Tak... Naše parta puberťáků dorazí. Rozdělí si pokoje, vybalí si a pak se vrhnou na sjezdovku. Pár pádů a modřin se tu najde. Ovšem ne na Belle... Příjemné čtení!
10.10.2012 (20:45) • Emet • FanFiction na pokračování • komentováno 4× • zobrazeno 1597×
„Konečně,” hlesla jsem skoro neslyšně. Jsme tady. Cesta trvala pár hodin, ale bylo to snesitelné.
Všichni se radostně vyrvali z autobusu. Jako poslední jsem vystoupila. Měla jsem sevřený žaludek. Proč tady musím být?
„Tak, všichni ke mně!” zakřičela učitelka na třídu. Pomalu a neochotně jsem se k ní šourala. Začala nám říkat cosi o pokojích a ubytování. Nijak extra mě to nezajímalo. Ale dělala jsem, že dávám pozor. Nemám zapotřebí, aby tady na mě učitelka křičela, že nedávám pozor.
Poté jsme měli jít do pokojů. Jelikož jsem neposlouchala, nevěděla jsem, kam mám jít. Angela s Jessicou mě chytily za ruce a táhly mě směr hotel. Hotel bych to nenazývala. Vypadalo to jako nějaká chata. No, furt lepší než... Ne, nic horšího mě nenapadalo.
Angela a Jessica mě dotáhly k pokoji číslo třináct. S radostí otevřely dveře a vběhly dovnitř. No, musím uznat, že ten pokoj byl celkem útulný. Byl to menší podkrovní pokoj pro tři osoby.
Kdosi za námi nám hodil před pokoj kufry. Cítila jsem se trochu lépe, ale stejně... Nechtěla jsem tu být. Bylo to jako vězení.
Pokoj byl prostorný. Zabrala jsem si postej pod vikýřem. Angela si vybrala postel u dveří a Jesicca postel u stěny. Uprostřed pokoje byl černý kožený gauč a před ním stál menší světlý stolek. Za stolkem u zdi stála na zaprášeném stolku televize. Rozměry asi centrimetr na centimetr. No jo, alespoň něco. Hned vedle vchodových dveří byla větší koupelna. Musela jsem uznat, že ta je opravdu krásná. Měli tu vanu a sprcháč. Pro Bellinku spíše tu vanu, kam se bude moct naložit a uvolnit se.
Každá z nás měla vedle postele menší skříňku na oblečení. Jessica a Angela si hned začaly vybalovat. Nijak mě to nelákalo, tak jsem se natáhla na postel. Konečně...
Stejně za chvíli po pokojích chodila učitelka, ať si vybalíme, takže jsem tomu neunikla. Hodila jsem kufr na postel a začala si vybalovat. Ještě pořád jsem neměla moc oblečení, protože ještě pořád jsem neměla moc času na to jít si něco koupit. Měla jsem s sebou jen to nejnutnější pro přežití v téhleté hrůze.
Poté, co jsem si stihla vybalit to málo, co jsem s sebou měla, nás učitelka svolala. Dole byl jakýsi „obývák”, kde se všichni shromáždili.
„Teď půjdeme na sjezdovku, tak se teple oblečte,” řekla učitelka a začala zkoumat to, co jsme měli na sobě. Stihla jsem se ještě převléknout do džín a pohodlného hnědého svetru.
„Venku je opravdu zima,” řekla a pak nás rozpustila. Bylo mi celkem dobře. Ano, možná to tady zvládnu. Ale opravdu jen možná.
Pomalým krokem jsem se vydala do pokoje. Oblékla jsem se více než teple a pak jsem sešla dolů s dobrým pocitem. Zalyžuju si, to jsem už dlouho nedělala. Možná to tu přeci jen bude stát za to.
Vydali jsme se směr sjezdovka. Každý si tahal svoje lyže, což mě dost unavilo. Ani jsem si po cestě neodpočinula a už musím lyžovat.
Došli jsme před sjezdovku. Byla opravdu prudká a dlouhá. Trochu se mi sevřel žaludek. Dlouho jsem nelyžovala, tak snad se nic nestane.
Znovu jsem se podívala na sjezdovku.
Pomyslela jsem si při pohledu na ten krkolomný kopeček: To chcete Bellinku zabít?! No, lyžovat jsem tady uměla asi jako jediná, což byla jistá výhoda. Vyjeli jsme lanovkou nahoru. Byla to taková ta lavičková lanovka. Seděla jsem s Angelou, Jess a Mikem. Všichni z toho tady byli hotoví.
Jak jsem si mohla myslet, že to bude zábava? Ach jo... Vopruz! Měla jsem sevřený žaludek a bylo mi hrozně špatně.
Vystoupili jsme. Pak si nás učitelka seřadila a sjela trochu dolů. Každý měl jet pár metrů, aby jí ukázal, jak umí lyžovat. Téměř všichni spadli. Přesně podle mých očekávání.
Když jsem jela já, bylo to lepší, než jsem čekala. Žaludek se mi konečně trochu uvolnil. A šlo mi to skvěle. Když jsem dojela s dobrým pocitem, všichni koukali s otevřenou pusou. Jen jsem se uculila a pak jsem se podívala na učitelku.
Cosi mi pošeptala. Cosi... Řekla mi, že povedu jednu skupinku mých spolužáků. No, to je boží! Nemám jí ještě pomoct pro nás připravovat program?! Tohle mi fakt chybělo...
Další kratší kapitolka, ale nebojte, ty další už budou delší. Snad se vám to líbilo a zanecháte mi tu nějaký komentář. :)
« Předchozí díl
Autor: Emet (Shrnutí povídek), v rubrice: FanFiction na pokračování
Diskuse pro článek Lyžák v Kanadě - 2. kapitola:
Super kapča rychle du na další :DDDDD
Ahoj, článek jsem Ti opravila, jen si, prosím, dej příště pozor na:
- puberťáku -> puberťáků
- čárky
- Jesicca -> Jessica
- mým -> mých (spolužáků)
Ještě si, prosím, doplň k první kapitole odkaz na tuto.
Děkuji. Myfate
Přidat komentář:
- A bit of different (reality) - 6. kapitola
- A bit of different (reality) - 5. kapitola
- A bit of different (reality) - 3. kapitola
- A bit of different (reality) - 2. kapitola
- A bit of different (reality) - 1. kapitola
- Minulost žije s námi - 23. kapitola
- Je příliš pozdě... Nenávidím tě - 16. kapitola
Psycholožka, terapeutka, lektorka Zuzana Tomášková Prosperio.cz
...další zajímavé stránky Toto může být i váš web.
Máte zájem? Jste Přispěvateli a chcete se stát Ověřenými přispěvateli? Jste Ověřenými přispěvateli a chcete se stát
Profi přispěvateli?
Přidejte se k Pomoci začínajícím autorům.
Hledají se pomocníčci I vy se můžete stát administrátory.
Nábor administrátorů
Kdo je tu z členů? Klikni!