Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Melodie mého srdce - Prolog

WfE

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Melodie mého srdce - PrologAhojky, toto je moje první povídka na tomto webu, ale v pořadí už druhá. Co se děje týče, myslím, že by bylo zbytečné cokoliv prozrazovat dopředu. Myslím, že už Prolog vám napoví, o čem by má povídka mohla být. Opět se setkáte s rodinou Cullenovic, ale i novými postavami a možná časem se vrátí i staří známí. Víc zatím neprozradím. Doufám, že se bude líbit. Příjemné počtení přeje S.

14.08.2009 (13:30) • Serrenity • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 2579×

Jedno známé přísloví praví „Když něco končí, něco nového začíná.“ V mém případě tím začátkem byl můj nový život, jeden z mnoha. Ani si nepamatuju, kolikrát jsem už takto začínal a začínat to počítat teď po více než sto padesáti letech, co chodím po zemi je příliš pozdě.

Sto padesát let, ano dlouhá doba, ale pro upíry nijak zvlášť. Ano upír, to je to čím jsem. Nic víc a nic míň. Některé pohádky opravdu v sobě mají zrnko pravdy, ale my se snažili, abychom pro lidi zůstali navždy skryti za postavami z pohádek a pověstí. Ač upíři jako lidé vypadají a dokáží se tak i chovat, lidmi nejsou a nikdy znovu se jimi už nestanou. Já byl upír stále se snažící dát své existenci nějaký smysl. Byla doba, kdy jsem myslel, že jsem smysl svého života našel, ale bohužel trvala příliš krátce. Nebýt mé rodiny už bych toto rádoby přežívání vzdal a odešel ze světa navždy, ale oni mi to nedovolili. Ani teď po těch dlouhých šedesáti letech si nejsem jistý, jestli jim za to poděkovat nebo je nenávidět. Smutek a beznaděj, kterou jsem tehdy cítil, mě sužují dodnes.  Před mnoha lety jsem udělal tu největší chybu svého života a platím za ni tu největší daň. Mé srdce už přes sto padesát let nebije, ale je tomu šedesát let, co prasklo a nikdo už nikdy nebude mít tu moc ho vyléčit, na to je už příliš pozdě. Láska dokáže člověka zachránit, ale také ho i zabít. Kdybych už mrtvý nebyl, byl bych se i já stal její obětí.

Procházel jsem se chodbami Julliardu, školy kde jsem před pár měsíci začal studovat hru na klavír. To byl ten nový začátek, ale nijak výjimečný, zatím. Hudba byla poslední dobou vším, ač před mnoha lety jsem byť jen pohled na klavír nesnesl. Trvalo to několik let, ale nakonec jsem se nedokázal dál bránit a ke hraní se vrátil. Míjel jsem třídu za třídou, až jsem uviděl tu, kam jsem měl namířeno. Za pár minut mi měla začít hodina s mým oblíbeným profesorem. Ač jsem patřil jasně k nejlepším, co kdy na této škole studovali, stále jsem se měl co učit.

Byl už jsem jen pár metrů od třídy, když můj dokonale citlivý sluch a i přes hlasitý šum na chodbě zachytil melodii linoucí se z pootevřených dveří oné třídy. Na místě jsem ztuhl, doslova se proměnil v kamennou sochu. Neschopen pohybu, neschopen byť jen dýchat jsem dál poslouchal melodii, mě tolik známou. Nebyla to jen tak obyčejná skladba, byla to má skladba. Uplynulo šedesát let, co jsem ji hrál naposled. Od té doby jsem ji nikdy více nebyl schopen zahrát. Vznikla v době, kdy jsem si myslel, že jsem ten nejšťastnější člověk (upír) na světě a že nic mi nemůže toto štěstí pokazit a bude trvat navždy. Pak se ale vše změnilo a tato skladba se pro mě stala jen smutnou připomínkou toho, co mít nemohu.

Hlavou se mi honily desítky otázek, ale ta hlavní byla, kdo to hraje a odkud ji může znát. Noty nikdy neexistovaly, vždy byly jen v mé hlavě a jediní, kdo ji mohli znát, byli členové mé rodiny a pak ještě jedna osoba. Člověk, pro kterého jsem mou ukolébavku napsal, člověk mě tolik blízký. Ale to bylo vyloučeno, je to už šedesát let ani nevím, jestli je ještě …. zakázal jsem si, na to myslet. Musel jsem ale také vyloučit možnost, že by nějaký člověk složil totožnou skladbu, to je nemyslitelné. Pomalu jsem se probral ze šoku a pomalu se přibližoval ke dveřím, zazněly poslední tóny a byl konec. Poté jsem uslyšel profesorův hlas mluvící zřejmě k onomu hráči.  Už jsem byl u dveří a má zvědavost byla silnější než kdy předtím, když jsem uslyšel dívčí hlas mě cosi tak připomínající.

„Prosím říkejte mi Isabell, nebo Isi, slečno Blacková je moc formální“. Zlehka jsem dveře otevřel a pohlédl dovnitř. Být tak člověkem, mé srdce by se zřejmě právě teď pokusilo o infarkt. Zalapal jsem po dechu, ač vzduch by bylo to poslední, co bych právě potřeboval. Stála tam přede mnou, přesně tak jak jsem si ji pamatoval. Ty čokoládové oči, do kterých bych se mohl dívat po zbytek života. Ty kaštanové dlouhé vlasy, ta dokonale narůžovělá pleť, ten nesmělý úsměv, když mě spatřila, jak si ji prohlížím. Věděl jsem, že je to nemožné, ale právě v tuto chvíli jsem chtěl věřit v zázraky. Musela to být ona, moje Bella.

Autor: Serrenity (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Melodie mého srdce - Prolog:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře