Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj pravý otec je Jasper Cullen! - 13. kapitola

Breaking_down

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Můj pravý otec je Jasper Cullen! - 13. kapitolaKeyla Whitlocková Volturiová ztratila matku při porodu a otce nikdy nepotkala. Akorát zná jen jeho jméno. Jasper Whitlock. Otce nakonec našla v samotném Arovi Volturim, a když už nikdy nevěřila, že svého pravého otce potká, tak se objeví na oslavě jejích narozenin. On ale neví, že je to jeho dcera, a ona neví, že je to její otec. Budou spolu někdy jako otec a dcera? Naděje v tomto příběhu umírá poslední.

09.03.2012 (13:00) • NessCullen • FanFiction na pokračování • komentováno 3× • zobrazeno 1892×

Rychle jsem běžela ke dveřím a prudce je otevřela. Ztuhla jsem uprostřed pohybu, protože… Tam nebyli oni, ale policie.

„Znáte Alexandra Thomase?“ zeptal se mě klidným hlasem. Srdce se mi v tu chvíli rozbušilo jako o závod. Bála jsem se zeptat, co se stalo. Musela jsem sebrat všechnu svoji odvahu, abych jim odpověděla.

„Jsem jeho manželka.“ Můj hlas byl roztřesený. Vůbec se vlastně mému hlasu nepodobal. Mohlo se jim snad něco stát? Pomalu se mi začaly třást ruce. Určitě jsou v pořádku. Snažila jsem se uklidnit, ale nedokázala jsem tomu uvěřit. Něco se jim stalo. Mé malé holčičce a Alexovi. 

„Můžeme jít dále?“ zeptal se mě opět klidným hlasem. Jak může být teď tak klidný? 

„Hned teď mi řekněte, co se stalo s mým manželem a dcerou!“ zakřičela jsem na ně z ničeho nic. Potřebovala jsem to vědět.

„Uklidněte se, prosím,“ snažil se mě uklidnit, ale jak chtějí uklidnit manželku a zároveň matku, která neví, co se děje s její rodinou?

„Tak už mi to konečně řekněte, co se stalo?“ naléhala jsem na ně. Můj řev musel být slyšet na kilometry daleko, ale teď mi to bylo momentálně úplně jedno.

„Je mi líto,“ řekl jeden z policistů, který dosud mlčel. Mé srdce vynechalo jeden úder.

„Co se stalo?“ křičela jsem jako smyslů zbavená.

„Váš manžel a vaše dcera byli dnes přepadeni. Lupič byl ozbrojen. Podle svědků váš muž začal s lupičem bojovat. Strhl se boj, kde ani jeden neměl navrch, a najednou vyšel první výstřel. Zasáhl vaši dceru. Ihned na místě zemřela. Váš muž se k ní sehnul, ale vyšla druhá rána a byl postřelen. Bohužel při cestě do nemocnice podlehl zraněním.“

„V ten den pro mě skončil smysl žít dál. Chtěla jsem se zabít. Chtěla jsem trpět jako oni. Chtěla jsem je znovu vidět. Věděla jsem, že lidé jako oni se vždy dostanou do nebe, ale kdybych spáchala sebevraždu, nikdy bych se s nimi nepotkala. Kdyby mě zabili Volturiovi, mohla jsem mít alespoň malou šanci je znovu vidět. Chtěla jsem znovu jenom cítit její teplo, slyšet její smích, ale místo toho se mě ujali a já dál žila s tou bolestí v srdci. Když jsem potkala Deana, začala se rána v mém srdci zacelovat a postupem času se to lepšilo. To je můj příběh, tati.“ Cítila jsem, jakoby mě přejel tank.

„Keylo,“ oslovil mě něžně a schoval si mě zase do náruče.

„Mohla bych tě o něco požádat?“ zeptala jsem se ho a doufala, že mému přání vyhoví.

„Určitě.“  Podívala jsem se do jeho očí, v kterých jsem viděla jen upřímnost a něhu.

„Víš…“ Nevěděla jsem, jak mu to mám říct. „Ráda bych tě vzala za nimi. Chci, abys je alespoň nějak poznal.“

„Bude mi ctí, když mě za nimi vezmeš.“

Jasper:

„Víš…“ Na chvíli se odmlčela, jakoby hledala ta správná slova. „Ráda bych tě vzala za nimi. Chci, abys je alespoň nějak poznal.“

„Bude mi ctí, když mě za nimi vezmeš.“ Podíval jsem se na ni a nedokázal jsem uvěřit, že něco tak křehkého, jako je má dcera, mohlo prožít tolik bolesti. Co jsem to za otce, když jsem ji nedokázal ochránit. Nebyl jsem tu ani když se mi narodila vnučka a neměl jsem možnost, ji ani jednou vidět. Vyměnil bych svoji nesmrtelnost, jen aby Keyla mohla v klidu žít s Alexem a Hope. Možná bych byl schopná obětoval i svoji lásku k Alice, ale tím si nejsem zrovna dvakrát jistý. Dokud jsem nepoznal Keylu, její srdce patřilo jen jí. Ale teď, když je tu Keyla, část srdce si vzala ona. Nikdy jsem nedokázal porozumět otcovské lásce, kterou cítili Edward  a Carlisle, ale teď už vím, jak silný je to cit.

„Mohli bychom vyrazit už zítra ráno,“ navrhla a až teď jsem si uvědomil, že vlastně nevím, kam přesně máme jet.

„Kam přesně to vlastně pojedeme?“ Tipoval jsem, že to bude někde poblíž Londýna, ale nebyl jsem si stoprocentně jistý.

„Uvidíš. Jenom, prosím, zajisti letenky do Londýna a já zařídím zbytek,“ usmála se na mě. Nahnul jsem se k ní a dal jí pusu na čelo a šel zajistit letenky do Londýna. To je to nejmenší, co bych pro ni teď mohl udělat.

***

Keyla:

Možná jsme měli štěstí, nebo stačil malý svazek bankovek, ale uběhlo teprve osmnáct hodin od doby, kdy Jasper zjistil další část z mého života a já teď sedím v letadle směr Londýn. Dívala jsem se na krásně modrou oblohu a přemýšlela, jaký by byl život, kdybych Jaspera znala od svého narození. Poznala bych pak někdy Alexe? Měli bychom někdy Hope?  Někdy mám pocit, že život je jen samé kdyby. I v ten večer, kdy jsem o ně přišla, stačilo kdyby šli jen o pár minut dřív.

„Děje se něco?“ Neustále se něco děje.

„Přemýšlím o životě. Přemýšlela jsem o tom, jaké by to mohlo být, kdybych tě znala hned od svého narození? Jestli bych pak někdy potkala Alexe a Hope? A přišla jsem na jednu zajímavou věc. Že neuhádneš na jakou?“ zeptala jsem se ho, protože jsem chtěla ulehčit trochu atmosféru.

„Nevím. Ale budu rád, když mi to řekneš. Nemám rád totiž hádanky.“

„To jsem nevěděla. Nevěděla jsem, že nemáš rád hádanky. Vlastně hodně věcí jsem o tobě zjistila, ale takové drobnosti ne.“ Věděla jsem, že rád loví srnky. Miluju filmy o občanské válce, kterou na vlastní kůži zažil. Strašná představa. A s Emmettem se rád dívá na horory. Má rád knihy od Stephena Kinga stejně jako Dean.

„Jak je možné, že nemáš rád hádanky? Hádanky má alespoň každý trochu rád. Podle mě teda.“ Já osobně hádanky miluju, i když jsem z nich někdy trochu víc k zbláznění, ale pokaždé když je rozlousknu, jsem šťastná a na chvíli si myslím, že všechno má řešení.

„Když jsem byl malý. Můj otec, tvůj dědeček, mi často pokládal hádanky, na které nebylo možno přijít. Ze začátku jsem měl rád, ale postupem času jsem si je zprotivil tak jako tvého dědu. Jednou ti o něm řeknu víc, ale myslím, že teď máme něco jiného na práci.“ Pohlédl k informační tabuli, kde se objevilo upozornění, abychom se připoutali. Ani jsem si neuvědomila, že už pomalu přistáváme. 

Za patnáct minut, až jsem seděla v pohodlném Mercedesu a jela za nimi. Oba dva jsme mlčeli. Každý jsme přemýšleli nad myšlenky, které nás trápily. Každý byl odsud vzdálený na kilometry daleko. Na zadním sedadle ležela velká kytice narcisů, které Hope milovala a kytice rudých růží pro Alexe.

„Už jsme tu,“ zašeptala jsem, když jsem zaparkovala u jednoho malého hřbitova, dobré dva kilometry od civilizace.  Vzali jsme kytice a pomalu šli k hřbitovu. Jasper vycítil moji nervozitu a pevně mi sevřel ruku.

„Jsem tu s tebou,“ zašeptal tak jako já před chvííi. Zhluboka jsem se před velkou kovovou bránou nadechla. Podívala jsem se na do jeho očí a s pocitem, že na to nejsem sama, jsem vkročila.

Autor: NessCullen (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj pravý otec je Jasper Cullen! - 13. kapitola:

 1
3. Blanina
17.10.2014 [12:38]

A to jako konec...Promiň, velmi pěkné Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. LuCcKa
18.11.2012 [15:17]

LuCcKaKrásné povídky =) škoda že už nepíšeš!!!

1. eMCullen
09.03.2012 [12:56]

eMCullenAhoj, článek jsem ti opravila, ale v čárkách jsi měla poměrně dost chyb. Příště si dávej pozor, popř. se podívej do Pravidel, kde se píší - hlavně ty základní. Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře