Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Melodie mého srdce - 14. Začátek konce


Melodie mého srdce - 14. Začátek konceTak a je to tady, další dílek Melodie je konečně na světě, možná trochu kratší, ale i přesto doufám zajímavý a jak sám název napovídá blížíme se do finiše.

14. ZAČÁTEK KONCE

 

ISABELL

Starý rok se přehoupl do nového a má předsevzetí byla jednoduchá. Udělám cokoliv, jen aby naše rodina byla znovu kompletní a všichni byli navždy šťastní. Když jsem myslela, aby naše rodina byla kompletní, mínila jsem tím, celá naše rodina. Někde a momentálně nevím kde, žije maminčin otec a jeho rodina. Musí se o nás dozvědět. Bella musí být znovu šťastná. Vše čím si prošla, co musela vytrpět, co pro nás obětovala, mě nutí nepřestávat a vytrvat, i když ona svou druhou šanci na štěstí zavrhla.

 

Po svátcích jsem se vrátila zpátky do New Yorku. Tentokrát jsem však byla sama. Bráška odjel na soustředění a rodiče chtěli zůstat ještě nějaký čas v Kanadě a poté měl táta v úmyslu zajet navštívit své staré známé někam na Washingtonský poloostrov. Máma mě nechtěla nechat samotnou, ale byla jsem už dospělá a dokázala jsem se o sebe postarat.

Nikdy jsme tam nebyli, ale čas od času nám o tom malém městečku, kde táta vyrostl, vyprávěl. Zde se také poprvé setkal s Bellou a mou matkou, ale to bylo jediné, co jsme věděli. Teprve až o svátcích, kdy jsem se snažila dostat s Belly, co nejvíce informací, mi došlo, že zrovna tam se to stalo. Bylo ji tehdy sedmnáct, když se poprvé a navždy zamilovala. Proto jak ona tak můj otec se tomuto období více méně vyhýbali. Z tohoto důvodu zřejmě můj otec trpěl neskrývanou nevraživostí vůči všem upírů, teda až na výjimky. Belle tehdy velice ublížili. Vstoupili jí do života, obrátili ho vzhůru nohama a poté ji zanechali zraněnou a samotnou. O tom, co následovalo ani nemluvě.  Byla opuštěná, v neustálém nebezpečí hrozícím ze strany pomstychtivých upírů a navíc čekající dítě upíra. Už se mu nedivím, konečně jsem vše pochopila.

 

Hned po návratu do školy jsem si byla jistá, že opravdu odjeli a už je nikdy nepotkám. Griffin odvedl bezchybnou práci a po Ethanovi neboli Edwardovi a jeho sourozencích na Julliardu nebylo ani stopy. Nepotřebovala jsem více používat svou maskovací schopnost, abych skryla před nimi svou přítomnost na škole.

Uplynulo několik týdnů od doby, kdy jsem započala svůj plán. Doufala jsem, že by nakonec mohl vyjít, ale jak se zdálo nevyšel. Byla jsem naivní, když jsem si myslela, že by Alice mohla najít ten malinký kousek papíru, který jsem ji jediný stačila schovat do kabelky. Neměla jsem tehdy příliš času a ani jinou možnost, a tak jsem udělala jediné, co mě v tu chvíli napadlo. Na kousek papíru jsem naškrábala jednoduchý vzkaz „Najdi Is. A. Blackovou, Julliard.“ a vhodila ho Alice do kabelky s nadějí, že si ho všimne a snad i vyslyší. Byla jsem opravdu tehdy pošetilá. Proč i kdyby ho našla, by mě měla poslechnout. Nemá, díky ztracené paměti, nejmenší ponětí, kdo bych mohla být a proč by mě měla hledat. Možná, kdybych tam dala svůj telefon…, ale bylo málo času.

Mé možnosti byly omezené a i nápady mi začínaly docházet. Po tom co se Cullenovi vypařili jako pára nad hrncem, nebylo po nich nejmenší stopy, že zde vůbec byli. Dokonce i na studijním oddělení mi nebyli schopni pomoci, jakoby se jejich záznamy ztratili, anebo tady nikdy nestudovali. Byla jsem zoufalá. Nevěděla jsem, co dělat. Nenapadala mě jediná možnost, jak bych je mohla kontaktovat nebo kam by mohli odjet.

Neměla jsem na koho se obrátit. Bella nepřicházela v úvahu a stejně i tak můj otec, asi by mě zabil, kdyby se o mém plánu dozvěděl. A teta Vici? Ta stejně jako táta Cullenovic rodinu nemohla ani cítit. A kdyby se dozvěděla, že si vše pamatuju, … no raději ani nemyslet.

Potřebovala jsem pomoc někoho, kdo se v jejich světě vyzná, kdo má kontakty a kdo je schopen Cullenovi vypátrat. Potřebovala jsem pomoc upíra. Pár jsem jich znala, no znala, bylo možná příliš silné slovo, věděla jsem o jejich existenci, ale všichni byli známi buďto tety Vici nebo Belly. Kdybych je požádala o pomoc, mohlo by se vše prozradit. Potřebovala jsem pomoc někoho, kdo by se dal podplatit a byl dost daleko od naší rodiny.

Znovu jsem jela výtahem, tím stejným výtahem, který nás před několika týdny dovezl na místo, kde to vše začalo a skončilo zároveň. Sedmé patro, výtah se zastavil a já se vydala k nedalekým dveřím. Když se po několika vteřinách od mého zaklepání otevřely, uvítal mě obyvatel zdejšího apartmá.

„Čekal jsem, že se zase brzy shledáme, Isabell.“



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Melodie mého srdce - 14. Začátek konce:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Uživatel:
Heslo:
Registrace


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů

Kdo je tu z členů? Klikni!