Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Milenec nebo vrah? - 15. kapitola

Stephenie Meyer


Milenec nebo vrah? - 15. kapitolaDalší dílek je po dlouhé době zase tady :). Omlouvám se, ale vážně jsem kvůli škole měla a mám málo času, takže nevím, kdy tu přibude další díl.

Edward:

Vyšel jsem z domu a v hlavě jsem měl prázdno. Belliny slova mě zranily, ale mohl jsem to čekat. Mohlo mi být jasné, že mě bude nenávidět. Mohlo mi být jasné, že se mnou už nikdy nebude chtít nic mít. Ale já jsem to musel zkusit. Její nenávist v hlase, ten pohled v očích… V jejích očích jsem viděl jen chlad? Dívala se na mě, jako kdybych byl to nejhorší, co jí v životě mohlo potkat, jako kdybych byl ta největší zrůda na světě. Klesal jsem na dno každým jejím nenávistným a bolestným pohledem. Ničilo mě, že se ke mně chová, jako kdyby mě nikdy nemilovala. Chtěl jsem jí chránit, chtěl jsem, aby byla štastná. Co jsem si já blázen vůbec myslel? Že na mě bude čekat s otevřenou náručí? Blbost. Bella je nádherná a dokonalá bytost, která si zaslouží lepší život.
Lepší než by měla se mnou. Lidské rodina, děti… Spokojené manželství plné lásky a se spoustou malých prcků běhajících okolo své mámy… Ne Jake a jeho špinavosti a ty odporné myšlenky. To si Bella nezaslouží. Myslel na ní jako na věc. Bylo to ohavné a hnusné.
Vypadala tak nešťastně a smutně. Jaka líbala jako svého bratra a ne jako člověka, kterého miluje jak mi sama tvrdila.
Budu o ní bojovat a snad jednou i zvítězím. Bez ní můj život nemá smysl, nedokážu bez ní žít, chci ji jen pro sebe. Bella je moje životní láska. Udělal jsem moc chyb a nevím, jestli je dokážu napravit, ale jedno vím jistě. Bez Belly nemá moje existence smysl. Jestli se mi nepodaří získat její lásku zpět, odjedu od Volttery a budu  prosit Ara o smrt.

Vyšel jsem z domu a v hlavě jsem měl prázdno. Bellina slova mě zranila, ale mohl jsem to čekat. Mohlo mi být jasné, že mě bude nenávidět. Mohlo mi být jasné, že se mnou už nikdy nebude chtít nic mít. Ale já jsem to musel zkusit. Její nenávist v hlase, ten pohled v očích… V jejích očích jsem viděl jen chlad? Bolest? Nenávist? Ani jsem to nedokázal popsat, emoce v jejích očích se střídaly jako na běžícím pásu. Dívala se na mě, jako kdybych byl to nejhorší, co jí v životě mohlo potkat, jako kdybych byl ta největší zrůda na světě. Klesal jsem na dno každým jejím nenávistným a bolestným pohledem. Ničilo mě, že se ke mně chová, jako kdyby mě nikdy nemilovala. Chtěl jsem ji chránit, chtěl jsem, aby byla štastná.

Co jsem si já blázen vůbec myslel? Že na mě bude čekat s otevřenou náručí? Blbost. Bella je nádherná a dokonalá bytost, která si zaslouží lepší život. Lepší než by měla se mnou. Lidská rodina, děti… Spokojené manželství plné lásky a se spoustou malých prcků běhajících okolo své mámy… Ale myslím tím Jaka? Je on její štěstí?

Ne. Jake a jeho špinavosti a ty odporné myšlenky. To si Bella nezaslouží. Myslel na ni jako na věc. Bral ji jako věc. Chtěl s ní jen spát, vlastnit ji. Nezajímalo ho, jak se cítí nebo o čem přemýšlí. Jeho myšlenky byly zlé a plné nenávisti. Celá jeho mysl... To bylo ohavné a hnusné. Jedna krutější myšlenka než druhá. A navíc ty Aliciny vize... Mohl by Bells ublížit. A jestli ne on, tak kdo? Nesmí se jí nic stát... To nedovolím.

Ale proč vypadala tak nešťastně a smutně? Její slova, že je šťastná byly jen lži? Jacoba líbala jako svého bratra a ne jako člověka, kterého miluje, jak mi sama tvrdila. Proč jsem jí nemohl věřit, že je do něj zamilovaná?

Bylo to snad, protože jsem byl zaslepený jen svou láskou a nepoznal, že už jsem přišel až příliš pozdě? Nebo se snad Bella bojí, že bych jí znovu opustil? Je tak nemožné si jen představit, že bych to dokázal. Ublížil jsem jí natolik, že už mě nemiluje? Já bych bez ní nedokázal žít už ani jediný den. Stačilo mi ji vidět jen jednou, abych věděl, že bez ní už nechci být. Ale co ona? Copak na mě dokázala zapomenout? Zpřetrhat to pouto mezi námi a osvobodit se od naší lásky? Já bych to nedokázal. Ale co když je ona tak silná, nebo... nebo jsem jí ublížil a zničil jí život?? Co když mě už doopravdy nemiluje?

