Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Milovaný sluha - prolog + 1. kapitola

natacanie2

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Milovaný sluha - prolog + 1. kapitolaMoje první povídka. První kapitola s prologem. Vše z pohledu Belly. Bella poloupírka. Aro její otec. Přeji příjemné čtení lirka. :)

28.02.2011 (15:30) • lirka • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 4413×

* * * * *

>>

* * * * *

Nejprve bych měla vyprávět svůj příběh, abyste pochopili moji situaci. Moje rodina není obyčejná, svého otce neznám, musím ho představit. Jmenuje se Aro Volturi. Malá drobnost - můj otec je upír! Zato moje matka je člověk. Je to vůbec možné? Určitě ano, protože já žiju a je mi třicet dva let, ale vypadám na sedmnáct! Živím se lidskou stravou, ale krev v mém životě nesmí chybět, dodává mi sílu a potřebnou energii. Lidi nezabíjím, jen si z nich ucucnu, a poté, pomocí mého daru, si pohraju s jejich myšlenkami. Jsem poloupírka.

Skoro každý upír má nějakou schopnost, já nejsem výjimka. Dokážu si pohrávat s lidskými myšlenkami, mezi to patří mazání myšlenek a také jejich čtení. Promiňte, že jsem se zapomněla představit, mé jméno je Isabella Swan Volturi.

Dětství jsem neměla jako normální děti, sem tam jsem v nemocnici kradla krev, abych se posilnila, ale pomalu ji vyčleňuju ze svého jídelníčku, i když jsem slabší, ale jsem více člověk, takže být silný upír, anebo krásný a hodný člověk? Protože to pití lidí mě doopravdy nebaví, pokaždé trošku ucucnout, vymazat myšlenky a rychle zmizet. Musím Vás upozornit, že jsem velice krásná, doopravdy, věřte mi to! Já si to o sobě myslím, protože za třicet dva let si to o mně myslela mnoho lidí, proto jsem tomu začala věřit. Ale nebojte se, nejsem namyšlená.

Jsem kamarádská a každému ráda pomůžu. Vyvíjela jsem se rychle, v mých čtyřech letech jsem vypadala na šestnáct či sedmnáct let. Neznám jiného poloupíra, což je škoda, ale zase jsem výjimka, nevadí mi to.

Rozhodla jsem se, že navštívím svého otce v Itálii. Ve Volteře, v městě upírů. Můj otec je „velevážený“ upír, který udržuje pořádek v našem světě. Matka není moc nadšená, bojí se o mne, ale jsem snad poloupír, a ten něco vydrží, ne?

*****

Zítra odlétám do Itálie! Už zítra! No to bude… Jsem hodně nervózní. Poprvé uvidím mého otce, znám ho jen z matčiných zamilovaných myšlenek, chtěla vždy stát po jeho boku, ale Aro, tedy můj otec, se bál, že by ji „jenom“ nekousl, ale že by ji vypil. Matka ho všelijak sváděla, vše bylo marné, jen jednou si užili a z toho jsem vzešla já! Co se otec dozvěděl, že je má matka těhotná, sbalil si věci a přeplul Atlantik, aby byl co nejdříve ve Volteře.

 

Itálie

„Prosím Vás, kudy do Volterry?“ Seděla jsem v autě, krásný mustang staršího typu, nechala jsem si převést trajektem do Itálie. Sundala jsem si sluneční brýle a podívala se na snědého mladíka.

„Rovně, pořád rovně,“ zamumlal italsky. Ano, skoro každého chlapa vyvedu z míry svým vzhledem.

Takže rovně, jela jsem už dobrou hodinu a pomalu se přede mnou začala objevovat Volterra, malé a nebezpečné město pro obyčejné upíry. Auto jsem nechala před Volterrskou branou, chtěla jsem se porozhlédnout po městě, kde můj otec žije skoro tisíc let. Upoutala jsem pozornost, když jsem vystoupila z auta, protože jsem byla oblečená jako dámička. Zamkla jsem auto a na nos jsem si nasadila brýle. Procházela jsem městem, a co chlap, to myšlenky na to, že by si se mnou rád užil. Prasata, rozhodla jsem se, že všem vnuknu myšlenku: „Jsem transvestita.“ A hned se začali tvářit všichni jinak, jen jedna výjimka se našla, nejspíš nějaký bisexuál. Zakroutila jsem hlavou a pokračovala jsem dál.

Zastavila jsem se až u velké kašny. Rozhlédla jsem se, očima jsem zůstala u velkých dveří a rozhodla jsem se, že zaklepu. Otevřela mi malá dáma, vypadala na dvacet dva let a zeptala se mě:

„Jdete na prohlídku hradu?“
„Ne, jdu na návštěvu.“
„Jste dohodnutí? A za kým jdete?“
„Nejsme, jsem takové malé překvapení. Za Arem Volturi bych ráda šla.“
„Vteřinku.“ Odběhla za pultík a telefonem a někomu - Arovi - zavolala. 
„Dobrý den,“ slušně jsem Ara pozdravila. Tak toto, je můj otec. To je ten, do kterého je má smrtelná matka zamilovaná. A on je necitelný upír, který vraždí lidi, jen aby ukojil svojí žízeň.

Kývnul na mě. Zastavil se a s tím se zastavil i jeho černý plášť. Nastavila jsem mu ruku, aby si mohl přečíst moje myšlenky. 
„Jste vy člověk…“ nedokončil větu a vzal moji ruku do té jeho. V jeho myšlenkách jsem sledovala, jak prozkoumává můj život. Když uviděl tvář mé matky, zalapal po vzduchu, i když ho nepotřeboval.

„Stalo se něco?!“ vyděsila se žena za pultem. Aro jen mávl rukou. 
„To není možné! Isabello!?“ Mrkal častěji, než musel, nevěřil svým očím. Byla jsem podobná hodně své matce, stejné vlasy, rty a oči. Moje oči měly zvláštní zelenkavý nádech, stejný jako má matka.
„Ano. Jsem to já. Ano,“ odpovídala jsem na jeho myšlenky.
„Ty, ty?!“
„Ano, jsem vaše dcera, ano, umím si hrát s myšlenkami.“ Když jsem to řekla, ihned pustil mou ruku a zamyslel se, jaké by to bylo mít mě ve svojí gardě. 
„Moje dcera!“ zvolal. „Jak se má Jane?“ optal se na moji maminku.
„Maminka se má výborně.“ 
„Na jak dlouho se zdržíš?“
„Netuším, Aro, na jak dlouho bych tu mohla zůstat?“
„Jak dlouho chceš! Máme celou věčnost!“ Ale má matka ne, pomyslila jsem si.
„No. Myslím, že týden mi bude stačit.“ Usmála jsem se. 
„Demetri!“ zvolal. Po chvíli přiběhl upír s ostrými rysy, karmínovýma očima - jako můj otec. Ach, chudáčci lidi.
„Ano, pane?“ Sjel mě pohledem, a pak se podíval na mého otce.

„Zaveď Isabellu do pokoje pro hosty, do toho nejlepšího.“
„Ano, pane. Pojď, Isabello.“ Pousmál se. Chránil si myšlenky! Slyšel náš rozhovor. Jen jediná myšlenka, nad kterou se pozastavil, bylo, že jsem poloupírka. 
„Chceš moderní pokoj pro hosty, či starý honosně zdobený zlatem?“ Usmál se na mě upřímně.
„Raději moderní.“ 
„Ano, tak tady.“ Ukázal na velké dveře.
Otevřela jsem dveře a tam byl pokoj, jaký jsem si vždy přála. Zalapala jsem po vzduchu. „Děkuji.“ 
Demetri pokýval hlavou a odešel. Otevřela jsem další dveře, za kterými jsem našla nádhernou koupelnu. Potom si musím dát vanu a trošku relaxovat. Vylezla jsem z koupelny a zamířila jsem si to k dalším dveřím. Šatník! A plně vybaven. Všude značky jako Dior, Louise Vuitton a mnoho dalších. Jen tak jsem prošla šatník a našla jsem lodičky, kabelky, trika, tílka, kabát, botasky, koktejlové šatičky a jedny večerní šaty.

 

* * * * *

>>

* * * * *

 

 


Autor: lirka (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Milovaný sluha - prolog + 1. kapitola:

 1
1. Kiki Stay (Na upírech)
26.06.2012 [21:14]

Máte rádi upíry ?
wampiretrail.blog.cz/ Emoticon Emoticon Emoticon Emoticon

 1

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře