Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj vrah 37

04.12.2009 (09:00) • Niki311 • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2139×

37. CHCI TĚ!

Sny jsou mocnou zbraní. Ještě mocnější je však láska a nenávist. Bytosti/ pocity sobě tak podobné, ale zároveň vzdálené. Jsou záludné a nebezpečné. Proto si jako bitevní pole vybírají právě místnost, kterým říkáme spánkové.

*

Pomalu jsem začala ztrácet pojem o všem. Závěsy se samy zatáhly a okno zavřelo. Už jsem nemusela přemýšlet nad ničím. Upadala jsem pomalu do sladkého spánku.

,,Bells, lásko…‘‘ Slyšela jsem z dálky a rychle otevřela oči.

,,Edwarde?‘‘ Vydechla jsem a všimla si, kde jsem.

---

Okolo mě bylo matně rozzářeno stovky svíček. Ozařovaly intimně celé okolí. Vyskočila jsem z postele. Připadalo mi to tu jako v mém pokoji. V mém starém pokoji, když ještě žil Charlie. Byla jsem v tom stejném pokoji, jako když jsme s Edwardem…poprvé…

,,Co se děje?‘‘ Zašeptala jsem. Jeho tvář se lehce usmála.

,,Nic, myslím, že už nás nikdo rušit nebude.‘‘ S lehkým úsměvem na rtech jsem se zamračila nechápavě a on ke mně pomalu přistupoval. Já pomalu couvala dozadu, dokud jsem nenarazila zády na zeď. Ladně ke mně došel a opřel se pažemi podél mé hlavy. Srdce se mi rozběhlo jako člověku. Přerývavě jsem lápala po dechu, když se jeho tvář přiblížila těsně k mé. Nosem se dotýkal mého čela a sjel jím až na ten můj.

,,Jsi to vážně ty?‘‘

,,Já a nikdo jiný, má lásko.‘‘ Přejel mi prsty po tváři, chytl za bradu a přejížděl palcem po rtech. ,,Tolik se mi stýskalo. Slib mi, že mi zakážeš udělat cokoliv šíleného, nebo pitomého, jako je ti i v nejmenším ukřivdit.‘‘ Rty měl opřené o mé a kdykoliv jimi pohl mé se mu přizpůsobily.

,,Slibuju.‘‘ Vydechla jsem a on nás uzamkl v polibku.

Dávali jsme do něj oba tu nepřekonatelnou, nekončící lásku, kterou jsme v sobě dusili poslední rok a půl. Pootevřela jsem rty a vydechla. Okamžitě jsem cítila, jak jeho jazyk dravě vnikl do mých úst a začal se proplétat s mým. Jeho ruce mi stále klouzali po povolných šatech. Motýlci se mi rozlítli po celém těle a začala jsem se chvět. Najednou se prudce zastavil a odtáhl se ode mě. Zachvátila mě nepochopitelná panika a hned jsem kolem něj rozhodila paže a přitiskla se k němu.

,,Belli, jen jsem tě chtěl vzít do náruče.‘‘ Jeho paže mi podtrhly nohy a něžně si mě k sobě přitiskl na hruď. Zase jsem vyhledala hladově jeho rty a začala je okupovat.

Padl se mnou zase na postel.Velká, ozdobená tisíce postavičkami, které se na obrázcích vášnivě a nespoutaně milovaly. Byla jsem uvězněná v jeho náruči. Ve zlaté kleci.

Polibky se přesunul z mých rtů přes hranu čelisti až na krk a laskal ho. Moje šaty začal pomalu jednou rukou vyhrnovat a už byl lem bělostné látky nad koleny. Jazykem přejížděl po prohubni, kde mi bubnoval tep a vyvolal tak silnější odezvu. Cítila jsem, jak se pousmál.

Zase se vrátil k mým rtům až jsem mu zasténala do úst, vůbec jsem to nemohla vydržet. Byla jsem úplně v jeho moci.

,,Nebudeš mě mučit, že ne?‘‘ Vydechla jsem a zaklonila hlavu, když šaty odhalily i mé bříško. Neodpověděl. Přisál se jen na můj krk z kterého stále klesal níž a níž až k jednomu ňadru.

„Ah, lásko jsi tak nádherná.“ Sklonil se k jednomu prsu a pokryl ho horkými polibky. Slabě jsem vykřikla. Edward obkroužil jazykem ztuhlý hrot, vzal ho do úst a začal sát.

