Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mutantka - 5. kapitola

25.07.2013 (07:00) • KristenPattinsonTwilight • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1081×

Charlotta

Ač jsem se to snažila zpracovat a pochopit sebevíc, pořád mi to nedávalo smysl. Dva vlkodlaci - vysoký a druhý o něco méně vysoký - se proměnili do lidské podoby a spolu s Carlislem a Edwardem se mi snažili situaci vysvětlit. Můj mozek pracoval na plné obrátky, všechno jsem dvakrát promýšlela, ale stejně jsem tomu nemohla přijít na kloub. Nedávalo to absolutně žádný smysl! A když už jsem se zmiňovala o těch vlkodlacích, ten menší na mě divně hleděl. A když jsme se poprvé viděli tváří v tvář - byl ve vlčí podobě -, podlomily se mu nohy.

„Pořád tomu nerozumím. Jasně, jasně - obě dvě... skupiny chtěli chránit lidi z tohoto města a Bellin lidský život. Chápu! Pak jste se spojili proti Volturiovím. Ale nejde mi do hlavy jedno, proč jste nadále přátelé? Vy nesnášíte je a vy zase je. A navzájem si dokonce smrdíte! Dobře, jsem ráda, že je tu (konečně někde) mír, ale tohle nemá logické vysvětlení!” mlela jsem páté přes deváté, pomalu to přestávala celé pobírat a dramaticky jsem u toho rozhazovala rukama.

„Prostě jsme si padli do oka a spřátelili se, to je dobrý, ne?” promluvil ten menší z vlků, přestože se po většinu času krčil a lehce schovával za tím větším. Co tohle mělo zamenat - raději jsem se už neptala.

„Ty mlč!” zavrčel na něj Edward a on se raději zase přikrčil a schoval za záda svého přítele.

„Ale -” Edward to jeho nevinné pípnutí zarazil gestem dříve, než to stačil dopovědět. A takhle se oni přátelí... No jo, přátelství až za hrob.

„Raději mlč, Sethe. Víš, jak jsem dopadl já, když se to dozvěděla Bella. A ty jsi to taky odnesl! A musíš pamatovat na to, že Edward je přeci jenom v boji zdatnější než Bella,” varoval ho ten větší. Takže Seth... Tak takhle se jmenuje ten čumil. Seth pokorně přikývl a raději už mlčel.

„Ale Seth má vlastně pravdu. Tedy... Nepadli jsme si přímo do oka, ale spojilo nás to silným poutem, Rudoočko,” přitakal ten velký ke slovům čumila Setha a pojmenoval si mě podle zbarvení mých očí, které už stejně dávno vyprchalo. Přišlo mi, že to řekl tak, jako kdyby to bylo vážně jméno. S velkým písmenem na začátku. Ach jo.

„Fajn, já už se v tom nimrat nebudu. Možná to časem pochopím. Možná... Ale už mi přestaň říkat Rudoočko! Jmenuji se Charlotta, Bobíku!” rozhněvala jsem se, ale už ne s tou agresivitou. Dalo by se říct, že jsem se vztekala.

„Ok! Ale ty mi neříjej Bobíku. Jmenuju se Jacob, Charlotte.”

„Ch-a-r-l-o-t-t-a!” 

Ten den se ještě náramně vydařil. Jacob a Seth se prokázali jako praví společníci a kluci, kteří nezkazí žádnou zábavu. Největší šok jsem dostala z toho, že Edward a Bella mají poloupíří dceru. Renesmé. Nessie (jak jí někteří říkali) byla velmi pohledná mladá dívka, ve které jsem viděla svého bratra i švagrovou. Přijala mě s otevřenou náručí. K smíchu bylo to, že byla plně dorostlá, mně bylo třináct a přesto jsme byly i společně s Bellou stejně vysoké. Ona se mnohé dozvěděla o mém druhu a já zase o jejím. Nebylo třeba slov, přinutila jsem ji myslet na věci okolo Mutantů, které jsem znala. Ona mi zase přitiskla ruku na tvář a pomocí svého daru mi „řekla” něco o sobě. Pak jsem taky zjistila to, že chodí s Jacobem a on se do ní otiskl. Otisk jsem znala, byl možný i u Mutantů a každý se ho bál. I já. Byl velmi svazující a my už byli zranitelní až až.  

Všichni se náramně pobavili, když jsem si chtěla prohlédnout malou krabičku s různými knoflíky. Jeden knoflík - červený - jsem ze zajímavosti zmáčkla a ta šíthlá krabice v barvě temné noci se rozsvítila, objevila se v ní krásná tanečnice, která opravdu nahlas zpívala. To mi bylo vážně záhadou... Emmett mi řekl, že je pojmenována podle řeckého tele (daleko) a podle latinského vize (vidět). Televize. Pak mi bylo ještě prozrazeno, že se začala komerčně využívat v třicátých letech dvacátého století. To už jsem dávno hnila v tom odporném hradu, takže jsem o ní samozřejmě neměla ani páru.

Když jsem zlověstně prohlásila, že je to Ďáblova skříňka, Emmett naštvaně odfrkl, přešel k té televizi a políbil ji do jednoho horního rohu se slovy, že je to jeho nejlepší přítelkyně. Hned po medvědech.

Seth byl strašnej sympaťák, přestože na něj Edward pořád vrčel a syčel. Nechápala jsem proč... Vždyť to byl fakt hodnej kluk a Edward nebyl žádnej blbec. No, jedna z dalších věcí, které jsem v této rodině a v tomto světě nerozuměla.

Když už se vážně stmívalo, Jacob se Sethem museli odejít domů. Oba jsem pevně objala, ale u Setha Edward znovu zavrčel. Lehce jsem svého bratra pohladila po tváři, ale z pohlazení po chvíli vzniklo poplácání. Usmál se a prohrábl mi rozpuštěné vlasy hnědé barvy. Jak já tohle nesnášela!

Už jsem se chtěla vrátit do domu, ale zaslechla jsem rozhovor mezi hafíky a bratrem.

„Mám tě moc rád, Sethe, a ty to moc dobře víš, ale Charlottu necháš na pokoji, jasný?!”

„Edwarde, klid... Ty víš, že s tím Seth nemůže nic udělat. Prostě to nejde změnit nebo zničit!”

„Ty se do toho nepleť, Jacobe. Buď rád, že jsme tě s Bellou nechali s Nessie.”

„A oba jsme šťastní. Tak proč by nemohl být šťastný i Seth?”

„Ale tohle je příliš uchýlný! Charlotta zamrzla v třinácti letech a Sethovi je dvacet dva let! Nessie k tobě zestárla, ale Charlotta nezestárne, chápeš?!”

„Hele! Dokud se přeměňuju, tak jsem zamrzlej v patnácti!”

„Počkat!” křikla jsem rázně, když jsem k nim došla dostatečně blízko. Ticho jako v hrobě... 

„Co se to tu děje?” zeptala jsem se zmateně. Tohle už je na mě vážně trošku moc!

„Seth se do tebe otiskl,” hlesl zmučeně Edward. V tu chvíli jako by se zastavil svět a já se začala hystericky smát. To je konec!

Autor: KristenPattinsonTwilight (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Mutantka - 5. kapitola: