Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mezi žlutookými - 7. kapitola

Jane


Mezi žlutookými - 7. kapitolaBree se rozhodne. Odjede zemřít. Ale kam? A jak?

Alice mě chtěla zabít, ale já to potřebovala udělat sama. Už jsem vymyslela nejlepší způsob (lepší než upálení, které mi Jasper překazil). Odjet do Volterry. Při mém štěstí mě Volturiovi na místě zabijí. Už jednou to chtěli udělat, tehdy jsem si přála, aby to neudělali. Teď si přeji opak.

Je to týden od mého prvního pokusu. Ruka už mě tolik nebolí. Bella s Edwardem se budou brát za čtrnáct dní a já potřebuju nutně vypadnout. Už nedokážu dál snášet ty Jasperovy soucitné pohledy.

Zítra odlétám, Edward to ví, ale mlčí. Jsem mu za to vděčná. Menší problém je, že to Jasper neví.

„Cullenovi, zítra odjíždím!“

„Cože? Bree, kam?“ ozval se jako první Jazz.

„Potřebuju být na čas sama. Navíc se bude Bella vdávat a nechci tu zavazet.“

„Bree, nemusíš nikam jezdit, ráda bych tě měla na svatbě.“ Pokoušela se to zachránit Bella.

„Vážně díky, ale bude tu moc lidí a já si nejsem jistá, jestli je moje sebeovládáni silné. Nechci ohrozit nikoho z vašich přátel.“

Věděla jsem, že je mé sebeovládání excelentní. Ale nikdo tady o tom neví.

Jasper ke mně přiskočil a chytil mé ruce. Chtěl mi dát pusu. Vykroutila jsem se a vlepila mu facku.

„Nech mě být, Jaspere Whitlocku! Nezabráníš mi v tom.“

Alice se na mě zlostně podívala. Jasper se netvářil ublíženě nebo naštvaně, jen smutně. Nechtěla jsem na něj být hrubá, ale moc dobře jsem věděla, že se mi to bude snažit vymluvit.

Odešla jsem nahoru a potichu si balila mých pár věcí. Kostkovaná košile, potrhané kalhoty a hlavně vzpomínky. Je pravda, že moc věci jsem tu neměla, takže jsem byla za pár minut sbalená. Někdo váhavě zaklepal na polootevřené dveře.

„Dále.“

Byl to Jazz.

„Bree, vážně nechci, abys odjela. Vážně tě mám rád!“

„Jo, máš mě rád, ale miloval jsi mě?“

Byl ticho. Zadívala jsem se mu do zlatavých očí. Pomalu jsem se v nich hledala, až jsem se našla. Pak mi to docvaklo. Nikdy mě nemiloval, je to lhář. Byla jsem úlet, prožíval se mnou pocity první lásky. Chtěl to jen pocítit.

„V tom případě, nemám důvod dál tu zůstávat.“

Vzala jsem si tašku a neslyšně kolem něj prošla. V přízemí se shromáždila celá rodina. Chtěli se rozloučit.

„Byla jsi nám skvělou dcerou, i když na krátkou dobu,“ řekl Carlisle a Esmé přikývla.

„Je mi líto, že jsme se moc nepoznali.“ Kývla jsem směrem k Emmetovi a Rosalii.

Zastavila jsem se pohledem na Alici. Vážně jsem nevěděla co říct. Radši jsem se otočila na Bellu s Edwardem.

„Přeju vám všechno nejlepší, pane a paní Cullenovi.“

Bella se usmála. Objala jsem ji. Pak jsem vyšla ven a čekala na taxík. Naštěstí tu byl za chvíli. Jinak by mě Jazz odvezl a mohl by zjistit, kam mám namířeno.

Na letišti byl příjemný zmatek. Taky tam bylo tolik krásně vonících lidí. Radši jsem se vydala k frontě na letenky. Po odbavení, pasové kontrole a takových formalitách jsem konečně dosedla na své místo. Naneštěstí vedle mě seděla postarší upovídaná paní. Škoda, že upíři nemohou spát, poslouchat kecy o nejnovějších pletacích vzorech se mi vážně nechtělo. Přemýšlela jsem, jak se dostanu za Volturiovými, když ani nevím, kde je mám ve Volteře hledat. Cesta uběhla rychle, za chvíli už jsme přistávali na letišti v Pise. V Itálii byl zatažený, ale teplý den. Vzala jsem si tašku z pásu a vyšla před letiště. Mávla jsem na první, nejbližší taxi (na co si půjčovat auto když stejně umřu). Cesta do Volterry trvala asi hodinu a půl. Vystoupila jsem z auta.

Taxikář po mně chtěl peníze, ale já neměla eura, jen dolary. Začala jsem utíkat ulicemi.

„Signorina, torna indietro!“ zakřičel.

Přidala jsem. Za chvíli jsem doběhla na náměstí. Teda vypadalo tak, velká věž s hodinami a průvodci obklopeni hloučky turistů s batohy a foťáky. Rozhlédla jsem se.

Najednou mě upoutal pohled jedné ženy. Její oči měly podivný fialový odstín. Její kůže se slabě leskla, i když bylo zataženo. Byla nádherná jako Rosalie. Věděla jsem, že je jednou z nás. Měla kolem sebe skupinu lidí, pravděpodobně Američanů či Angličanů. Ona sama mluvila anglicky s italským přízvukem. Nenápadně jsem se k nim připojila. Tušila jsem, že mi pomůže se dostat k Volturiovým.

Za několik minut jsme se vydali do interiérů. První jsme sešli do podzemí a pak pokračovali výtahem. Žena sedící za recepcí se prudce zvedla.

„Vítejte zpátky, slečno Heidi.“

„Nazdar, Gianno.“

Ta průvodkyně to řekla s takovou… nechutí. Jako kdyby ji vůbec neměla ráda.

„Pokračujme v prohlídce, čeká nás hlavní sál. Držte se pohromadě, prosím!“

Prošli jsme dlouhou chodbou, Heidi otevřela těžké dvoukřídlové dveře a zavedla nás do obrovského sálu. Lidé začali křičet. Pach krve začal naplňovat vzduch. Zacpala jsem si nos a odběhla zpátky do chodby. Oheň v krku byl nesnesitelný. Bylo těžké dívat se, jak někdo pije. Když už se neozývaly žádné zvuky, opatrně jsem vešla do sálu. Uprostřed ležela hromada vysátých lidí. Bylo tam vyvýšené „pódium“ a na něm stály tři trůny. Aro, Marcus a Caius. Ta jména jsem znala.

„Á, máme návštěvu! Jak milé. Jakpak se jmenuješ, drahoušku?“ přiskočil ke mně jeden z těch, co měli temně černé pláště. Měli ho tři, takže tohle musel být vládce.



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mezi žlutookými - 7. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!