Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Miluj mě, jestli to dokážeš - 1. kapitola - Trochu špatné načasování

jasper cullen

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Miluj mě, jestli to dokážeš - 1. kapitola - Trochu špatné načasováníBella jede do školy svým milovaným autem a přitom přemýšlí. V noci se jí zase zdál ten stejný sen jako vždycky. Bojí se, že by se jednou mohl stát skutečností. A když dojede do školy, objeví se blízko v její přítomnosti jeden úžasný kluk...

09.04.2014 (17:00) • Lena15 • FanFiction na pokračování • komentováno 8× • zobrazeno 3424×

1. kapitola – Trochu špatné načasování

Vystoupila jsem z auta. Všichni mě pozorovali ostřížím zrakem. Koutky úst měli pozvednuté ze škodolibé radosti. Oči jim zářily zlomyslností. Sledovali upřeně moje nádherné šaty a závistivě po nich metali nenávistné blesky. Kráčela jsem pomalu okolo nich a snažila se je ignorovat. Bylo to ovšem těžké, jelikož jsem šla sama. Jako vždy jsem byla sama, protože nikdo nestál o mou pozornost. Naštěstí jsem brzy vešla dovnitř a unikla těm několika párům zvědavých očí. Vevnitř byli o něco mírumilovnější lidé. A já se vmísila mezi ně, ačkoli to nebylo snadné. Náhle se do mého nitra vlila jakási vlna nenávisti a já omámeně stála naproti všem svým spolužákům…

Probudila jsem se s křikem a po čele mi stékal ledový pot. Už zase ten sen, který se mi zdál již mockrát! Zdálo se mi o tom, že nad sebou ztratím kontrolu a udělám něco nepředstavitelného. Někomu ublížím! Ale byl to jen sen. Nebo ne?

Po rychlé snídani, kterou jsem zhltla v rychlosti větru, jsem nastoupila konečně do auta. Venku byla docela zima, jenže tak to bylo každé ráno. Bunda s kapucí mi naštěstí postačila k zahřátí a já nastartovala své milované auto. Společnost mi dělal akorát můj batoh na zadním sedadle vozu. Bezprsté rukavice na rukou jsem měla lehce pošpiněné od hlíny z naší zahrady za domem, jak jsem vykopávala včera poslední zahrabanou botu. Naše kočka byla zvláštním tvorem a její největší zálibou bylo pozorovat naše – moje a máminy – výrazy, když jsme zjistily, že naše boty jsou pár centimetrů pod zemí zahrabané v hlíně kočičími tlapkami.

Avšak celá naše rodina byla zvláštní. To bylo smýšlení všech našich sousedů a prostě ostatních lidí kolem nás. Všichni nás nenáviděli a jediné, co jsem s jistotou nevěděla, bylo, koho z nás nenávidí nejvíc. Vlastně skoro ani nevěděli, proč nás nemají v lásce. Možná to bylo tím, že jsme byli jiní…

Moje máma byla vždycky nakloněná nejvíce k Bohu. Denně nám přednášela z Bible, nutila nás chodit běžně do kostela a chovat se dle přikázání. Všude u nás byly na zdech obrázky svatých a také samé kříže. Dokonce jsme byli já a táta povinni nosit přívěsek s drobným křížkem. A o modlení nebyla už vůbec žádná diskuze – prostě další povinnost. Jenže v tomhle jsem už asi rok a půl sama. Táta zemřel na nějakou nemoc. Doposud nevíme, co ho skolilo. Žádný doktor nebyl schopný nám to sdělit.

Vrátila jsem se zpět do reality a vyjela od domu směrem do školy, kde jsem musela přežít jeden z několika dalších hrůzných dnů. Vždycky mne považovali za podivínku a tou zjevně zůstanu napořád.

Cesta do školy mi dnes trvala mnohem kratší dobu – což bych vůbec neočekávala. Chvíli jsem ještě seděla v autě a snažila se uklidnit hlubokým nádechem a hlubokým výdechem. Tak mě to učil táta.

Nejdřív se zamysli nad následky a potom se teprve rozhodni, co udělat.

To mi rád říkal a opakoval mi to téměř neustále. Po asi čtvrtém vydechnutí jsem se rozhodla jednat. Sáhla jsem po klice a otevřela dveře. Chystala jsem se vystoupit, jenže jsem zaslechla ránu a vykřiknutí. Někdo taky zaklel. Koukla jsem zběžně dolů a spatřila nějakého kluka. Ležel na zemi a držel si hlavu v dlaních. Nejspíš ho pěkně bolela, neboť skučel bolestí. Jeho tři kamarádi, jež jsem si pamatovala z jídelny, kdy seděli u stolu pro sportovce, hulákali a křičeli po mojí neschopnosti nadávky. Poklekla jsem ke klukovi a začala se překotně omlouvat.

„Jdi ode mě, ty krávo!“

Když jsem to zaslechla z úst toho nejkrásnějšího kluka, zabolelo to o to víc. Protože to nebyl jen tak nějaký kluk. Byl ze všech nejlepší. Jeho úsměv působil neodolatelně a smysl pro humor měl pravděpodobně v krvi. Nebo poděděný. Čímž jsem měla na mysli, že rozesmál každého pár vtipnými slovy. A taky se stal kapitánem mužstva na naší škole, nejlepším hráčem. Všechny holky by udělaly cokoli jen pro jeho pohled. Avšak on nebyl jedním z těch nafoukaných, jak by se na první pohled mohlo zdát. Skrýval neuvěřitelně citlivou duši. Což jsem se dozvěděla díky pozorování jeho chování. Ano, sledovala jsem ho. Věděla jsem, že mne může někdo přistihnout, ale já tak toužila poznat ho, jaký je i ve svém soukromí, že jsem neodolala. A právě teď jsem ho praštila dveřmi od auta a on mi řekl ta hnusná slova, která bodala jako ostrý nůž.

Zvedl se rychle na nohy a odešel i se svými kamarády. Kéž by mi ale ušel pohled na to, jak se přitiskl ke své přítelkyni. Krátce a něžně ji políbil na rty. Potom jí dal ruku okolo ramen a odešel s ní a s kamarády do školy na první vyučovací hodinu. Já je jen sledovala a bylo mi do pláče.

Poprvé na mne promluvil. A řekl něco tak odporného. Pokaždé jsem si představovala, jak s ním mluvím. Jak se něčemu spolu smějeme. Ale teď už je víc než jasné, že nic takového nehrozí. A možná s mým štěstím nikdy.

Na první hodinu jsem dorazila se zpožděním. Spolužáci mě sjížděli pohledem od hlavy až k patě a určitě si přáli říct něco kousavého na moji adresu. Naštěstí se tak tentokrát nestalo a já se jen v naprostém klidu posadila do své osamocené lavice. Učitel začal mluvit o něčem nezajímavém a já po celou hodinu přemýšlela, jak se omluvit tomu klukovi.

Jmenoval se Edward. Zběžně jsem si jeho jméno čmárala na volné a prázdné stránky v sešitě. Z výkladu učitele jsem si nic neodnesla a místo toho jsem se občas podívala na Edwardův soustředěný obličej. Uvažovala jsem nad jeho rozzuřeným hlasem a také nad obsahem jediné věty, kterou pronesl mým směrem. Třeba se mi podaří to urovnat a on zjistí, že nejsem až tak špatná.


Následující díl »

Autor: Lena15 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Miluj mě, jestli to dokážeš - 1. kapitola - Trochu špatné načasování:

 1
8. Anča
26.04.2014 [21:56]

Ame: souhlasim s tebou četla jsem knížku a viděla film a tvůj trailer ma ukázky z Carrie
Hodně štěstí Emoticon A

7. causa
11.04.2014 [17:38]

Čus, další kapču Emoticon

6.
Smazat | Upravit | 10.04.2014 [20:12]

Chudák Bella. Co mu udělala? Abych nezdržovala, je to krásná kapitola.... Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Kdy bude další? Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon
S pozdravem Alice Mary Brandon. Emoticon

5. Dommy1
10.04.2014 [14:02]

Prosím ďalšiu! Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

4. Ame
09.04.2014 [19:57]

Trochu mi to připomnělo Carrie od Stephena Kinga. Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

3. Johnna
09.04.2014 [19:38]

Johnna Emoticon Emoticon Emoticon Jsem zvědav na další, konečně začalas něco psát, ta nemoc tě donutila, jo? :D Pěkný začátek, snad se z toho nestane slaďárna plná stereotypu, ale to u tebe snad nehrozí. Emoticon Sice to mohlo být kapku delší, ale jako 1. kapča hezké. Pac a husus. Emoticon
Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

2. BabčaS
09.04.2014 [18:47]

Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

1. Sundance
10.01.2014 [22:48]

SundanceAhoj, článek ti bohužel musím vrátit. Do perexu si prosím dopiš něco víc o povídce. Až tak uděláš, zaškrtni znovu Článek je hotov. Díky. Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře