Co se stalo s Bellou? Jak se jí líbí cestování po USA? Co dělá v noci, když bratr spí? Co nového zjistila o upírech? Co se stane, když potká upíra těsně před západem slunce?
22.11.2010 (07:15) • Veronixika • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1360×
Lov
Už jsme byli na cestě několik dní a zachránili jsme životy pěti turistů. Oba jsme se vyžívali v boji s upíry, i když to nebyl boj, ale spíš jen velice bezpečná zábava. Nikdy nás žádný upír nekousl a my sílili s každým vítězstvím. Jednoho dne se bratr rozhodl jít spát už před stmíváním, a tak jsem se vydala na jeden palouček. Na druhém konci palouku jsem uviděla můj cíl. Stál tam upír. Nejspíš čekal na svou dnešní večeři, ale já věděla, že se nedostaví. Už nikdy neochutná lidskou krev. Přišel blíž, já byla nejlepší lovec na světě, za pár minut se proměním, ale teď jsem vypadala jako člověk, voněla jsem jako člověk a hodlala jsem si tento lov užít. Upír se usmál a přistoupil ještě o krok blíže. Na upíra měl hodně tmavou kůži, ale jeho rudé oči zářily tmou. Na hlavě měl dredy, býval to nejspíš nějaký černoch, když byl ještě člověkem, a měl sotva patrný knírek. Měl na sobě normální oblečení do lesa a vypadal docela mile.
„Jak se jmenujete?“ zeptala jsem se ho sladkým hlasem, líbilo se mi, když jsem ho uměla takhle obelstít. Upír se ještě více usmál, ale neukázal zuby, aby mě nevyděsil, ne, že by měl dlouhé, ostré špičáky, ale i přesto byl děsivý.
„Laurent, mladá dámo. A co vy tu takhle sama v lese?“ zeptal se mě mile.
„Ale, zabloudila jsem,“ zatvářila jsem se smutně, „nevíte cestu ven? Bojím se tmy a už brzy slunce zapadne,“ nasadila jsem svůj vyděšený výraz.
„Jistě, hned vám cestu ukáži,“ usmál se a přišel ke mně pomalu blíž. Zastavil se asi tak tři metry ode mě.
„Laurente,“ zavolala jsem na něj. Už byl čas.
„Ano?“ zeptal se mě svým krásným hlasem.
„Dobrou noc,“ zavrčela jsem na něj a skočila po něm, přesně v tu chvíli, když jsem se odrazila, jsem se proměnila v tygřici. Laurent se vyděsil, ale už neměl šanci utéct. I kdyby jsem minula, což je skoro nemožné, za chvíli bych ho dohnala. Laurent zařval bolestí, když jsem mu utrhla paži, a pak jsem kolem něj kroužila v malých kruzích, byl vyděšený a ani nedýchal. Byla jsem si jistá, že kdyby měl srdce, zastavilo by se mu, ale to on nemá. Nemá srdce, stejně jako nemá duši, a pak jsem mu utrhla i paži druhou. Byl vyděšen k smrti, ale já si to užívala, pak jsem mu dala šanci utéct a on jí využil, rozběhl se jako blesk po pasece, ale než doběhl na druhý konec, už jsem tam stála a znovu kolem něj kroužila. Hrozně mě to bavilo. Škoda, že jsem si to neužila více. Už nebylo co trhat a ještě jsem si všimla, že jsme promarnili celou noc, a tak jsem mu utrhla hlavu a pak roztrhala i zbytek jeho těla na malé kousky, které jsem shromáždila na hromadu. Lov mě začínal čím dál více bavit.
Když jsem se ráno proměnila, zapálila jsem hromadu kousků Laurentova těla a odešla za bratrem. Tomu jsem ale nic neřekla, stejně velkou část znal, ze svého snu a to, že koketuji z upíry, ho zajímat nemusí. Usmála jsem se, když jsem si vzpomněla na Laurentův výraz poté, co jsem se proměnila, a když jsem ho pak dokonce předběhla na louce. Jak říkám, jsem ten nejdokonalejší lovec, dokonce i z mého druhu. Určitě by nikoho nenapadlo takhle vyděsit upíra. Usmála jsem se znova. Těšila jsem se, až to budu moci zopakovat. Ten jeho výraz byl k nezaplacení. Ale udivilo mě jedno. Upíři mají jména? Vždyť nemají duši, nemají srdce, nejsou ani živí, tak na co jim jsou jména? Ale pak jsem si jednoduše odpověděla. Alespoň si můžu dělat jmenné seznamy zničených upírů. Usmála jsem se nad tím, ale příště si musím vzít foťák a vyfotit si to. Usmála jsem se a jen tak jsem zauvažovala nad tím, jak by vypadala fotka z bleskem a bez blesku.
Já vím, nejspíš se Vám nelíbí, jak je Bella bezcitná, ale ona si nemyslí, že upíři jsou živé bytosti. Jako byste ničili kameny, které Vám zavalily rodiče, prostě opravdu Bella není zlá, jen ještě nezná svět upírů. Jinak Edward se už brzy objeví, nebojte se! Nebo se spíše bojte! :-D
Autor: Veronixika (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Miluji tě, ale musím tě zničit (7):
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!