Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Moje poslední sbohem, Edwarde... 2. kapitola

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Moje poslední sbohem, Edwarde... 2. kapitolaTato povídka je z pohledu Edwarda, je to vlastně přepis pohledu Belly... Jak Edward prožíval odchod od Belly? Tak to máte tady... Vaše AngelStar...

02.08.2018 (12:00) • AngelStar • FanFiction na pokračování • komentováno 6× • zobrazeno 1635×

Před několika lety:

(Edward)

Musel jsem ji tam nechat. Nešlo to jinak, jinak ji neochráním. Miluji ji, ale to ohrožení je příliš veliké. Nyní musím snášet vyčítavé, umučené, zničené a smutné pohledy. Všechny mám rád, ale zklamal jsem je. Skončím v pekle… Moje myšlenky byli přerušeny výkřikem a vzlyky. Automaticky jsem seběhl dolů a uviděl Alici vzlykat u Jaspera. Ten mi věnoval strnulý pohled. A teprve potom jsem si uvědomil, že jsem nebyl jediný, kdo se tu nyní objevil. Byli tu všichni. Opatrně jsem nahlédl do mysli Alice.

Dívka, pláče, vzlyká, hodlá ukončit svůj život. Je nešťastná. Všichni ji opustili. Nechali ji tady. Ani Alice se nerozloučila. Vlastně nikdo z nich. Jen on a to s krutými a bolestivými slovy.

„Sbohem, Edwarde,“ zašeptala dívka stojící na kraji útesu. „Navždy budu tvoje, Bella,“ odezněla se poslední slova a dívka skočila do rozbouřených vln.

Ta dívka je Bella. To neudělala. To mi nemohla udělat. Neměl jsem ji tam nechávat. Alice se na mě podívala a bolestně zavřela oči.

„Edwarde, co se stalo?“ zeptal se nechápavě Carlisle a pohladil lehce Esmé po ruce. Kdybych tam s ní zůstal, mohl bych jí vyjadřovat lásku tak jako Carlisle.

„Bella - chce se zabít. Nevím přesně proč,“ zašeptala Alice. „Nebo je už mrtvá,“ dodala a v pokoji nyní stálo pět dokonalých soch.

To neudělala, nemohla to udělat. Slíbila mi, že na sebe dá pozor. Bello, ne! Podlomily se mi kolena a klečel jsem na zemi. Hlavu jsem si dal do dlaní a chtěl si ji urvat. Bella, je mrtvá. Tyto slova mi stačila.

 

O dva měsíce později:

Jsou to dva měsíce, co jsem ztratil cíl své existence. Alice už o ní nedostala žádnou vizi a tak jsme pochopili, co se stalo. Byli jsme z toho pryč. Nejvíce Esmé. Ona ztratila dceru. Ani Carlisleova slova ji neutěšila. Zatímco já jsem se z toho snažil probrat. Všichni, ačkoli to neřekli, mi vyčítali všechno, co se za tu dobu stalo. Jelikož jsem za všechno mohl já.

„Esmé, to bude v pořádku, už se netrap.“ Uslyšel jsem Carlislův starostlivý hlas.

„Kdybychom tam byli, tak bychom ji třeba zachránili. Třeba na to i čekala,“ zavzlykla Esmé.

Vypnul jsem a zavřel oči. Nic víc jsem udělat nemohl. A ani nebudu moct. Celá naše rodina se stěhuje na Aljašku za Denalijskými. Prý nám tam bude lépe.

 

O několik let později:

Myslím, že příjezd na Aljašku byl super, ale přivítání ne. Tanya se mi vrhla do náruče a dělala, jako bych jí už jednou neřekl, že jí nechci. Byla na mě přilepená od prvního dne. Dnes je to několik let, co zemřela Bella a všem je lépe. Nikdo už se netrápí. Esmé je zase veselá a pořád plánuje náš příjezd do Forks. Ano, vracíme se. Nemohu tomu věřit, ale ano, Esmé si to přála a Carlisle jí hned vyhověl. On by jí splnil všechno na světě a myslím, že by se pokusil i to nemožné. Jen aby jí udělal radost.

„Edwarde, jaké jsou lepší? Ty bílé nebo ty rudé?“ zeptala se Tanya a tímhle mě vyrušila z přemýšlení a klidu který jsem postrádal.

„Nevím!"

„Tak ty mě chceš bez nich. No klidně,“ svlékla se, ale já ji odstrčil a odešel z pokoje. Zastavil jsem se až v obýváku, kde byla jenom Kate.

„Promiň, Tanya je blbá. Neví, co to pro tebe je,“ chlácholila mě a já jsem jí byl jenom vděčný. Kate je moje nejoblíbenější z Denalijských sester. 

„Je to blondýna,“ dělal jsem si srandu a z pokoje se ozvalo zavrčení.

 

O dva dny později:

„Tak se tam mějte pěkně,“ zavolala na nás Carmen, když jsme odjížděli.

Celá cesta byla nudná a nikdo se s nikým nebavil. Neměli jsme proč. Každý vzpomínal na Bellu, tedy skoro každý. Když jsme dojeli na letiště, myslel jsem, že budeme muset čekat, ale za dvě minuty jsme se odlepili od země a vzlétli. To už jsem se začal smát nad jejich myšlenkami: Jasper byl v šoku z emocí, Alice, že je Jasper v šoku. Emmett chtěl potopit letadlo, a když to řekl Rosalie tak mu jednu natáhla. Carlisle si zařizoval práci v Řecku, kam pojedeme až nás ve Forks začnou poznávat, což bude brzy, Esmé telefonovala a zařizovala nám dům. Za hodinu jsme přistávali v Port Angeles a odtamtud jsme dojeli do Forks. Bohužel svítilo slunce. Takže jsme museli být co nejvíc zakrytí.

„To vás bude zajímat. Bella se ztratila a už ji nenašli. Ona se údajně při skoku z útesu zabít nemohla,“ obeznámil nás Carlisle se situací. Pak jsme se s ní začali loučit. Když najednou k nám přiběhlo jedno malé stvořeníčko a jakmile si nás všimla, rozeběhla se zpátky za hlasem své matky.

Ihned jsme se tam otočili a stála tam Bella. V celé své kráse. Ona je upír? Ona žije? Jak to, že jí nepoznají? Tyhle myšlenky se honily v hlavách všech.

Bella si ji rychle vzala do náruče, bleskurychle s ní kolem nás prošla a ještě rychleji běžela z hřbitova, kam už nikdo nechodil. Rozeběhli jsme se také, byla rychlá, ale s tou holčičkou to moc nešlo. Carlisle přidal a pokusil se jí zastavit.

„Bello?“ oslovil ji.

To stvořeníčko se na nás kouklo, a jeho pohled se zastavil na Alici. Já se musel zasmát. Myslelo si, že je Alice něco mezi liliputem a hobitem. Tady někdo čte Pána prstenů.

„Ne,“ zašeptala a vykroutila se z pod jeho ruky.

„Bello, ty jsi upír?“ zeptal jsem se, ale ona se jen hystericky zasmála.

„Co jiného bych měla být?“ zeptala se a teprve nyní se na nás otočila a plně na nás hleděla.

„To je moje dcera?“ vypadlo ze mě a ani nevím, jak mě napadlo to vyslovit, ale ty oči a vlasy.

„Už ne, byla tvoje, ale už není,“ odsekla mi tvrdě. Nikdo z nás ji nepoznával. Začalo mě bolet na hrudi. Moc jsme jí ublížili a hlavně já.

„Já ji i tebe chci,“ řekl jsem jí a ona se jen bolestně usmála.

„Ale my tebe ne, sbohem Edwarde. Tohle jé mé poslední sbohem,“ řekla a než jsme se stačili rozkoukat, byla ona i moje dcera pryč. Teď, teprve teď jsem zjistil, co znamená někoho ztratit. Jedno ale vím jistě. Bellu i svou dceru najdu a omluvím se jim.

Nyní jsem se otočil a řekl jim:

„Já je najdu!"

„Ne, Edwarde, my je najdeme,“ opravila mě Rose, od které bych to čekal nejméně. Bello, ať jsi kdekoli, já si tě najdu a získám.


« Předchozí díl Následující díl »

Autor: AngelStar, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Moje poslední sbohem, Edwarde... 2. kapitola:

 1
6. marketasaky
12.10.2018 [0:53]

marketasakya pokráčko? Emoticon

5. BabčaS.
03.08.2018 [0:16]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Myfate
07.11.2012 [16:39]

MyfateAhoj,
článek Ti, doufám, už naposledy vracím, stále v něm máš chyby, které Ti vypsaly adminky přede mnou.
Pokud si s opravou nevíš rady, navštiv, prosím, sekci Pomoc autorům a najdi si korektora (to už Ti také bylo dříve doporučeno).
Až budeš mít opraveno, můžeš teprve zaškrtnout "Článek je hotov".
Děkuji. Myfate Emoticon

3. WhiteTie
04.10.2012 [8:27]

WhiteTieČlánek ti opět, a doufám, že už naposledy, vracím. Stále v něm máš ty samé chyby, které ti byly již vypsány. Proto si je prosím oprav, případně navštiv Pomoc autorům a popros některého z korektorů o opravu. Až si článek opravdu opravíš, zaškrtni "článek je hotov", dříve ne! Děkuji.

2. Neyimiss
08.09.2012 [10:45]

NeyimissČlánek ti opět vracím.
* Do perexu si alespoň jednou větou dopiš, o čem tahle kapitola je.
* Neměň velikost písma! Vždy nech tu základní. Do původní podoby to můžeš vrátit pomocí možnosti "Odstranit formátování".
* V článku máš spoustu chyb:
- čárky;
- ji/jí;
- shoda podmětu s přísudkem;
- přímá řeč;
- skloňování jmen;
- oddělování oslovení;
- a další...

Pokud si s gramatikou nevíš rady, v Pomoci autorům si najdi korektora, který článek opraví místo tebe.

Teprve až bude článek náležitě opravený, zaškrtni "Článek je hotov". Dříve ne! Děkuji. =)

1. 4dd4
07.09.2012 [16:39]

4dd4
Ahoj, je mi líto, ale článek ti musím kvůli chybám vrátit.
+ Nefunguje ti perex obrázek.
+ Chybuješ v ji/jí - ji jen ve 4. pádě.
+ Chybuješ ve shodě podmětu s přísudkem - i/y.
+ Chybuješ v čárkách.
+ Mezera se píše za čárku, ne před.
+ Nový řádek nezačíná mezerou, ale textem.
+ Pokud se chceš dostat na nový řádek, tak pomocí entr, ne řady mezerníků!
+ V textu máš překlepy, chybějící písmena.
+ Chybuješ při psaní Carlisleova jména, jak ho skloňovat zjistíš v článku v Pomoci autorům.
+ Chybuješ při psaní přímé řeči, řiď se následujícím:
Pokud za přímou řečí nenásleduje věta uvozovací (řekl, vykřikl, zeptal se, odpověděl, pozdravil, vyděsil se, souhlasil…), nesmí přímá řeč končit čárkou.
1) Po přímé řeči následuje činnost, kterou udělal někdo jiný:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Přikývl.
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ Otočil se a vyčkával.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ Jen přikývla.
2) Událost se stala až poté, co osoba domluvila, popř. popisuje své pocity:
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Popadla jsem kufr a vydala se vstříc novému životu.
„Vyřiď všem, že je mi líto, že jsem se nerozloučila, ale nešlo to.“ Chtělo se mi plakat, ale nedala jsem na sobě nic znát.

Pokud věta uvozovací následuje, nesmí přímá řeč končit tečkou. Zde je více možností.
1) Může končit vykřičníkem nebo otazníkem:
„Můžu tě ještě o něco poprosit?“ žádala jsem, než stihnul odejít.
„Alice, prosím, nech to tak, jak to je!“ vykřikla jsem.
2) V ostatních případech musí končit čárkou:
„Alice, za pět minut nastoupím do letadla. Nezabráníš mi v tom,“ řekla jsem odhodlaně.

Pokud mezi jednu přímou řeč vložíme větu, může to být napsáno dvěma způsoby.
1) „Pojď,“ řekla, „uvařím ti kafe."
2) „Pojď,“ řekla. „Uvařím ti kafe."

Až si vše opravíš, zaškrtni Článek je hotov, dřív ne, děkuji. Pokud chyby nevidíš, navštiv Pomoc autorům a najdi si korektora. www.stmivani.eu/40-pomoc-autorum/pomoc-autorum/

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře