Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Můj osobní anděl - 16. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Můj osobní anděl - 16. kapitolatakže tahle kapitolka je trochu kratší....ta další ale bude delší tak mi to snad prominete :)) děkuju moc za komentíky...potěší a inspirují .. :))

13.06.2009 (08:00) • Edbe • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 3296×

Edward mě pohladil po zádech a pak mě políbil. ,, Nějak to zvládneme miláčku." Když to řekl svým medovým hlasem jako kdyby to byla pravda. Jako kdyby všechny starosti odpluly. Ještě chvilku jsme tak leželi. Pak nastala hodina, kdy se nosily kufry do auta. A tak jsem se musela s Edwardem rozloučit. Měla jsem ale od Charlieho slíbený, že se zastavíme u Cullenů, abych se mohla rozloučit.

Když byly všechny kufry a krabice uvnitř auta rozloučila jsem se s domem. Jako malé dítě. A pak jsem nastoupila do auta. Bylo mi divné, že toho Charlie doma dost nechal. Myslela jsem, že bude brát skoro všechno. Víc jsem to ale neřešila, protože jsem se utápěla v slzách a smutku. ,, To bude v pořádku holčičko." Řekl ještě táta a pak jsme vyjeli. Jak bylo domluvený jeli jsme ke Cullenovým. Jak jsem čekala všichni stáli před domem. Sotva jsem otevřela dveře už u mě byla Alice.

,, Bello budeš mi tak hrozně moc chybět. Brala jsem tě jako nejlepší kamarádku. Ne jako sestru a teď se s tebou mám rozloučit. Rve mi to srdce." Nechtěla jsem, ale z očí se mi spustili slzy. Rosalie a Jasper mě oba objali a řekli, že jim budu taky chybět a že mě taky brali jako sestru. Pak přišel Emmet. Vypadal divně. ,, Ale no tak Emme snad nebudeš taky brečet??" A pak sem mu špitla do ucha. ,, Upíři přece nebrečí." U něj to ale vypadalo, že kdyby mohl tak by klidně brečel. ,, Bello budeš mi hrozně chybět. Už tu nebude taková legrace." Tak tohle bych do něj neřekla, ale pak mě zarazil tím co řekl. ,, Mám tě moc rád sestřičko." Nic podobného sem od něj neznala. Pořád jen samá legrace a skotačení a teď vypadal jako hromádka neštěstí. ,, Mám tě moc ráda Emme." Esme a Carlisle stáli opodál a tak než jsem došla k nim čekal mě Edward. Všichni koukali co se bude dít.

,, Moje nejhorší noční můra se naplnila a je tady den, kdy se s tebou mám rozloučit. Já to nesnesu. Tohle se nedá unést." Hned na to sem se rozbrečela. Zakryla sem si rukama obličej aby nebylo poznat jak moc mi vadí to, že už ho nikdy neuvidím. Aby si nemysleli že sem nějaká ufňukaná holka. Edward mi ale zvedl hlavu. ,, Lásko, kdybych mohl brečet tak by tu pod námi tekla řeka. Za to se nemusíš stydět. Já to taky neunesu. Život bez tebe bude jako kdybych nikdy neexistoval. Nevím co si počnu." Pak už nikdo nemluvil. Jen jsme se políbili. Byl to ale polibek naléhavý a plný vášně. Po pěti minutách někdo odkašlal a já se konečně od Edwarda odtrhla. Pak přišli na řadu Esme a Carlisle. Oba mě objali a pak se usmáli takovým podivným úsmevem. Nechápala jsem proč. ,, Tak už jí netrapme. I když vím, že je to celé komedie. Rve mi to srdce Carslile." řekla Esme a mě se zatajil dech. ,, Co ......co......jaká komedie?" Neptala jsem se sama. Všichni až na Carlislea, Esme a Alice se dívali stejně vyjeveně jako já. ,, Tak co se tady děje??" Emmet zněl skoro hystericky. Pak promluvil Charlie. ,, Bello včera za mnou byli Edwardovi rodiče. Rozhodli jsme se, že je pro tebe opravdu lepší zůstat tady ve Forks, protože tu máš kamarády a no ... no ...přítele." Vykoktal. ,, Moment takže já zůstávám??" Vyhrkla jsem. A hned na to Edward a všichni ostatní. ,, Bella zůstává??" Charlie pokýval hlavou. ,, Dohodl jsem se s Cullenovými, že tu na tebe dají pozor a že za mnou aspoň jednou do měsíce přijedeš třeba na víkend. A taky prý dostaneš pokoj takže se nikdo nemusí bát." Tím nikdo myslel hlavně sebe. Určitě byl rád, že nebudu mít pokoj s Edwardem, ale přesto ho tížilo, že bude pod jednou střechou. ,, No takže Bello." Vyrušil mě z rozjímání. ,, Já už bych měl jet. Budeš mi chybět holčičko." Došla jsem k němu. I přesto co se za poslední dny stalo jsem teď byla na rozpacích. Začala jsem vzlykat. ,, Ty mě taky tati. Mám tě ráda." Pak jsem ho políbila.

,, Já tebe taky holčičko." Pak mě taky políbil, pohladil mě po vlasech, nasedl do auta. Ještě zamával a pak zmizel z dohledu.

Stála jsem tam na cestě se skoro cizí rodinou. Jasperovi se znovu nepodařilo upravit moje pocity, protože jich bylo moc. Lítost, stesk a na druhou stranu radost a štestí. Moje hlava byl jeden velký citový zmatek. Pak mě objali něčí ruce. ,, Neboj lásko to bude v pořádku." Tohle fungovalo daleko líp než Jasperova schopnost. Najednou jsem byla klidná. A stačil mi k tomu jen jeho hlas. ,, A nejsme cizí. Jsme tvoje rodina." Tohle čtení myšlenek. Pak mě obejmul kolem pasu a otočil se se mnou směrem ke své ......teda naší rodině. ,, Teda tak tohle mi už nedělejte. Málem sem dostal infarkt." Spustil Edward směrem ke svým rodičům. Ty se ale usmívali, stejně jako Alice. ,, A ty, ty malej elfíku, jakto, že si na to ani trochu nemyslela??" Ptal se Alice. ,, Já to ale nevěděla. Ne do teď. Charlie se definitivně rozhodl asi pět minut před svým odjezdem." V tomhle byla asi nevině. ,, No Bello tak teď ti zbylo jen to zůstat s námi." Zasmál se Jasper. ,, No asi jo. Doufám, že vás neomrzím moc brzo." Všichni se zasmáli. Pak se šlo do domu.

,, Edwarde mohl by si Belle ukázat její nový pokoj." Otočil se na nás Carlisle a usmál se. ,, Výborný nápad." Zakřenil se Edward. Věděla jsem, že pokoj pro hosty je v druhém patře a tak sem mohla jít před ním. Jakmile jsem ale došla ke dveřím pokoje pro hosty chytil mě kolem pasu. Pak už sem necítila podlahu po nohama. Upíří rychlostí mě odnesl do mě známé místnosti. Zavřel dveře a opřel mě o ně. Pak mě dlouze a vášnivě políbil. ,, Co to má znamenat??" Můj údiv nebyl předstíraný. ,, No přece sis nemyslela, že budeš mít pokoj pro hosty??" Ptal se Edward, pak se ale zarazil. ,, Pokud ho ovšem nechceš." Políbila jsem ho a tak ho přesvědčila, že rozhodně ne. Po chvilce mi pošeptal. ,, Miluju tě a chci s tebou zůstat na věky." Usmála jsem se. ,, Já cítím to samé, ale to už asi víš." Pak jsme se oba tiše zasmáli. ,, No pokud by to teď nevadilo chtěla bych si trochu odpočinout. Jako poloupír sice spánek nepotřebuju, ale spát můžu a teď se cítím tak strašně unavená. Já vím, že moje první noc u tebe v pokoji asi měla být jiná." Pak mě zarazil. ,, Na noci u mě v pokoji budeme mít celou věčnost a navíc dovol mi abych tě opravil. U nás v pokoji." Pak se usmál políbil mě a odnesl na postel. Tam mě opatrně přikryl pokrývkou, lehl si ke mně a začal broukat nějakou melodii. Znělo to jako ukolébavka. Byla jsem ale moc unavená na to, abych to stačilo rozšifrovat. Jeho hlas byl nádherný takže i kdyby mi zpíval metal tak bych usnula jako nemluvně.

Autor: Edbe (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Můj osobní anděl - 16. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře