Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Melodie mého srdce - 5. Zase spolu

Ples


Melodie mého srdce - 5. Zase spoluPříběh pokračuje. Edward se znovu trápí, ale jeho rodina ho v tom nenechá.

5. ZASE SPOLU

 

Na to že Isabell mizela a objevovala se, jako přízrak už jsem si pomalu začínal zvykat, ale tentokrát říkala, že bude pryč jenom přes víkend, ale už to byly skoro dva týdny a já na ni vůbec nenarazil. Sedával jsem na schodišti před školou, kde jsme se setkali naposled. Občas jsem zkontroloval třídy, kde jsem na ni narazil poprvé a kde chodívala hrát, když tam nikdo nebyl, ale bezúspěšně. Přišlo mi jakoby se snad ani nevrátila do školy anebo měla zvláštní nadání unikat mé snaze se s ní zase setkat.

 

Mezitím i Alice došla k názoru, že se se mnou zase něco děje a začala mi věnovat více pozornosti, než kdy dříve. Dokonce se snažila dívat do mé budoucnosti, ale nic zajímavého neviděla a to znepokojovalo i mě. Znamená to, že Isi už nikdy neuvidím?

Vrcholem všeho toho tajemství, co se kolem mě poslední dobou vznášelo ve vzduchu, bylo, že jsem si jednoho dne myslel, že jsem doma úplně sám. Nechal jsem se unést, ne asi jsem se musel zbláznit. Seděl jsem za piánem a z ničeho nic mé prsty začaly přehrávat Bellinu ukolébavku. Dal bych cokoliv za jedinou slzu. Být tak moc schopen plakat. Ale toto, stejně jako mnoho dalších lidských přirozeností, bylo upírům upřeno. Ani jsem si nevšiml a najednou jsem v mé hlavě uslyšel hlas. „Proč se tak trápí. Vím, že na ni nikdy nezapomene, ale doufala jsem, že už se z nejhoršího dostal.“

Byla to Alice. Přišla domů dřív. Bylo to venku. Došlo jí, že se trápím jen z jednoho jediného důvodu. Nevěděla sice o Isabell, ale to bylo jedno. To že jsem ubližoval sám sobě, na to už jsem byl zvyklý, ale teď jsem ublížil i jí. Znovu jsem oživil všechny vzpomínky i ona měla problémy se se vším tehdy vyrovnat.

Nemusel jsem nic říkat. Ona sama nejlépe věděla, jak se asi teď cítím. Jen ke mně přišla a objala mě. V tuto chvíli jsme to potřebovali oba. Nejradši bych ji hned vše řekl. O tom jak jsem potkal Isi, jak hrála mou skladbu, jak je strašně podobná Belle, ale nemohl jsem. Ještě ne. Viděl jsem, co s ní udělalo jen to, že mě tu našla hrát její ukolébavku. Možná by chtěla, ať ji raději nechám na pokoji a donutila by mě odjet.

Naštěstí nás za okamžik přerušil svým příchodem Emmet a já tak nedostal šanci něco říci. Věděl jsem však, že Alice to jenom tak nenechá a bude se mi snažit být nablízku a přivézt mě na jiné myšlenky, jak jen to půjde.

 

Uplynuly další dva týdny. Po Isi jako by se slehla zem. Už jsem své pátrání začínal vzdávat. Říkal jsem si, že se možná stalo něco, co ji brání se vrátit nebo prostě mě nechce vidět a tak se mi vyhýbá. Ač je to tak, či tak nějaký rozumný důvod existuje a já se s tím budu muset smířit. Začal jsem se hlavně soustředit na hudbu. Po dlouhých letech jsem znovu začal skládat a bavilo mě to.

Jednou jsem se zase tak procházel po chodbách Julliardu, když jsem zahlédl za okny baletního sálu, tu poslední osobu, kterou bych tu čekal.

Tančila skvěle. Přímo se vznášela, jako víla. Nedalo se přehlédnout, jak všichni okolo stojící pozorovatelé jsou jejím tancem naprosto uchváceni. Tak ladné a lehké taneční pohyby se jen tak nevidí. Vešel jsem do sálu a přidal se k hloučku okolo stojících tanečnic a tanečníků. Když mě spatřila, jen se na mě lehce usmála a pokračovala dál v tanci.

Za chvíli hudba skončila. Nechal jsem ji, ať si užije všech pochval, kterými určitě nikdo kdo ji pozoroval, šetřit nebude a stoupl jsem si opodál. Za chvíli už byla u mě a spiklenecky se na mě culila. „Tak co bráško, jak se ti líbil můj tanec?“ Byla to Alice, kdo jiný. Vzala si do hlavy, že mi teď bude nablízku a za každou cenu mě dostane z toho, čím jsem si právě procházel. Ale tohle mou situaci naprosto komplikovalo. Když Alice Isi potká a což je více než pravděpodobné, hned bude vědět, odkud vítr fouká. A pokud je tady Alice, bude tady i někde Jasper. Ti dva se od sebe nehnou, což nebezpečí zdvojnásobuje.

„Ahoj Alice, co tady propána krále děláš? Nezmínila ses, že bys tady chtěla studovat a jak ses sem vlastně dostala. Je půlka semestru a nevěděl jsem, že by teď ještě někoho vzali.“ „Nedělej překvapeného, my si to přece vždy umíme zařídit. Nechtěla jsem tě tady nechat samotného. Někdo tě přece musí chránit před davy těch tvých obdivovatelek. A abych nezapomněla Jas je tady taky, dal se nám na herectví a je fakt skvělý, měl bys ho vidět.“

 



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Melodie mého srdce - 5. Zase spolu:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!