Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Manželství na druhou aneb Upírská telenovela II 6

08.12.2011 (21:15) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 2653×

Z pohledu Belly:

Edward byl neskutečný. Tolik mě rozmazlovat a já si připadala jako nějaká celebrita. A zimní Barcelona byla snad to nejkrásnější, co jsem kdy viděla. Neskutečně jsme si užívali. Měli jsme prezidentské apartmá, v koupelně výřivku, obrovskou postel a všechno, co jsme si jen přáli. Ale všechno to muselo jednou skončit. Museli jsme se vrátit domů a zkontrolovat tam všechny, takže jsme v neděli nasedli do letadla a pomalu se připravovali na tvrdý pád do reality. Ani na nás nikdo nečekal na letišti, takže jsme vyzvedli auto a jeli domů. Už jsem se moc těšila na ty moje zlatíčka.

„No to snad ne,“ zavrčel Edward a zrychlil.

„Co se stalo?“ ptala jsem se vyděšeně.

„Jsem si jistý, že ti to tvoje milovaná dceruška ráda vysvětlí sama,“ prohodil ironicky a prudce zaparkoval před domem. Zmateně jsem vystoupila a s Edwardem po boku šla dovnitř.

„Bello, Edwarde, vítejte. Jak jste se měli?“ přiběhla k nám Esmé a objímala nás.

„Skvěle,“ usmála jsem se. „A kde je Kate a Misha?“

„Já jsem tady,“ zavolal můj mladší andílek a vrhnul se mi do náruče.

„Ahoj, mami,“ pozdravila mě i Kate, kterou nesl Emmett za krkem. S úsměvem jsem se na ni podívala a euforie ze setkání byla rázem ta tam.

„Co to máš na hlavě,“ zděsila jsem se.

„Dredy. Líbí se ti to? To mi udělal Mishin kluk, vlastně už bývalý.“

„Takže je to pravda?“ zahřměl Edward. „Místo Mishi s ním teď couráš ty? Ale co se divím. Vrána k vráně sedá…“

„Cože?“ Nic jsem nechápala. „To mi vysvětlíš a ty rozpleť okamžitě ty hrůzy!“
„To nejde. Musí se to ostříhat,“ zašveholila nadšeně a s jedním dredem si hrála.

„Cathrine!“ zahřměla jsem a všichni zpozorněli. Až na Edwarda.

„Nemysli si, že ho sem budeš tahat. Ani sem nepáchne!“ křičel na Kate a Emmett ji sundal dolů ze zad. „Ani tě tu s ním nechci vidět!“

„Udělej si něco s těma šílenýma vlasama. Je mi jedno co, ale blechy pěstovat nebudeme.“

„Bello, klid,“ promluvila Esmé, ale my se s Edwardem stále překřikovali. On mluvil o koze a já o voze, tak z toho stejně nikdo nic neměl.

Až se najednou Kate začala před námi třást. Bylo slyšet praskání kostí a její tiché kňučení. Nebyla to snad ani setina sekundy a místo ní tu stál najednou obrovský černý vlk s měděnými odlesky. Všichni jsme na ni vyděšeně koukali a nevěděli, co se děje.

„Tak to je hardcore,“ zamumlal Emmett a já se musela přidržet Edwarda, aby to se mnou neseklo.

Všichni ztichli. Nevěděla jsem, co mám dělat, jen jsem vyděšeně poslouchala její tiché vrčení, když se proměnila zpátky a byla nahá.

„Zlato, jsi v pořádku?“ vrhla jsem se k ní, ale ona mě odstrčila. Znovu na mě zavrčela a vyběhla nahoru po schodech. Zabouchla se u sebe v pokoji a přecházela sem a tam.

„Co to bylo?“ vydechla jsem.

„Nejsem si jistý,“ odpověděl Carlisle zaraženě. „Bello, je možné, že byste měli v rodině nějakého měniče?“

„Ne, to je nemožné. Nemůžou existovat geny upíra a měniče v jednou těle. Nedokážou se snést. Ještě ve V… doma jsem o tom četla,“ kroutila jsem hlavou a bylo mi jedno, že jsem se málem prořekla. Čím dál víc jsem si totiž uvědomovala, že Kate je pořádný mutant. Co mohla být? Vlkoupírčlověk? „A Viktor… u něj se žádné geny neprojevily.“

„Musíme začít pátrat,“ zavelel Carlisle. „Já se pokusím vypátrat, co se z Kate stalo a vy se zaměříte na rodokmeny. Projeďte všechno, co by nám mohlo cokoliv říct. Začněte v archivu a třeba nám to k něčemu bude.“

„Hned, jak zítra pojedu ze školy, pustím se do toho,“ odpověděla jsem odhodlaně. „Neumím si to vůbec vysvětlit.“ Byla jsem z toho nešťastná.

„Jděte si vybalit. Určitě se to vysvětlí,“ chlácholila nás Esmé.

Se sklopenou hlavou jsem šla do ložnice a za chvíli se objevil Edward s kufry. S povzdechem jsem je otevřela a začala vybalovat. Chvilku jsem přemýšlela, že bych šla za Kate, ale věděla jsem, že se mnou nebude chtít mluvit, tak jsem ji nechala být. Alespoň pro teď.

„Co jsi to předtím říkal o Kevinovi? Vůbec jsem to nepochopila,“ vzpomněla jsem si.

„Kate ho přebrala Mishe. Podle toho, co mi Rose poslala v myšlenkách, je spolu nachytala.“

„To by Kate neudělala,“ bránila jsem ji.

„Tím bych si nebyl tak jistý,“ uchechtl se a ve mně to začalo hlodat.

Věci, které jsem držela v ruce jsem pustila na zem a běžela za Kate. Neťukala jsem a bylo mi jedno, co řekne, prostě jsem tam vrazila a chytila ji za ruku.

„Spala jsi s Kevinem?“ zeptala jsem se narovinu. Lhaní byla totiž jedna z věcí, kterou jsem bytostně nesnášela a ona to věděla.

„Cože? Ne, jen spolu to… líbali jsme se. Misha z toho dělá, kdo ví co,“ protočila panenky.

„Tak pojď,“ táhla jsem ji za sebou a můj cíl byl jasný.

„Kam?“

„Chci, aby se na tebe Carlisle podíval.“

„Ne,“ zastavila se a já se divila, jakou má sílu. „Nenechám se prohlížet od dědy. Ani omylem! A ty mi nevěříš?“ zeptala se s bolestí v hlase.

Byla jsem v koncích. Stála jsem tam jako opařená a ona se vrátila do pokoje. Pořád jsem stála na chodbě, když vyběhla v zimní bundě a přes rameno měla přehozený batoh plný věcí.

„Kam jdeš?“ zeptala jsem se tiše.

„Pryč od tebe a od vás všech. Jdu tam, kde mi bude mnohem líp, než tady,“ vykřikla a za chvíli startovala auto. Svezla jsem se na kolena a rozvzlykala.

Edward mě vzal do náruče a odnesl do ložnice. Položil mě na postel a chtěl mě obejmout, ale já se k němu otočila zády.

„Kdybychom… kdybychom neodjeli… nic takového by se nestalo.“

„Bells,“ povzdechl si a pohladil mě po rameni. „Nemůžeš si to vyčítat. Obě jsou skoro dospělé, nemůžeš je pořád hlídat.“

„Ale mohla jsem tomu třeba zabránit. Navíc ani nevím, kam by mohla jít,“ vykřikla jsem naštvaně, ale on mě nemohl pochopit. Jemu dcera neutekla.

Brečela jsem do polštáře, když před domem zastavilo auto a někdo zaťukal na dveře.

„Tvůj bývalý,“ oznámil mi Edward. Zpozorněla jsem, a když mu Carlisle otevřel dveře, vyletěla jsem z postele jako blesk.

„Ahoj, Carlisle, je tu Bella?“ ptal se.

„Jsem tady,“ upoutala jsem na sebe pozornost, když jsem scházela ze schodů. Rychle jsem si utřela slzy, které ještě nestačily uschnout a postavila jsem se mu čelem.

„Můžu s tebou mluvit?“

„Dobře,“ kývla jsem a Carlisle nás nechal o samotě.

„Co jsi udělala Kate?“

„Ty víš, kde je?“ Ignorovala jsem jeho otázku.

„Ty to nevíš?“ zeptal se zhrozeně.

„Ne,“ zašeptala jsem a znovu mi začaly slzet oči.

„Je u mě. Přijela s brekem a jen co mi oznámila, že u mě zůstává, zabouchla se u sebe v pokoji. Můžeš mi vysvětlit, co jste si udělaly?“

„Do toho ti nic není,“ odsekla jsem v ujištění, že je v pořádku. Teď jsem netušila, jak mu budu vykládat, že se jeho dcera proměnila v chlupatou obludu.

„Jak mi do toho nic není?“ zakřičel a čapnul mě za zápěstí. „Je to moje dcera, nebudu trpět, když bude utíkat od matky s brekem. Zažádám o svěření do péče.“

„To bys neudělal,“ ohradila jsem se zděšeně.

„Ještě jednou přijde v takovém stavu, v jakém přišla teď, nebudu si brát servítky. To, že jsem ti přišel říct, že je u mě, i přes její zákaz, je jen proto, že jsem chtěl vědět, co jste si udělaly a abys věděla, že je v pořádku. Taky ji u sebe nechám, jak dlouho bude chtít. Nebudu ji strkat někam, kde být viditelně nechce.“

„Tak dost,“ zahřměl Edward, když už jsem nebyla schopná odporu. „Kate si za to může sama. Ty hrůzy na její hlavě… Bella jí řekla, ať to rozčeše a ona neposlechla. Navíc si začala s feťákem.“

„A vy se do toho pletete proč?“ zeptal se Viktor se zdviženým obočím a výsměšně si ho měřil.

„Běž pryč,“ zamumlala jsem směrem k Viktorovi a postrčila ho ke dveřím. Nebylo nic horšího, než pocit, že od vás uteklo dítě a jde k otci, který se o ni staral jen jednou za čas. A to byl asi ten problém. Já se o ni moc starala.

„Vypadni!“ zařvala jsem, když se k ničemu neměl a s pláčem utekla do ložnice.

„Bello,“ přišel za mnou Edward, když Viktor odjel.

„Vezme mi Kate,“ vzlykla jsem a schoulila se mu na klíně.

„Ale nevezme,“ pohladil mě po vlasech. „Docela se vyděsil, když jsem mu řekl, s kým se Kate paktuje. Chtěl se ti omluvit a domluvit se s tebou, ale tys ho vyhodila.“

„Strašně mě naštval,“ pípla jsem.

„Alespoň víš, že je Kate v pořádku a má kde bydlet. Chvilku si od sebe odpočinete.“

„A co když se nevrátí? Co když u něj zůstane?“

„Časem se jí bude stýskat. Po tobě… po Emmettovi a po Jasperovi. Nevydrží se nudit u Viktora. Nech to chvíli uležet.“

„Dobře,“ zamumlala jsem a lepší se mu uvelebila v náručí.

5. kapitola - 7. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Manželství na druhou aneb Upírská telenovela II 6: