Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Měsíční záře - část 3

Edward a Bella

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Měsíční záře - část 3Tak je tu další díl. A s ním i potěšující zpráva, tedy pro mě, a snad i pro vás, kterým se moje povídka docela líbí.. už mám vymyšlený příběh :) Ještě to chvilku bude trvat, ale co nevidět se to rozběhne, tak snad to pak bude stát za to, i když bych s tím jen stěží mohla konkurovat Stephanie.. ;)

07.03.2009 (20:00) • katessa • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1724×

 

Byla jsem opravdu šťastná, když jsem konečně vypadla z malé místnůstky sekretariátu. Byla jsem se sebou ale docela spokojená. Rozhodně už jsem neměla takovou touhu po někom skočit, jako při první návštěvě města po mé proměně. Byl to asi měsíc, když všichni usoudili, že bych si radši měla vyzkoušet svoje sebeovládání v nějakém větším počtu lidí.

Pálení v krku bylo nesnesitelné. Všude kolem mě procházeli nic netušící lidé, jen sem tam se na mě kradmo podívali a pak zahanbeně sklopili oči k zemi, když jsem se podívala náhodou jejich směrem.

Hned po návratu jsem jela s Edwardem, Carsliem a Jasperem na lov.

Teď jsem to už ale snášela docela dobře. Potřebovalo to cvik, a nakonec se mi podařilo tu krvežíznivou část mé duše co nejvíce potlačit. Ale pořád jsem měla obavy, jaké pro mě bude sedět po celou přednášku v nevětrané místnosti,

„Jsi v pořádku?" zeptal se mě pátravě Edward, opět zřejmě zoufalý z toho, že nedokáže rozluštit, proč se najednou tvářim tak plaše a ustrašeně.

„To nic, jen mám strach z přednášky." odpověděla jsem nepřítomně. Zároveň jsem stočila oči k rozvrhu, který jsem dostala - společný s Edwardem a vykulila jsem oči.

„První přednáška.. už zítra?!" zakoktala jsem.

„Nemusíš mít strach, dosud sis vedla dobře." snažil se mě uklidnit a ochranitelsky si mě přitáhl k sobě. Měla jsem ale pocit, jakoby tím nechtěl říct, že ochrání mě před ostatními, ale ostatní přede mnou.

„Možná.." zaváhala jsem „bych měla jít dneska lovit.. pro jistotu."

Příkývl „Mám jít s tebou?"

„Ne, ty už máš dost." zastavila jsem se a s úsměvem pohlédla do jeho zlatých očí. Konečky prstů jsem přejela po dokonale hladké lícní kosti, natáhla jsem se k němu a políbila ho.

Oplácel mi moje polibky, ale najednou se ode mě začal odtahovat. Nechtěla jsem se pustit a tak jsem ho vší silou držela do sebe, dokud nesykl vyrovně „Bello.."

Zamračeně jsem se odtáhla a v tu chvíli jsem si všimla nedaleko stojící dívky, která se najednou začervenala a spěšně zmizela za rohem.

„Promiň." hlesla jsem omluvně a zároveň zahanbeně.

„Mě se neomlouvej.." zasmál se.

Podržel mi skleněné vstupní dveře, než jsme vyšli na čerstvý vzduch. Začalo se stmívat a vzduch kolem nás začal chladnout. Celou cestu domů mě držel za ruku a sem tam se pro sebe ještě zasmál.

„Opovaž se to říct Emmetovi." zavrčela jsem.

„Neboj." spiklenecky na mě mrkl. Nevěděla jsem co si z toho mám vzít - jestli ten souhlas, nebo škodolibé mrknutí.

Když jsem vystoupila z auta, už u mě stála Reneesme a usmívala se na mě.

„No ne, Reneesme, ty jsi snad zase vyrostla o pár centimetrů když jsme tady nebyli." chytil ji Edward do náruče a posadil si ji na ramena.

„Tati, hádej kdo přijel!" řekla radostně.

Viděla jsem, jak Edward ztuhnul, když mu Nessie položila ruku na tvář a soustředila se na obraz, který mu poslala do jeho myšlenek.

„Aha.." řekl dutě, pak pohlédl mým směrem „Máme tady vlkodlačí návštěvu."

„Jacob?" odtušila jsem.

Lehce přikývl a pak ladným pohybem postavil Nessie na zem, která se hned rozběhla se zpátky do domu.

„Myslela jsem, že byly návštěvy stanovené - každý druhý víkend." nadhodila jsem mrzutě.

„No.. však on ti to vysvětlí." povytáhl mírně obočí, položil mi ruku kolem pasu a vydali jsme se za Reneesme.

Už za dveřmi jsem cítila Jacobův ostrý pach, který mě pálil v nosu. Snažila jsem se co nejmíň dýchat, abych se pořád netvářila, jakoby mi bylo špatně.

Když jsme vešli, celá upíří rodina seděla nehybně na pohovce až na Rosalii, která nesouhlasně stála co nejdál od Jacoba a zřejmě se příliš nenamáhala netvářit se zhnuseně. V měkkém koženém křesle seděl Jacob s Reneesme na klíně.

Oba dva se na sebe usmívali, dokud Jacobovi neztuhl úsměv, jakmile mě viděl s Edwadem ve dveřích.

„Ahoj, Bello." zatvářil se trochu vyděšeně.

„Ahoj, Jacobe." pokusila jsem se o úsměv.

„Nech mě to vysvětlit." zaprosil.

Krátce jsem pohlédla na Reneesme a to co jsem viděla mě trochu zamrzelo. Byla šťastná. Ano - vždycky byla šťastná, ale bylo to, jakoby zářila, když tady byl Jacob.

Tušila, jsem, že to samé viděl i Edward, protože jsem koutkem oka viděla, jak se trochu smutně nahrbil.

„Nemusíš nic vysvětlovat." prohlásila jsem nakonec.

„Ne?" podivil se.

„Ne." přitakala jsem „Ale příště aspoň nějak dej vědět, než se rozhodneš sem... přiběhnout." usoudila jsem podle toho, že na sobě opět neměl nic jiného než vytahané černé tepláky.

„Jasně, jasně." přikývl a vypadalo, že si docela oddechl i když pořád vypadal trochu provinile.

„No.." vstala rychlým pohybem Alice a protnula tak to nepříjemné ticho, které se rozhostilo na několik vteřin „tak půjdeme lovit." prohlásila a podívala se mým směrem.

Chvilku mi trvalo, než jsem pochopila, jak to, že ví o mém rozhodnutí a nakonec jsem přikývla. Měla jsem pár otázek ohledně její vize a takhle daleko od Edwarda byla ta nejlepší příležitost k jejich zodpovězení.

Rychle jsem ještě políbila Edwarda na rozloučenou a společně s Alicí jsme vyběhly do tmy pod listy stromů lesa, který se rozprostíral kolem domu. Běžely jsme chvilku na sever, než jsem ucítila nedaleko menší stádo jelenů. Býložravci sice nebyli to nejlepší, ale nebylo to tak hrozné. Mírně jsem se stočila na západ a pak už běžela jenom za pachem teplých zvířat s nasládlou krví.

Přikrčila jsem se,když jsem uviděla na mlé louce asi deset jelenů a pak se prudce vymrštila a skočila na toho nejbližšího. Zatímco jsem se jednomu zkousla do krku, stádo začalo splašeně utíkat, než se jako šmouha objevila drobná Alice a skočila po statném jelenovi, který byl nejpomalejší.

Když jsem se cítila docela sytá, upravila jsem si rozcuchané vlasy. Zanedlouho se vedle mě objevila Alice.

Už už jsem chtěla začít, když mě najednou zarazila: „Ne, Bello, vím, co chceš říct, ale vážně si z toho vidění nic nedělej."

„Ale Alice.." pokusila jsem se odporovat.

„Bello, už to nevidím." přerušila mě a nesmlouvavě se mi podívala do očí.

„Dobře." přikývla jsem. Věděla jsem, že jakákoliv otázka na tohle téma už nepřipadá v úvahu, tak jsem se rozběhla zpět domů.

Byla jsem ráda. Teď už byla mojí starostí jen zítřejší přednáška a.. Jacob.


Když jsme byly zpátky, Jacob už byl pryč. Byla jsem za to vděčná. Pořád byl cítit ve vzduchu jeho pach i když ne už tak silně. Uvelebila jsem se Edwardovi v náručí a hlavu položila na jeho hruď.

„Miluje ji." prohlásil po chvilce zamyšleně.

„A ona jeho." dodala jsem trochu žárlivě.

„Bude pro ni dobrým partnerem."

„Jen takovým, jakého ho ona bude chtít."

„Naše tříměsíční dcerka je zamilovaná." pousmál se trochu trpce..

 

Autor: katessa, v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Měsíční záře - část 3:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře