Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj rytmus žvota 3. kapitola

Stephenie Meyer

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Můj rytmus žvota 3. kapitolaOd velkého přemlouvání vám sem přidávám další kapitolu povídky. Doufám, že si ji oblíbíte stejně jako já. Ještě si prosím přečtěte tohle: Myslím, že většina lidí, co si přečte moji povídku, zanechá komentář to je tak 1/6. Ta 2/6 si povídku jen přečte. 3/6 povídku jen proletí ob řádek. Pak jsou tu 4/6 a 5/6, co přečtou každý druhý odstavec a pak tu jsou ti lidé 6/6 kteří kliknou na povídku, a ani si ji nepřečtou. Nevím, jestli to má cenu dále psát tuhle povídku. Protože se docela chytla. K povídce: Pro Bells si dojedou noví rodiče. A kdo to asi bude? To se dozvíte v povídce.

24.07.2010 (08:15) • Angee • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2011×

 

 

3. kapitola

Upíři!!!

První hodinu jsem měla biologii. Když jsem vešla do třídy, Jasper seděl na svém místě. Tak jsem  se vydala sednout si na to své. Sedla jsem si a vyndala učebnice na stůl.

„Ahoj,“ pozdravil mě.

„Kde jsi byl?!“

„Byl jsem s bratry tábořit.“

„Myslíš, že ti uvěřím?“

„No, to doufám.“

„Já nejsem pitomá.“

„Já vím.“

„Tak mi tedy řekni, kde jsi byl!“

„Však jsem ti to řekl. S bratry tábořit.“

„Jo tak proč jsem je viděla ve škole.“

„Aha.“

„Aha? Tak na to se jen zmůžeš?“

„Hmmm.“

„Nejsem pitomá, ale něco tu nehraje. Však já na to přijdu. Vlastně už jsem na to přišla, ale nevím, jestli je to pravda. Vím je to, že nejsi normální člověk!“ řekla jsem, zvala jsem si věci a šla jsem za učitelem. Ten mi dovolil, abych odešla.

Celou dobu se na má záda upíral Jasperův pohled. Ví, že jsem ne jejich tajemství možná přišla? Kdo ví. Takže jsem šla rovnou zpátky domů. Sbalila jsem si ty zatracené věci. Bylo jich docela dost. Našla jsem ještě své deníky, noty a písně.

Abych si je mohla téže vzít.

Doufám, že budou mít tak piáno. Bez hudby to nevydržím moc dlouho. Začnu hysterčin a pak se dočista zblázním. Pak jsem jen vyčkávala. Asi po deseti minutách za mnou došla ošetřovatelka. A řekla mi, ať si vezmu věci a jdu dolů. Tak jsem to tedy udělala. Když jsem sešla dolů, uviděla jsem… Och ne! To byli Jasperovy rodiče! To ne!

„Alice, tohle jsou tvoji noví rodiče,“ řekla. Já jsem na ně koukala.

„A řekla jste jim, že jsem problémové dítě. Že ráda večer utíkám, a že v domě potřebuji piáno?!“

„Alice, všechno víme. Nevadí nám, že budeš večer venku. A nemusíš se bát, piáno máme,“ řekla mi ta žena.

„Fajn,“ řekla jsem, vzala věci a šla čekat ven. Pochvíli došli i oni. Ale za své rodiče je považovat nebudu. Šli jsme k autu. Sedla jsem si dozadu a věci dala, vedle sebe. Jeli jsme kamsi od Forks. Tedy za Forks. Zajeli jsme na štěrkovou cestu, asi pěti kilometrová alej stromu vedla, až k velkému domu. Byl neuvěřitelně velký. No prostě barák velký, s prominutím jak kráva.

„Alice, ještě potřebuji vědět,“ začal větu můj nový otec. „Jestli umíš řídit.“

„No jasně, že umím.“

„Dobře. Tady máš klíče od tvého auta,“ řekl a dal mi klíčky.

„Vy mi dáváte auto?“

„Jistě.“

„Pane bože, děkuji,“ řekla jsem a nevím, co to do mě vjelo, ale objala jsem se.

„Nemáš zač, zlatíčko,“ řekla mi moje nová máma. No myslím, že si začínám zvykat.

„Tvůj pokoj je v druhém patře, třetí dveře,“ řekla mi ještě. A já jsme jen přikývla. Šla jsem tedy do svého určeného pokoje. Byl to docela velký pokoj

Za dveřmi se skrývala ohromná šatna. A za druhými… Ach, piáno

Ani noty jsem nevytáhla a začala jsem hrát moji písničku, kterou jsem složila jako první.

 

Vždy jsem byla ta dívka,
co ukrývá tvar,
bojící se říct světu.
Co jsem chtěla říct,
ale mam sen,
pravě ve mne.
Chci to ukázat, je čas,
dat ti vědět,
dat ti vědět.

Je to fakt, to jsem já,
jsem opravdu kde mam byt, teď,
nechte světla, zářit na mne.
Našla jsem, kdo jsem,
a žádna cesta jak to držet úkryte.
Žádné schováváni, kdo bych chtěla byt,
To jsem já.

Vis, jak to teď vypadá.
Cítit se jako ve tmě,
snít o životě.
Kde jsi zářící hvězda,
všechno vypadá,
že je vzdálené.
Musím si věřit,
to je jediná možnost.

Je to fakt, to jsem já,
jsem opravdu kde mam byt, teď,
nechte světla, zářit na mne.
Našla jsem, kdo jsem,
a žádná cesta jak to držet ukrytě.
Žádné schováváni, kdo bych chtěla byt.
To jsem já.

Jste hlasy co slyším v hlavě,
důvod proč zpívat,
potřebuji  najit, najdu tě,
jsi chybějící kousek co potřebuji.
Ta píseň je ve mne,
potřebuji tě najit, najdu tě.
Je to fakt, to jsem já,
jsem opravdu kde mam byt, teď,
nechte světla, zářit na mne.
Našla jsem, kdo jsem,
a žádná cesta jak to držet úkryte.
Žádné schováváni, kdo bych chtěla byt,
To jsem já.

Jsi chybějící kousek mého já,
píseň uvnitř.
Ty jsi hlas znějící v mě hlavě,
důvod proč zpívat mam.
A teď jsem našla, kdo jsem,
není cesta jak to udržovat,
žádné schováváni kdo chci byt.
To jsem já.

 

(Abyste věděli tady jsem to chtěla skončit, ale máte ji delší)


Když jsem dozpívala, uslyšela jsem za sebou tleskání, asi… No celé rodiny. Koukla jsem na ně.

„To bylo nádherné,“ řekla mi máma a objala mě.

„Děkuji.“

„Jak to, že jsi nám neřekla, že umíš tak krásně zpívat,“ zeptala se m Alice.

„No…“

„ No co?“ zeptala se mě.

„No. Vlastně to nikdo neví. Nejsem ráda ve středu pozornosti,“ řekla jsem.

„Máš tam ještě nějakou písničku???“ zeptala se ta blondýna… Rosalie!

„Mám. A hodně,“ řekla jsem a zašla jsem si noty. Nalistovala jsem písničku Can't Back Down

„Ale potřebuji studio…“

„Tudy,“ řekla mi Bella a šli jsme ke dveřím a za nimi bylo kompletní studio.

„Páni!“ Zmohla jsem se jenom na toto. Vytáhla jsem CD.

„Pustíte mi ho pak?“

„Jasně,“ řekla Bella, a já jsem jí ho podala. Stoupla jsem si k mikrofonu, a kývla k Bells a CD pustila. A znovu zpívala:

We can´t,we can´t back down.
We can´t,we can´t back down.
We can´t,we can´t back down.
We can´t,we can´t back down.

Not right now,we can´t back down.
Not right now,we can´t back down.

We can´t back down.

Ooh, ooh, yeah, yeah.

Don´t close your eyes.
We´re all in this together,wherever.
We draw the line,
we´re not gonna straddle across it or lose it.

We can´t back down,
there´s too much at stake.
This is serious don´t walk away.
We can´t pretend it´s not happenin´in.
Our own backyard,our own home plate.

(No way)
We can´t walk out,
do you hear your name.
I am not confused,
let´s win this things.

We can´t back down,
there´s too much at stake.
Don´t walk away,don´t walk away.

Yeah, yeah, yeah.

Don´t get me wrong.
I don´t like confrontation.
I´d rather we,
all just get along.
Music should be undivided,united!

We can´t back down,
there´s too much at stake.
This is serious don´t walk away.
We can´t pretend it´s not happenin´in.
Our own backyard,our own home plate.

(No way)
We can´t walk out,
do you hear your name.
I am not confused,
let´s win this things.

We can´t back down,
there´s too much at stake.
Don´t walk away,don´t walk away.

Don´t walk away....
Yeah,yeah,yeah....

We got a situation that,
we can´t ignore,cause.
Ignorance is not bliss,
we don´t have to take this, no!

With every big decision.
Comes incapably important.
Share of the risk,
we gotta take this.(Oh)

We can´t back down,
there´s too much at stake.
This is serious don´t walk away.
We can´t pretend it´s not happenin´in.
Our own backyard,our own home plate.

We can´t walk out,
do you hear your name.
I am not confused,
let´s win this things.

We can´t back down,
there´s too much at stake.
Don´t walk away,don´t walk away.

We can´t back down.
We can´t back down.
Not right now,we can´t back down.

Doufám, že jste si kapitolu užili. Za pár dní bude další, a prosím, přečtěte si perex, koukněte na obrázky, a prosím, zanechte komentář.

 

Vaše Angelina

Autor: Angee (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj rytmus žvota 3. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře