Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Miluji tě, ale musím tě zničit (22)

zzzzzzzz

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Miluji tě, ale musím tě zničit (22)Další kapitolka, bohužel už předposlední. Takže vypadá to na jednu nešťastnou lásku, vážně k sobě Edward s Bellou nenajdou cestu? Zůstanou navždy sami až po zbytek věčnosti? Co se stalo z Belly, když s Thomasem opustila Forks? Chce být člověkem, nebo dá přednost svému tygřímu já? Koho Bella pozná?

10.03.2011 (08:00) • Veronixika • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1143×

Victoria

 

Další den jsme odjížděli nadobro z Forks. Měli jsme namířeno dál plnit své poslání, ale jinde. Prostě jsme se rozhodli, že kam nás nohy donesou, tam budeme.

Po nějaké době jsme se s bratrem rozdělili, potřebovala jsem si pročistit hlavu. Konečně si všechno urovnat a najít své tygří já.

Svítalo. Já byla na paloučku. Chtěla jsem tam prožít poklidný den. Ve dne jsem se od odchodu z Forks nikdy neproměnila. Vždy jsem ve dne spala. Proměnila jsem se. Ale najednou... Z lesa se vynořila postava. Od začátku jsem si myslela, že to je jen turista, ale pak vstoupila na slunce a začala jiskřit. Upírka. Vypadala půvabně, na sobě měla narůžovělé šaty. Rudé oči, které prahly po pomstě, a červené vlasy.

„Opět se shledáváme, lovkyně, ani jsem neměla čas se ti představit, jsem Victoria,“ řekla a roztáhla svůj úsměv.

„Tentokrát tak lehko neunikneš,“ uchechtla se mi.

 

V tom jsem si uvědomila, že mám v ruce zápalku, škrtla jsem jí, ale věděla jsem, že ji to nevyděsí, ani jsem v to nedoufala a ona jen roztáhla svůj úsměv a promluvila: „Neboj, maličká, už brzy bude po všem. Dej to pryč, myslíš, že mě tohle zastaví?“ usmála se. „Nebuď vtipná.“

 

Probleskla mi hlavou vzpomínka z toho dne na hřbitově. Byla to ona, ta samá upírka, kterou jsem potkala na hřbitově. Otřásla jsem se.

„Takže si vzpomínáš,“ usmála se na mě ještě víc. Tentokrát tu nebylo žádné auto, žádný Thomas, který by mě zachránil, byla jsem na to sama.

V mžiku byla u mě a držela mě pod krkem kousek nad zemí. Pustila a já se svalila na zem. Se zděšením v očích jsem hleděla do těch jejích.

„Tohle mi něco připomíná,“ řekla klidně a ještě více se rozzářila.

„Ano, už si vzpomínám,“ zasmála se. Bylo to děsivé.

„Takhle vypadala tvá matka, než jsem ji zabila,“ řekla a mě bodlo u srdce, tak to ona zabila mou matku, ona je ten vrah, kterého jsem celou dobu hledala.

„Ale, než tě zabiji, chci vědět, kde je ten čokl, který byl s tebou na hřbitově.“

„Ani náhodou!“ vykřikla jsem. Najednou jsem narazila do stromu. A za chvíli se přede mnou zase objevila a držela mě pod krkem. Věděla jsem, že mě zabije, nedokázala jsem se proměnit. Ale věděla jsem, že bratra musím ochránit.

„Ty hloupý psisko!“ vyštěkla. Ovšem najednou jsem opět spadla na zem a o kousek dále kolem sebe nebezpečně kroužili Edward a ta žena, Victoria. Kde se tu vzal? problesklo mi hlavou. A proč mě zachránil, když jsem ho ještě nedávno chtěla zabít? ptala jsem se sama sebe.

Prásk. Edward ležel na zemi. Pocítila jsem vztek. Ona mi zabila matku a teď chce zabít i mou lásku! Ano, miluji Edwarda, ale co můžu dělat? ptala jsem se sama sebe. Nakonec jsem se dokázala proměnit, můj vztek mi k tomu pomohl, a tak jsem zaútočila. Jen co Victoria padla na zem, s hrůzou v očích se na mě podívala.

„Jak je to možné?“ byla její poslední slova. Otočila jsem se. Edward se snažil postavit na nohy. V očích měl děs. Jedna má část stále chtěla zaútočit. Jsem člověk. Miluji Edwarda, říkala jsem si v duchu. Moje chytřejší já se mě ale snažilo přesvědčit o opaku: Nejsi člověk, jsi lovkyně, ochránkyně dobra a on je vrah! řvalo na mě v duchu. Miluji ho a nic to nezmění. Utvrdila jsem se a moje druhé já to vzdalo. Proměnila jsem se. Rozeběhla jsem se za Edwardem. Ten se stále nevyškrábal na nohy.

„Co se ti stalo?“ zeptala jsem se.

„Nic, za chvíli se to zahojí,“ odpověděl klidně.

„Proč jsi mě zachránil? Mohl jsi zemřít!“ vyčítala jsem mu.

„Miluji tě,“ odpověděl a políbil mě na rty.

„Miluji tě.“

Autor: Veronixika (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Miluji tě, ale musím tě zničit (22):

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře