Tato kapitola je trochu kratší, no.
16.05.2009 (10:30) • Odehnalka • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2153×
Jako vždy, sedím v křesle, nohy mám u hrudníku a objímám je rukama. Poslouchám CDéčko, které mi dal Edward k mým narozeninám a brečím. Někdo zaklepe na dveře. „Dále," zamumlám potichu. Kouknu ke dveřím. Stojí tam Alice. „Můžu dál?" zeptá se potichu. Přikývnu a ukáži ji na malý gauč, který je pod oknem. Můj pokoj je sice menší, ale mám tu hodně věcí. Pokoj je totiž do písmene L. Alice si sedne naproti mně a porozhlídne se po pokoji. Ztlumím hlasitost a utřu slzu. Alice si samozřejmě všimne. „Proč pláčeš?" zeptá se. Pousměji se a zavrtím hlavou. Kdyby jen věděla. Na věži naskočí moje ukolébavka. Alice sebou trhne. Otevře pusu a chce se na něco zeptat. „Jak si myslela to, že jsi poloupírka?" Tak nějak si myslím, že to není to, na co se chtěla zeptat. „Tak jak jsem to řekla, Alice. Jsem poloupírka, proto mě David chtěl zabít. Jsem špína," zašeptám. „Ale, to není možné," odpoví Alice. „Obávám se, že je." „Kdo...kdo ti to udělal?" „Victorie a Laurent," zamumlám. Alice zavrčí. Usměji se. „Klid, Alice, postarali se o ně," uklidním ji. Najednou mě Alice objímá. „Ani nevíš, jak si mi chyběla," vykřikla nadšeně. „Myslím, že to tuším, protože mě si taky chyběla Alice," odpovím ji s úsměvem a taky ji obejmu. „Vyprávěj mi všechno," pobídne mě a sedne si zpátky na gauč. Taky se posadím a dám se do vypravování.
Pomalu otevřu oči. Dnes je sobota a Alice mě chce vzít na nákupy. Vyhrabu se z postele a kouknu se na hodiny. Fíha, deset hodin. Divím se, že mě nikdo nešel probudit. Je výhoda mít na patře koupelnu, takže se rychle osprchuji a jen v ručníku jdu zpátky do pokoje. Až teď se rozhodnu, co si dám. Nakonec se rozhodnu pro hnědé tílko, k tomu riflovou minisukni, kozačky pod kolena na vyšším podpatku hnědé barvy. Vlasy si nechám rozpuštěné. Nakonec si vyberu sluneční brýle, které si dám do vlasů. Ještě popadnu karamelový batoh přes rameno a k tomu svetr stejné barvy, který si vezmu do ruky. Dům má dvě patra plus teda půda. Když jdu po schodech, slyším, že mají v obýváku puštěné rádio. Usměji se a vejdu. „Dobré ráno," usměji se a políbím Toma na tvář. „Dobré, ospalče," odpoví mi Tom. Porozhlídnu se po pokoji. Jen na vteřinku se moje a Edwardovi oči střetnou. „Kde je Peter?" zeptám se, když procházím kolem Anny do kuchyně. „Musel do práce," odpoví mi. Když chci vejít do kuchyně, ozve se za mnou Tom. „Hej! Dnes mám vařit já, tak mi to neber," vykřikne a než se naději je v kuchyni. „Neviděli jste moje klíčky?" zeptám se, když už teda čekám na snídani. „Od čeho?" zeptá se Zoe. Sednu si vedle Edwarda, kde je volné místo. Z druhé strany sedí Alice. „Já myslela, že pojedeme mým," zaprotestuje. Jen se usměji. „Naše Bella si oblíbila rychlou jízdu, že?" řekne Anna. Přikývnu. „Od čeho hledáš ty klíčky? Od motorky nebo od auta?" zeptá se Vera. „Od mého miláčka." „Takže od auta," zamumlá Vera. „To jsem neřekla. Motorka je můj stejný miláček jako auto," napomenu ji. „Bello, snídaně!" křikne z kuchyně Tom. „Jenže takhle by si oblečená na motorku nešla," usměje se Vera a hodí mi klíčky. „Díky," usměji se a odejdu do kuchyně.
Nakonec jsme nejeli do města jenom já a Alice, ale všichni. Já jela samozřejmě v čele, protože můj Mini Cooper je rychlý a malý. Se mnou jela Alice, Vera a Jasper. Za námi jel Alan se Stellou, Tomem a Zoe. A dál už nevím, protže jsem závodila s Alanem a tak nějak jsme jim ztratili. Stejně jsem vyhrála. „Téda, Bello, nikdy bych neřekl, že budeš takhle jezdit," řekl Jasper, když vystupoval z mého autíčka. Zakřením se. „Díky." Než se Jasper naděje, obejmu ho. „Ani nevíš, jak si mi chyběl," řeknu, když ho pouštím. „Taky si mi chyběla," přikývne Jasper. Zachvěli tu jsou i ostatní, takže se vydáme do obchodního centra, kde se naše cesty rozejdou.
Autor: Odehnalka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Diskuse pro článek Můj život po 6. kapitola:
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!