Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Manželství na druhou aneb Upírská telenovela 1

25.11.2010 (19:00) • Huny • FanFiction na pokračování • komentováno 1× • zobrazeno 5737×

„Paní Smithová, máte tu pana Cullena,“ oznámila mi moje sekretářka.

„Pošlete ho dál,“ dala jsem jí pokyn a šla ho přivítat.

„Dobrý den, jsem Edward Cullen,“ podal mi ruku k mému překvapení upír.

„Isabella Smithová,“ představila jsem se taky a ruku s úsměvem přijala. „Posaďte se,“ pokynula jsem k pohodlné sedačce a sama jsem si sedla do křesla. „Takže, s čím vám mohu pomoci?“

„Chtěl bych se nechat rozvést,“ vydechl a podíval se na mě.

„Dobře,“ kývla jsem a chystala se ho zeptat na dalších pár věcí, jenže do kanceláře vběhlo moje malé sluníčko.

„Ahoj mami, viděla jsem malýho Jakeho,“ zapištěla moje malá dcera Kate a přerušila tak moje jednání.

„Ahoj zlatí. Cože jsi viděla?“ zeptala jsem se a posadila si ji na klín.

„No, malýho Jakeho přeci,“ zopakovala a dala mi pusu na tvář.

„Kde?“ zeptala jsem se nevěřícně a pan Cullen jen stěží zadržoval smích.

„No ve školce, přeci,“ vysvětlila a protočila panenky.

„Běž si hrát za paní Moonovou. Já si tu něco vyřídím a pak spolu půjdeme domů,“ poslala jsem ji za sekretářkou, protože tohle jsem s ní nehodlala řešit tady.

„Tak jo,“ zamávala mi a odcupitala.

„Omlouvám se,“ otočila jsem se na pana Cullena.

„Nebudu vás zdržovat.“ Zvednul se a chtěl odejít.

„Víte co, přijďte zítra odpoledne a všechno domluvíme. Já potom připravím návrh rozvodu a domluvíme ještě vypořádání majetku a další nezbytnosti.“

„Dobře. Nashledanou,“ podal mi ruku a odešel.

„Kate, zlato, půjdeme domů. Ano?“ přišla jsem za ní.

„Jasně,“ kývla a běžela ke dveřím.

„Paní Moonová, uvidíme se zítra, tak nashledanou,“ rozloučila jsem se a s Kate šla za ruku domů.

Vyprávěla mi, co se dělo ve školce a já měla sto chutí na učitelku vlítnout. Neříkejte mi, že je normální, aby čtyřletá holčička vlezla na klučičí záchod a tam s klukem zkoumali „anatomii“ jeho těla. Zvláště, když on je o dva roky starší. To mi připadá naprosto nenormální a dokonce mi to i vadilo. Před Kate jsem se ale držela v klidu a nenechala jsem na sobě znát sebemenší rozrušení.

„Je doma táta?“ zeptala se mě a poskakovala po chodníku k našemu bytu.

I s mým manželem a Kate jsme bydleli ve velkém podkrovním bytě s terasou a bazénem. Byl to jeden z nejdražších bytů, ale my si ho mohli dovolit. Viktor byl velmi dobře placený a uznávaný plastický chirurg a já právnička. Sice jsem před chvílí dodělala školu, ale to mi nebránilo k tomu, abych si za těch pár měsíců nenašla skvělou klientelu, která mě doporučila dál a já tak neměla o případy, hlavně o ty rozvodové, nouzi.

S Kate to bylo o něco horší. Otěhotněla jsem, ještě když jsem studovala, ale Viktor se k tomu postavil se zvláštním klidem a pak jsme se vzali. Nikdy jsem si nepředstavovala, že nám to vydrží, protože ze začátku to měl být jen flirt, ale stalo se.

„Měl by být,“ odpověděla jsem, výtahem vyjela nahoru a odemkla. „Zlato, jsem doma,“ zavolala jsem a čekala, až se někdo ozve.

„Mami, mami, táta je v kuchyni,“ zapískala Kate, tak jsem se zula a šla do kuchyně.

„Ahoj lásko,“ uvítal mě Viktor polibkem.

„Ahoj. Co to tu kuchtíš?“ usmála jsem se a nakoukla do hrnce.

„Večeři. Dneska jdete nějak pozdě, ne?“

„Měla jsem ještě jednání, ale Kate mě vytáhla, tak jsem to odložila na zítřek,“ vysvětlila jsem a šla se do ložnice převléknout.

„Večeře,“ zavolal za chvíli Viktor, tak jsem si složila věci na zítřek a šla jsem do kuchyně.

Abych mu pomohla alespoň trochu, prostřela jsem a uvázala Kate bryndáček s kačenkou a posadila ji na židli. Viktor nandal na talíře těstoviny a zalil to nějakou rajčatovou omáčkou. „Dobrou chuť,“ popřáli jsme si navzájem a pustili se do jídla.

„Kate, chtěla bys jít zítra za babičkou a dědou?“ zeptal se jí z ničeho nic Viktor.

„Jasně, musím jim říct, že jsem viděla malýho Jakeho,“ kývla a dala si do pusinky špagety.

„Cože viděla?“ zeptal se zmateně její otec.

„Pak ti to vysvětlím,“ zamumlala jsem a dál jsme se věnovali jídlu.

„My se zítra někam chystáme?“ zeptala jsem se Viktora večer, když jsem dala Kate spát.

„Na večeři,“ usmál se, ale nebylo to upřímné. Možná i trochu nervózní.

„Aha. Ale proč si to neřekl dřív?“

„Nemůžeš?“

„Ne, mám volno. Ale je to takové narychlo. Vaši vědí, že budou Kate hlídat?“ ujišťovala jsem se.

„Vědí. Potřebuju s tebou něco probrat,“ vysvětlil potichu. „Tak já tu na tebe zítra počkám dokud nepřijdeš. O Kate se postarám, tak můžeš jít rovnou domů,“ naplánoval mi to.

„Jasně, měla bych přijít tak kolem 16:00.“

„A co to říkala ta Kate?“ odbočil od tématu.

„Nic důležitého,“ snažila jsem se z toho vyhrabat.

„Jen povídej, co ta moje malá beruška provedla?“ ptal se o něco uvolněněji.

„Poslala jsem svoji sekretářku, aby ji vyzvedla ve školce, protože jsem nestíhala a Kate přišla s tím, že viděla malýho Jakeho. Nejdřív jsem to nechápala, ale pak jsem to pochopila až moc dobře,“ zvedla jsem se z pohovky a šla si nalít sklenku červeného vína.

Viktor se na mě nejdříve díval trochu nechápavě a pak se rozesmál. „To není vůbec vtipné, když si vezmeš, že ve čtyřech letech ví, jak vypadají kluci tam dole. Nejradši bych ty učitelky zabila,“ řekla jsem rozhořčeně.

„Ale zlato, vždyť je to ještě dítě. Za měsíc si na to ani nevzpomene,“ uklidňoval mě stále rozesmátý.

„Hlavně jestli budeš vysmátý i zítra, až to řekne tvým rodičům,“ zchladila jsem ho a jeho úsměv trochu ztuhnul.

„Odpoledne jí vezmu do cukrárny a přemluvím ji, aby si to nechala pro sebe jako tajemství.“

„Jo jasně. A za týden to bude vědět celá školka. Je vidět, že svou ukecanou dcerku vůbec neznáš,“ začala jsem hysterčit.

„Trochu důvěry, lásko. Nevíš, co dokáže zmrzlinový pohár a čokoládový dort,“ bral to pořád na lehkou váhu.

„Ty mě tou tvojí lehkovážností jednou zabiješ,“ nenechala jsem se uklidnit. Viktor ke mně přišel, pohladil mě po tváři a podíval se mi do očí.

„Jdu si dát sprchu,“ lehce mě líbnul na rty a odešel. Já už jsem vysprchovaná byla, tak jsem šla rovnou do ložnice.

Už jsem skoro spala, když přišel Viktor a lehnul si vedle mě. Ani mi nepopřál dobrou noc, ani mě neobjal a i v polospánku mi naplno šrotoval mozek, co se děje.

Jeho chování bylo tak odměřené. O nic se nepokoušel. Skoro každý večer jsme se zpříjemňovali milováním, ale teď ne. Poslední dobou byl prostě takový přepadlý a pokaždé, když byl se mnou a Kate, jako by se musel přetvařovat a mně vrtalo hlavou, čím by to tak mohlo být. Na nic jsem bohužel nepřišla, takže jsem mohla akorát doufat, že mi to vysvětlí na té zítřejší večeři a doufala jsem, že to nebude nic vážného. Jen prostě třeba prochází nějakou krizí.

„Mami, vstávej. Jdeme do školky,“ skákala Kate po posteli. Viktor už byl v práci, takže jí v tom nic nebránilo.

„Kate, lehni si tady ke mně a budeme ještě chvilku spát,“ zkoušela jsem ji uklidnit.

„Ale já nechci spát. Já chci do školky. Čeká tam na mě David. Mami, prosím.“
„Jaký David zase? Já myslela, že máš ráda Jacka,“ absolutně nic jsem nechápala.

„To není Jack, ale Jacob. A stejně mám radši Davida, protože Jacob říká, že on půjde do školy a už se neuvidíme.“ Konečně si sedla a hladila mě po vlasech. „Tak už vstávej.“

„Ty jsi tak otravná,“ povzdechla jsem si s úsměvem. „Dáme si snídani,“ rozhodla jsem a sundala ji z postele. „Co si dáš dobrého?“

„Já bych chtěla ty dobré toasty s nutelou, jak dělá tatínek a džus,“ vyškrábala se na židli a koukala na mě.

Vytáhla jsem toastovač a dala do něj chleby. Mezitím jsem z lednice vyndala džus, který jsem nalila do dvou sklenic a ze skříňky vyndala nutelu. Když se toasty udělaly, tak jsem jeden namazala nutelou a podala jí i džus. „Nasnídej se, připravím ti něco na sebe.“ S toastem v ruce jsem odešla k ní do pokoje.

„Já chci to růžový tričko s Barbínou od babičky,“ volala na mě, tak jsem jí s Barbie vzala i kalhotky a ponožky a vrátila se do obýváku.

„Tady máš oblečení. Až se nasnídáš, tak se oblékni. Já jdu do ložnice,“ pohladila jsem ji po dlouhých hnědých vláskách a šla se upravit.

Podle teploměr mělo být venku teplo, tak jsem si oblékla silonky, černou sukni nad kolena a obyčejnou bílou halenku s krátkým rukávem a šla jsem se podívat na Kate, která už byla k mému potěšení oblečená. „Máš vyčištěné zoubky?“ zeptala jsem se, když jsem sklízela ze stolu.

„Jasně,“ kývla hlavou. „A taky jsem se učesala,“ pochlubila se s úsměvem.

„Jsi šikulka,“ pochválila jsem ji. „Tak můžeme jít.“

Obě jsme se obuly a nemohla jsem si nevšimnout Kateiného pohledu na moje vysoké černé lodičky. „Přijdeme pozdě,“ popoháněla jsem ji.

„Koupíš mi taky takové boty?“ zeptala se toužebně.

„Až budeš větší, tak si nějaké vybereš.“ Podala jsem jí z věšáku bundu a já si oblékla černé sako. Přes rameno jsem si přehodila kabelku, do ruky vzala tašku s notebookem a do druhé jsem vzala Kate a vyrazily jsme do školky.

„Odpoledně tě vyzvedne tatínek a pak budeš u babičky a dědy,“ tlumočila jsem naši domluvu s Viktorem.

„A kde budete vy?“ ptala se zvědavě.

„Nebuď zvědavá, budeš brzy stará,“ zasmála jsem se a Kate uraženě nafoukla tvářičky. V tomhle směru byla celá Viktor.

„Uvidíme se večer,“ loučila jsem se s ní ve školce. „Pusu.“

„Ahoj mami,“ zamávala mi a zmizela, tak jsem šla do práce.

2. kapitola

Autor: Huny (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Manželství na druhou aneb Upírská telenovela 1: