Stmívání.eu ~ Twilight Fan Home - FanFiction na pokračování » Magic Blood 6. kapitola

14.02.2014 (19:15) • Janie55 • FanFiction na pokračování • komentováno 13× • zobrazeno 1809×

6. kapitola

(Pohled Isabelly)

Zmiozelská společenská místnost byla úžasná, byla z části pod jezerem a voda vrhala všude zelené záblesky. Hned po příchodu do pokoje jsme všechny dívky, já, Pansy Parkinsonová, Milicent Bullstrodeová a dvě další dívky, jejichž jména jsem neznala, padly do postelí a byly jsme „mrtvé“.

Následující den jsme začínali lektvary s Nebelvírem. Harry Potter se opět ukázal jako naprosté pako, když nedokázal odpovědět na žádnou z profesorových otázek, naopak Hermiona Grangerová se ukázala jako nehorázná šprtka. Jasně, já jsem taky na svůj věk nehorázně inteligentní, jenže já se s tím, na rozdíl od ní, nepředvádím.

Tak proběhlo pár týdnů, měli jsme hodiny různě rozdělené, včetně bylinkářství s Velekrákem, jak se jmenovala kolej studentů z jiných škol.

V polovině října se na nástěnce objevilo oznámení, že se mají první ročníky v pátek 18. 10. po obědě sejít na famfrpálovém hřišti. Celkem mě zajímalo, jak na tom budou Velekrákští a Cullenovi.

V pátek jsem byla celkem dost nervózní, jasně už jsem létala, ale co když jsem to celou tu dobu dělala úplně špatně. Na druhou stranu jsem se těšila, byla to jediná šance, jak si zalétat, vzhledem k tomu, že prváci nemohli do kolejního famfrpálového týmu.

Když jsme dorazili na hřiště, madam Hoochová tam ještě nebyla.

Po chvíli vtrhla na hřiště jako velká voda a pronesla: „Dobré odpoledne, třído.“

„Dobré odpoledne, madam Hoochová,“ ozvala se skoro jednohlasná odpověď.

„Hned zezačátku vám chci říct, že na těchto lekcích budete rozděleni do dvou skupin. Jestli se chcete zeptat proč, tak je to proto, že je vás kolem padesáti a my máme jen asi třicet použitelných košťat,“ řekla. „Budete rozděleni na dívky a chlapce. Dívky budou na řadě jako první, takže se postavte do dvojstupu, každá zprava ke koštěti.“

Když se tak stalo, řekla: „Zvedněte pravou ruku nad koště a řekněte ‚Hop‘.“ Mně se to naštěstí povedlo na poprvé.

Po chvíli už měly košťata v rukou všechny a profesorka pokračovala: „Nasedněte obkročmo na košťata, vzneste se dva metry vysoko, poté se mírně předkloňte a opět přistaňte na trávníku.“

Šlo to všem, i když Hermiona vypadala, že brzo uvidíme její oběd. Dívky z Akademie slečny Krákavé měly kapku problém se způsobem, jakým létáme, ony sedí na koštěti jinak než my, jako v dámském sedle. Rosalie a Alice si vedly velmi dobře. Jaké bylo mé potěšení, když mi madam Hoochová řekla, že létám skoro jako Charlie Weasley. Když jsem jí řekla, že je to můj bratranec, usmála se a řekla, že to máme v rodině.

Poté přišli na řadu kluci,, a to byla teprve podívaná, zvlášť když Ron dostal koštětem do nosu. Ukázalo se, že Draco létá na koštěti naprosto špatně. Emmett Cullen, to je kapitola sama o sobě.

Vše šlo naprosto dokonale do doby, kdy se koště Nevilla Longbottoma stalo neovladatelným. Zvedlo se i s ním do vzduchu a vystoupalo asi do deseti metrů, kde ho shodilo. Naštěstí si zlomil jen zápěstí, a to je pro madam Pomfreyovou hračka.

„Odvedu Nevilla na ošetřovnu, paní profesorko,“ nabídla jsem se.

„Jistě, Isabello, to je od vás velmi milé,“ souhlasila a obrátila se na ostatní, „a vy ostatní se ani nehněte, já teď dojdu za školníkem, kvůli tomu koštěti, a pokud zjistím, že někdo seděl nebo dokonce letěl na koštěti, vyletí z Bradavic dřív, než stačí říct ‚Famfrpál‘.“

Pomohla jsem Nevillovi se zvednout a vykročili jsme směrem ošetřovna.

„Proč mi dobrovolně pomáháš?“ zeptal se Neville, když jsme byli v půlce cesty. „Chci říct,“ pokračoval, „ty jsi ze Zmijozelu, já jsem z Nebelvíru, tak proč?“

„To, že jsem ze Zmijozelu, nutně neznamená, že jsem necitelná. Navíc, jsi kamarád mého bratrance,“ odpověděla jsem.

„Bratrance?“ podivil se.

„Jo,“ odpověděla jsem, „Ron Weasley je můj bratránek. Vyrůstali jsme spolu, když moje mamka zemřela, což bylo při mém narození, oni se mě ujali, protože teta Molly byla mámina sestra.“

„Promiň, neměl jsem se ptát, je to necitelné. Nevěděl jsem, že jsi taky vyrůstala bez rodičů,“ začal se mi omlouvat.

„Takže ty taky? Tak to už jsme tři,“ usmála jsem se. „Víš, stýská se mi po nich, ale na druhou stranu jsem ani neměla šanci je poznat, takže si to až tak neberu. Co se vlastně stalo vašim? Jestli nechceš, tak mi to samozřejmě neříkej, ale pokud mi to řekneš, nemusíš se bát, nikomu to neřeknu…“ Asi bych ještě pokračovala, ale Neville mne přerušil.

„Když mi bylo pět, Smrtijedka jménem Belatrix Lestrangeová použila na rodiče kletbu Cruciatus, bohužel trvala moc dlouho…“ Nedokončil větu a začal vzlykat.

„Oh, Neville,“ řekla jsem a se slzami v očích ho objala.

Když jsme se od sebe odtáhli, otevřela jsem dveře ošetřovny, před kterou jsme mezitím došli, a zavolala madam Pomfreyovou.

„Copak se stalo?“ Optala se.

„Měli jsme lekci létání, tady Neville spadl s koštěte a nejspíš má zlomené zápěstí, je možné, že by mohl mít ještě nějaké vnitřní zranění, ale madam Hoochová použila polštářové kouzlo, takže asi ne,“ odpověděla jsem.

„Dobrá, zlatíčko, vrať se zpátky na famfrpálové hřiště, Nevillovi tu ruku spravíme a na večeři už bude jako rybička,“ usmála se.

„Na shledanou,“ rozloučila jsem se.

„Nashle.“

Tak tu máte další kapitolu. Líbila? Napište komentář, ať mě to popožene. =D

Autor: Janie55 (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování

Sdílet

Diskuse pro článek Magic Blood 6. kapitola: