Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Memories - 2.

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Memories - 2.Další díl, Korin se konečně dovídá, o pravdivosti slov její babičky... jak zareaguje?

12.07.2009 (10:00) • Aleach • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1373×

Výtah se zhoupl a rychle nás přesunul do spodního podlaží. Dveře se otevřely a za nimi byla dlouhá chodba mající snad pět metrů na šířku, podél cihlových zdí stála spousta karmínově potažených křesel, tmavě-dřevěných stolků a váz, zdi pak zdobily gobelíny a zavřené dveře. Na jejím vzdáleném konci byly dvoukřídlé mahagonové dveře a právě tam jsme zamířili. Nade dveřmi byl nápis, nejspíš v latině a proto Korin jen svraštila čelo.

Oliver zaťukal a za pak vešli do místnosti s velkým kruhovým stolem, za nímž sedělo pohodlných křeslech několik mužů a žen. Místnost sama byla něco jako knihovna, všude podél zdí stály regály přeplněné výtisky různorodých děl, světlo dopadalo pouze z lustru zavěšeném na stopě, i tak zde bylo vše dobře vidět. Jakmile vešli, všimla si Korin upřených očí na její osobu, jakoby všichni čekali, až přijde. Hádala, kdo z přísedících je pan Roberts, nakonec usoudila, že to bude postarší muž sedící přímo proti ní. Ale jistá si tím být nemohla, přece jen, tento stůl žádné čelo neměl.

„Pan Roberts?,“ otázala se jej nakonec.

„Jistě. Těší mě, slečno.“ vstal a potřásl jí rukou. Pak se ohlédl, protože si někdo odkašlal, byla to ona dáma, která spočívala po jeho levé straně. „A, jistě, málem bych opomněl.“ Omlouval se spěšně,“tohle je má žena Elis,“ a ukázal na onu dámu. Vypadala mile, měla blond krátké vlasy a kulatý obličej, přesto působila jaksi mateřsky.

„Tato dáma,“ ukázal na ženu sedící vedle té jeho. Měla rovněž plavé vlasy, ale dlouhé nejméně po pás. Milý úsměv pak doplňoval její pohlednout tvář, pleť měla barvy bronzu a oči smaragdové. „… je Samanta,“ dořekl a ona na ní mrkla. Vedle Samanty seděl asi tak pětadvacetiletý kluk, a tvářil se rovněž mile. Držel Sam za ruku, ale sotva postřehnutelně. Měl hnědé delší vlasy a trochu roští na bradě. Když si všiml, že se na něj dívá, sundal si brýle a ona mu mohla pohlédnout do očí. Byli světle modré, až příliš, takže jí trochu zamrazilo.

„Ten mladík vedle Sam je Patrik,“ pokračoval pan Roberts a divně se na něj podíval stylem: „Co to vyvádíš“, asi se mu nelíbilo, že si sundal brýle…

„A nakonec, Marek,“ představil Korin zbývajícího přísedícího. Byl to rovněž pohledný mladík a jeho úsměv by snad roztavil i nejtvrdší kov. Oči měl světle hnědé s odlesky zlata a vlasy tmavé, krátce střižené.

„Ahoj, já jsem Korin,“ představila se nakonec a přítomní se ještě víc usmáli. Oliver se posadil na jednu ze zbývajících židlí a Korin pokynul, aby tak učinila též.

Pan Roberts se taky usadil na svou židli a spustil: „Určitě už jsi zvědavá, kvůli čemu přesně jsi tady, že?“

„Kvůli poslední vůli mé matky?,“ zeptala se Korin nejistě.

„Ano, přirozeně. Ale musím se tě optat, zdali znáš pravou povahu její dosavadní práce?,“ otázal se opatrně nakonec a jeho žena se na Korin bázlivě podívala, jakoby se měla každou chvílí zhroutit.

„Byla umělkyně a spolumajitelka téhle galerie, ne?,“ odpáčila Kor rozmrzele, ale pravý význam té otázky jí unikal a ona to jistou částí svého podvědomý tušila.

„Ano i ne,“ řekl pak on a ona na něj pohlédla svýma lehce pláčem zarudlýma modrýma, pronikavýma očima, v nichž se zrcadlily otazníky.

„Ano i ne?,“ otázala se překvapeně, ale v jejím hlasu byl i nádech zloby a zvědavosti.

„Já ti říkal, že jí do toho nechtěla tahat…,“ oznámil lehce osprvavedlnujícně Oliver k panu Robertsovi, tak že to vyznělo, jako tlumené oznámení na okraj hovoru.

„Tak tedy začneme od začátku,“ pronesl pan Roberts tiše a spustil: „Jistě si pamatujete na svou babičku Isabellu, že?“

Korin přikývla a dodala: „Měla raději, když se jí říkalo ´Bella´…“

„Ano, jistě,“ přitakal, ale pokračoval dál, jakoby ho nevyrušila: „Tak tedy Isabella, byla dlouho mou spolupracovnicí, kamarádkou a dokonce kmotrou mého syna, Olivera. Vyprávěla ti někdy nějaké příhody z jejího života?,“ zeptal se náhle.

„Ano, matně si vzpomínám na nějaké pohádky o upírech, co mi říkávala, ale matce se to nelíbilo a tak přestala.“

„Jistě, tvá matka dlouho zavírala oči před pravdou. Nechtěla uvěřit, ale její dar si nakonec našel cestu ven sám.“ Zamumlal pan Roberts neurčitě, jakoby pod vousy, přesto si byla Korin jistá, že chtěl, aby jej slyšela.

„Promiňte, uvěřit?,“ otázala se nevěřícně a náhle pocítila vůči panu Robertsovi odpor a znechucení. Tak čerstvě po její smrti a již hanobí její památku.

„Tohle nemá cenu,“ prohlásil nakonec Patrik a Sam pokývala hlavou na znamení souhlasu. Korin si odfrkla a nadále se tvářila znechuceně.

„Když jí to neřekneš ty, tak já!,“ oznámil pak panu Robertsovi.

„Dobře, ale jestli se zcvokne, můžeš za to ty,“ pronesl nekompromisně pan Roberts. Marek opodál už delší dobu nervózně poklepával nohou do rytmu, směr, kterým se debata ubírala, jej zjevně moc netěšil a tak povstal a suše Korin oznámil: „To, co ti říkala tvoje babička, byla pravda. Upíři existujou a důvod proč si tu je ten, že od dob tvojí prabábi jste takřka spoluzakladateli odboje!,“ jen co to dořekl, odebral se ke dveřím. Ještě, než zmizel v chodbě, zvolal: „Jestli nevěříš, Petr má dopis!“

Korin tam stála, nehnutě a tvářila se, jako by jí právě oznámili, že vánoce jsou v červnu a listí padá na jaře. Z omámení ji vytrhly starostlivé pohledy přísedících směřované na její osobu.

„To si ze mě jako děláte kozy, ne?!,“ vyhrkla nakonec a Elis si oddychla, další šílená by jí už přivedla do hrobu…

http://www.stmivani.eu/10-fanfiction-od-vas/memories-3/

Autor: Aleach (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Memories - 2.:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře