Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Mea via vitalis - 4. kapitola

tracyhale

Sponzoři

Fandíme Stmívání.eu
Stmívání.eu

Mea via vitalis - 4. kapitolaPřidávám další kapitolu. Omlouvám se tak dlouhou dobu, ale nebyla jsem schopná nic napsat, takže se teď budu snažit přidat další,co nejdříve. Díl věnuju Texie,Adě1987 a AliciHallCullen, díky holky za komenty. Byla bych ráda i za další názory, jestli se vám to líbí nebo naopak, jaké máte výhrady atd...xD...Díky moc a ať se vím líbí tato kapitola. Avalone

09.04.2010 (19:00) • Avalone • FanFiction na pokračování • komentováno 0× • zobrazeno 1591×

4. kapitola

Člověk je jen malá část stavebnice. Stavebnice, které se říká Svět. Svět? Co by byl svět bez lidí? Bez života obecně? Bez života by se svět stal pouhou skořápkou věcí minulých.

Filozofie je mé hobby, zvláště když se bojíte někomu začít důvěřovat. Po té nehodě jsem nebyla schopná komunikace. V nemocnici jsem ležela týden, celý týden bezesných nocí, nocí strávených schoulená do sebe. Probrečela jsem dlouhou dobu, hrozně dlouhou. Ano, snažili se mě uklidnit, všichni, ale nepomáhalo to, zabírala až sedativa. Ale není to, to co očekávali. Ano, už nebrečíte, ale rozhodně nepřestáváte trpět, to ani náhodou.

Po týdnu měl Jacob pohřeb, ani nevím, proč jsem tam chtěla být. Není to nic příjemného, být na pohřbu, když víte, že je to z velké části vaše vina. Nejhorší ovšem byly ty vyčítající pohledy lidí, kteří ani nevěděli, co se pořádně stalo. Ale vůbec nejhorší byly kondolence. Trpět s každou upřímnou soustrastí… Nepřeju to nikomu.

Další měsíc jsem byla zavřená doma. S nohou v sádře, bolestmi hlavy, velkou dírou v srdci. Nic jsem nemohla dělat. Vše na co jsem myslela, nebo byla schopna udělat, mi připomínalo jedinou osobu, kterou jsem chtěla obejmout a slyšet její nakřáplý hlas plný vroucího citu.

Pak už to Charlie nemohl vydržet. Chtěl mě poslat zpět Phoenixu, ale já to nechtěla. Z nějakého neracionálního důvodu jsem chtěla zůstat zde, na místě, kde zemřela část mé duše.

Poslal mě do školy, abych se stýkala s mými kamarády. Když jsem sem přišla poprvé, chtěli se mnou kamarádit téměř všichni, pak poznali, jaká jsem, a zbylo jich jen několik. Ale po návratu z měsíční nepřítomnosti, zbyla jen Angela a její kluk Ben. Ale jak říkám nebyla jsem schopna komunikace. Přinejhorším jen s učiteli, ti pochopili, jak na tom jsem, a snažili se mi všechno ulehčit, byla jsem jim neskonale vděčná.

Po dalším měsíci to vzdala i Angie. Byla jsem smutná, nechtěla jsem o tom mluvit ani na nikoho přenášet svou bolest. A rozhodně na Ang ne.

Pak na mě jen všichni civěli. Nikdo Jaka neznal, ale přesto mě obviňovali z jeho smrti. Nápisy na skříňkách, dopisy v lavicích, rozbitá okna… Bylo to ještě horší. Pak se ale vše uklidnilo, jen ty pohledy zůstaly…

Přistěhovali se noví studenti, jeden z nich mě už zřejmě odsuzuje. Ale to přežiju. Mohla by to být má šance na změnu, pokud si to ještě ta Alice nerozmyslela.

Těmito úvahami jsem strávila zbytek dne. Mezi tím jsem uvařila večeři a uklidila. Zítra je neděle, super. Je čas na návštěvu Angie. Chci se jí omluvit a nejen jí.

Sešla jsem dolů po schodech.

„Tati?“

„Ano, zlatíčko?“

„Můžu s tebou mluvit?“

„Jistě,“ řekl a vypnul televizi.

„Chci se ti omluvit.“

„Za co?“

„Za svoje chování. Víš, dost jsem se změnila od té nehody.“ Při slově nehoda, sebou vyplašeně trhnul.

„Byla jsem za Billym. Rád by tě viděl. Nikdy mě neobviňoval, dost mi pomohl. Rozhodla jsem se tuto kapitolu svého života uzavřít. Chtěla bych být zase ta veselá Bella, co se sem právě přistěhovala. Omlouvám se, že jsi mě viděl trpět, tati, miluju tě.“

„Nemáš se za co omlouvat, chápu to. Taky tě miluju, holčičko.“ Usmál se na mě a objal mě. Tak dlouhou dobu jsem necítila objetí, že jsem si ho pořádně vychutnala.

„Dobrou noc, tati.“

„Dobrou noc.“

S úsměvem na tváři jsem šplhala do schodů. Byl to příjemný pocit.

Ráno jsem se vzbudila dost pozdě, což je u mě dost neobvyklé. Osprchovala jsem se, oblékla jsem si obyčejné jeany a zelené triko, uklidila jsem celý dům, nasnídala jsem se a připravovala se na můj rozhovor s Angie. Nechci to odkládat, chci to udělat ještě dnes.

Rozloučila jsem se tátou, byl šťastný, že jedu za kamarádkou. Obula jsem si boty, vzala si bundu a klíče od mého auta a vyjela.

Dorazila jsem až před ten dobře známý žlutý dům. Chvíli jsem jen seděla v autě a klidnila své dýchání. Pak jsem se plná odhodlání vydala ke dveřím a zazvonila.

Byla to právě Ang, kdo mi přišel otevřít.

Byla hodně překvapená, že mě vidí.

„Ahoj, Bello.“

„Ahoj, Ang. Můžu jít dál?“ zeptala jsem se a naděje v mém hlase byla hmatatelná.

 

„Jasně,“ řekla, stále překvapená mou návštěvou.

Vešly jsme dovnitř. Nikdo nebyl doma. Hned jsem spustila můj monolog.

„Chci se omluvit. Určitě jsi slyšela, čím jsem si prošla před rokem. Ale to pravé peklo nastalo až po tom. Je mi líto, jak jsem se k tobě a Benovi chovala. Můžeš mi odpustit? Chtěla bych začít úplně od začátku. Jestli je to možné.“

„Ach Bello, chyběla jsi mi,“ řekla a už mě objímala.

„Děkuju,“ zamumlala jsem do jejího ramene.

Odtáhla jsem se od ní a promluvila: „Ahoj, já jsem Bella Swanová, ráda tě poznávám.“

„Já jsem Angela Weberová, taky mě těší, že tě poznávám. Taky musíš poznat mého přítele.“

„Ráda. Co takhle zajít do kina?“

„Rádi. Děkujeme za pozvání.“ To už jsme se smály na celé kolo. Můj první upřímný smích za dlouhou dobu.

Dlouho jsme si povídaly. Dokud nepřišel Ben, jemu jsem se taky omluvila. Odpoledne jsme vyrazili do kina a skvěle jsme se bavili. Mám je oba ráda, jsou to výjimeční přátele, které už nikdy nechci ztratit. Jednou se i oni dozví, co přesně se stalo. Jednou… a ode mě.

Autor: Avalone (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování



Sdílet Sdílet

Diskuse pro článek Mea via vitalis - 4. kapitola:

Přidat komentář:

Nick:

Text:

[.ei.]smile41[./ei.] [.ei.]smile34[./ei.] [.ei.]smile33[./ei.] [.ei.]smile06[./ei.] [.ei.]smile01[./ei.] [.ei.]smile08[./ei.] [.ei.]smile19[./ei.] [.ei.]smile10[./ei.] [.ei.]smile17[./ei.] [.ei.]smile22[./ei.] [.ei.]smile25[./ei.] [.ei.]smile09[./ei.] [.ei.]smile07[./ei.] [.ei.]smile32[./ei.] [.ei.]smile35[./ei.] [.ei.]smile40[./ei.] [.ei.]smile24[./ei.] [.ei.]smile23[./ei.] [.ei.]smile16[./ei.] [.ei.]smile11[./ei.] [.ei.]smile18[./ei.] [.ei.]smile29[./ei.] [.ei.]smile20[./ei.] [.ei.]smile27[./ei.] [.ei.]smile12[./ei.] [.ei.]smile15[./ei.] [.ei.]smile04[./ei.] [.ei.]smile03[./ei.] [.ei.]smile36[./ei.] [.ei.]smile31[./ei.] [.ei.]smile38[./ei.] [.ei.]smile14[./ei.] [.ei.]smile13[./ei.] [.ei.]smile26[./ei.] [.ei.]smile21[./ei.] [.ei.]smile28[./ei.] [.ei.]smile39[./ei.] [.ei.]smile42[./ei.] [.ei.]smile30[./ei.] [.ei.]smile37[./ei.] [.ei.]smile02[./ei.] [.ei.]smile05[./ei.]


Twilight účet
Uživatel:
Heslo:
Registrace
Twilight FanFiction
Partnerské stránky


OurStories.cz


Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz



...další zajímavé stránky
Chcete se k nám přidat?
Toto může být i váš web.
Máte zájem?
Ověřování přispěvatelů
Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli?
Profi přispěvatelé
Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
I vaše znalosti mohou být k užitku
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci
Chcete pomoci při rozvoji webu?
I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Návštěvy

Kdo je tu z členů? Klikni!

© 2006 - 2021 Tým Stmívání.eu Publikování nebo šíření jakéhokoli obsahu serveru bez předchozího souhlasu je zakázáno!RSS: články, news, fanfiction, komentáře