Vánoce, Santa Claus, Kate a taky Viktor, který rozhodně nekončí. Užijte si kapitolu. :)
07.09.2011 (14:30) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 24× • zobrazeno 4118×
Zbývaly tři dny do Vánoc. Kate, už bez sádry, jsem odeslala k Viktorovi a všichni začali šílet ohledně jejího nového pokojíku. Byl tu úplný blázinec. Všichni kromě mě přestavovali, malovali, stěhovali a hlavně nakupovali. To jsem si prosadila, že chci jet taky, a tak mě s mírnými nesouhlasy vzali. Unavovalo mě být neustále doma. Mezi čtyřmi zdmi a mezi samými lidmi. Musela jsem se trochu provětrat a k tomu všemu jsem se začala ještě víc zakulacovat. Miminko rostlo a rostlo a mně bylo úplně skvěle. Kromě občasných žíznivých záchvatů jsme byli oba v naprostém pořádku.
Jen Viktor pořád nepochopil, že už u mě nemá šanci, a teď jsem se o tom mohla znovu přesvědčit. S Edwardem jsme jeli vyzvednout Kate. Pokojík byl hotový, ale ona ho přesto měla dostat až zítra. Na dnešek Esme naplánovala pečení cukroví.
Edward zaparkoval a já šla sama dovnitř. Zazvonila jsem a Viktor mě zase donutil jít až nahoru. Ještě že tu byl výtah.
„Ahoj zlato,“ pozdravil mě ve dveřích a dal mi pusu na tvář. Prudce jsem ho odstrčila a on stěží potlačil úsměv.
„Budu se vdávat,“ zarazila jsem ho. „Nechápu, o co ti pořád jde. Navíc na tebe nemám čas ani náladu. Kate, už jsi sbalená?“
„Jo, neunesu to,“ zakřičela nazpátek, tak jsem jí šla pomoct. „Tatínek mi dal pod stromeček spoustu hraček.“
„Tak to je moc hodný.“ Přehodila jsem si její tašku přes rameno a šla jsem pryč. Bez jediného slova jsem prošla kolem Viktora. Kate se s ním loučila, tak jsem počkala, ale nic víc ode mě čekat nemohl.
„Tak pojď. Esme připravila spoustu těsta na vánoční cukroví a doufá, že jí pomůžeš.“
„Jo, jo, jo,“ začala výskat a skákat.
„Tak pojď honem.“
Kate se nemohla dočkat. Popoháněla Edwarda, aby jel rychleji, a když jsme přijeli, hned se nahrnula do kuchyně za Esme. Okamžitě začaly patlat těsto. Obě to hrozně bavilo a asi to bylo nakažlivé, protože za chvíli už pekla celá rodina. A aby byla Vánoční atmosféra úplná, venku začalo sněžit.
Cukroví jsme matlali do večera. Nechápala jsem, proč toho Esme dělala toho, když to budu jíst jen já a Kate. Nejspíš z nás chtěli mít koule.
„Mami, kdy už přijde Santa Claus?“ ptala se mě Kate, když jsem ji šla večer uložit.
„Brzy. Až se vyspinkáš, tak už tu bude. Ale musíš spát. Když budeš vzhůru, tak to pozná a nepřijde.“
„A myslíš, že mi tu nechá hodně dárků za ty sušenky, co jsem mu upekla?“
„Jestli jsi byla hodná, tak určitě ano,“ přikývla jsem a dala jí pusu na čelo. „Dobrou noc.“
„Dobrou,“ zamumlala a otočila se tváří ke zdi. Zhasnula jsem světlo a odešla jsem.
Dole už začaly velké přípravy. Esme aranžovala cukroví na mísy, Alice s Rose připravovaly ozdoby a pánové stěhovali nábytek, aby se tam vešel ten obrovský strom, který už čekal za domem. A já zase neměla co dělat.
„Chcete s něčím pomoct nebo…?“
„Jdi si lehnout,“ skočil mi do řeči Edward. „Tohle nejsou práce pro tebe.“
„No tak jo,“ zahučela jsem otráveně. „A nezapomeňte pak uklidit ty sušenky, co Kate připravila pro Santu.“
„Neboj, o to už se postaráme,“ usmál se na mě Emmett a šibalsky na mě mrknul.
„Hlavně nedělejte moc hluk, ať ji nevzbudíte.“
„Neměj starosti, mamino,“ uklidnil mě Emmett znovu, tak jsem se radši vzdálila.
A protože se mi vůbec nechtělo spát, napustila jsem si plnou vanu teplé vody, do které jsem přidala voňavou pěnu. Zapálila jsem si svíčku a se zavřenýma očima jsem relaxovala. Užívala jsem si klidu a pomalu jsem usínala, když mě po tváři pohladila poněkud chladnější ruka. Pootevřela jsem oči a Edward se na mě usmíval.
„Neusnula jsi mi tady?“ zeptal se šeptem a já se usmála. Ani jsem neotevřela oči.
Slyšela jsem šustění látky a za chvíli už si Edward sedal za mnou do vany. Trochu jsem se uhnula, abychom každý měli své pohodlí, ale i přesto jsme na sebe byli namáčknutí. Mlčky jsme seděli a alespoň já naplno vnímala všechny místa, kde jsme se s Edwardem dotýkali.
Až když voda úplně vychladla a kůži na prstech jsem měla zpuchřelou, otevřela jsem oči a pomalu se začala škrabat z vany ven. Zabalila jsem se do teplé osušky a než jsem došla k posteli, Edward už byl u mě. Objal mě kolem pasu a na krku mi přistál jemný polibek. Okamžitě mi na tom místě vyskočila husí kůže a srdce se mi začalo zadrhávat. Na zadku jsem cítila jeho vzrušení, které se pomalu přeneslo i na mě.
„Pomiluj se se mnou,“ zachraptěla jsem tiše a ručník najednou někam zmizel.
Edward se na mě natisknul ještě víc a já sotva popadala dech. Hladil mě na prsou a na břiše a já byla v sedmém nebi. Potřebovala jsem ho v sobě cítit. Byla to naléhavá potřeba.
Otočila jsem se k němu čelem a jeho rty jsem si přitáhla na svoje. Pomalu jsme se dostali na postel a Edward si mě položil pod sebe. Opatrně si na mě nalehnul a spojil naše těla. Prohnula jsem se v zádech a velice intenzivně cítila každý jeho pohyb proti mně. Každý pomalý příraz a jeho zrychlený dech. Rty mi bloudil po krku a dekoltu a rukama si přidržoval moje stehna. Tiše jsem sténala a vychutnávala si celý tenhle milostný akt zakončený úžasným vyvrcholením.
„Tak moc tě miluju,“ vydechl mi Edward do ucha a políbil mě na ušní lalůček.
„Já tebe taky,“ odpověděla jsem a přetočila se na bok, aby se mi pohodlněji usínalo v jeho chladivé náruči.
„Mami, dole je Santa Claus!“ křičela Kate přes celý dům a nakonec vpadla k nám do ložnice.
Vyletěla jsem z Edwardova objetí jako střela a lépe si obalila hrudník dekou.
„Co se děje?“ zeptala jsem se zmateně a snažila se deku udržet na místě.
„Šla jsem se napít a dole byl… Santa Claus,“ mlela rychle. „Fakt. Měl červený oblek a právě si bral sušenku.“
„Nezdálo se ti to?“ Pohladila jsem ji po vláskách.
„Nezdálo, koukej.“ Ukázala do lesa, kde na jedné větvi stál vážně Santa a mával.
„Hohohoáááá,“ zasmál se, ale větev se pod ním zlomila a on padal dolů.
„Mami, mami, musíme ho jít zachránit.“ Třepala mi s rukou a už běžela po schodech dolů.
„Kate, stůj!“ křikla jsem a chtěla běžet za ni, ale pořád jsem byla nahá. Popadla jsem tedy župan a letěla jsem za ní.
„Kate, Santa si určitě neublížil.“ Stihla jsem ji zastavit přede dveřmi. „Určitě se mu nic nestalo.“
„Ale maminko, proč pod tím županem nic nemáš?“
„Právě… jsem vylezla ze sprchy,“ zalhala jsem.
„Ale ležela jsi vedle Edwarda. On ti… on ti ubližoval?“ zeptala se potichu, ale s panikou v hlase.
„Ne, samozřejmě, že mi neubližoval. Víš co, pojď si lehnout. Ráno budeš mít pod stromečkem určitě spoustu dárečků. Jen musíš vydržet.“
„A nemohla bych spát u vás?“ Nahodila psí očka a já s povzdechem zadoufala, že už se Edward obléknul.
Naštěstí ano. Uložila jsem tedy Kate do postele vedle něj a do koupelny jsem šla pro noční košilku. Když jsem se vrátila, Kate už spala a Edward ji pozoroval. Přilehla jsem si tedy k nim a dala mu pusu na dobrou noc. Potom jsem usnula taky.
Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Manželství na druhou aneb upírská telenovela 27:
Maminko, proč jsi pod tím županem nahá? Tak to je moc!
Jinak skvělá kapitola
A padající Santa bylo skvělé zpestření.
Santa a spdnul ze stromu! To byl zas Emmettuv nápad určitě! Krásná kapitola!
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!