Tak je tu poslení kapitolka. Je kratší než ty ostatní, ale už jsem nevěděla, co dodat. Teď delší dobu psát nebudu. Nějak není chuť psát :-/ Tak snad se bude závěr líbit :-)
18.02.2010 (07:30) • Edbe • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 2305×
,,Půjdeme domů oslavovat?“ Zeptal se taťka.
,,No jistě, není k tomu přece jen jeden důvod.“ Usmál se Edward.
Dojeli jsme domů, kde jsme až do noci oslavovali. Máma se všem omlouvala a nejvíc mě, taťkovi a Edwardovi. Ráno nás čekalo letadlo a naše svatební cesta.
,,Hned jak dojedete, dejte nám vědět prosím.“ Prosila matka.
,,No tak, nejsou přece malé děti.“ Smál se táta.
,,Nebojte ozveme se jak to bude možné, ale to naše svatební cesta. Nečekejte moc zpráv a volání.“ Smál se pro změnu Edward.
,,Tak šťastnou cestu. A nezapomeň si vzít, co jsem ti přibalila.“ Mrkla na mě Alice.
,,Já vím.“ Mrkla jsem na ní a v mysli si vybavila noční košilku.
,,Tak už je nezdržujte. Šťastnou cestu.“ Usmál se Carlisle.
,,Jo šťastnou cestu a ať švagrovou neslyšíme až tady bráško.“ Začal se řehtat Emmett.
,,Moc vtipné brácho, fakt.“ Drcnul do něj Edward.
,,Tak se tu mějte hezky a nebojte, ozveme se.“ Usmála jsem se na všechny.
Pak jsme nastoupili do auta a zamířili na letiště. Netrvalo to dlouho a seděli jsme v letadle. Já ovšem netušila kam to letadlo míří. Edward přede mnou místo našich líbánek tajil. Ani moje věčné otázky a čtení myšlenek mi nepomáhaly.
,,Tady vystupujeme, lásko.“ Řekl mi, když letadlo přistálo na mezipřistání.
,,No tak prosím, lásko, řekni mi kam jedeme.“ Znovu jsem prosila. Položil mi ruku na ústa.
,,Pšš. Překvapení, miláčku.“ Usmál se a políbil mě.
Už jsem se tedy na nic neptala a trpělivě přestupovala z různých přepravních prostředků na další a další a další a další a další a další. Pak mi zakryl oči.
,,Za chvilku budeme na místě. Neboj se.“ Smál se.
Pak to trvalo jen chvilku než mi řekl, že můžu otevřít oči. Když jsem se otevřela málem jsem spadla přímo na zadek. Přede mnou se objevil nádherný ostrov. Všude kolem spousta krásných zelených stromů a úžasně teplého a žlutého písku a taky nádherné modré moře. Všechny barvy byly tak nádherné. Otočila jsem se na Edwarda.
,,Kde to jsme?“ Vydechla jsem užasle.
,,To je ostrov Cullenových. Takže teď i tvůj ostrov.“ Usmál se a objal mě.
,,Páni. Rodinné věci bývají malé. Obrazy, šperky, mince. Ovšem Cullenovi mají své ostrovy.“ Zasmála jsem se.
,,I ty jsi Cullenová, pamatuješ?“ Usmál se.
,,Ano, to vím velice dobře, můj drahý manželi.“ Usmála jsem se nazpátek.
,,Miluju tě, Belli. Nikdy nepřestanu, už se mě nikdy nezbavíš. Je to navěky, po celou dobu naší věčnosti.“ Objal mě a políbil.
,,Miluju tě, Edwarde. Nikdy nepřestanu, už se mě nikdy nezbavíš. Je to navěky, po celou dobu naší věčnosti.“ Zasmála jsem se a objala ho taky. Pak už jsme se jen dívali na západ slunce a líbali se. Užívali jsme si svojí přítomnosti.
Jak to bylo dál?
Své matce jsem dá se říct odpustila, i když z části jsem nikdy nezapomněla a nikdy nezapomenu na to, jak moc mi ublížila a, čeho všeho byla schopná. Ostatní udělali to samé. Cullenovi k nám chodili na návštěvy a všechno bylo tak normální a pohodové, jako kdyby se nikdy nic předtím nestalo. Jako kdyby žádné noční můry nebyli. A co já a Edward? No pokud jde o nás tak jsme si nepřivezli z ostrova jen krásné vzpomínky a zážitky.
Přivezli jsme si i dvě krásná dvojčátka. Holčičku, která se jmenuje Elena a chlapečka který se jmenuje Stephan. Jak je to možné? Díky mé krvi, které se Edward napil a také díky tomu, že jsem na půl čarodějka a to tedy on taky. Naše děti nám dělali jen radost a ostatním také. Byli jsme jedna velká šťastná rodina a to se nezměnilo po celou dobu naší věčnosti. Jistě, že občas byly nějaké problémy, ale kdy ty nejsou? Ať už byly větší nebo menší, všechny jsme je zvládli, jako rodina. A tak to má být ne?
Autor: Edbe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek My beautiful miracle - kapitola dvacátá:
mno tak t bylo... ehm... dokonalé!!! páni a to se mi do ní ani moc nechtělo!!! paráda
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!