Ne, takhle nesmím myslet. Ona mě pořád miluje, někde uvnitř to cítím. Vím, že mě miluje. Nevzdám se a budu bojovat. O její život, odpuštění a snad i o její lásku, kterou si nezasloužím. Moc věcí jsem pokazil a vím, že bude těžké je napravit, ale já to zkusím. 

Budu o Bellu bojovat a snad jednou i zvítězím. Bez ní můj život nemá smysl, nedokážu bez ní žít, chci ji jen pro sebe. Bella je moje životní láska. Udělal jsem moc chyb a nevím, jestli je dokážu napravit, ale jedno vím jistě. Bez Belly nemá moje existence smysl. Jestli se mi nepodaří získat její lásku zpět, jestli ji nedokážu ochránit, odjedu od Volterry a budu prosit Ara o smrt.

Jak jsem byl ponořený do svých myšlenek, nevšiml jsem si, že se ke mně blíží rozzuřená malá a střapatá šmouha. Nemohl jsem se ani pořádně rozkoukat a už na mě Alice začala ječet.

,,Edwarde, ty jsi se snad doopravdy zbláznil! Copak si myslíš, že by ti někdo dovolil odjet za Arem?? To snad nemyslíš vážně?! Víš, že Esme by to nepřežila!..." Musel jsem se pousmát - upír a nepřežil by moji smrt?? Jak absurdní. Upíra nezabije skoro nic, tak proč by měla moje smrt? Je to hloupost. Alice se na mě naštvaně podívala a já si uvědomil, že je to blbost. Nemohl bych to Esme udělat. Miluje mě jako vlastního syna a já ji jako svou matku. Nedokázal bych jí to udělat. Navíc Alice by mi to ani nedovolila. Je mi naprosto jasné, že by mě okamžitě zastavila - a to jakýmkoli způsobem.

,,Promiň," špitl jsem provinile a sklonil hlavu. Alice nasadila jeden ze svých vítězných úsměvů a pokračovala, jako by se nic nedělo.

,,Navíc nechápu, proč bys to měl dělat. Bella tě pořád miluje. Sice jsem vás neviděla spolu už dnes, protože mi někdo ruší její budoucnost, ale vím, že vy dva jednou budete zase spolu. Osud nepřelstíš. Tak se tak rychle nevzdávej, ano?" řekla smrtelně vážně a já se jen kysele zašklebil.

,,Jacob," řekl jsem prostě. Jako kdyby ty slova nepotřebovaly další výklad. Alice na mě vytřeštila své karamelově hnědé oči a vzápětí jen pokývala hlavou.

,,Myslela jsem si, že to bude někdo z nich. Jedině ty vlčata z La Push mi dokáží zkazit vize," potichu zavrčela. Vypadalo to, že se jí to nelíbí o nic víc než mně.

,,Co když... Co když ho miluje?" dostal jsem ze sebe. Moje nejistota se ukázala v plné své kráse. Bál jsem se zeptat, bál jsem se slyšet odpověď. Nechtěl jsem, aby mi někdo zbořil můj vzdušný zámek, kde jsem byl s Bells po svém boku. 

,,Opustil jsi ji, řekl jsi jí, že ji nemiluješ. Ať tě nehledá, že to bude jako bychom nikdy nežili ve Forks, jako bychom neexistovali. Chtěl jsi, aby zapomněla. Ale to neznamená, že ona to dokázala. Bella se do tebe zamilovala, vaše láska vždy byla a bude silná. Chtěla se kvůli tobě stát upírkou. Jaký důkaz její lásky ještě chceš? Chtěla vyměnit svůj život za věčnou existenci po tvém boku. Udělala by cokoliv, aby s tebou mohla zůstat. A ty si myslíš, že už tě nechce??" 

Alicina slova mě zasáhla. Po celou tu dobu, co znám Alici, jsem ji neviděl takhle... přesvědčivou? Pomalu jsem se začínal uklidňovat. Alice mi vmetla do očí to, co jsem předtím neviděl. Neměl jsme vůbec odcházet, akorát jsem Belle ublížil. Měl jsem přistoupit na to, aby se stala upírem tak jako my. Měl jsem s ní zůstat za každou cenu. Proč jsem byl tak slepý? Proč jsem neviděl, jak moc jí to ublíží? Najednou mi všechno došlo... I to jak moc jsem byl hloupý... 

,,No tak, Edwarde! Pojď, měli bychom jít. Už se na tebe čeká doma," zakřičela na mě za běhu. Naposledy jsem se podíval po ztemnělém lese a pak se rozběhl za svou sestrou. Nač ztrácet čas. Ještě přece musím vybojovat bitvu o Bellino srdce.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Milenec nebo vrah? - 15. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!