„Edwarde,“ zasténala jsem. Odpoutal se od sladkých ňader a jazykem putoval po nahém těle přes ploché bříško stále níž.... když se náhle zarazil. Vrátil se zpět k mým ňadrům a laskal stejným způsobem i to druhé.

Chtělo se mi křičet, tělo mě bolelo nepoznanou touhou. Svíjela jsem se mu pod tělem a na dlaních se mi usídloval pot.

Cítila jsem se jako na těch nejkrásnějších mučidlech. Přetáhl mi šaty přes hlavu a já se před ním ocitla jen s jedním ubohým kouskem oblečení. Zatímco on- stále zcela oblečený. Přetočila jsem se s lehkostí nad něj a s úsměvem se sehnula k jeho rtům.  Sundávala jsem  roztřesenými prsty z něj kousky oblečení a zasypávala jeho hruď polibky. Nemohla jsem si to odpustit. Každý odhalený centimetr jsem políbila.

Zase jsem se octla pod ním. Edward se vrátil k mým rtů a lehl si nade mě. Byla jsem jako zdrogovaná láskou, opilá její sladkostí, omámená její něžností a přeplněná jí do prasknutí. Vzal obě má ňadra do dlaní a jemně je tiskl , zatímco bříšky palce dráždil citlivé hroty bradavek.

Kroutila jsem se pod ním jako kočka a otírala se lýtky o jeho tělo. Zasypával polibky celý můj obličej a pomalu si to táhl přes celé mé tělo. Objel hroty bradavek, kontury, přes ploché bříško… a zase zpátky.

Na moment se zastavil. Byli jsme už oba tak, jak nás Všemohoucí stvořil. Naše těla se chvěla a on se opatrně podíval do mých očí, jako kdyby tam hledal svolení, které už stejně měl. Přitiskl svá ústa na má a naše jazyky se potkávaly a tančily v divokém rytmu. Jeho ruka se mezitím posouvala po mém těle níž.

Něžně mě pohladil na vnitřní straně stehen a jemným tlakem si vynutil, abych doširoka roztáhla nohy.

Odtáhl se od mých rtů a láskyplně se usmál. Sklonil se, prsty si rozhrnul skryté místečko a jazykem začal jemně přejíždět růžový pahorek ženství.Vykřikla jsem rozkoší. Cítila jsem jak se začínám chvět a jak jsem horká a vlhká. Přerývavě jsem dýchala a snažila se zapamatovat si alespoň své jméno. Vtom Edward opatrně zasunul jeden svůj prst do světice a začal s ním pohybovat ve stejném tempu jakým pohyboval jazykem. Prudce jsem otevřela oči a snažila se mu říct, ať se na moment zastaví, než mi mozek exploduje, ale vyšel mi ze rtů jen vzdech. Bylo to zbytečné, nedokázala bych to, protože jsem ani nechtěla, aby přestal. 
Zavřela jsem oči a oddala se slastným pocitům , které mi působil Edward. Jeho jazyk i prsty spolupracovaly v dokonalé souhře. Jako by cítil, že už je má vášeň neudržitelná přestal a vložil svůj úd k vlhkému vstupu mého ženství.
Na moment jsem ustrnula. Už tak dlouho jsem se s nikým nemilovala…
Divoce mne políbil a jazykem prudce vnikl do úst. V ten samý okamžik do mne vniklo i jeho rozechvělé mužství. Srdce mi přetékalo láskou a plakalo štěstím. Edward se začal opatrně pohybovat, nejdřív pomalu, v pravidelném rytmu. Věděl, že jsem si nejsem s sebou jistá… S každým tempem jsem ale získávala jistotu, že si dokážu na vše vzpomenout.

Obtočila jsem mu své nohy okolo pasu a zjišťovala, že i jeho dech se zrychluje. Začala jsem se topit v rozkoši která mě naplňovala.

Jak jeho hedvábný píst pronikal stále hlouběji a hlouběji do mého nitra cítila jsem jak se má touha zvětšuje nepochopitelnou silou. Stoupala jsem výš a výš až na samý vrchol rozkoše. V jediném okamžiku celý svět zmizel a já cítila čistou lásku a štěstí.

Zastavil se. Jeho mužství stále bylo ve mně a vyčkával, až přejde rozbouřená vlna. Užívali jsme si, kdy se mé tělo stahovalo na jeho a kdy jsem se celá chvěla touhou, kterou ve mně vyvolal.
Po chvíli se začal znova pohybovat. Zhluboka jsem vydechovala a zarývala mu prsty s nehty do zad.

,,Miluju tě. Navěky.‘‘ Vydechl a-

,,Ne!‘‘ Vykřikla jsem a vyřítila se do sedu. Byla jsem zpocená. Přikrytá lehkým saténem na nahé tělo a rozžhavená jako kamna. Připleskla jsem si ruku k čelu a zrychleně dýchala. Prozkoumávala jsem tmu okolo sebe a snažila se vzpamatovat.

Stále jsem na sobě cítila jeho dotek. Jeho ledové ruce na mém rozžhaveném těle. Jak jeho rty putovaly všude, jak mě doháněl k šílenství, jeho tempa, dech…ba i vůně!

Snažila jsem se ze sebe setřást Bellino myšlení a její slabost. Ano, cítila jsem, že Bella je má minulost, přítomnost i budoucnost, ale nechtěla jsem si to přiznat. Prostě ne.

Nemohla jsem se nechat ovládnout slabostí, protože to by znamenalo, že zase se propadnu do temnoty, ze které mě museli Paul, Emmett a Eli tahat.

Vstala jsem z lůžka, které bylo stejně jako to ze snu ozdobeno postavami, které se oddávaly hrátkám a otřásla jsem se. Střelila jsem pohledem k andělíčkovi, který hrál na harfu a probodla ho pohledem.

,,Za všechno můžeš ty.‘‘ Sykla jsem na něj a jeho zlatá hlavička se otočila. Zase jsem uskočila.

,,Ne, ne, já nic, já muzikant.‘‘ Vykulila jsem oči.

,,Bezva, mluvící tlustej andílek, úchylný postavičky na lůžku, miliony šatů, které na sebe nejspíš ani nenandám, ebenový koník pro Eli, dopisy, který mě děsně štvou, co si ještě vymyslel?‘‘Počítala jsem na prstech.

Podívala jsem se na obrovské hodiny podél dříve zrcadlové stěny a ty hlásily něco po šesté. Usmála jsem se. Probuzení zrovna včas. Ještě jsem si nestihla prozkoumat celý tenhle komplex, takže jsem už měla plány na noc.

Zároveň by se tu už měly objevit mé nové spolupracovnice. Měla jsem plán dát těm mladým dívkám možnost vládnout. Budou sice pode mnou. Řídit se mými rozkazy, ale i tak. Rozhodně lepší než prodávat své tělo na ulici.

Sotva jsem otevřela dveře skočila mi Eli kolem krku a se smíchem se k nám blížil Paul. ,,Ahoj.‘‘ Zasmál se a líbl na tvář. Zadupávala jsem chuť mu vrazit facku a usuzovala, že je to koneckonců příjemné. Chytla jsem Eli za ruku a Paul za její druhou ručku.

,,Copak chceš dneska dělat? Princezno?‘‘ Otočila jsem se k Eli a ona se na mě sladce zazubila.

,,Holky nepšíjdou, ale můžeme jít do centra- nákupy? Prosím mamá!‘‘ Vydechla jsem. To mi dělá naschvál! Zvedla jsem pohled k Paulovi, který se mile usmíval.

,,Mě to vadit nebude.‘‘

,,Jaký holky?‘‘

,,Jak jsi říkala, aby ti poslal holky z bordelu.‘‘

,,Ach! Jistě, dobře… takže na nákupy?‘‘ To bude moje smrt. Nákupy jsem z jistých důvodů zcela nesnášela. Jeden z nich byl- vzpomínky.

,,Bude sranda, věš mi.‘‘ Zazubila se na mě mile Eli a tahala za ruku, abych se převlékla. ,,Paul jde s námi!‘‘ Zasmála se a strkala i jeho do pokoje. Bála jsem se, že ví něco, co my ne. Mráz mi proběhl tou představou přes záda a já se zatřásla.

,,Mamá! Pospěš! Slimáku!‘‘

Varováni jste byli!

A nesnažte se odkroutit od toho!

Líbilo se?

Doufám, že jste to rozdýchaly... snad, potřebuju totiž znát vaše názory! Závisí na tom životy!

KOMENTÁŘE, KRITIKU! PROSÍM NA KOLENOU!!!

Autor: Niki311 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Můj vrah 37: