Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj osobní anděl - 26.kapitola

08.07.2009 (20:30) • Edbe • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2648×

,, Mamí, tatí.” Když jsem spatřila své rodiče byla jsem jako malé dítě. Moje máma a můj táta spolu. ,, Jak jste přijeli?? A mami kde je Phill??” Objímala jsem je a přitom jim pokládala otázky. První se slova ujala máma. ,, Cullenovi nám poslali letenku jsou to úžasní lidé a já jsem moc ráda, že sis vybrala právě Edwarda. No a Phill čeká dole. Přijel taky.” Tak moje mamka má mojí novou rodinu ráda, ale bála jsem se reakce táty. Když začal mluvit čekala jsem hodně věcí. ,, No zlatíčko já se přidávám k matce. Taky se mi moc zamlouvá do jaké rodiny se vdáš. Nikdy jsem nemyslel, že tohle řeknu, ale Edward mě dost překvapil. Víš promluvili jsme si a já nechápu proč jsem ho neměl rád. Teď jsme si to vysvětlili a myslím, že lepšího sis vybrat nemohla.” Pak přišla Alice. ,, No tak Bello pojď už musíš se přece vdát. Jestli sis to teda nerozmyslela.” Smála se Alice. Přidržovala jsem si šaty a vyrazila konečně z koupelny k oltáři. Před dveřmi do kostela jsem se zastavila. Mamka mě objala a popřála hodně štěstí, to samé udělala Alice a pak otevřeli dveře a vešli dovnitř. Já podala ruku taťkovi. ,, Prosím nenech mě spadnout. S mojí šikovností bych se ani nedivila.” Usmála jsem se na něj. ,, Neboj zlatíčko.” Řekl táta a pak mě políbil do vlasů. Hned na to jsme vstoupili do kostela. Výzdoba byla nádherná. Mě najednou sledovalo spoustu očí a já se bála čím dál víc, že i když jsem poloupírka tak upadnu. Obavy mě ale přešli jakmile jsem uviděla svého anděla jak stojí u oltáře. Ve svém obleku, ležérně upravených vlasech a úsměvem, který by mi bral dech kdybych potřebovala dýchat. Když jsme byli asi metr od něj popošel nám naproti. Otec mě stiskl ruku políbil do vlasů a pak mojí ruku předal Edwardovi. ,, Dobře se mi o ní starej.” Nezapomenul připomenout Edwardovi. ,, Nebojte až do konce života.” Řekl Edward a mrkl na mě. ,, Hodně štěstí děti.” Řekl ještě táta a pak se odešel posadit. Edward mě odvedl k oltáři a kněz začal s obřadem. Celou dobu jsme si hleděli do očí a všichni přítomní mohli vidět tolik lásky a oddanosti až jsem se ptala sama sebe jestli se to opravdu děje. Pak se kněz dostal k té nejdůležitější větě v mém životě. ,, Slečno Isabello Marie Swanová berete si pana Cullena za svého manžela a bude ho milovat za jakékoli situace a podmínek až do konce života??” Usmála jsem se těm posledním slovům. Podívala jsem se Edwardovi do očí a řekla to nejdůležitější slovo. ,, Ano beru. A slibuji ti Edwarde Cullene, že tě budu milovat do konce věčnosti a nikdy se tě nevzdám.Miluju tě.” Usmál se mé lepší formulaci. Pak kněz položil otázku jemu. ,, Pane Edwarde Anthony Masene Cullene berete si slečnu Swanovou za svojí manželku a bude jí milovat za jakékoli situace a podmínek až do konce života??” Usmál se na mě a já nechtěla nic víc než slyšet jeho ano. ,, Ano beru. A slibuji Bello Swanová, že se tě nikdy nevzdám a do konce věčnosti se budu snažit o to abys byla ta nejšťastnější manželka na světě. Miluju tě.” Dokončil svojí nádhernou řeč. Kněz ještě položil poslední otázku. ,, Pokud je zde někdo kdo by byl proti manželskému svazku pana Cullena a slečny Swanové ať promluví nebo mlčí na vždy.” Nic se nestalo a tak pokračoval. ,, Pak vás tedy prohlašuji za muže a ženu. Vyměňte si prsteny.” Přihopsala Alice a podávala nám prsteny.Byli nádherné. A uvnitř bylo napsáno Edward a Bella navěky a datum naší svatby.

Vyměnili jsme si je a přitom se na sebe stále láskyplně dívali. ,, Dámy a pánové představuji vám manželé Cullenovi. Polibte nevěstu.” Dokončil kněz a já už se nemohla dočkat až se Edwardovi rty setkají s mými. Edward na nic nečekal popadl mě do náruče mírně ohnul a políbil mě. V tom všichni začali nadšeně tleskat. A já nemohla být šťastnější. Pak přišli gratulace od všech přítomných. Přál nám taky Jacob, který dorazil. ,, Hodně štěstí a kdyby bylo něco třeba tak stačí písknout.” Smál se. Poslední přišla moje nová rodina a moji rodiče. Rose a Alice nás objali a ani nic říkat nemuseli. Pak Jasper a Emmett. Jasper vyhodil do vzduchu Edwarda a Emm mě. To všechny rozesmálo. Poté nám blahopřáli Esme a Carlisle. ,, Hodně štěstí a kdyby byl občas Edward hrubý nebo nabručený a nebo vrčel přijď nám to říct a my se o něj postaráme.” Smál se Carlisle. ,, Díky opravu díky.” Řekl Edward. Esme se jen usmívala ani nic říkat nemusela, protože na ní bylo vidět jak moc je šťastná, že jsme spolu. Pak ještě moji rodiče. ,, Moc vám gratulujeme a přejeme moc štěstí.” Řekla máma s Phillem a táta se k nim přidal. ,, To samé vám přeji i já, ale to už víte.” Smál se. Pak jsme se odebrali na hostinu. Zaručeně byste poznali upíry. Ty se totiž na normální jídlo pro pár smrtelníků moc netvářili. Mě ale zaujalo něco jiného. ,, Alice proboha to ses nemohla udržet ani s jídlem. Proč máme tři dorty???” Alice se jen smála.
      

,, No nemohli jsme se dohodnout. A tak ten bílo-černý je ode mě a od Rose. Ten s mašličkou je od Carlislea a Esme a ten zdobený kvítky je od Jaspera a Emmetta.” Všichni se začali smát. Poté se rozezněla hudba a nám patřil první tanec. ,, Bojím se.” Špitla jsem Edwardovi do ucha. ,, Není čeho lásko.” Odpověděl a opatrně mě vzal za ruku. Měl pravdu. Tancovat s ním bylo jako tancovat s nejlepším tanečníkem na světě. Na vše jsem zapomněla a sama byla udivená tím jak pod Edwardovým vedením dovedu tancovat. Pak se přidali ostatní. Tancovali jsme a já položila Edwardovi hlavu na rameno. ,, Mám strach z toho co přijde.” Zvedl mi hlavu. ,, Všechno spolu zvládneme. A navíc nikdy nikomu nedovolím aby ti ublížil nebo mi tě vzal. Miluju tě paní Cullenová.” Řekl a usmál se. ,, Jak krásně to zní. A navíc od tebe lásko. Miluju tě a nikdy nepřestanu.” Vzal mojí hlavu do dlaní a políbil mě. V tu chvíli jsem už nic víc nepotřebovala. Stála jsem uprostřed parketu se svým dokonalým manželem, který mě navíc líbal. Prostě řečeno dokonalá chvíle štěstí.

Autor: Edbe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Můj osobní anděl - 26.kapitola: