Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Memory - Prolog + 1.kapitola

Sraz Ostrava!!! 22

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Takže tady je prolog pro novou povídku. Ráda bych se vrátila ktěm starým, ale už prostě nemůžu. Jsou to příběhy ze špatné doby a já chci začít od začátku. Doufám, že se vám bude líbit, těším se na komentáře. První kapitola je toršku kratší. Další budou delší...

09.09.2009 (08:00) • Enely • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1670×

Dopis mi vypadl z ruky. Velká černá písmena, na jasném kancelářském papíře zářili, jako měsíc v úplňku. Jediné slovo, které jsem byla schopná přečíst. MRTVÁ. Proč ona, proč teď. Celé slovo mi prolétlo znovu hlavou. Analyzovala jsem každé písmeno, slabiku, co dělalo to slovo slovem, co určovalo jeho význam. Pořadí slov, nebo snad ten hrůzostrašný podtón. Maminka, ta která mě chránila. Kdo vlastně jsem, kdo mi pomohl a kdo mě zachránil. Ona. Kdybych si alespoň něco pamatovala. Jenže v mé hlavě vůbec nic nezůstalo. Jen mé jméno a rozkaz, který se z paměti nikdy neztratí, nesmím (zní to divně) šahat na lidi. Prostě mám takové nutkání, jako bych tomu dotyčnému chtěla něco ukázat. Ale to se teď změní. Já začnu žít. Otec si mě všimne možná tak u večeře. Já chci zjistit, kdo jsem. Do ruky jsem vzala starý sešit, který jsem psala před „nehodou“ (nevěřím tomu) otevřela na často otvírané stránce a odkryla jméno. Renesmee Cullen. Pod to jsem připsala pár věcí.

  1. Neustála chuť na něco zvláštního

  2. Neznámé, ale povědomé jméno

  3. Potřeba „ukazovat“

  4. Rodina?

    Rozčileně jsem třískla propiskou o stůl. Nic, prostě vůbec nic. Ne že bych byla moc zdatná v hledání na internetu, ale o Cullenových ani slovo. Prohrábla jsem si své kadeře, naházela propisku a blog do tašky. Pro dnešek, jsem to vzdala, ale zítra pokračuji. Už týden jsem nemohla spát, prostě je ve mně něco a já nevím co! Strašný pocit. Vzhlédla jsem. Nade mnou stála holka. Když jsem vzhlédla, trochu se zarazila, ale pak se, ji úsměv vrátil do tváře.

    „Známe se?“ zeptala jsem se. Nebyla jsem zvyklá navazovat kontakty.

    „Ne, jen mě zajímá, co tě žere.“ Srovnala jsem si vlasy, u toho počítače v knihovně jsem mohla sedět klidně 2 hodiny. Musela jsem vypadat jak strašák do zelí. Přece neuškodí, když jí něco málo řeknu.

    „Už tu necelý týden něco hledám a ono pořád nic.“ Postěžovala jsem si.

    „Já už musím jít, ale zítra ti můžu pomoct. Co v půl třetí tady?“ A mile se usmála. Překvapila mě. Lidi umí být milý.

    „Dobře.“ Řekla jsem trochu zdráhavě.

    „A jak se jmenuješ?“ dodala jsem ještě rychle.

    „Lucy.“

    „Fajn, tak zítra tady.“

    Nevěřila jsem, že přijde. Po škole jsem si zaběhla rychle domů, vyměnila batoh za tašku a utíkala do knihovny. Teď jsem tam stála, jak tvrdé Y. Pak jsem zaslechla kroky. Z rohu se vyřítila Lucy. Na zádech batoh, přes rameno pouzdro s houslemi. V ruce desky a zrovna ji uletěl list papíru, cestou k zemi jsem zahlédla noty. Vlasy rozevláté, oči rozzářené a veselé.

    „Ježiš, jak dlouho tady čekáš? Promiň, já jsem dneska měla hodinu a tak trochu nestíhám. Zabrala jsi nějaký počítač? Asi ne. Já jsem blbá, nedala jsem ti vědět, že přijdu později, fakt promiň. Doufám, že tam nebude plno.“

    „Ahoj.“ Vypravila jsem ze sebe.

    „Je ti něco? Doufám, že jsem tě nenaštvala, promiň, promiň, promiň. Otevřeš mi prosím, mám trochu plné ruce.“ A omluvně se usmála. Rozhodla jsem se, že dneska si ji prozkouším. Uvidím jaká je a pak se rozhodnu, co všechno ji řeknu.

    „Lucy, musím ti něco říct.“ Od našeho seznámení už uběhl necelý měsíc. Byl to nejlepší měsíc v životě. Lucy nosila světlo, kterým zářila na každého kolem. Věřila jsem ji víc než jakémukoliv jinému člověku na světě. Cenila jsem si jí a milovala z celého srdce.

    Její bezstarostný úsměv se změnil v častou zamračenou, přemýšlivou grimasu.

    „Děje se něco, Jenn?“

    „Nevím, co všechno o mně víš. Před měsíce a dvěma týdny jsem měla nehodu v autě. Moje maminka umřela, já jsem to odnesla jen s lehkým otřesem mozku a ztratila jsem trvale paměť.“

    „Ano, to vše vím.“ Nevěděla jsem jak pokračovat. Stiskla jsem dlaně do pevných pěstí s rozhodnutím, že ji vše řeknu. Buď ode mne s křikem uteče, nebo zůstane a pomůže. Doufala jsem v to druhé.

    „Prostě, je tu pár věcí, které nesedí.“

    „A, to?“

    „Takže, všechny věci od nehody mi přijdou úplně nové, jako bych je nepoužívala. Mám jen jeden starý sešit, ve kterém je napsané jméno. To jméno je cizí, ale je mi tak blízké, jako kdyby bylo moje. Přijde mi, že se mi začíná rozjasňovat paměť. Ale ničemu nerozumím. Žádná známá tvář, otec mi řek, že nehoda se stala cestou sem, když jsme jeli do nového domu, ale dům je zařízený a řekla bych, že už takový, hmm obnošený. Rozumíš? Prostě je tu něco o čem já nevím, ale týká se mě to. Jo a ještě jedna věc. Vím, že je normální, že mi nechutná normální jídlo, ale já k němu cítím přímo odpor. Vím, že bych mohla jíst něco jiného, na co mám pořád chuť, ale nevím co!“ Ona byla zticha, seděla v tureckém sedu na mé posteli, zavřené oči a přemýšlela. Pak zvedla hlavu, otevřela oči a koukla se na mě jistým pohledem.

    „Ukaž mi to jméno!“ Rozkázala. Vzala jsem blok, který jsem ukrývala pod polštářem a nalistovala, na tu často otvíranou stránku. Renesmee Cullen. Písmena napsaná mou rukou na bílém papíře, neznámým perem. Pak jsem vstala a přiložila ruku na čelo. Bylo to přirozené jako nadechnout se. Cítila jsem, že to mám zakázené, ale...

Autor: Enely (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Memory - Prolog + 1.kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře