsem.

Dohodli jsme čas, kdy se sejdeme a já zamířila domů. Vřela ve mně touha vyzvat svého manžela na souboj a vyřídit si s ním tak to ponížení, kterého se mi dostalo před Arem a dalšími z jeho rodiny. Že jsem mrcha? Ne to nikdy! Jen hájím a chráním štěstí své dcerky. Nikdy by nebyla šťastná s někým jako je Edward Cullen, to vím jistě.

Sotva jsem přiběhla domů rozrazila jsem dveře. Jack seděl na sedačce a sledoval fotbal v televizi. Při pohledu na něj mě má zlost skoro přešla. Pořád to byl ten, kterého jsem milovala a nikdy mu nechtěla ublížit, ale on ublížil mě tak si teď zaslouží to, co ho čeká.

,,Jak si ksakru představuješ, že mě budeš urážet před někým tak důležitým, jako jsou Volturiovi.“ Rozkřikla jsem se hned jak si mě všiml.

,,Já jen chráním naší dceru před neštěstím a životem, který nechce.“ Hájil se.

,,Naše dcera bude šťastná jen s Alecem!“ Doslova jsem zuřila.

Přiskočil ke mně a chytil mě za ramena. Držel mě pevně a díval se mi hluboce do očí. Jako kdyby mi četl všechno, co je v mé mysli, duši, těle. Prostě vše.

,,Nevidíš, jak jí ničíš? Nevidíš, že nechce být s Alecem, ale s Edwardem? Vážně nevidíš, že jí tou zatracenou svatbou jen ubližuješ? Udělala dobře, že utekla.“ Dokončil a pustil mě.

Uvnitř mě všechno vřelo. Mohla bych říct, že jsem byla jako sopka těsně před výbuchem. A onen výbuch se dostavil. A to v nemalé míře.

,,Tak DOST!“ Zakřičela jsem.

Rozhodila jsem rukama a pak už jen bylo vidět jak Jackovi vytéká z břicha spousta krve. Sesunul se k zemi a cukal se v křečích. Po chvilce cukání přestalo a můj manžel zůstal nehybně ležet na zemi.

Z pohledu Belly

,,Au!“ Vykřikla jsem z ničeho nic a chytila se za břicho.

,,Co se stalo, lásko?“ Ptal se hned Edward a hned mě držel v náručí.

,,Nevím, taková divná bolest tady v břiše. Jako kdyby se někomu něco stalo.“ Odpověděla jsem.

V tom se rozrazili dveře a v nich stála Alice, Emmett a Carlisle. Všichni tři měli doslova smrtelné výrazy v obličejích a Alice dokonce takové divně zastřené oči. Upíři přece nepláčou tak, co se děje.

,,Bell, tvůj táta.“ Koktala Alice.

,,Co se děje, Alice. Tak mluv!“ Zvýšila jsem hlas.

,,Tvůj otec je.“ Zase nedokončila větu.

,,Co je s mým otcem sakra.“ Byla jsem vytočená.

,,Tvůj otec umírá Bell.“ Řekl Emmett.

Zhroutil se mi svět. Nechtěla jsem žít. Takhle zpráva mě doslova vycucla život z žil. Můj otec, že je mrtví? Proč? Jak? Kdo to udělal? Zabít upíra nejde tak lehce. Musela jsem za ním, ať to stojí cokoli. Podívala jsem se na Edwarda.

,,Jdeme.“ Řekl rozhodně.

,,Děkuju.“ Políbila jsem ho.

,,Ty už se nepálíš?“ Ptal se obdivně Carlisle.

,,Ne, vysvětlíme vám to cestou. Jdeme.“ Odpověděl Edward a vyrazili jsme.

Cestou jsme jim popsali, co vše se stalo. Nikdo z nich nedokázal zavřít pusu. Nikdy nebylo ani známky o podobném případu. A to, že je moje a Edwardova krev tak mocná taky nikdo neměl tušení. Celá cesta trvala příšerně dlouho. Nedočkavě jsem klepala nohou a Edward mi rukou kreslil uklidňující kolečka. Když auto zastavilo u našeho domu, vylítla jsem z něho a utíkala rychle dovnitř. Za sebou jsem cítila Edwarda.

Ten pohled mě málem zabil. Táta ležel na gauči z břicha mu vytékala krev a vůbec se nehýbal. Vedle něj seděla matka a z očí jí tekly proudy slz. Tak se na zemi mísila otcova krev s matčinými slzami. Konečně se mi podařilo přemluvit mé nohy k chůzi. Pomalými kroky jsem se přibližovala k pohovce. S každým dalším krokem mé srdce krvácelo víc a víc.

,,Tatínku.“ Zašeptala jsem, když jsem si klekla vedle pohovky a chytila ho za ruku.

,,Jak se to stalo?“ Ptal se Edward.

To ale neměl dělat. Moje matka si totiž zatím nevšimla, že jsou Cullenovi se mnou. Edwardův hlas jí na ně upozornil. To, co se mělo stát pak nikdo z nás nečekal.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek My beautiful miracle - kapitola šestnáctá:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!