Tak tu máme konec. Jak to všechno dopadne? Co bude s jednotkou? Jak to bude s Izzi, Paulem, Ryanem a Leah? Pěkné počtení. Kaliban
08.12.2011 (18:15) • Kaliban • FanFiction na pokračování • komentováno 32× • zobrazeno 4299×
Epilog
Caius, tedy blonďatý bratr našeho, teď už mrtvého, zaměstnavatele, se ukázal jako velmi rozumný mladý muž. Tedy, vzhledově mladý. Možná měl kormidlo dostat do ruky už dávno.
Ochotně nám odkýval všechny požadavky, které nebyly nijak přehnané. I když pohled na to, jak vašeho věkovitého bratra rozfouká vítr za méně než pět vteřin, by přivedl k rozumu kde koho.
Rozloučili jsme se rychle a docela přátelsky. Kdyby zase začali blbnout, víme, kde je hledat.
„Lidi, kolik máte našetřeno?“ zeptala se Cory cestou ven z hradu.
„Dost na to, abych se mohla poflakovat po zbytek věčnosti,“ zasmála jsem se spokojeně.
Kluci souhlasně přikyvovali a mručeli.
„Tolik?“ pozvedl Sam šokovaně obočí.
„Smrt je velmi výnosný obchod. A když tak žiješ dvě století, aniž bys přehnaně utrácel, tak se to naskládá,“ poučil ho Malakai bez servítek.
„Chci rozpustit jednotku,“ ozvala se tiše Cory.
„Proč?“ nechápal Paul.
„Pro čisté svědomí, pro život bez výčitek a pro noci bez nočních můr,“ odpověděla jsem za ni.
„Všem zařídím novou identitu a bydliště, poslední,“ přikývla.
„Ale chci bydlet blízko Ryana a stýkat se s ostatními. A tentokrát lepší příjmení než bráška! Jasné?“ diktovala jsem si zběsile podmínky a všechny tím rozesmála. Napětí po boji se konečně rozplynulo.
* * *
Jak jsem předpokládala. Leah s Ryanem se na sebe vrhli, jako bychom se vrátili minimálně z války a dvacet let se neviděli. Chystal se obrovský táborák. Nad šťastnou náladou však vysel mrak loučení. Paul i Leah oznámili, že jelikož Ryan i já se musíme stěhovat, oni jdou s námi. I když na to zbýval ještě nějaký čas. Smečka se dělila o zážitky z dovolené a les pomalu naplňoval halas proložený štěkotem a frkáním, když se citlivé vlčí nosy musely vypořádat s všudypřítomným pachem Cullenovic upírů.
* * *
Edward, Jasper i Emmett samozřejmě divoce protestovali proti ukončení jejich strážné činnosti v lese. Vlci ale byli neoblomní, prý by přes jejich pach nepoznali pach nepřátelských upírů. Co na tom bylo pravdy, bůh ví.
Edward Jessice přiznal, co je. Po překonání počátečního šoku se nezdálo, že by jí to nějak extra vadilo.
Na plese každopádně vypadali spokojeně. Nás s Paulem, Cory na ples jít víceméně donutila. Paul se sice v obleku cítil asi stejně pohodlně jako kočka ve vodě, ale za pohled na mě v těch hnědých hedvábných šatech by prý snesl i palečnice.
* * *
Jednotka byla z rozpuštění celá špatná. Smutek v ovzduší rozpustila až zpráva, že zůstaneme v kontaktu a zbrojnici si můžeme rozebrat, když nebudeme ohrožovat okolí.
Moje podmínky Cory splnila opravdu do puntíku. S Ryanem jsme od sebe bydleli asi dvacet metrů, kousek od městečka a hned vedle lesa.
Příjmení se tentokrát rozdávalo podle počasí. Ryan je Snow a já Isabella Storm.
* * *
Asi měsíc po přestěhování přišli Ryan s Leah se zprávou, že čekají přírustek do rodiny a rovnou dvojitý.
„Tak teď jsme na řadě my, ne?“ nadhodil Paul, když jsme pak osaměli.
„Sotva jsme spolu začali bydlet, je čas, nespěchej kovboji,“ brzdila jsem ho.
„A jednou?“ usmál se svým typickým úsměvem ďáblíka.
„Jednou možná.“
Tento závěrečný díl věnujeme všem našim věrným komentátorkám.
« Předchozí díl
Autor: Kaliban (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Mercenary - epilog:
Nemusíš škemrat. Stačí když napíšeš povídku a určitě tě někdo pochválí či zkritizuje. Je to samozřejmě jen můj názor. Sama jsem ještě nic nenapsala, takže nevím jak to chodí. Ale vydírání nebo vyhrožování není moc dobré řešení.
a jaký? u každé kapitoly zaškemrat?
Nádherná povídka. Ikdyž, existuje i lepší způsob jak získat komentíky než vyhrožováním.
Jéé, to je tak krásný... Nechce se mi uvěřit, že to končí Nebude pokračování??
nádhera
Ahojky, byla to paráda. Moc hezky napsáno. Četlo se to samo, ani nevím jestli jsem napsala nějaký komentář, protože jsem četla jak fretka. Moc hezounké, skvělý nápad... Moc se těším na další tvojí povídku!!!
Škoda že končíš. Ale jinak to byla nádhera
ahoj, co tak urobit pokračko ??? mne sa toto strasne pacilo, a ten koniec sa mi zdá taký otvorený hmmm, co ty na to ???
bylo to úžasný
Bylo mi s tvou povídkou opravdu moc dobře.Dík.Těším se na další.
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!